Log in

Relevant bibliographies by topics / Etika a právo / Journal articles

To see the other types of publications on this topic, follow the link: Etika a právo.

Journal articles on the topic 'Etika a právo'

Author: Grafiati

Published: 4 June 2021

Last updated: 17 February 2022

Create a spot-on reference in APA, MLA, Chicago, Harvard, and other styles

Select a source type:

Consult the top 18 journal articles for your research on the topic 'Etika a právo.'

Next to every source in the list of references, there is an 'Add to bibliography' button. Press on it, and we will generate automatically the bibliographic reference to the chosen work in the citation style you need: APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver, etc.

You can also download the full text of the academic publication as pdf and read online its abstract whenever available in the metadata.

Browse journal articles on a wide variety of disciplines and organise your bibliography correctly.

1

Borovanská, Michaela, Adéla Rudá, and Vladimír Voska. "Etika v psychodiagnostice – právo na informace." TESTFÓRUM 5, no. 7 (2016): 20–30. http://dx.doi.org/10.5817/tf2016-7-103.

Full text

Abstract:

V tomto článku se zaměřujeme na etiku psychologického testování, a to zejména z hlediska informovanosti osob testovaných například v rámci personálního výběru. Úvahy předložené v tomto příspěvku mají za úkol vyvolat diskusi týkající se práva testovaných na informace a překážek, ať už skutečných či domnělých, které nám brání potřebné informace testovaným zprostředkovat. Dotkneme se tak otázek souvisejících např. s ochranou psychodiagnostických metod, poskytováním informací o výsledcích psychologického vyšetření či ochranou osobních údajů.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

2

Hapla, Martin. "Utilitarismus a lidská práva." Časopis pro právní vědu a praxi 28, no. 3 (2020): 321–36. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2020-3-1.

Full text

Abstract:

Článek se zabývá tím, zda je koncept lidských práv slučitelný s utilitaristickou etikou. Nejprve stručně charakterizuje utilitarismus a upozorňuje na některá zkreslení a dezinterpretace tohoto směru. Následně se věnuje i rozlišení různých způsobů, jak můžeme chápat lidská práva (zejména jejich pojetí coby legálních a morálních práv). V souvislosti s jejich utilitaristickým ospravedlněním si pak klade dvě stěžejní otázky: 1) Podle některých autorů je s tímto etickým směrem slučitelná pouze idea legálních práv. Dává v jeho kontextu vůbec smysl hovořit o lidských právech coby určitém specifickém

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

3

Hapla, Martin. "Justifikace lidských práv a is-ought problém." Časopis pro právní vědu a praxi 28, no. 1 (2020): 37. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2020-1-3.

Full text

Abstract:

Objasnění přechodu od faktů k normám patří mezi klíčové problémy právní filosofie i etiky. Autor v článku zkoumá, jakým způsobem se jej pokouší vyřešit různé justifikační teorie lidských práv. Nejprve charakterizuje lidská práva jako kritická morální práva a objasňuje, v jakém smyslu o nich můžeme říci, že existují. Následně popisuje samotný is-ought problém a analyzuje, proč se s ním některé přístupy nedokáží adekvátně vypořádat. Nejdříve se soustředí na justifikaci lidských práv prostřednictvím konceptu základních potřeb a schopností, posléze na explikativně-existenciální zdůvodnění Roberta

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

4

Marini, Emanuele. "Pravna teorija in naravno pravo v Vebrovi Etiki." Revus, no. 15 (June 10, 2011): 109–12. http://dx.doi.org/10.4000/revus.2052.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

5

Kutleša, Mislav, and Mladen Škvorc. "Etički izazovi reproduktivne medicine i Zakona o medicinski pomognutoj oplodnji u kontekstu istospolnih zajednica." Nova prisutnost XV, no. 1 (2017): 101–16. http://dx.doi.org/10.31192/np.15.1.6.

