Log in

Relevant bibliographies by topics / Klimatické / Journal articles

To see the other types of publications on this topic, follow the link: Klimatické.

Journal articles on the topic 'Klimatické'

Author: Grafiati

Published: 4 June 2021

Last updated: 1 February 2022

Create a spot-on reference in APA, MLA, Chicago, Harvard, and other styles

Select a source type:

Consult the top 36 journal articles for your research on the topic 'Klimatické.'

Next to every source in the list of references, there is an 'Add to bibliography' button. Press on it, and we will generate automatically the bibliographic reference to the chosen work in the citation style you need: APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver, etc.

You can also download the full text of the academic publication as pdf and read online its abstract whenever available in the metadata.

Browse journal articles on a wide variety of disciplines and organise your bibliography correctly.

1

Slavíková, Lenka. "Interdisciplinary Research Methods of Climate Change - Tools To Interlink Social and Natural Fields of Science." Acta Oeconomica Pragensia 18, no. 3 (June 1, 2010): 21–29. http://dx.doi.org/10.18267/j.aop.305.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

2

Hrabánková, Anna. "Zjišťování účinnosti akčního programu podle nitrátové směrnice 91/676/EHS v době klimatické změny." Vodohospodářské technicko-ekonomické informace 60, no. 6 (October 9, 2018): 30. http://dx.doi.org/10.46555/vtei.2018.07.004.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

3

Kráľová, Nikola, Markéta Šerešová, and Vladimír Kočí. "Porovnání environmentálních dopadů různých typů jogurtových kelímků." Entecho 3, no. 1 (2020): 6–9. http://dx.doi.org/10.35933/entecho.2020.02.

Full text

Abstract:

Cílem práce bylo posoudit environmentální dopady různých typů zvolených jogurtových kelímků vyrobených z různých materiálů: z plastu, papíru, skla či z kompozitního materiálu. Environmentální dopady byly vyhodnoceny metodou posuzování životního cyklu (z angl. life cycle assessment, LCA). Výsledky práce ukazují, že skleněné a kompozitní obaly jsou horší než obaly plastové, s výjimkou kategorie dopadu Spotřeba fosilních surovin a humánní toxicita. Jako nejlepší vychází plastový obal s K3 dekorací (papír), který ve všech hodnocených kategoriích dopadu vykazuje nejlepší výsledky. V kategorii dopadu Klimatické změny se nejhůř umístil kompozitní obal a obal skleněný. Nejvíce ovlivněnou kategorií je Sladkovodní ekotoxicita, nejvyšší dopady v rámci této kategorie vykazuje obal skleněný a následně kompozitní. V rámci kategorie dopadu Ionizující záření má největší dopad skleněný obal následovaný obalem kompozitním. Na základě výsledků výzkumu bylo zjištěno, že hlavní příčinou dopadů plastových kelímků na životní prostředí je výroba PP granulátu, u skleněných obalů je to výroba samotného skla a v případě kompozitních obalů výroba kompozitního obalu. Abstract (en) The aim of the work was to assess the environmental impacts of different types of selected yoghurt cups made of different materials: plastic, paper, glass or composite material. Environmental impacts were assessed using the life cycle assessment (LCA) method. The results of the work show that glass and composite packaging is worse than plastic packaging except for the impact category Resource use (mineral and metals) and Human toxicity. The best packaging appears to be plastic packaging with K3 decoration (paper), which has the smallest impacts in all evaluated impact categories. In the impact category Climate change, composite packaging and glass packaging have the greatest impact. The most affected category is Freshwater ecotoxicity. The highest impacts within this category are shown by glass packaging and subsequently composite packaging. In the impact category Ionizing radiation, the greatest impact has a glass packaging, then a composite packaging. Based on the results, it was determined that the main cause of the impacts of plastic cups is the production of PP granulate. In the case of glass packaging, it is the production of the glass itself, and in the case of composite packaging, the production of the composite packaging.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

4

WALLIS, CURT. "Siciliens klimatiska kurorter." Nordiskt Medicinskt Arkiv 5, no. 21 (April 24, 2009): 1–47. http://dx.doi.org/10.1111/j.0954-6820.1873.tb00080.x.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

5

WALLIS, CURT. "Siciliens klimatiska kurorter." Nordiskt Medicinskt Arkiv 5, no. 24 (April 24, 2009): 1–22. http://dx.doi.org/10.1111/j.0954-6820.1873.tb00083.x.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

6

WALLIS, CURT. "Siciliens klimatiska kurorter." Nordiskt Medicinskt Arkiv 5, no. 13 (April 24, 2009): 1–60. http://dx.doi.org/10.1111/j.0954-6820.1873.tb00071.x.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

7

Kreislová, K., H. Geiplová, I. Skořepová, J. Skořepa, and D. Majtás. "Nové mapy korozní agresivity Èeské republiky / Up-dated maps of atmospheric corrosivity for Czech Republic." Koroze a ochrana materialu 59, no. 3 (November 1, 2015): 81–86. http://dx.doi.org/10.1515/kom-2015-0019.

