Conecte-se

Bibliografias temáticas / Životní styl / Artigos de revistas

Siga este link para ver outros tipos de publicações sobre o tema: Životní styl.

Artigos de revistas sobre o tema "Životní styl"

Autor: Grafiati

Publicado: 4 de junho de 2021

Última modificação: 2 de fevereiro de 2022

Crie uma referência precisa em APA, MLA, Chicago, Harvard, e outros estilos

Selecione um tipo de fonte:

Veja os 50 melhores artigos de revistas para estudos sobre o assunto "Životní styl".

Ao lado de cada fonte na lista de referências, há um botão "Adicionar à bibliografia". Clique e geraremos automaticamente a citação bibliográfica do trabalho escolhido no estilo de citação de que você precisa: APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver, etc.

Você também pode baixar o texto completo da publicação científica em formato .pdf e ler o resumo do trabalho online se estiver presente nos metadados.

Veja os artigos de revistas das mais diversas áreas científicas e compile uma bibliografia correta.

1

Slepičková, Lenka. "„Firma vydělává, děti se učí, žena je hodná a já jsem šťastný.“ Představy dětí o budoucím životě". Sociální studia / Social Studies 9, n.º 2 (18 de abril de 2012): 83–102. http://dx.doi.org/10.5817/soc2012-2-83.

Texto completo da fonte

Resumo:

Text se soustředí na otázku, jak děti, konkrétně děti navštěvující 3. a 7. třídy základní školy (tedy děti ve věku 8–10 a 12–13 let) – přemýšlejí o svých budoucích životních drahách, jak je prezentují, na co v jednotlivých oblastech svého života aspirují. Zajímá nás také, jak se tyto aspirace liší u dívek a chlapců, a zda v nich můžeme najít odrazy individualizačních tendencí, připisovaných životním drahám v pozdní modernitě, či konkrétních socializačních vlivů. Článek vychází z dat z výzkumu na dvou moravských základních školách, v němž byly použity různé kvalitativní nástroje sběru dat (kreslení, slohové práce, vytváření časových os atd.). Data ukazují, jak děti vnímají sociální normy a hodnoty vztahující se k různým životním fázím a jak vnímají různá očekávání vztahující se k genderu. Časové osy i volněji formulované životní plány dívek a chlapců v našem výzkumu odrážejí kulturně předepsanou a očekávanou biografii popisovanou jako sled životních etap, začínající přípravou na život ve vzdělávacím systému a pokračující nabýváním kompetencí spolu se zvyšujícím se věkem a vrcholící jejich ztrátou ve věku vyšším. Výzkum ukázal, že děti vnímají odlišnost očekávání ve vztahu k genderu, o své budoucnosti uvažují primárně jako chlapci a dívky. Zatímco dívky popisují ve svých budoucích životních plánech intenzivní a úspěšné zapojení se do rodinného, stejně jako do profesního života, chlapci projektují svou budoucnost coby budoucnost solitérů uprostřed rodin, jejichž životní styl a aktivity nejsou rodinným životem a vztahy k ostatním příliš determinovány. Chlapci plánovaný životní styl je tedy vysoce individualizovaný, dominuje mu realizace vlastních profesních i volnočasových představ a úspěch v těchto sférách, jakkoli se odehrává v kulisách rodin.

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

2

Buriánková, Jitka, e Jindřiška Návarová. "Zdravý životní styl a rizikové chování". AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA 2014, n.º 2 (30 de outubro de 2015): 13–27. http://dx.doi.org/10.14712/24647055.2015.10.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

3

Podaná, Zuzana. "Životní styl jako rizikový faktor viktimizace mládeže". AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA 2014, n.º 2 (30 de outubro de 2015): 29–46. http://dx.doi.org/10.14712/24647055.2015.11.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

4

Duffková, Jana. "Životní styl a počítače v domácnosti (Esejistické poznámky)". AUC PHILOSOPHICA ET HISTORICA 1996, n.º 2 (15 de janeiro de 2018): 105–18. http://dx.doi.org/10.14712/24647055.2018.64.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

5

Hlúbik, Jan, e Pavol Hlúbik. "Lifestyle and changes in body composition". Hygiena 62, n.º 2 (30 de junho de 2017): 50–53. http://dx.doi.org/10.21101/hygiena.a1514.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

