To see the other types of publications on this topic, follow the link: Charakteristická hodnota.
Journal articles on the topic 'Charakteristická hodnota'
Create a spot-on reference in APA, MLA, Chicago, Harvard, and other styles
Consult the top 15 journal articles for your research on the topic 'Charakteristická hodnota.'
Next to every source in the list of references, there is an 'Add to bibliography' button. Press on it, and we will generate automatically the bibliographic reference to the chosen work in the citation style you need: APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver, etc.
You can also download the full text of the academic publication as pdf and read online its abstract whenever available in the metadata.
Browse journal articles on a wide variety of disciplines and organise your bibliography correctly.
1
Mareš, Petr, and Tomáš Katrňák. "Hodnota práce u české veřejnosti v letech 1991‒2008." Sociální studia / Social Studies 7, no. 4 (October 9, 2010): 121–43. http://dx.doi.org/10.5817/soc2010-4-121.
Full textAbstract:
Tato stať se na základě dat z European Values Study (výběrové reprezentativní soubory 1991, 1999 a 2008) zabývá hodnotou práce v české společnosti v současné době i posunem, kterým hodnota práce a jejich aspektů prošly od roku 1991, kdy se Česká republika poprvé ocitla mezi evropskými společnostmi zkoumanými v rámci tohoto longitudinálního výzkumu, až k datu poslední vlny v roce 2008. Ukazuje, jak je populace České republiky segmentována z hlediska hodnoty, kterou přisuzuje práci s ohledem na hodnotu dalších sfér života (volný čas, sociální sítě, náboženství či politika), a z hlediska důležitosti, jaká je přisuzována jednotlivým aspektům práce (a s ohledem na vybrané sociálně demografické charakteristiky jednotlivých segmentů).
2
Fialová, Eva. "Využití algoritmů při profilování v trestním řízení a důsledky pro lidská práva." Časopis pro právní vědu a praxi 26, no. 2 (July 2, 2018): 229–58. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2018-2-3.
Full textAbstract:
Algoritmy nahrazují činnosti, které dříve vykonávali lidé. Jednou z těchto činností je soudní rozhodování založené na algoritmech. Obecně se předpokládá, že algoritmické rozhodování, na rozdíl od toho lidského, postrádá předsudky a předpojatosti. Tento předpoklad je problematický ve dvou momentech. Za prvé, algoritmus rozhoduje podle předem stanovených kritérií a hodnot. Tyto hodnoty určují lidé, kteří mohou mezi předem stanovená kritéria zahrnout ta, která odpovídají jejich předsudkům. Za druhé, některé algoritmy mohou mít schopnost učit se, což znamená, že vygenerované výsledky jsou přizpůsobeny předchozím výsledkům, které byly v minulosti upřednostněny. Uživatelé mohou mít možnost zvolit výsledky, které odpovídají jejich názoru, které však mohou být založeny na předsudcích. Ve Spojených státech a také v některých evropských zemích již soudy používají algoritmus k posouzení, zda je pravděpodobné, že obviněný (resp. odsouzený) spáchá v budoucnosti jiný trestný čin. Soudce nerozhoduje na základě okolností případu a individuálních charakteristik obviněného. Soudce rozhoduje místo toho na podkladě profilu. Profily pachatelů jsou sestaveny na základě osobních údajů pachatelů, přičemž některé z těchto údajů mohou mít povahu biometrického údaje. Algoritmické rozhodování založené na profilování vyvolává obavy ze zásahu do práv obviněného v soudním řízení, konkrétně zákazu diskriminace a právu na spravedlivý proces.
3
Demeterová, Beata, and Peter Škoda. "Low Flow in Selected Streams of Slovakia." Journal of Hydrology and Hydromechanics 57, no. 1 (March 1, 2009): 55–69. http://dx.doi.org/10.2478/v10098-009-0006-0.