Full text

Abstract:

Atmosférická koroze a klasifi kace agresivity atmosfér je dlouhodobým předmětem studia SVUOM. Ve spolupráci s CGS byly v roce 2001 vytvořeny mapy korozních rychlostí a korozních tříd pro uhlíkovou ocel, patinující ocel, zinek, měď, bronz a hliník. Tento článek uvádí aktuální přístup k modelování atmosférické koroze v České republice, který je založen na modifi kovaných funkcích zahrnujících klimatická data, znečištění ovzduší a nově i vliv rozmrazujících solí v okolí dálnic.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

8

GÜLER, Tayfun, and Muhsin KILIÇ. "Klimatik Kontrollü Treyler İçerisindeki Hava Akışının Optimizasyonu." Mühendis ve Makina 60, no. 697 (December 27, 2019): 289–302. http://dx.doi.org/10.46399/muhendismakina.677999.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

9

AYGÖREN, Tülay. "DENİZLİDE HAVA KİRLİLİĞİ VE KLİMATİK ÖZELLİKLER ARASINDAKİ İLİŞKİ." Journal of Academic Social Sciences 82, no. 82 (January 1, 2018): 594–611. http://dx.doi.org/10.16992/asos.14336.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

10

SARI, Sabahattin. "ISPARTA'DA MAKSİMUM RÜZGÂR YÖNÜ İLE BAZI KLİMATİK FAKTÖRLER ARASINDAKİ İLİŞKİ." Social Sciences Studies Journal 7, no. 81 (January 1, 2021): 1499–517. http://dx.doi.org/10.26449/sssj.3100.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

11

Rognmo, Arne, Karl Annar Markussen, Endre Jacobsen, and Arnoldus Schytte Blix. "Betydningen av drektige reinsimlers ernæring for kalvers vekst, klimatiske toleranse og overlevelse." Rangifer 2, no. 1-App (March 12, 2013): 102–6. http://dx.doi.org/10.7557/2.2.1-app.447.

Full text

Abstract:

Forsøkene (viste) at tilleggsforing av underernærte simler i siste del av drektighetsperioden kun synes å ha effekt på fødselsvekten for kalvene forutsatt at simlene får høyverdig ernæring etter kalving. Den forskjellige ernæringsbakgrunn før kalving synes således ikke å innvirke på melkeproduksjon/kvalitet, da vektutviklingen for alle grupper av kalver i dette forsøket gikk parallelt i de tre første ukene etter kalving. Det ble heller ikke på noe punkt funnet signifikante forskjeller gruppene imellom når det gjelder kalvenes klimatiske toleranse. Det er dog bemerkelsesverdig at det var stor dødelighet blant de små kalvene etter unge små simler i GRUPPE L. Dette funn er interessant sett i sammenheng med resultatene fra Røros (se bidrag fra Dag Lenvik, side ) som viser at avkastningen fra en flokk kan økes markant om man konsentrerte slakteuttaket på små kalver og forhindrer bedekning av små, unge simler gjennom fjerning av eldre, store bukker. Med det forbehold at våre forsøk er utført på dyr i innhegning med et lavt aktivitetsnivå, kan man fra våreforsøk foreløpig konkludere med at tillegsfor ing av simler i siste halvdel av drektighetsperioden har effekt på kalvenes fødselsvekt, men at vektutviklingen for kalven er uavhengig av simlenes ernæringshistorie, om sistnevnte tilbys høyverdig ernæring etter kalving. Da små kalver etter underernærte simler viste høy dødelighet like etter fødselen, vil imidlertid tilleggsforing kunne øke avkastningen om det er mange unge simler i flokken. Resultatene fra Røros tyder imidlertid på at dette resultat normalt kan oppnås uten ekstra omkostninger gjennom et selektivt slakteuttak.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

12

Vidomus, Petr. "Česká klimaskepse: úvod do studia." Sociální studia / Social Studies 10, no. 1 (January 23, 2013): 95–127. http://dx.doi.org/10.5817/soc2013-1-95.

Full text

Abstract:

Klimatický skepticismus se stává stále zřetelnějším a zjevně narůstajícím sociálním fenoménem. Západní teoretici doposud popsali různé formy, kterých skepticismus nabývá, i faktory, které jeho nárůst podporují. V posledních čtyřech až pěti letech pozorujeme v Česku známky podobného trendu, kdy se snižuje množství lidí, kteří antropogenní změny klimatu považují za závažné a postupně se zvětšuje podíl „skeptické populace“. První část studie shrnuje dostupná kvantitativní data týkající se obecně percepce změn klimatu a zvláště veřejné klimaskepse. Druhá část se zaměřuje na skeptické kontrahnutí v ČR a popisuje jeho rámovací strategie, kterými konstruuje „neproblematičnost“ daného jevu. Na základě kvalitativního výzkumu českých klimaskeptiků představuji zejména tři okruhy témat, která se v rozhovorech s nimi vynořila jako specificky česká: recepce české veřejnosti jako „švejkovsky skeptické“ a ideologicky imunní (díky historické zkušenosti komunismu), výrazná (i ambivalentní) role Václava Klause a „přirozený“ překryv euro- a klimaskepticismu. V závěru nastiňuji směry, kterými by se výzkum české klimaskepse mohl dále ubírat.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

13

RA�OVSK�, Marek, and VLADIM�R PACUTA. "Influence of selected agrotechnical measures and climate conditions on root yield and digestion of sugar beet." Journal of Central European Agriculture 17, no. 4 (2016): 1070–81. http://dx.doi.org/10.5513/jcea01/17.4.1812.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