Full text

Abstract:

Čitavo 20. stoljeće označio je nagao i ubrzan razvoj znanosti, među kojima na poseban način izdvajamo medicinu, biomedicinu i biotehniku, koje nikoga nisu ostavile ravnodušnim, što je vidljivo u raspravama o odnosu znanosti i etike. Iako su se navedene znanosti brzo razvijale, ostvarujući zadivljujuće uspjehe na području ljudskog zdravlja i života, sve se više razvijala svijest o potrebi poštivanja etičkih principa. Pri tomu su se etički principi prvenstveno odnosili na položaj, vrijednost i dostojanstvo čovjeka u horizontima znanstvenoga dosega i istraživanja. Suvremeni prijepor je stvorila r

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

6

Knecht, P., and D. Dvořák. "Etika vědecké práce a publikování pro mírně pokročilé." Pedagogická orientace 23, no. 4 (2013): 554–78. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-4-554.

Full text

Abstract:

Metodická studie informuje o nejčastěji uváděných projevech porušování publikační etiky s cílem zvýšit citlivost výzkumníků k porušování pravidel publikační etiky a přispět ke kultivaci publikačního prostředí v české pedagogické vědě a výzkumu. V první části příspěvku autoři analyzují důvody, které výzkumníky zpravidla vedou k porušování publikační etiky, a upozorňují, že jednou z možných příčin může být mimo jiné aktuálně platný systém financování a hodnocení vědy a výzkumu. Následně jsou na základě analýzy dostupné literatury rozebírány nejčastěji uváděné projevy publikačně závadného jednání

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

7

Golijan, Iva. "POLITIČKO-SOCIJALNI OSNOVI PRAVA NA EUTANAZIJU." Srpska politička misao 69, no. 3/2020 (2020): 343–75. http://dx.doi.org/10.22182/spm.6932020.14.

Full text

Abstract:

Problem eutanazije predstavlja dodirno područje etike, prava i politike. U ovom tekstu, koji nastoji da pruži doprinos stručnoj javnoj raspravi o uvođenju eutanazije u srpsko zakonodavstvo, najpre je terminološki jasno preciziran sam termin – eutanazija (kao pravo na dostojanstvenu smrt). Nadalje, u tekstu se razmatra kakve su obaveze drugih lica koje proističu iz ovog prava i pod kojim uslovima obaveze drugih lica, koje proističu iz pomenutog prava, predstavljaju ograničavanje njihovih prava ličnosti. Navođenjem primera iz područja etike i prava, u tekstu se konstatuje da je razlikovanje akti

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

8

Grđan, Kristijan. "Biomedicinska istraživanja u psihijatriji i pravo na autonomiju ispitanika." Zbornik Pravnog fakulteta Sveučilišta u Rijeci 38, no. 3 (2017): 1133–58. http://dx.doi.org/10.30925/zpfsr.38.3.8.

Full text

Abstract:

Biomedicinska istraživanja važna su za razvoj znanosti, dijagnostiku i proizvodnju novih, učinkovitih metoda liječenja, sa što manje mogućeg rizika. Njihovo provođenje na ljudima otvara brojna etička pitanja. U skladu s recentnim razvojem zaštite ljudskih prava osoba s invaliditetom, sve se češće ističe pitanje informiranog pristanka kao jedno od ključnih kada se govori o istraživanjima na tim osobama. Zamjensko davanje informiranog pristanka za osobe koje nisu pri svijesti ili iz drugoga razloga nisu sposobne dati pristanak, vezano je uz brojne kontroverze zbog opasnosti od zloupotrebe njihov

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

9

Kreft, Lev. "From Kant to contemporary ethics of sport." Synthesis philosophica 34, no. 2 (2019): 253–65. http://dx.doi.org/10.21464/sp34202.

Full text

Abstract:

Radom se nastoji uspostaviti veza između Kantove etike i etike sporta povezivanjem koncepcije anthropocena, kao suvremene epohe tijekom koje prirodna povijest postaje kulturnom povijesti, s etikom nade, kako je predstavljena u Kantovoj Kritici rasudne snage. Ključan je moment Kantova argumenta da je biranje kulture ispravan put ljudskog razvitka prema civilnom društvu i kozmopolitskom jedinstvu. Je li sport takva kultura? Može li sport postati važan moment u suvremenoj etici nade? Odgovor je uvjetno pozitivan jer postoje određene prepreke. Prvo, jedan je od razloga za to inauguriranje olimpijs

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

10

FEDRAN, JASNA. "OSNOVNI ETIČNI POJMI – POSKUS PREGLEDA SODOBNEGA (NE)ETIČNEGA RAVNANJA." CONTEMPORARY MILITARY CHALLENGES, VOLUME 2012/ ISSUE 14/4 (October 30, 2012): 11–20. http://dx.doi.org/10.33179/bsv.99.svi.11.cmc.14.4.1.