6

Rolantová, Lucie, Helena Michálková e Valérie Tóthová. "Style of life of followers of the Diamond Way Buddhism". Kontakt 13, n.º 1 (28 de março de 2011): 30–37. http://dx.doi.org/10.32725/kont.2011.005.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

7

Tóthová, Valérie, Věra Veisová, Monika Jelečková, Helena Michálková e Lucie Rolantová. "Style of life of the Mongolian minority in the Czech Republic". Kontakt 13, n.º 3 (29 de setembro de 2011): 275–86. http://dx.doi.org/10.32725/kont.2011.033.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

8

Barvíková, Jana. "Jak se žije na Jižním Městě z pohledu "Husákových dětí"". Sociální studia / Social Studies 7, n.º 3 (9 de julho de 2010): 59–78. http://dx.doi.org/10.5817/soc2010-3-59.

Texto completo da fonte

Resumo:

Článek představuje dílčí výsledky kvalitativní analýzy hloubkových rozhovorů s dnešními třicátníky, kteří se v letech 1977-1978 jako dvou- až tříleté děti spolu s rodiči přistěhovali na tehdy ještě rozestavěné sídliště Jižní Město I. a prožili zde dětství i období dospívání. Změna společenského režimu v roce 1989 respondenty zastihla v období přechodu na střední školy. Někteří zde dosud žijí, mnozí v dospělosti odešli, někteří se však po určité době vrátili zpět. Dnes se většina z nich nachází ve stejné životní fázi jako jejich rodiče, když se na Jižním Městě v 70. letech usadili: již založili vlastní rodiny a jejich životní styl je ustálený. Nicméně nejen oni, ale i Jižní Město mezitím dospělo do Kristových let. Výzkumný soubor je určitým vzorkem populace Jižního Města, v rámci něhož lze vysledovat a analyzovat procesy pro sídliště a život na sídlišti v posledních třiceti letech v souvislosti se společenskými změnami a stárnutím sídliště typické.

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

9

Skoumal, Jiří, e Vladimír Hobza. "Lifestyle as a tool in motivation and performance of managers". Tělesná kultura 33, n.º 2 (1 de março de 2010): 50–62. http://dx.doi.org/10.5507/tk.2010.010.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

10

Kolářová, Marta. "Subkultura kulturních kreativců a alternativní životní styl v Pravém domácím časopisu". Český lid 106, n.º 1 (25 de março de 2019): 85–105. http://dx.doi.org/10.21104/cl.2019.1.05.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

11

Kunzová, Šárka, e Drahoslava Hrubá. "Health and Behaviour Part I - Lifestyle and Disease". Hygiena 58, n.º 1 (1 de março de 2013): 23–28. http://dx.doi.org/10.21101/hygiena.a0958.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

12

Michálková, Helena, Valérie Tóthová e Lucie Rolantová. "Life style of members of the Church of Jesus Christ of Latter-day Saints". Kontakt 13, n.º 1 (28 de março de 2011): 38–47. http://dx.doi.org/10.32725/kont.2011.006.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

13

Hamřík, Zdeněk, Michal Kalman, Daniela Bobáková e Erik Sigmund. "Sedentary lifestyle and passive leisure in Czech school-aged children". Tělesná kultura 35, n.º 1 (1 de janeiro de 2012): 28–39. http://dx.doi.org/10.5507/tk.2012.002.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

14

Zatloukalová, Anna, Miroslav Homza e Martina Kovalová. "Patient life style with anti-coagulation treatment: first results of the pilot study". Profese online 13, n.º 1 (1 de julho de 2020): 46–55. http://dx.doi.org/10.5507/pol.2020.010.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

15

Witzanyová, Aneta, e Miloš Velemínský. "The lifestyle of mothers of individuals with a disorder/illness formed in the perinatal period". Kontakt 21, n.º 2 (17 de junho de 2019): 172–80. http://dx.doi.org/10.32725/kont.2019.010.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

16

Kočerová, Martina. "Postpubertální společnost jako výzva pro pedagogiku". Pedagogická orientace 27, n.º 4 (28 de fevereiro de 2018): 520–39. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2017-4-520.