14

KADIOĞLU, Yahya. "GERZE (SİNOP) ÖRNEĞİNDE KLİMATİK YETERSİZLİKLERİN SERACILIK ÜZERİNDEKİ ETKİLERİNE DAİR BİR İNCELEME." International Journal of Social Humanities Sciences Research (JSHSR) 7, no. 61 (January 1, 2020): 3027–32. http://dx.doi.org/10.26450/jshsr.2138.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

15

BAYRAM, Hüseyin. "ŞASİ DİNAMOMETRELİ KLİMATİK ODA TEST SİMÜLATÖRÜNDE ARAÇ MODELİ OLUŞTURMA VE DOĞRULAMA SÜRECİ." Uludağ University Journal of The Faculty of Engineering 21, no. 2 (January 10, 2017): 451. http://dx.doi.org/10.17482/uumfd.285461.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

16

Dybdahl, Audun. "Klimatiske sjokk, uår, sykdom og demografiske kriser i Trøndelag på 1600- og 1700-tallet." Historisk tidsskrift 93, no. 02 (September 8, 2014): 243–75. http://dx.doi.org/10.18261/issn1504-2944-2014-02-05.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

17

Nugroho, Bayu Dwi Apri, Sri Nuryani Hidayah Utami, and Benito Heru Purwanto. "Penerapan Sistem Monitoring Lahan dan Analisa Neraca Air Klimatik Pertanian di Lahan Gambut." agriTECH 39, no. 2 (September 6, 2019): 108. http://dx.doi.org/10.22146/agritech.43507.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

18

Kawulur, Hanna S. I., Ivon Ayomi, Melda Suebu, Muhammad F. Rokhmad, and Mardi R. Pardi. "Pengaruh Faktor Klimatik Terhadap Kepadatan Nyamuk Anopheles farauti di Ekosistem Pantai dan Rawa Provinsi Papua." JURNAL BIOLOGI PAPUA 11, no. 2 (October 31, 2019): 72–79. http://dx.doi.org/10.31957/jbp.945.

Full text

Abstract:

Infectious vectors are generally sensitive to environmental change, including climatic factor. Climate may affect the ability of vector in transmitting the disease. The purpose of this study was to determine the effect of climatic factors on density of Anopheles farauti Laveran in coastal and marsh ecosystems. The mosquito was collected by using human landing collection method. The climatic data recorded during the research were air suhue, wind velocity and humidity, while the rainfall rate data was obtained from the Provincial office of Meteorology and Geophysics Agency Suhue of Papua Province. The result showed that Anopheles farauti was constantly found during the study period as air suhue, humidity, rainfall and wind velocity fluctuated. This result suggest that during the data collection climatic factors did not significantly affect the presence and density of Anopheles farauti. Key words: climatic factor; mosquito density; coastal; swamp; Anopheles farauti.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

19

Gömöry, Dušan, Roman Longauer, and Diana Krajmerová. "Voľba lesného reprodukčného materiálu v podmienkach klimatickej zmeny / Choice of forest reproductive material under conditions of climate change." Forestry Journal 61, no. 2 (June 1, 2015): 124–30. http://dx.doi.org/10.1515/forj-2015-0021.

Full text

Abstract:

AbstractClimate change may endanger not only yield and fulfilling the social functions of European forests, but even the survival of several tree species. The study emphasises the complexity of climatic factors and physiological mechanisms, which may potentially endanger the persistence of tree populations and which cannot be reduced to problems of drought and temperature increase. A substantial inter-population variation in traits associated with the response to climatic stress, observed in provenance experiments, is a prerequisite for the choice of proper forest reproductive material (FRM) in reforestation as a strategy of climate-change mitigation. Assisted migration, i.e., transfer of FRM from source regions, currently characterised by such climate characteristics, which are expected in the target regions in the future, requires knowledge of key stress factors (depending on the climate scenario), physiological processes associated with the adaptation to this stress, identification of genes and eventually epigenetic mechanisms, controlling adaptation processes, and finally mapping of genetic and/or epigenetic variation in key genes. For most tree species, such information is not yet available. Therefore, assisted migration under such information uncertainty needs to be complemented by in situ gene conservation measures to preserve the possibility of reversing the effects of eventual erroneous decisions on FRM transfer.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

20

Colman, Jonathan E., Ruben Eidesen, Dag Hjermann, Mathis A. Gaup, Øystein Holand, Stein R. Moe, and Eigil Reimers. "Reindeer 24-hr within and between group synchronicity in summer versus environmental variables." Rangifer 24, no. 1 (April 1, 2004): 25–30. http://dx.doi.org/10.7557/2.24.1.298.