Full textAbstract:
Malá Vodnosť Vybraných Vodných Tokov SlovenskaV predloženom článku hodnotíme hydrologické pozorovania na vybraných slovenských vodných tokoch za 75-ročné obdobie z hľadiska malej vodnosti. Hodnotíme charakteristiky: trvanie malej vodnosti a nedostatkový objem pre prahovú hodnotu prietokuQ90 (90% zabezpečenosti prietoku). Určili sme frekvenciu výskytu, zákon rozdelenia maximálnych nedostatkových objemov a maximálneho trvania malej vodnosti. Analyzovali sme charakteristiky pre najvýznamnejšie zaznamenané udalosti malej vodnosti - historické suchá v celom období pozorovania. Postup sme aplikovali na hydrologický rok a pre vybrané charakteristiky aj na letnú a zimnú sezónu.
4
Musilová, Nikola, and Martin Pečenka. "Předčištění odpadních vod z produkce vína." Entecho 3, no. 1 (2020): 10–16. http://dx.doi.org/10.35933/entecho.2020.003.
Full textAbstract:
Práce se zabývá porovnáním procesů předčištění odpadních vod z výroby vína za laboratorních podmínek. Tyto vody jsou charakteristické nízkým pH a vysokým obsahem organických a nerozpuštěných látek. Nadlimitní hodnoty parametrů CHSKCr a BSK5 jsou často v rozporu s příslušným kanalizačním řádem, což komplikuje jejich odvádění a čištění na biologických čistírnách odpadních vod. Z fyzikálně chemických metod předčištění byla testována koagulace v kombinaci s flokulací. Zároveň byly provozovány dva vsádkové reaktory za rozdílných provozních podmínek. Cílem práce bylo nalezení efektivního a ekonomicky únosného postupu pro snížení hodnot CHSKCr a BSK5 za účelem přiblížení se limitům daných kanalizačním řádem. Abstract (en) COD removal from winery wastewater by physicochemical and biological treatment at lab scale was studied. Both experiments were performed with sludge from clarification under laboratory conditions. The aim of those experiments was to meet regulations. Coagulation under different pH was studied. By combination of coagulant Yesfloc (c) SG and flocculant Yesfloc® COE65 or flocculant Yesfloc® COEX88 28 % of COD was removed by pH = 6 and 27 % of COD was removed by pH = 8. Two SBR reactors under different conditions were studied. Average of COD removal with both SBR was 77 %, which met regulations. There was no significant lack of nutrients, which could occur in a long-term operation. The pH adjustment for SBR was not necessary. The composition and season dependency could be a problem for biological treatment, but the sludge adaptation was really quick.
5
Porteš, Petr. "Optimization of vehicle suspension kinematics." Journal of Middle European Construction and Design of Cars 9, no. 1 (November 1, 2011): 1–5. http://dx.doi.org/10.2478/v10138-011-0001-5.
Full textAbstract:
SHRNUTI Članek popisuje optimalizaci kinematickych charakteristik zavěšeni kol automobilu. Vypracovana metoda zohledňuje specificke požadavky na optimalizaci kinematickych vlastnosti napravy a na proces konstrukčniho navrhu a to jak v etapě vyvoje před vyrobenim prvniho prototypu, tak v etapě testovani a dolaďovani vlastnosti vozidla na zakladě jizdnich testů. Přiklad aplikace metody konkretizuje jednotlive dilči ulohy vedouci k dosaženi optimalnich hodnot parametrů napravy.
6
Simonová, Jaroslava. "Charakteristiky dobré základní školy z pohledu rodičů." Pedagogická orientace 27, no. 1 (April 15, 2017): 136–59. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2017-1-136.
Full textAbstract:
Přes poměrně velké množství prací, které se v mezinárodním kontextu věnovaly zkoumání rodičovských preferencí, neexistuje univerzální shoda na tom, co je pro rodiče při výběru školy nejdůležitější. Obvykle si rodiče cení výsledků vzdělávání, socioekonomického složení žáků, možnosti komunikace a zapojení do života školy nebo tříd s menším počtem žáků, sdílených hodnot a stylu výuky. Cílem stati je popsat charakteristiky dobré školy z pohledu českých rodičů s využitím dat získaných v longitudinálním šetření CLoSE od reprezentativního vzorku 2008 rodičů dětí v předškolním věku, a to pomocí obsahové analýzy a deskriptivních statistik, a porovnat informace zjištěné metodou otevřeného a uzavřeného dotazování. Rodiče očekávají, že škola bude poskytovat jim a jejich dětem individualizovaný přístup orientovaný nejenom na dobré vzdělávací výsledky, ale především na co nejlepší kvalitu života, a umožní jim podílet se na utváření podoby školního vzdělávání svých dětí.