Texto completo da fonte

Resumo:

Článek se zabývá fenoménem kidult a postpubertální společností, spojenou s jevem nazývaným infantilizace. Jde o teoretickou studii, jejímž cílem je ukázat na potenciál pedagogiky volného času v prevenci vzniku kidult. Článek dochází k závěru, že z pohledu prevence je žádoucí působit na jedince již v dětství, kdy se utváří základ osobnosti. Volný čas pak shledává jako vhodný životní prostor, v němž probíhá formování osobnosti převážně na základě vnitřní motivace, tudíž jde o formování hlubšího a trvalejšího charakteru, oproti formální edukaci (Kočerová & Bauman, 2013). Kidult, adultescent, nebo rejuvenile – fenomén spojený se vznikem postpubertální společnosti. Neochota přijmout sociální roli související s věkem je základní charakteristikou tohoto životního stylu. Rozvíjí se tak postpubertální společnost s absencí odpovědných občanů s vyzrálými postoji a ochotou nést břímě rozhodování. V důsledku je tento životní styl neslučitelný s fungující demokracií. Infantilizovaná kultura proniká také do vzdělávání, které nerozvíjí kritické myšlení a odpovědné občanství, ale podporuje individualismus pod nálepkou svobodné volby. Namísto výchovy k myšlení předává hotová fakta a podporuje masmédii uměle vytvářené pseudohodnoty (Barber, 1984, 2001, 2007). Postpubertální společnost je výzvou zejména pro pedagogiku, která by měla jít cestou rozvoje kritického a tvořivého myšlení a reflexivní praxe a to nejen v rámci formální,ale zejména neformální výchovy.

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

17

Kunzová, Šárka, Drahoslava Hrubá, Pavel Řimák e Ondřej Sochor. "Behaviour and Health III. Psychosocial Factors, Lifestyle and Complex Diseases". Hygiena 59, n.º 2 (1 de junho de 2014): 79–86. http://dx.doi.org/10.21101/hygiena.a1216.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

18

Blahutková, M., M. Sližik e M. Dlouhý. "The readiness of the teacher for teambuilding with the content of the physical activities aimed at the active lifestyle". Studia Kinanthropologica 14, n.º 3 (30 de setembro de 2013): 159–64. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2013.043.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

19

Bunc, Václav. "Active life style like the determinants of their body composition and fitness state". Studia Kinanthropologica 9, n.º 1 (30 de março de 2008): 19–23. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2008.044.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

20

Pavličíková, H. "Czech philosophy and active lifestyle? (to the intellectual legacy of J. Velenovský and F. Mareš)". Studia Kinanthropologica 14, n.º 3 (30 de setembro de 2013): 221–24. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2013.051.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

21

Vrbatová, Naděžda, e Jana Borůvková. "PRIMARY PREVENTION OF MENTAL ANOREXIA AT SCHOOL CHILDREN. EDUCATIONAL PROGRAMME HEALTHY LIFE STYLE (EATING DISORDERS PREVENTION)". Profese online 3, n.º 3 (1 de outubro de 2010): 195–206. http://dx.doi.org/10.5507/pol.2010.018.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

22

Matić Tandarić, Marina. "Životni stilovi adolescenata u potrošački orijentiranom društvu". Odgojno-obrazovne teme 4, n.º 1 (20 de abril de 2021): 5–22. http://dx.doi.org/10.53577/oot.4.1.1.

Texto completo da fonte

Resumo:

Životni stilovi omogućuju stabilizaciju identiteta tijekom intenzivnog razvojnog razdoblja adolescencije te predstavljaju svojevrstan model ponašanja, stavova i orijentacija. Životni stil je sredstvo samoreprezentacije, karakterističan način ponašanja koji, osim bihevioralne komponente, uključuje i vrijednosti, identitet te resurse kojima pojedinac raspolaže. Postindustrijsko društvo karakterizira partikularnost mladenačkih stilova, a adolescenti imaju pristup i mogu participirati na globalnoj potrošačkoj sceni, gdje njihovi izbori postaju svojevrsne investicije. No njihovi izbori i obrasci potrošnje mogu biti izraz šireg strukturalnog iskustva i produkt manipulacije potrošačke industrije koja iznova nameće nove sadržaje kroz razne medije. Svrha rada je analizirati koncept životnoga stila u adolescenciji te promotriti životne stilove adolescenata u potrošački orijentiranom društvu. Osim pružanja uvida u koncept i načine posredovanja životnih stilova, navedene spoznaje daju uvid u adolescentsku svakodnevnicu te mogu pridonijeti preventivnom i/ ili odgojnom djelovanju odgojno-obrazovnih stručnjaka u kreiranju sadržaja u slobodno vrijeme.