Full text

Abstract:

Abstract: The impact of abiotic stimuli on the circadian activity rhythm of Rangifer has long been debated. Their highly gregarious and mobile behaviour presupposes synchronized behaviour within a group, while a predominant abiotic influence would be expected to synchronize separate, independent groups subjected to the same environment. We tested within and between group synchronization of semi-domestic reindeer during summer observing 6 independent groups located in close proximity to each other. We also tested how some external environmental factors affected the animals’ behaviour. Activity of all individuals (3 females in 6 groups, n = 18 reindeer) was recorded every 10 minutes 24-hrs a day, along with weather variables and biotic factors such as insect harassment. Data were divided into two periods of 8 and 6 days, respectively, separated by a period of 6 days. Animals within a group showed highly synchronized behaviour, reflected in overlapping periods of grazing and ruminating. There was little or no synchronization between groups, reflected by little or infrequent overlapping of activities amongst some of the groups. Rarely were all 6 groups active or inactive simultaneously. There was no consistent or significant influence on the reindeers’ behaviour by any of the environmental variables recorded. Thus, and as expected, in the absence of external environmental stimuli, the activity of individuals within a group was synchronized. However, there was no synchronization amongst independent groups. This supports the claim that during summer, in the absence of disturbance from stimuli such as insect harassment or anthropogenic activities, reindeer have a 24-hr polycyclic activity rhythm independent of climatic variables. Instead of abiotic factors, such as light, reindeers’ activity rhythms were defined by internal physiological processes and intra-specific group interactions reflected in almost complete within group synchronization and lack of between group synchronization. Abstract in Norwegian / Sammendrag: Betydningen av abiotiske variabler på reinens døgnrytme har lenge vært diskutert. Med sin gruppeadferd og mobilitet forventer man samhandling innenfor ei gruppe, mens abiotiske variabler faktorer forventes å synkronisere adferden mellom adskilte grupper i samme miljø. Vi testet adferdssynkroniseringen innenfor og mellom grupper av tamrein ved å observere aktiviteteter i seks uavhengige grupper hver med tre simler. Vi testet også hvordan noen miljøvariabler påvirker dyrenes adferd. Aktiviteten til alle individene ble observert hvert tiende minutt hele døgnet sammen med klimatiske forhold og biotiske variabler som insektplage. Dyrene innenfor ei gruppe viste klart felles adferd med samme beite- og liggeperioder. Det var lite eller ingen synkronisering mellom grupper, idet det var lite eller tilfeldig sammenfall av aktiviteter. Sjelden var alle seks gruppene aktive eller inaktive samtidig. Aktiviteten til individer innenfor en gruppe var synkronisert som forventet, uten eksterne miljøvariabler. Derimot var det ingen synkronisering mellom uavhengige grupper. Dette støtter teorien at reinsdyr har en 24-t polysyklisk aktivitetsrytme uavhengig av klimatiske variabler på sommeren og uten sterke påvirkninger utenfra som parasittiske insekter eller menneskelige aktiviteter. Vårt forsøk viste at reinens aktivitetsrytme tydeligvis var definert av interne fysiologiske prosesser og interaksjoner innen gruppen.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

21

Cisek, Jerzy, and Andrzej Mruk. "Operating Characteristics of the A8c22 Engine in an Sm42 Locomotive Fuelled by Mixtures of Rme with Diesel Fuel." Journal of Middle European Construction and Design of Cars 11, no. 1 (June 1, 2013): 10–15. http://dx.doi.org/10.2478/mecdc-2013-0002.

Full text

Abstract:

Shrnutí Vyzkum vyznamnějši rozšiřeni použiti obnovitelnych zdrojů (bio-paliv) ve spalovacich motorech trva již vice než dvacet let. Jednim z vysledků je i směrnice EU, ktera nařizuje, že v cilovem roce 2020 by mělo byt přidavano až 20 % biopaliv do ropnych paliv. Ve středni Evropě, s ohledem na plodiny rostouci v teto klimaticke zoně, je touto přiměsi zejmena řepkovy olej a jeho metyl estery. Proto se vyzkum tyka těchto paliv. Zkušebnim motorem byl vidlicovy osmivalec s objemem jednoho valce 10,2 dm3, typove značeni 8C22, největši vykon je 530 kW při jmenovitych otačkach 1000 1/min. Tento motor je mimo jine použivan v posunovacich lokomotivach SM42. Po předchozich diagnostickych průzkumech bylo použita čtyři paliva: standardni nafta (B0), to same palivo se 40 % přiměsi (B40) a 50 % RME - metyl ester řepkoveho oleje (B50). Nasledně bylo zkoušeno palivo B50+ se specialnimi aditivy. Vyzkum energetickych parametrů a toxicity vyfukovych plynů byl provaděn na motoru zabudovanem do lokomotivy SM42. Zkoušky byly provaděny podle metodiky 2004/26/WE a UIC 624 Chart. Bylo zjištěno, že narůst podilu RME (metylesteru řepkoveho oleje) až do hodnoty 50 % v naftě, zvyšuje hodnotu hodinove spotřeby až o 10 % při volnoběhu a až o 15 % při plnem zatiženi motoru oproti motorove naftě. Dale bylo zjištěno, že koncentrace CO ve vyfukovych plynech s rostouci koncentraci esteru v palivu při volnoběhu, při středni zatěži se neměni a naopak při plne zatěži motoru koncentrace CO klesaji. Pro malou a středni zatěž byl vypozorovan pokles HC. Při volnoběhu bylo zjištěno sniženi emisi NOx při narůstu koncentrace RME. To je pro posunovaci lokomitivy vyznamne, protože často pracuji při volnoběhu. Pro zkoušena paliva, byla stanoveny odolnost vůči karbonizaci vstřikovačů a některe tribologicke charakteristiky. Paliva obsahujici do 40 % RME vyhovuji kriteriu vzniku karbonizace.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

22

Mukarromah, Miftahul, Ari Hayati, and Hasan Zayadi. "Analisis Keanekaragaman Tumbuhan Invasif Di Kawasan Hutan Pantai Balekambang Desa Srigonco Kecamatan Bantur Kabupaten Malang." BIOSAINTROPIS (BIOSCIENCE-TROPIC) 6, no. 1 (August 11, 2020): 46–53. http://dx.doi.org/10.33474/e-jbst.v6i1.296.

