To see the other types of publications on this topic, follow the link: Diagnostický nástroj.
Journal articles on the topic 'Diagnostický nástroj'
Create a spot-on reference in APA, MLA, Chicago, Harvard, and other styles
Consult the top 21 journal articles for your research on the topic 'Diagnostický nástroj.'
Next to every source in the list of references, there is an 'Add to bibliography' button. Press on it, and we will generate automatically the bibliographic reference to the chosen work in the citation style you need: APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver, etc.
You can also download the full text of the academic publication as pdf and read online its abstract whenever available in the metadata.
Browse journal articles on a wide variety of disciplines and organise your bibliography correctly.
1
Krčová, Veronika. "Rey-Osterriethova komplexní figura: Recenze metody." TESTFÓRUM 3, no. 4 (2014): 22–26. http://dx.doi.org/10.5817/tf2014-4-24.
Full textAbstract:
Rey-Osterriethova komplexní figura (TKF) je specifický nástroj v tom, že měří více kognitivních funkcí najednou. Je proto obtížné často rozpoznat, o čem zhoršený výkon v TKF vypovídá. Mnoho studií však ukázalo, že TKF poskytuje užitečné informace, zejména při neuropsychologické diagnostice, ale také v oblasti psychologie výchovy a vzdělávání či klinické psychologii. Užitečnost TKF dokládá i poměrně slušný výčet výzkumů v příručce, které ukazují na její užitečnost pro různé diagnostické skupiny. Avšak doporučuji tento nástroj používat vždy společně s jinými diagnostickými metodami.K tomu, aby TKF mohl být kvalitnějším diagnostickým nástrojem v českém prostředí, by bylo potřeba vytvořit kvalitnější manuál, protože ten současný má několik nedostatků. Za prvé je třeba lépe standardizovat skórovací kritéria tak, aby byl ponechán co nejmenší prostor ke zkreslení ze strany hodnotitele. K tomu by bylo vhodné tato kritéria lépe specifikovat a doplnit názornými grafickými příklady pro snadnější hodnocení. Poté by bylo vhodné vypracovat nové normy pro děti i dospělé. V současné době je tento diagnostický nástroj v českém prostředí použitelný spíše s jistým varováním, což dokazuje i to, že v praxi často dochází spíše k posouzení výsledků TKF na základě zkušeností hodnotitele než na základě současných norem. Příručka by si zasloužila také kapitolu o validitě a reliabilitě a kvalitnější informace o výzkumech zaměřených na TKF, kterých bylo provedeno mnohem vice, než je v příručce uvedeno. Co nelze upřít tomuto nástroji, je jeho velmi jednoduchá a rychlá administrace a také nízké náklady.
2
Krejčová, Lenka. "Test pro identifikaci nadaných žáků v matematice – recenze metody." TESTFÓRUM 7, no. 12 (2019): 13–16. http://dx.doi.org/10.5817/tf2019-12-12448.
Full textAbstract:
Celý proces vývoje testu pokládám za ukázkovou diagnostickou a psychometrickou práci. Autoři metodu koncipovali velmi systematicky, veškerá data velmi komplexně zpracovávali, všechny výsledky v manuálu detailně prezentují a současně interpretují, k čemu a proč dospěli. S daty pracují velmi zodpovědně, přesně specifikují, za jakých okolností je vhodné diagnostický nástroj užít a kdy je naopak jeho administrace nevhodná. Rozhodně se domnívám, že je vhodné test dále šířit mezi odborníky v praxi. Oceňuji, že autoři uvažují i o variantě, že metodu budou administrovat proškolení učitelé, nejen psychologové či speciální pedagogové. Toto bezpochyby zajistí mnohem širší využití testu. Na druhou stranu v této souvislosti pokládám za důležité připravit skutečně velmi podrobné školení, na němž si potenciální uživatelé ze školní praxe osvojí postupy zpracování a interpretace výsledků. Metoda je po psychometrické stránce velmi důkladně zpracovaná, což se promítá i do výstupů získaných její administrací. Pro „nepsychology“ může být náročné se orientovat ve způsobu práce s takovým typem informací, což by mohlo vést k dezinterpretaci, či dokonce poškození probandů. Toto pokládám za nutné pečlivě ošetřit způsobem školení uživatelů testu.Jedná se diagnostický nástroj s unikátním zaměřením. Doposud v České republice obdobná metoda nebyla k dispozici. Je proto nanejvýš žádoucí, aby byl šířen a v maximální možné míře využíván v poradenské, školní i výzkumné praxi.