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

23

Kavenská, Veronika, e Hana Simonová. "Zkušenost s halucinogenní rostlinou ayahuasca v kontextu šamanského rituálu". Anthropologia integra 5, n.º 1 (1 de janeiro de 2014): 51–63. http://dx.doi.org/10.5817/ai2014-1-51.

Texto completo da fonte

Resumo:

Výzkum je zaměřen na osoby, které se vydaly do amazonských pralesů užívat přírodní halucinogen ayahuasku v kontextu „šamanského“ rituálu. Tento jev popisovaný antropology od 70. let. 20. stol. jako tzv. „šamanský turismus“ je stále aktuálnější především mezi obyvateli zemí Evropy a USA. Našim cílem bylo zmapovat, jakým způsobem ayahuaskový šamanský turismus probíhá – motivaci osob, které tento druh zkušenosti vyhledávají, přínosy, rizika a následnou integraci této neobvyklé zkušenosti. Sběr dat probíhal v ČR a v peruánské Amazonii na místech známých jako centra ayahuaskového šamanského turismu (města Tarapoto a Iquitos) formou polostrukturovaných rozhovorů, screeningových dotazníků a zúčastněného pozorování. Získali jsme výpovědi 77 osob, které mají zkušenost s ayahuaskou v kontextu rituálu v pralesech Jižní Ameriky, především pak v Peru. Z rozhovorů vyplývá, že hlavní motivací pro užití ayahuasky byla zvědavost a touha po dobrodružství, léčba psychických problémů, potřeba sebepoznání, zájem o psychedelickou medicínu a terapii, spirituální rozvoj a nalezení životního směru. Přínosy byly vnímány především ve vztahu k sobě ve smyslu sebepoznání a sebepřijetí a v rovině duchovní, psychické, somatické a vztahové. Často byl zmiňován životní nadhled, spokojenost a ujasnění si životního směřování. Jako rizika byla uváděna nedůvěra v šamana či organizátora, zkreslení jimi poskytnutých informací a vystavení rizikové situaci. Většina respondentů považuje samotnou zkušenost za bezpečnou a náročné prožitky během sezení s ayahuaskou byly následně hodnoceny kladně ve smyslu zkvalitnění života. Výzkum byl hrazen ze dvou výzkumných projektů UP: IGA (SPP:432101021) a FPVČ (SPP: 452100061).

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

24

Močinić, Snježana, e Marija Crnčić Brajković. "Tradicijska glazba Istre u nastavi glazbene kulture nižih razreda osnovne škole". Život i škola 64, n.º 1 (2018): 141–53. http://dx.doi.org/10.32903/zs.64.1.11.

Texto completo da fonte

Resumo:

Tradicijska glazba utkana je u životu svake ljudske zajednice te se u njoj odražava način razmišljanja i stil života ljudi koji su ju stvarali, očuvali i prenosili mlađim generacijama. Osim što je izraz kreativnosti i želje za zabavom, tradicijska glazba dio je običaja i obreda vezanih uz svakidašnji život i važne događaje u životu svakog pojedinca. Nekada se generacijama prenosila isključivo usmenom predajom. Danas napretkom tehnike, sredstava komunikacije, usavršavanjem metoda poučavanja postaje to sve više zadaća škole. Prema nastavnom planu i programu za osnovnu školu na snazi u Republici Hrvatskoj (2006.) učitelj ima slobodu izbora tradicijskih motiva i napjeva kao i drugih tradicijskih sadržaja koje može uvrstiti u svoj izvedbeni nastavni program. U radu su iskazani podaci o realizaciji takvih sadržaja. U empirijskom istraživanju anketnim upitnikom ispitani su stavovi učitelja nižih razreda osnovne škole južne Istre o zastupljenosti tradicijske glazbe u nastavi Glazbene kulture. Istraživanje je pokazalo različitosti u realizaciji tradicijskih sadržaja uvjetovane u prvom redu osobnim stajalištem učitelja/nastavnika. U očuvanju glazbene baštine suvremeni organizirani odgojno-obrazovni sustav ima neprocjenjivu ulogu. Redovnom nastavom i izvannastavnim aktivnostima uz korelaciju s ostalim područjima učitelji mogu pomoću tradicijske glazbe upotpuniti širinu spoznaja te pridonijeti razvoju učeničkih znanja i vještina.