7
Cisek, Jerzy, and Andrzej Mruk. "Operating Characteristics of the A8c22 Engine in an Sm42 Locomotive Fuelled by Mixtures of Rme with Diesel Fuel." Journal of Middle European Construction and Design of Cars 11, no. 1 (June 1, 2013): 10–15. http://dx.doi.org/10.2478/mecdc-2013-0002.
Full textAbstract:
Shrnutí Vyzkum vyznamnějši rozšiřeni použiti obnovitelnych zdrojů (bio-paliv) ve spalovacich motorech trva již vice než dvacet let. Jednim z vysledků je i směrnice EU, ktera nařizuje, že v cilovem roce 2020 by mělo byt přidavano až 20 % biopaliv do ropnych paliv. Ve středni Evropě, s ohledem na plodiny rostouci v teto klimaticke zoně, je touto přiměsi zejmena řepkovy olej a jeho metyl estery. Proto se vyzkum tyka těchto paliv. Zkušebnim motorem byl vidlicovy osmivalec s objemem jednoho valce 10,2 dm3, typove značeni 8C22, největši vykon je 530 kW při jmenovitych otačkach 1000 1/min. Tento motor je mimo jine použivan v posunovacich lokomotivach SM42. Po předchozich diagnostickych průzkumech bylo použita čtyři paliva: standardni nafta (B0), to same palivo se 40 % přiměsi (B40) a 50 % RME - metyl ester řepkoveho oleje (B50). Nasledně bylo zkoušeno palivo B50+ se specialnimi aditivy. Vyzkum energetickych parametrů a toxicity vyfukovych plynů byl provaděn na motoru zabudovanem do lokomotivy SM42. Zkoušky byly provaděny podle metodiky 2004/26/WE a UIC 624 Chart. Bylo zjištěno, že narůst podilu RME (metylesteru řepkoveho oleje) až do hodnoty 50 % v naftě, zvyšuje hodnotu hodinove spotřeby až o 10 % při volnoběhu a až o 15 % při plnem zatiženi motoru oproti motorove naftě. Dale bylo zjištěno, že koncentrace CO ve vyfukovych plynech s rostouci koncentraci esteru v palivu při volnoběhu, při středni zatěži se neměni a naopak při plne zatěži motoru koncentrace CO klesaji. Pro malou a středni zatěž byl vypozorovan pokles HC. Při volnoběhu bylo zjištěno sniženi emisi NOx při narůstu koncentrace RME. To je pro posunovaci lokomitivy vyznamne, protože často pracuji při volnoběhu. Pro zkoušena paliva, byla stanoveny odolnost vůči karbonizaci vstřikovačů a některe tribologicke charakteristiky. Paliva obsahujici do 40 % RME vyhovuji kriteriu vzniku karbonizace.
8
Gabrhel, Vít. "Test struktury zájmů (AIST-R): Recenze metody." TESTFÓRUM 4, no. 6 (July 13, 2015): 53–58. http://dx.doi.org/10.5817/tf2015-6-87.