Full text

Abstract:

Članek obravnava zapleteno problematiko, ki se nanaša na področje družbe, morale, etike, prava in vrednotnega sistema in je kot taka nadvse pomembna v življenju vseh posameznikov v družbi, neodvisno od tega, v katerem okolju ti delujejo. Članek med drugim podaja celovit pregled med vsemi do zdaj zapisanimi pravili, bodisi gre za prva sprejeta obča oziroma družbena pravila bodisi moralna, etična ali pravna pravila, pri čemer sta ob bok navedenemu postavljena še pomen in vloga vrednotne podstati. Članek povzema bistvene opredelitve teoretičnih znanstvenih spoznanj, ki temeljijo na dejstvu, da so

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

11

Šmit, Dragan. "Pufendorfove ideje moralnog prirodnog prava i njihova suvremena rezonanca." Zbornik radova Pravnog fakulteta u Splitu 55, no. 4 (2018): 893–918. http://dx.doi.org/10.31141/zrpfs.2018.55.130.893.

Full text

Abstract:

Prirodno pravo kao temelj države, objašnjeno na precizan i znanstveni način, osnova je moralno-političkog argumenta Samuela von Pufendorfa, što se smatra njegovim najvećim doprinosom političkom diskursu. Njegovo djelo je nastavak pokušaja da se integrira zakon prirode u pravni sustav, izgradi društvo zasnovano na principima poštovanja i samopoštovanja i znanstveno ospori Aristotelova tvrdnja da ne može biti društvene sigurnosti u samom moralu čovjeka. Kao rodonačelnik ideje moralnog prirodnog prava, Pufendorf je dao nesumnjiv doprinos razvoju pravne znanosti jedinstvenim metodološkim spojem et

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

12

Valc, Jakub. "Právní status a postmortální ochrana nascitura v České republice." Časopis pro právní vědu a praxi 26, no. 4 (2018): 629. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2018-4-3.

Full text

Abstract:

Otázkami souvisejícími s počátkem lidského života a jeho statusem v průběhu prenatálního vývoje se již od nepaměti zabývají odborníci nejen z oblasti biologie, filozofie či etiky, ale také právní vědy. V tomto ohledu se diskuze zaměřuje zejména na zodpovězení výchozí otázky, zda je již embryo či plod nositelem práva na život. Nelze však opominout, že každý začátek života má přirozeně také svůj konec. Z toho důvodu je nutné zabývat se tím, zda je nasciturovi poskytována náležitá ochrana za předpokladu, že se nedožije porodu. Přestože nebyla v minulosti věnována této problematice zvýšená pozorno

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

13

Suzić, Nenad. "Kolektivno nesvjesno - da li bi škole mogle da se bave negativnim i pozitivnim stranama kolektivno nesvjesnog?" Research in Pedagogy 10, no. 2 (2020): 436–44. http://dx.doi.org/10.5937/istrped2002436s.

Full text

Abstract:

Psihologija je nauka koja se jedno vrijeme bavila prvenstveno ličnošću. Danas psihologija nije okrenuta samo pojedincu. Ona proučava grupne procese, proučava moral i etiku koji su u osnovi ljudskog ponašanja i sva druga tangentna područja. Međutim, psihologija grupe, mase, rulje i kolektiva uopšte ostale su na marginama ove nauke. Naravno, bilo je i danas ima ozbiljnih opservacija na tom planu, ali to je još uvijek marginalno. Psihologija mase ili rulje je zanimljiva za one koji proučavaju ratna dešavanja, koji nastoje dokučiti uzroke ratnih zbivanja. U ovom radu autor baca zanimljivo svjetlo

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

14

Sobek, Tomáš. "Srovnávat nesrovnatelné." FILOSOFIE DNES 9, no. 1 (2017): 3–23. http://dx.doi.org/10.26806/fd.v9i1.246.