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

25

Hejtman, P. "Some economic views of active lifestyle". Studia Kinanthropologica 14, n.º 3 (30 de setembro de 2013): 177–86. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2013.045.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

26

Vukobrat, Sonja. "Inkrementalna valjanost zadovoljstva životom u odnosu na osobine ličnosti u predikciji stilova humora". Primenjena psihologija 6, n.º 2 (29 de junho de 2013): 121–38. http://dx.doi.org/10.19090/pp.2013.2.121-138.

Texto completo da fonte

Resumo:

Osnovni cilj sprovedenog istraživanja predstavlja ispitivanje prirode relacija između osobina ličnosti, zadovoljstva životom i stilova humora. Istraživanje je sprovedeno na uzorku od 180 studenata Univerziteta u Novom Sadu (98 žena i 82 muškaraca), prosečne starosti 27 godina. Od instrumenata su primenjeni: Zuckerman-Kuhlman Personality Questionnaire (ZKPQ: Zuckerman et al., 1993), Satisfaction With Life Scale (SWLS: Diener et al., 1985) i Humor Style Questionnaire (HSQ: Martin et al., 2003). Relacije između konstrukata ispitane su uz pomoć četiri hijerarhijske regresione analize. Skorovi svake od četiri HSQ supskale predstavljaju kriterijume, osobine ličnosti prediktore u prvom koraku, uz dodatak zadovoljstva životom u drugom. Kao značajan prediktor Afilijativnog humora, u oba koraka se od osobina ličnosti registruje Socijabilnost. Zadovoljstvo životom, uključeno u drugom koraku u analizu takođe ostvaruje značajan doprinos u predikciji Afilijativnog stila. Kada je u pitanju Samopomažuči stil, Agresivnost- Hostilnost se u prvom i drugom koraku pokazala kao značajan prediktor (u negativnom smeru), dok se u drugom kao značajan prediktor registruje i zadovoljstvo životom uz marginalan doprinos dimenzije Impulsivno traženje senzacija. Kao značajni prediktori Agresivnog stila, izdvojile su se dimenzije Agresivnost-Hostilnost i Impulsivno traženje senzacija. Doprinos zadovoljstva životom nije statistički značajan. Dimenzije Neuroticizam-Anksioznost i Impulsivno traženje senzacija su se pokazale kao značajni prediktori kada je u pitanju Samoporažavajući stil. Zadovoljstvo životom ne ostvaruje statistički značajan doprinos. Na osnovu sprovedenog istraživanja, možemo pretpostaviti da osobine ličnosti jesu dobri prediktori preferencije određenog stila humora. Takođe, možemo zaključiti da zadovoljstvo životom predstavlja prediktor Afilijativnog i Samopomažućeg humora, što nije uočeno u relaciji sa Agresivnim i Samoporažavajučim stilom humora.

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

27

Jansa, Petr, e Karel Kovář. "Selected determinants of the primary shools teachers lifestyle". Tělesná kultura 33, n.º 1 (1 de janeiro de 2010): 57–68. http://dx.doi.org/10.5507/tk.2010.004.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

28

Tóthová, Valérie, Gabriela Sedláková, Miloš Velemínský, Lenka Šedová e Helena Bubníková. "Aspects of life style of Vietnamese and Chinese minorities". Kontakt 9, n.º 2 (21 de dezembro de 2007): 221–29. http://dx.doi.org/10.32725/kont.2007.035.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

29

Banai, Benjamin, e Zvjezdan Penezić. "Podrijetlo vodstva: Evolucijski pogled na odnos vođa i njihovih sljedbenika". Suvremena psihologija 21, n.º 2 (10 de dezembro de 2018): 141–59. http://dx.doi.org/10.21465/2018-sp-212-02.