Full textAbstract:
Současnou podobu metody lze jen obtížně hodnotit. Důvodem je skutečnost, že chybí informace pro posouzení naprosté většiny klíčových charakteristik psychodiagnostické metody. Nedozvíme se nic o validitě, o stabilitě měření v čase, o standardizačním vzorku. Uvedené míry reliability ve smyslu vnitřní konzistence pak nedosahují dostatečně uspokojivých hodnot pro individuální diagnostické účely. Metoda tedy nemůže být použita jako standardizovaný psychodiagnotický nástroj. V současném stavu je jediné myslitelné využití to pro výzkumné účely. A přestože je teoretickému zázemí AIST-R věnována značná pozornost (tvoří přibližně dvě třetiny celkového rozsahu manuálu, který má celkem 30 stran), i zde lze identifikovat určité nedostatky či bílá místa. Manuál kromě relativně obsáhlého vstupu do teoretického zázemí AIST-R představuje rovněž interpretační model NemaCode, který má procesu interpretace dodávat novou dynamiku a větší srozumitelnost či vzbudit zájem klienta o proces karierního vývoje (Mezera et al., 2005). Bohužel není řečeno, nakolik se tento systém promítá do systému interpretace v rámci AIST-R, resp. zda neslouží spíše pro zpestření či doplnění informací. Zároveň je nutné dodat, že Hollandova teorie není jednohlasně přijímána, což metoda nereflektuje. Někteří výzkumníci (Spokane, Meir, & Catalano, 2000) např. poukazují na skutečnost, že kongruence mezi pracovním prostředím a osobností sice souvisí s uspokojením z práce a s úspěchem, nicméně síla tohoto vztahu je slabá. A zároveň na základě existujícího výzkumu není možná kauzální interpretace tohoto vztahu, tedy že kongruence vede k pracovní spokojenosti a k úspěchu (Young, Tokar, & Subich, 1998). V neposlední řadě sám Holland přiznává, že jeho teorie ve své orientaci na jednotlivce pomíjí strukturní prvky typu vzdělávací instituce či pracovní trh (Holland, 1997). Navzdory jejich neoddiskutovatelnému vlivu na učiněné karierní volby. Stačí zde poukázat např. na vzdělanostní či profesní reprodukci společnosti (Katrňák, 2004). Absence kritiky je ale překvapivá i proto, že je v manuálu zmíněn jeden z představitelů postmoderních přístupů v karierním poradenství Vance Peavy, sám velmi kritický k expertním přístupům v karierním poradenství (Peavy, 2013). Tedy k přístupům, k nimž je s většími či s menšími výhradami právě Hollandovu teorii zařadit.
9
Pakosta, Petr, and Ladislav Rabušic. "Postoje k příčinám chudoby v České republice v letech 1991 až 2008." Sociální studia / Social Studies 7, no. 4 (October 9, 2010): 101–20. http://dx.doi.org/10.5817/soc2010-4-101.
Full textAbstract:
Předchozí výzkum ukázal, že Česká republika jako postkomunistická země prošla v posledních letech rapidními změnami sociální struktury, jež doprovázel nárůst sociálních nerovností. Zajímají nás obecně rozšířené představy o chudobě a důvodech, proč jsou lidé chudí, a to jako důležitý kulturní faktor sociální politiky. Narážíme nicméně na nedostatek literatury, která se touto problematikou zaobírá. Analyzovali jsme proto datové soubory z Evropského výzkumu hodnot (z let 1991, 1999 a 2008). Zjistili jsme přitom, že obviňování chudých (blaming the poor) z lenosti a nedostatku vůle tvoří dominantní vysvětlení chudoby v České republice, která tímto dosahuje na nejvyšší příčku ze všech evropských zemí. Individuální osud, makrostruktura a societální příčiny jsou uváděny v daleko menším rozsahu. Obviňování chudých je spjato s politickou orientací a neváže se na žádné demografické charakteristiky našich respondentů. Toto komplexní rozložení názorů zůstává v letech 1991 až 2008 konstantní.
10
Slowík, Josef. "Co je rozmanité a co je společné v inkluzivní škole z hlediska Ukazatele inkluze." Pedagogická orientace 28, no. 2 (August 15, 2018): 213–34. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2018-2-213.