Full text

Abstract:

Balekambang Beach is the most visited beach destination in Malang Regency until the end of 2015. One of the invasive pathways of invasive plants is Tourism. The purpose of this study was to identify invasive plant species, diversity and compare the value of the diversity index with abiotic factors.This research method is descriptive with systematic sampling techniques using Belt Transect, and measurements of abiotic factors include edafic factors and climatic micro factors. Invasive alien plant species found in the Balekambang coastal forest are identified as seventeen species namely (Hemighraphis glaucescens), (Oplismenus sp), (Amomum coccineum), (Arenga obtusifolia), (Leucaena leucochephana), (Mimosa sp), (Cassia siamea), (Eupatorium odoratum), (Hyptis capitata), (Cynodon dactylon), (Sida rhombifolia), (Synedrella nudiflora), (Chromolaena odorata), (Leucaena leucochepala), (Mimosa pudica), and (Ruellia tuberosa) with the index value of invasive plant diversity in protected forests and production classified as high compared to mangroves. The results of the diversity index value with abiotic factors showed a positive (+) direction on soil sailinity where the R2 value was 0.5606 or 50%, which means it showed a relationship between soil salinity and an abundance of invasive plants in Balekambang coastal forest area of 50%. Keywords:invasive plants, Balekambang beach, belt transect, diversity ABSTRAK Pantai Balekambang adalah destinasi wisata alam pantai di Kabupaten Malang yang paling banyak dikunjungi hingga akhir tahun 2015.Salah satu jalur invasi dari tumbuhan invasif adalah Tourism (Wisata). Tujuan dari penelitian ini adalah mengidentifikasi jenis tumbuhan invasif, keanekaragaman dan membandingkan nilai indeks keanekaragaman dengan faktor abiotik. Metode penelitian ini deskriptif dengan tehnik pengambilan sampling secara sistematis menggunakan Belt Transect, dan pengukuran faktor abiotik meliputi faktor edafik dan faktor mikro klimatik. Jenis spesies tumbuhan asing invasif yang terdapat di hutan pantai Balekambang diidentifikasi sebanyak tujuh belas spesies yaitu Hemighraphis glaucescens, Oplismenus sp, Amomum coccineum, Arenga obtusifolia, Leucaena leucochephana, Mimosa sp, Cassia siamea, Eupatorium odoratum, Hyptis capitata, Cynodon dactylon, Sida rhombifolia, Synedrella nudiflora.Chromolaena odorata, Leucaena leucochepala, Mimosa pudica, dan Ruellia tuberose dengan nilai indeks keanekaragaman tumbuhan invasif pada hutan lindung dan produksi tergolong tinggi dibanding mangrove. Hasil analisis uji korelasi nilai indeks keanekaragaman dengan faktor abiotik menunjukkan arah positif (+) pada salinitas tanah dimana nilai R2 sebesar 0.5606 atau 50%, yang artinya menunjukkan hubungan antara salinitas tanah dengan kelimpahan tumbuhan invasif di kawasan hutan pantai Balekambang sebesar 50%. Kata kunci: tumbuhan invasif, pantai Balekambang, belt transect, keanekaragaman

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

23

Blok, Anders. "Et nyt klima for sociologien? Om socialteoretiske nybrud i økologiseringens tidsalder." Dansk Sociologi 23, no. 1 (March 22, 2012): 9–28. http://dx.doi.org/10.22439/dansoc.v23i1.4036.

Full text

Abstract:

De globale klimaforandringers nye epokale bekymringer udfordrer sociologisk vanetænkning og inviterer til forstærket socialteoretisk engagement. Denne artikel søger at give et selektivt overblik over de måder, hvorpå den sociologiske fagdisciplin gør klimaproblematikken til genstand for teoretisk og empirisk forskning; samt at give et programmatisk og fremadrettet bud på dette arbejdes væsentligste socialteoretiske nybrud. Historisk lokaliseres disse spor i miljøsociologien, og artiklen giver et kort oprids af dette sub-felts vigtigste forskningsprogrammer. Hernæst analyseres det, hvordan ”klima” nutidigt mobiliseres som markør for bredere kulturelle transformationer i en række ambitiøse samtidsdiagnostiske projekter. Fokus lægges her på de vidt forskellige, men hver især vidtrækkende, teoriansatser hos Ulrich Beck, John Urry, Slavoj Žižek og Bruno Latour. Mod slutningen af artiklen udpeges fem social-ontologiske akser, langs hvilke klimaforandringerne inviterer til fornyet sociologisk fantasi og fremtidige empiriske studier: Rumlighed (globalitet); tidslighed (fremtidighed); materialitet (økologi); epistemisk grænsedragning (transdisciplinaritet); og offentlighedsformer (klimatisk medborgerskab). Klimaforandringer, konkluderes det håbefuldt, kan vise sig at bidrage ”positivt” til sociologien, som katalysator for en genopfindelse af disciplinen i en kosmopolitan, mere-end-social verden. ENGELSK ABSTRACT: Anders Blok: A New Climate for Sociology? On Social-Theo-retical Ventures in the Age of Ecology The epochal concerns of global climate change challenge sociological habits of thought and call for a strengthened social-theoretical engagement. This article seeks to provide a selective overview of how the discipline of sociology turns climate issues into theoretical and empirical research; and it also attempts to offer a programmatic and future-oriented assessment of the main social-theo-retical ruptures conjured in this work. In historical terms, these lines of engagement are located in environmental sociology, and the article provides a brief review of the main research programmes of this sub-field. It then analyzes how ”the climate” is presently deployed as marker of wider cultural transformation in a series of ambitious projects of diagnosing the present. It focuses on the wide-ranging, but extensively different, theoretical assertions of Ulrich Beck, John Urry, Slavoj Žižek and Bruno Latour. In the latter part of the article, five socio-ontological axes are pinpointed, along which climate change invite renewed forms of sociological imagination and future empirical research: spatiality (globality); temporality (futurity); materiality (ecology); epistemic boundary-work (trans-disciplinarity); and public-ness (climatic citizenship). In a hopeful vein, the article concludes that climate change may contribute ”positively” to sociology, by catalyzing the reinvention of the discipline in a cosmopolitan, more-than-social world. Key words: Global climate change, environmental sociology, diagnosis of the present, ecologization, cosmopolitization, social-theoretical ruptures.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