Texto completo da fonte

Resumo:

Vodstvo je sveprisutno u organizaciji života ljudskih grupa. Istraživanje vođa i vodstva bilo je u središtu interesa raznih društvenih znanosti poput psihologije, ekonomije ili politologije. Dosadašnja literatura iz spomenutih područja uglavnom se bavi opisivanjem kako vodstvo funkcionira i primarno je usmjerena na vođe. U novije vrijeme, pojavljuje se interes za primjenu principa evolucijske psihologije u ovom području te se neki istraživači usmjeravaju na pitanje kako je vodstvo nastalo. Pri tome, važan naglasak se stavlja na adaptivnu vrijednost vodstva od kojega korist imaju svi članovi grupe te u samim teorijskim postavkama bitnu ulogu zauzimaju i sljedbenici vođa, koji u društvu čine većinu. Smatra se da je uspostavljanje odnosa vođa-sljedbenik adaptacija nastala tijekom evolucijske prošlosti koja je bila usmjerena na rješavanje problema koordinacije grupnih zadataka. U ovom preglednom članku prikazat će se tri skupine istraživanja koja idu u prilog navedenim pretpostavkama. Prvo, prikazat će se različiti oblici vodstva i organizacije životinjskih grupa, od insekata do primata. Drugo, opisat će se antropološka istraživanja na plemenima lovaca-sakupljača, čiji je životni stil najsličniji onomu koji su vodili ljudski preci tijekom evolucijske prošlosti. Zatim, prikazat će se niz istraživanja na modernim ljudima, a koja pokazuju da u ljudskim grupama postoji pristranost prema osobinama vođa koje su vjerojatno našim precima signalizirale dobro vodstvo, a koje nisu u skladu s modernim uvjetima života. Ključne riječi: Evolucijska psihologija, evolucijska teorija vodstva, lovci-sakupljači, životinje, evolucijski nesklad, sljedbeništvo

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

30

Řeháčková, Dana. "Construction of Masculinity in Men's Lifestyle Magazines". Czech Sociological Review 42, n.º 2 (1 de abril de 2006): 291–306. http://dx.doi.org/10.13060/00380288.2006.42.2.04.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

31

Chrastina, Jan, Kateřina Ivanová, Šárka Ježorská e Sylva Bártlová. "Examination of lifestyle in individuals suffering from chronic diseases". Kontakt 14, n.º 3 (27 de setembro de 2012): 298–314. http://dx.doi.org/10.32725/kont.2012.033.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

32

Nussbaumerová, Barbora. "Armolipid Plus - a bridge between lifestyle changes and pharmacotherapy?" Medicína pro praxi 16, n.º 3 (28 de junho de 2019): 161–64. http://dx.doi.org/10.36290/med.2019.022.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

33

Pokorná, J., e P. Jansa. "Physical activities and diet regime as indicators of teachers life style". Studia Kinanthropologica 11, n.º 2 (30 de setembro de 2010): 83–93. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2010.026.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

34

Miklánková, L. "Education of children for the healthy lifestyle - strategy, intervention, prevention". Studia Kinanthropologica 14, n.º 1 (30 de março de 2013): 41–48. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2013.032.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

35

Janoutová, Jana, Alice Hálová e Vladimír Janout. "The influence of lifestyle on epigenetic regulation: implications for psychiatric disorders". Psychiatrie pro praxi 18, E-verze 3/17 (1 de dezembro de 2017): e3-e8. http://dx.doi.org/10.36290/psy.2017.037.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

36

Valjent, Zdeněk. "Successful and unsuccessful university students in terms of selected indicators of the active living style". Kontakt 13, n.º 2 (20 de junho de 2011): 216–29. http://dx.doi.org/10.32725/kont.2011.027.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

37

Kukačka, Vladislav, e Alena Lundáková. "Relaxation, regeneration and sleep as the important part of healthy lifestyle". Studia Kinanthropologica 12, n.º 1 (30 de março de 2011): 29–34. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2011.020.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

38

Radenović, Sandra, e Nikola Mijatov. "Healthy lifestyle and the Belgrade marathon: Recreational runners or fanatics?" Socioloski pregled 53, n.º 3 (2019): 178–98. http://dx.doi.org/10.5937/socpreg53-20429.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

39

Lazarević, Konstansa, e Ivajlo Ilijev. "Obesity and lifestyle of people with mental disorders". Zdravstvena zastita 39, n.º 6 (2010): 59–63. http://dx.doi.org/10.5937/zz1005059l.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