Full text

Abstract:

Tento článek se zabývá problémem těžké volby při srovnávání dvou velmi odlišných alternativ. Takové srovnání můžeme akceptovat jako skutečné dilema, nebo odmítnout jako chybné posouzení, protože se srovnává něco nesrovnatelného. Ale co přesně namítáme, když někoho kritizujeme, že srovnává nesrovnatelné? Co vlastně znamená, když o někom řekneme, že srovnává jablka s hruškami? Ukážeme si, že hlavním zdrojem problému není skutečnost, že se srovnávají položky různého druhu, ale spíše potřeba zohledňovat relevantní kontexty. Náročnost porovnání je úzce svázána s náročností jeho zdůvodnění. Skutečno

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

15

Maleš, Jelena, and Milan Stojaković. "MEDICINSKA ETIKA, MEDICINSKO PRAVO I DEONTOLOGIJA." PSYMEDICA 5, no. 1-2 (2020). http://dx.doi.org/10.7251/psy0514054m.

Full text

Abstract:

Rad govori o pojmu i predmetu medicinske etike, pojmu morala, deontologije i sve toobuhvaćeno pravnim propisima i standardima, koji se u velikom broju tačaka spajaju, ali irazilaze od pojma morala. Medicinska etika se izdvaja iz okvira fundamentalnih nauka, jer jesama po sebi medicina kao nauka ozbiljna i odgovorna grana. Usko vezana za medicinskuetiku jeste i psihijatrija koja je vrlo bitna sa etičkog načela kao implicitni dio dobročinstva,gdje se teži uspostaviti etička relacija pacijenta i ljekara i prevazići prethodni paternalnipristup liječenja.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

16

Stodola, Jiří. "Principy a dilemata informační etiky: Svoboda slova, právo na informace a cenzura v kontextu problému dezinformace." ProInflow 11, no. 1 (2019). http://dx.doi.org/10.5817/proin2019-1-6.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

17

Kokić, Tonći. "A raising doubts about the suitability of compulsory national curriculum of sex education in multicultural democracy: Croatia’s case." Acta Iadertina 14, no. 1 (2017). http://dx.doi.org/10.15291/ai.1315.

Full text

Abstract:

Neslaganje oko uvođenja kurikuluma spolnog odgoja u Hrvatskoj predstavlja ozbiljan problem obrazovne politike. Rad kombinira dvije perspektive u definiciji teorijski i praktički relevantnog pitanja uvođenja spolnog odgoja. Iz ‘ptičje perspektive’ promatra argumentaciju aktera koji se ne slažu ‘što treba činiti’ (nisu u ‘praktičnoj slozi’). Nakon toga iz ‘žablje perspektive’ promatra kako praktični, vrijednosni sud, ovisi o prešutnim teorijskim (antropološkim pretpostavkama i naravi znanja) i praktičnim premisama (izvedenima iz normativnih izvora). Ovaj rad definira okvir otvorenog pitanja suvr

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

18

Virk, Tomo, and Matic Kocijančič. "Literatura je neskončna zakladnica edinstvenih situacij. Tomo Virk, dobitnik Priznanja Antona Ocvirka 2020." Primerjalna književnost 44, no. 1 (2021). http://dx.doi.org/10.3986/pkn.v44.i1.11.

Full text

Abstract:

Tomo Virk – prejemnik priznanja Antona Ocvirka za najboljšo izvirno komparativistično monografijo zadnjih dveh let, ki ga je Slovensko društvo za primerjalno književnost lani podelilo tretjič – je eden izmed vodilnih slovenskih literarnih teoretikov in zgodovinarjev, pa tudi esejist, prevajalec in redni profesor na Oddelku za primerjalno književnost in literarno teorijo Filozofske fakultete Univerze v Ljubljani. Njegove prve monografije – npr. Duhovno zgodovino (1989) in Kratko zgodovino večnosti (1993) – zaznamuje svojevrsten preplet literarnih, filozofskih in religioznih vprašanj. Posebej in

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

We offer discounts on all premium plans for authors whose works are included in thematic literature selections. Contact us to get a unique promo code!