24

Urban, Jan, Tomáš Chabada, and Jan Skalík. "Jaký efekt mají klimatické kampaně? Využití metodiky pro hodnocení dopadu klimatických kampaní." Envigogika 12, no. 2 (December 28, 2017). http://dx.doi.org/10.14712/18023061.557.

Full text

Abstract:

Cílem tohoto textu je přiblížit cíle a využití Metodiky pro hodnocení dopadů klimatických kampaní. Tato Metodika stanovuje rámec pro provádění hodnotících studií, které se zaměřují na hodnocení kauzálního dopadu klimatických kampaní na změnu individuálního mitigačního nebo adaptačního chování, anebo jeho motivačních faktorů (např. postojů, znalostí a představ). Hodnocení kauzálních dopadů vychází z rámce potenciálních výsledků (Rubin, 1974) a je postaveno na kvantitativních experimentálních a kvazi-experimentálních přístupech. Tato Metodika by měla usnadnit vyhodnocování efektů klimatických kampaní a měla by umožnit akumulaci poznatků o efektech různých typů intervencí. Využívání Metodiky při realizaci a hodnocení kampaní by mělo přispět nejen ke zvýšení efektů realizovaných kampaní a tím ke zvýšení efektivity vynaložených prostředků na klimatické kampaně, ale mělo by také zvýšit důvěru donorů a širší veřejnosti v to, že klimatické kampaně jsou efektivními nástroji klimatické politiky. V neposlední řadě by představovaná Metodika měla také usnadnit výměnu informací mezi výzkumníky, kteří se zabývají dopady kampaní, ale často nemají možnost získat informace z reálných kampaní a realizátory kampaní, kterým zase často chybí prostředky pro vyhodnocení dopadů kampaní.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

25

Dlouhá, Jana, and Jiří Dlouhý. "Studenti a vědci: jak vést dialog o klimatické změně." Envigogika 14, no. 1 (July 15, 2019). http://dx.doi.org/10.14712/18023061.593.

Full text

Abstract:

Klimatická změna se začíná ohlašovat citelnými problémy, na což upozorňují studenti sdružení v celosvětovém hnutí Fridays for Future. Stávkuje se i v České republice, to ale není jediná aktivita, kterou studenti vyvíjejí. Zapojují se do dialogu s celospolečensky významnými aktéry, například vědci, od kterých očekávají podporu nejen argumentační, ale také morální. Jak by měl již zahájený dialog mezi vědci a studenty pokračovat a co by mohlo být jeho výsledkem, to se snaží nabídnout tento text. Je o diskusi, má diskusní charakter, a k diskusi také vyzývá – uvítáme jakékoli podněty, které by pomohly tuto debatu dále rozvinout.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

26

Horyna, Břetislav. "James Garvey: Etika klimatické změny. Co je a co není správné ve světě, který se otepluje." Filozofia 74, no. 5 (May 22, 2019). http://dx.doi.org/10.31577/filozofia.2019.74.5.7.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

27

Ryplová, Renata, and Jan Pokorný. "Opomíjená úloha vegetace v distribuci sluneční energie a utváření klimatu – sonda znalostí začínajících studentů učitelství přírodopisu." Envigogika 14, no. 1 (May 22, 2019). http://dx.doi.org/10.14712/18023061.586.

Full text

Abstract:

Z pohledu utváření klimatu a zachování dostatku vody v krajině hraje vegetace v životním prostředí člověka zcela klíčovou roli. Díky výparu vody (evapotranspiraci) přeměňuje většinu dopadající sluneční energie na skupenské teplo vody a chladí své okolí výkonem několik set W.m-2. Evapotranspirace snižuje teplotní gradienty a stojí na začátku tzv. krátkého cyklu vody, díky němuž se voda do krajiny opět vrací ve formě srážek. Vegetační kryt v krajině tak významně zmírňuje dopady globální klimatické změny a pro zachování dostatečného množství vody v krajině pro budoucí generace má klíčový význam. I přesto však je, bohužel, všeobecné povědomí o této úloze vegetace v distribuci sluneční energie a utváření klimatu poměrně nízké. Nedostatečná pozornost je tomuto tématu věnována již v rámci školní výuky. Následující článek přináší výsledky sondy, která jako první v českém prostředí mapuje znalosti začínajících studentů učitelství přírodopisu k tomuto tématu. Sonda odhalila velmi malé povědomí o roli vegetace v distribuci solární energie a koloběhu vody v krajině u začínajících studentů přírodopisu na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích. Kritickými místy jsou zejména nedostatečná znalost principu transpirace a pochopení zákonitých souvislostí mezi fyzikálními a fyziologickými ději a úlohou rostlin v malém cyklu vody.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

28

Nečas, Jiří. "Klimatická změna – široké, stále aktuální téma." Envigogika 11, no. 1 (April 28, 2016). http://dx.doi.org/10.14712/18023061.519.