Full textAbstract:
Studie analyzuje na základě parametrů tzv. Ukazatele inkluze základní charakteristiky inkluzivního vzdělávání související s přístupem k odlišnosti (resp. rozmanitosti). V první části je představeno paradigma inkluzivní edukace a to, jak se inkluze vztahuje k tématu „společného“ a „rozdílného“. Typická proinkluzivní otevřenost ke vstřícnému akceptování různosti a jinakosti je postavena do souvislostí se spojujícími a stmelujícími prvky, které symbolizují společné hodnoty, z nichž edukační proces v inkluzivní škole vychází. Další část je pak věnována tematické analýze Ukazatele inkluze (ve verzi jeho českého překladu; viz Booth & Ainscow, 2007) jako základního materiálu, který nejčastěji slouží pro vymezování norem školní inkluzivní edukace a jejich evaluaci. Na základě analýzy parametrů všech inkluzivních oblastí a jejich evaluačních měřítek byla identifikována čtyři zásadní témata odrážející přístup inkluzivní školy k odlišnostem: akceptace (ve smyslu vzájemného přijetí, tolerance apod.), dostupnost (jako bezbariérovost prostor, ale také psychosociální bezbariérovost v rámci školy i vzhledem k okolí komunitě nebo dostupnost zdrojů), podpora (v samotném edukačním procesu, ale třeba i v adaptaci žáků) a antidiskriminace (nejenom formální, ale jako široce pojatá důsledná rovnocennost).
11
Kratochvílová, Jana, and Hana Horká. "Autonomní a heteronomní hodnocení jako jedna z determinant účinnosti učitelských praxí." Pedagogická orientace 26, no. 2 (July 1, 2016): 272–98. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-2-272.
Full textAbstract:
Cílem předkládané studie je poukázat na možnosti utváření profesního sebepojetí studentů v afektivní složce, jež se projevuje v sebehodnocení. Koncept profesního Já v dimenzi hodnoticí (self-esteem) se stal inspirací pro aplikaci autonomního a heteronomního hodnocení v reflektivním modelu profesní přípravy učitelů. V první části se autorky vyjadřují k pojetí rozvoje profesních kompetencí a profesního sebepojetí v kontextu reflektivního modelu učitelské přípravy. Druhá část je věnována charakteristice praktické přípravy studentů učitelství prvního stupně ZŠ na PdF MU na souvislé pedagogické praxi. Následuje pojednání o výzkumném šetření, jehož cílem bylo zjistit, jak se vyvíjí profesní sebepojetí studentů v průběhu dvou etap souvislé pedagogické praxe z pohledu studentů a cvičných učitelů. Výzkumný soubor tvořilo 71 studentů 4. ročníku studijního oboru učitelství prvního stupně ZŠ prezenční formy studia. Ke zjišťování sebepojetí byl použit hodnoticí arch vlastní konstrukce, který vyplňovali cviční učitelé a studenti. Výsledky výzkumu potvrzují potřebu vést studenty i jejich vzdělavatele k pochopení hodnoty reflexe i procesu její facilitace. V závěru studie jsou uvedena doporučení pro zkvalitnění způsobu práce s (auto)evaluačním nástrojem všemi zainteresovanými účastníky.
12
Plasová, Blanka. "Význam faktorů trhu práce pro návrat žen na trh práce po rodičovské dovolené." Sociální studia / Social Studies 5, no. 2 (May 1, 2008): 89–105. http://dx.doi.org/10.5817/soc2008-2-89.
Full textAbstract:
V této stati se věnuji okamžiku návratu žen z rodičovské dovolené, respektive okolnostem, které ovlivňují rozhodování o formě a načasování tohoto návratu. Cílem je objasnit, zda a jak vstupují vybrané faktory trhu práce, konkrétně význam zaměstnání, charakteristiky pracovních míst a chování zaměstnavatelů, do mechanismů rozhodování žen o návratu z rodičovské dovolené zpět na trh práce. Předpokládám, že ženy vnímají tyto faktory odlišně v závislosti na úrovni dosaženého vzdělání, což může mít vliv na konečnou podobu jejich strategií v oblasti harmonizace práce a rodiny. Analyzovaná data byla sebrána za účelem prozkoumání celého procesu rozhodování, což mi umožňilo sledovat i případné vazby zmíněných faktorů trhu práce s dalšími relevantními faktory, tedy genderově specifickými preferencemi, hodnotami a aspiracemi týkající se dělby placené a neplacené práce, s kulturními a sociálními normami, finanční situací domácností, celkovými podmínkami na trhu práce, nastavením a dostupností formálních i neformálních opatření směřujících k harmonizaci práce a rodiny, respektive institucionálním kontextem. Za tímto účelem bylo provedeno celkem 21 rozhovorů se ženami s různým stupněm vzdělání, které byly v dané době krátce před, v průběhu či po návratu z rodičovské dovolené na trh práce. Mezi další kritéria výběru patřilo soužití s partnerem, manželem ve společné domácnosti a zkušenost na trhu práce před rodičovskou dovolenou. Pro získání komunikačních partnerek byla použita technika sněhové koule.