40

Horváth, Martin, e Kateřina Ivanová. "Aspects of healthy life style in future healthcare professionals: Application of theory of planned behaviour". Kontakt 9, n.º 2 (21 de dezembro de 2007): 304–13. http://dx.doi.org/10.32725/kont.2007.047.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

41

Ješina, Ondřej, e Martin Kudláček. "Life style and environmental factors affecting the relation romany minority to moving activities introduction". Tělesná kultura 31, n.º 2 (1 de março de 2008): 39–57. http://dx.doi.org/10.5507/tk.2008.009.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

42

Šedová, L., V. Olišarová, D. Kimmer e L. Martinek. "Promoting health and maintaining an active lifestyle in the context of prevention of lifestyle diseases". Studia Kinanthropologica 14, n.º 3 (30 de setembro de 2013): 225–29. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2013.052.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

43

Jandrić-Kočić, Marijana. "Lifestyle, knowledge and attitude about obesity among overweight and obese persons". Zdravstvena zastita 49, n.º 2 (2020): 50–67. http://dx.doi.org/10.5937/zdravzast49-27328.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

44

Vörösová, Gabriela, e Miroslava Gonščáková. "Style of life of families in the Kysuce area and its effect on health". Kontakt 11, n.º 1 (27 de maio de 2009): 119–23. http://dx.doi.org/10.32725/kont.2009.022.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

45

Řepka, E., K. Dunovská e M. Pospíšilová. "Aspects of the lifestyle of middle school - age children (9-11 years) in urban areas". Studia Kinanthropologica 21, n.º 3 (30 de setembro de 2020): 267–76. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2020.060.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

46

Lazarević, Jovana, e Veljko Marinković. "Consumer lifestyle before and during COVID 19 virus pandemic". Marketing 52, n.º 1 (2021): 3–11. http://dx.doi.org/10.5937/markt2101003l.

Texto completo da fonte

Resumo:

The proclamation of the COVID 19 virus pandemic has changed the way people live in almost all parts of the world. Due to the pandemic, consumers are adapting to the new circumstances not only by respecting epidemiological measures but also by changing their habits in everyday life. The aim of this paper is to identify changes in consumer lifestyle as a consequence of the current COVID 19 pandemic. The research was conducted on a sample of 153 respondents by observing their eating habits, travel, use of electronic shopping and payment channels and healthy lifestyle. Based on the analysis of the collected primary data in the SPSS program, the results indicate that lifestyle related to travel, use of electronic shopping and payment channels and healthy lifestyle significantly differs, while eating habits also changed but in lower degree. The conducted research contributes to the generation of useful knowledge in order to better understand the COVID 19 virus, which is still unknown to the scientific community and various market actors, as well as its effects on everyday life of people.

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

47

Ondrášek, Stanislav, e Alena Kajanová. ""It is such a very free job." Selected aspects of the lifestyle of women in the private sex business". Kontakt 19, n.º 1 (28 de março de 2017): e67-e72. http://dx.doi.org/10.1016/j.kontakt.2017.01.009.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

48

Hanáková, Monika, Eliška Sovová e Jana Zapletalová. "Analysis of Lifestyle of Medical Students: Is the Study Workload at the Medical Faculty Responsible for an Increase in Cardiovascular Risk Factors?" Hygiena 59, n.º 3 (1 de setembro de 2014): 110–15. http://dx.doi.org/10.21101/hygiena.a1261.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

49

Chrastina, Jan, e Kateřina Ivanová. "USE OF METHODOLOGICAL TRIANGULATION OF QUALITATIVE RESEARCH INVESTIGATING THE LIMITS OF LIFESTYLE IN CHRONICALLY ILL PATIENTS BASED ON USING OF NURSING DIAGNOSES DOMAINS". Profese online 3, n.º 3 (1 de outubro de 2010): 151–64. http://dx.doi.org/10.5507/pol.2010.014.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

50

Sigmundová, Dagmar, Erik Sigmund e Romana Šnoblová. "Proposal of physical activity recommendations to support of active life style of Czech children". Tělesná kultura 35, n.º 1 (1 de janeiro de 2012): 9–27. http://dx.doi.org/10.5507/tk.2012.001.

Texto completo da fonte

Estilos ABNT, Harvard, Vancouver, APA, etc.

Oferecemos descontos em todos os planos premium para autores cujas obras estão incluídas em seleções literárias temáticas. Contate-nos para obter um código promocional único!