Full text

Abstract:

How are things these days with climate change? Let's use a medical metaphor. Non-smokers can contract lung cancer. If this disease is indicated for smokers, it would be absurd to argue its prevalence in non-smokers and, as part of the treatment, to reject the importance of stopping smoking. We know the most probable cause of current climate change and it would be equally absurd to claim that the changes are occurring independently of human activity while not trying to reduce the factors that exacerbate these changes.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

29

"Naturen 1914 De klimatiske vekslinger og bræerne i Alperne." Naturen 138, no. 04 (September 26, 2014): 176. http://dx.doi.org/10.18261/issn1504-3118-2014-04-06.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

30

Riger-Kusk, Mette. "Newzealandske gletschere - nogle af Verdens mest klimafølsomme." GeologiskNyt, no. 3 (June 1, 2009). http://dx.doi.org/10.7146/gn.v0i3.3507.

Full text

Abstract:

<div>Svingninger i udbredelsen af Verdens ismasser er en af de mest pålidelige indikatorer for ændringer i de klimatiske forhold. Men selv i et så begrænset område som New Zealand findes der store regionale forskelle på gletschernes respons på klimaforandringer. Dette ses tydeligt i dag, hvor nogle gletschere oplever en dramatisk tilbagetrækning, alt imens andre vokser.</div>

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

31

KAYMAK, Hülya. "Sündiken Dağları'nda (Eskişehir) bitki örtüsünün morfo-klimatik özelliklere göre değişimi." Türk Coğrafya Dergisi, August 6, 2020. http://dx.doi.org/10.17211/tcd.639024.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

32

Frei, Robert. "Jordens atmosfæriske iltning - klimaeffekter og konsekvenser." GeologiskNyt, no. 5 (October 1, 2009). http://dx.doi.org/10.7146/gn.v0i5.3525.

Full text

Abstract:

<div>Det er i dag en alment accepteret teori, at iltningen af Jordens atmosfære var en enorm, drivende kraft for klimaændringer, og at den havde voldsomme konsekvenser for livets udvikling på vor planet. At forstå dén kompleksitet og vekselvirkning, der eksisterer mellem forskellige parametre og cykler i Jordens system, er meget vigtigt bl.a. for at kunne tackle årsager til de mere recente klimatiske fluktuationer inden for de sidste 100.000-150.000 år, som ikke er menneskeskabte.</div>

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

33

Terés-Zubiaga, Jon. "Birgaitze energetikoak gizarte etxebizitzan: portaera termikoaren analisia." EKAIA Euskal Herriko Unibertsitateko Zientzia eta Teknologia Aldizkaria, April 17, 2018, 127–42. http://dx.doi.org/10.1387/ekaia.17748.

Full text

Abstract:

«Birgaitze energetikoak gizarte-etxebizitzan: portaera termikoaren analisia» doktorego-tesia eraikinen birgaikuntza energetikoaren ebaluazioan datza, eta prozedura honek barne hartzen dituen atal ezberdinak kontuan hartzen ditu: datu-eskuratzea eta monitorizazioa, datuen tratamendua eta lortutako emaitzen analisiak, esaterako. Helburu horrekin, atal esperimentalean bi monitorizazio ezberdin barne hartzen ditu. Lehenik, hamar gizarte-etxebizitzen landa-azterketa bat aurkezten da hirugarren kapituluan; laugarren kapituluan etxebizitza adierazgarri baten monitorizazio zehatz baten deskripzioan arreta jartzen du. Estazio klimatiko bat kokatzeaz gain, etxebizitzaren monitorizazioa eginahal izateko hirurogei tenperatura-sentsore baino gehiago erabili izan dira. Monitorizazioa egin ondoren, atal esperimentalean lortutako datuen tratamendua garatzen da bi simulazio ereduren bidez. Azkenik, tesi honen azken atalak simulazioaren diseinuan eta aipatutako simulazioen bidez lortutako emaitzen ebaluazioan arreta jartzen du. Bestalde,eraikinen portaera energetikoa aztertzeko ikuspegi exergetikoak duen erabilgarritasuna aztertzen da tesi honen azken kapituluan.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

34

Pram Gad, Ulrik. "Kan Grønland være andet end arktisk? Postkolonial sammenligningspolitik som forskningsdagsorden." Økonomi & Politik 94, no. 2 (June 21, 2021). http://dx.doi.org/10.7146/okonomiogpolitik.v94i2.127557.