13
Dočkal, Vladimír. "Lesk a bieda matematických riešení v psychodiagnostike." TESTFÓRUM 5, no. 7 (February 2, 2016): 31–40. http://dx.doi.org/10.5817/tf2016-7-102.
Full textAbstract:
Keď pred sto rokmi začala psychológia kvantifikovať svoje zistenia, získala si rešpekt a možnosť zaradiť sa do sveta vedy – tak ako sa veda v tých časoch chápala. Kvantitatívny prístup je charakteristický najmä pre psychometriku, ktorá sa v duchu pozitivizmu stala keď nie úplným synonymom psychodiagnostiky, tak aspoň prevládajúcim smerom v nej. Aj dnes má pozitivistická paradigma v psychológii silnú pozíciu, no čoraz viac sa uplatňujú rôzne nové (kvalitatívne) pohľady. Je preto namieste zamyslieť sa nad úlohou matematiky v psychologickom poznaní, osobitne v psychodiagnostike. Príspevok kriticky hodnotí možnosti matematiky pri koncipovaní teórie, na ktorej je psychologický test založený, pri výbere položiek a overovaní psychometrických charakteristík testu a pri tvorbe testových noriem. Dokladá užitočnosť matematických prístupov, ale upozorňuje aj na ich limity. Matematika je v psychodiagnostike nezastupiteľná, je však iba pomocníkom, ktorý nemôže nahradiť kvalifikované psychologické usudzovanie. When a hundred years ago psychology started to quantify its findings, it won its respect and an opportunity to integrate itself into the world of science – that is, as science was understood in those days. The quantitative approach is characteristic mostly for the psychometrics, which has become almost a complete synonym of psychodiagnostics in the light of positivism; if that is not so, then it has become at least a prevalent direction in it. Even today, the positivist paradigm in psychology has a strong position; however, rather new and diverse (qualitative) views receive an increasing support. It is therefore appropriate to reflect on the role of mathematics in psychological knowledge, particularly in psychodiagnostics. The contribution critically evaluates the possibilities of mathematics in framing the theory on which the psychological test is based, in selecting the items, and in verification of psychometric characteristics of the test and in development of test standards. It demonstrates the usefulness of mathematical approaches, but also draws attention to their limits. Mathematics is unsubstitutable in psychodiagnostics; however, it has only an assistant role that cannot replace qualified psychological reasoning.
14
Květinová, Aneta. "Modus vivendi Johna Graye jako alternativní projekt liberálního myšlení: akceptace hodnotového konfliktu coby základu politična." FILOSOFIE DNES 9, no. 1 (September 28, 2017): 24–51. http://dx.doi.org/10.26806/fd.v9i1.236.
Full textAbstract:
Studie se zabývá analýzou politické teorie modu vivendi britského politického filosofa Johna Graye, přičemž za její hlavní cíl lze považovat především určení autorovy ideologické pozice v kontextu liberálního myšlení, jakož i posouzení koherence Grayovy teorie s koncepcí liberalismu strachu. Na základě kritické reflexe převažujícího univerzalistického pojetí liberalismu článek identifikuje a analyzuje stěžejní atributy Grayova specifického uchopení liberální teorie v podobě ideálu modu vivendi, etické teorie hodnotového pluralismu, univerzálního minima a hodnoty tolerance. V návaznosti na tuto identifikaci je následně zkoumán i etický rozměr Grayovy politické teorie, jehož charakteristika umožňuje zhodnotit, do jaké míry lze autorovu teorii interpretovat v kontextu liberálního myšlení. V této souvislosti se studie rovněž snaží ukotvit Grayovu tvorbu v širším rámci alternativních projektů liberální teorie, když usiluje o prokázání principiálních paralel mezi Grayovým politickým modelem a politickým myšlením Bernarda Williamse jakožto stěžejním představitelem tzv. liberalismu strachu. Výzkum těchto paralel pak přispívá především k nastolení otázek souvisejících s možností důsledného odlišování politické a morální teorie a chápání konfliktu jakožto neodmyslitelné součásti politické reality v rámci současného liberalismu. The paper aims to analyse the political theory of modus vivendi by political philosopher John Gray and to determine the ideological standpoints of Gray's theory within the context of liberal thought as well as to assess its coherence with the concept of liberalism of fear. On the basis of a critical reflection of the prevailing universalistic conception of liberalism, the study identifies and analyses essential attributes of Gray's specific but controversial political theory: the ideal of modus vivendi; ethical theory of value pluralism; universal minimum and the value of toleration. Having interpreted all those main parts of the concept, the study is supposed to clarify also the ethical dimension of Gray's theory which makes it possible to decide to what extent the author might be identified as a liberal thinker. In this regard, the study endeavours to embed Gray's thought in a broader framework of alternative projects of liberal theory by demonstrating fundamental parallels between Gray's model and political thought of Bernard Williams as the main theoretician of liberalism of fear. Investigations of those parallels thus contributes towards articulating questions concerning the possibility of consistently distinguishing between the political and the moral theory as well as perception of a conflict as an ineradicable part of political reality in the framework of contemporary liberalism.
15
Hloušková, Lenka. "Využívání služeb kariérového poradenství žáky středních odborných škol." Pedagogika 69, no. 2 (July 27, 2019). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2018.849.
Full textAbstract:
Význam služeb kariérového poradenství je obvykle spojován s jednotlivci, ale v této studii je pozornost zaměřena na jeden ze společenských cílů těchto služeb, konkrétně na otázku, jak mohou služby kariérového poradenství přispívat k sociální spravedlnosti ve společnosti. Cílem je identifi kovat roli služeb kariérového poradenství při střetu se sociálními nerovnostmi. Metoda: Text vychází z dat sbíraných dotazníkem v průběhu března a dubna 2018 mezi žáky posledních ročníků denní formy studia na středních odborných učilištích a středních odborných školách v Jihomoravském a Moravskoslezském kraji. Role kariérového poradenství jsou rozkrývány na základě charakteristik žáků a statisticky významných rozdílů mezi těmi, kteří služeb využili, a těmi, kteří služeb nevyužili, stejně tak jako s oporou o korelace mezi pohlavím, subjektivním hodnocením vzdělávacích výsledků, typem ukončení studia, vzdělávacími aspiracemi a využíváním služeb. Výsledky: Z 3096 respondentů se s odborníkem radilo 14 % žáků. Častěji služeb využili žáci, kteří v průběhu svého studia změnili školu, kteří hodnotili své studijní výsledky na prvními stupni klasifi kační stupnice, deklarovali zlepšování studijních výsledků v průběhu studia, a ti, kteří mají představu o své studijní nebo/i pracovní budoucnosti. Naopak žáci, kteří hodnotí své studijní výsledky jako dostatečné nebo nejsou se svými výsledky spokojení, častěji plánují využít služeb odborníka. Jednorázově poradce vyhledali častěji ti, kteří nespojují svou budoucnost s dosavadním oborem studia, ale mají aspiraci dosáhnout vyššího stupně vzdělání, než které právě končí. Závěr: Uvedená zjištění naznačují, že kariérové poradenství má potenciál přispívat k sociální spravedlnosti prostřednictvím tří rolí, které se odvíjí od charakteristik žáků-klientů a jejich důvodů vyhledání služby.