Full text

Abstract:

Grønland omtales efterhånden rutinemæssigt som »arktisk«. Men trods grundvilkårene – en lille befolkning på et enormt territorium og ekstreme betingelser geografisk og klimatisk – har Grønland ikke et enkelt oplagt sted at søge inspiration, særligt i kraft af ambitionen om selvstændighed. Hjemme- og Selvstyret har derfor søgt at se ud over ikke bare konkrete danske løsninger, men også udover dansk nationalstatstænkning. For at forstå de deraf følgende dynamikker og dilemmaer præsenterer denne artikel en ny forskningsdagsorden med fokus på sammenligningspolitik. Sammenligninger er ikke bare tekniske eller praktiske foranstaltninger, men et politisk fænomen, som er med til at forme forestillingerne om, hvem »vi« er, og hvor »vi« skal hen. Artiklen diskuterer, hvordan aktuel postkolonial sammenligningspolitik adskiller sig fra tidligere former, og hvordan Grønland sammenligner sig på vidt forskellig vis i de vigtigste sektordebatter. Gennem konkrete eksempler udvikler artiklen et analytisk apparat for studiet af, hvordan postkolonial sammenligningspolitik udspiller sig.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

35

Kadek Sri Ayu Wijayani, Ni, Yulia Nurvita, Lestari Widyaningsih, Vania Diah Salsabila Kusumadyanta, Ismi Nur Fajriyati A, and Aulia Eka Rahayu. "Analisis Vegetasi Gunung Merapi Menggunakan Quadrat Sampling Techniques." BIOSFER : Jurnal Biologi dan Pendidikan Biologi, December 27, 2019. http://dx.doi.org/10.23969/biosfer.v4i2.2073.

Full text

Abstract:

Penelitian ini bertujuan untuk mengetahui keanekaragaman vegetasi dan dominansi pada areal penelitian di kawasan Gunung Merapi menggunakan teknik quadrat samplingsetelah terjadi suksesi pasca 9 tahun erupsi. Data klimatik dan edafik yang diukur antara lain, suhu udara;suhu tanah;kelembaban udara;pH tanah di daerah Kinahrejo, Umbulharjo, Cangkringan,Sleman. Penelitian ini menggunakan 2 area plot yaitu plot 1 ( bantaran sungai bekas aliran lahar dingin), plot 2 (sungai bekas aliran lahar dingin). Teknik analisis data yang digunakan berupa analisis deskriptif. Berdasarkan hasil penelitian diperoleh tumbuhan dari 25 famili dan terdapat 36 spesies yang terbagi dalam 4 habitus. Vegetasi ha-bitusLichen, Parmelia saxalitasyang memiliki rerata INP tertinggi dengan jumlah 154,9509% yang ada di plot 2, Habitus herba dengan indeks nilai tertinggi adalah Cynodon dactylon158,5050%. Indeksnilai penting tertinggiha-bitus semakadalah tumbuhan kelas Poaceae64,6450% padaplot 1, berjumlah 6 koloni.Indeks penting tertinggi ha-bitus tegakanyaituTamarindus indica124,3808 % yang beradadi plot 1.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

36

Banjarnahor, Dina Rotua Valentina. "Faba Bean: a Promising Crop for Realizing a Healthier Potato Cropping System in the Dieng Highlands." Journal of Biota 1, no. 2 (March 6, 2017). http://dx.doi.org/10.24002/biota.v1i2.997.

Full text

Abstract:

Dataran tinggi Dieng di Jawa Tengah menjadi pusat produksi kentang yang ternama di Indonesia karena kondisi iklimnya yang sangat mendukung. Kentang diperkenalkan ke petani setempat sekitar empat dekade yang lalu dan telah menjadi tanaman utama sejak saat itu. Setelah masa produksi yang panjang dan terus menerus, persoalan-persoalan agroekologis yang memicu turunnya hasil panen muncul di lahan. Di dalam tulisan ini akan dibahas potensi kacang babi (Vicia faba L.) sebagai salah satu kekayaan lokal Dieng untuk membangun sistem pertanaman kentang Dieng yang lebih sehat. Kacang babi umumnya dibudidayakan sebagai salah satu produk makanan ringan bagi wisatawan, tetapi pamornya masih kalah dibandingkan kentang. Tanaman ini, ketika bersimbiosis dengan bakteri Rhizobium dan cendawan mikoriza, memiliki kemampuan untuk mengikat nitrogen dari atmosfer dan meningkatkan ketersediaan fosfor (P) dan kalium (K) di tanah. Tanaman ini tahan dingin sehingga dapat menjadi pilihan budidaya yang tepat selama periode dingin di Dieng: yaitu pada bulan Juli dan Agustus. Selain itu, budidaya kacang babi berpotensi mengurangi pencucian hara tanah karena kebutuhan dan serapan hara P oleh tanaman relatif tinggi. Integrasi tanaman kacang babi ke dalam sistem pertanaman kentang, baik dalam bentuk tumpang sari ataupun rotasi, dapat membawa manfaat bagi tanah dan tanaman lainnya. Tantangan di masa yang akan datang dalam mewujudkan inovasi sistem pertanaman ini adalah pemahaman yang lebih dalam tentang dinamika unsur hara pada kondisi klimatik dan variasi tanah Dieng, kontribusi agroekologis tanaman-tanaman lain yang telah ada di lahan, serta persepsi dan sumber daya petani setempat.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

We offer discounts on all premium plans for authors whose works are included in thematic literature selections. Contact us to get a unique promo code!