3
Pospíšilová, Alexandra, and Andrea Sandanusová. "FIRO-B: Recenze metody." TESTFÓRUM 8, no. 13 (2020): 1–8. http://dx.doi.org/10.5817/tf2020-13-14050.
Full textAbstract:
Dotazník FIRO-B môže byť použitý v oblasti pracovnej psychológie, napríklad pri práci so skupinou, ďalej v oblasti individuálneho, párového alebo skupinového poradenstva. Konkrétne môže poslúžiť ako pomocný nástroj pri poznávaní svojich interpersonálnych potrieb a ich kompatibility vo vzťahu k druhým ľuďom. FIRO-B môže slúžiť ako facilitačná metóda, ktorá umožňuje či už dvojici alebo členom skupiny zistiť, čo od seba navzájom vyžadujú a ako si myslia, že sa sami prejavujú. Predpokladáme, že vzhľadom k vysokej zjavnej validite a len mierne líšiacim sa položkám proband vie, čo svojimi odpoveďami vyjadruje. FIRO-B môže poslúžiť ako pomocná metóda, ktorá môže poskytnúť podnet k rozhovoru, alebo ako doplnková metóda k iným nástrojom. Pričom je dôležité upozorniť participanta na vyššie uvedené nedostatky metódy a najmä na zastaranosť noriem, aby na svoje výsledky nahliadal s potrebnou rezervou a odstupom. Taktiež je dôležité, aby si bol týchto nedostatkov vedomý aj samotný užívateľ metódy, najmä kvôli nejasnostiam v spôsobe interpretovania skóre (prisudzovanie váhy interpretačným absolútnym meradlám a normám). Metódu však neodporúčame používať ako samostatný diagnostický nástroj a jeho výsledky interpretovať za účelom individuálnej diagnostiky.
4
Mareš, Jiří. "Idiografická diagnostika." TESTFÓRUM 1, no. 1 (2010): 10–17. http://dx.doi.org/10.5817/tf2010-1-4.
Full textAbstract:
Přehledová studie upozorňuje, že se od dob W. Windelbanda proměnil pohled na nomotetický a idiografický přístup ve výzkumu i diagnostice. Připomíná, že lze rozlišit užší pojem psychologické testování, jež staví na standardizovaných nástrojích, a širší pojem psychologické hodnocení, psychologická diagnostika opírající se o klinický přístup. S oporou o práci Haynese et al. (2009) pak definuje idiografickou diagnostiku a ukazuje, že jde o proud, který se promyšleně snaží o individualizovat psychologickou diagnostiku. Těžiště přehledové studie spočívá v ukázkách, jak se tyto snahy prosazují při diagnostice individuální kvality života lidí. Míru individualizace diagnostický nástrojů lze odstupňovat – podle O’Boyla et al. (2007) existuje šest stupňů. Studie na příkladu diagnostického nástroje SQLP – Subjective Quality of Life Profile (Dazord et al. 1995, 1998) ilustruje konkrétní podobu individualizace. V závěru jsou shrnuty výhody a nevýhody individualizovaných diagnostických nástrojů.
5
Jabůrek, Michal, and Lucie Chadimová. "Projekt DIS – 12 diagnostických nástrojů." TESTFÓRUM 3, no. 4 (2014): 53–57. http://dx.doi.org/10.5817/tf2014-4-28.
Full textAbstract:
Projekt DIS (celým názvem „Diagnostika dětí a žáků se speciálními vzdělávacími potřebami“), realizovaný v období od 2. 9. 2010 do 31. 8. 2013, byl spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky. Jeho řešitelem byl Národní ústav pro vzdělávání. Hlavním cílem projektu bylo vytvořit psychometricky ověřené diagnostické nástroje, které budou zaměřeny na ty oblasti psychologické, pedagogické a speciálně-pedagogické diagnostiky dětí a žáků, u nichž je dle odborníků z praxe absence kvalitních metod nejznatelnější. V rámci projektu bylo vyvíjeno a standardizováno 12 diagnostických nástrojů, které jsou z větší části recenzované v tomto čísle Testfora. Část z nich byla vytvořena nově ve spolupráci s českými autory, u části se jednalo o adaptaci ze zahraničí. Většina z těchto nástrojů je již v distribuci.
6
Jabůrek, Michal. "Vývoj diagnostického nástroje z pohledu projektu DIS." TESTFÓRUM 3, no. 4 (2014): 37–52. http://dx.doi.org/10.5817/tf2014-4-27.
Full textAbstract:
Článek zachycuje jednotlivé fáze vývoje diagnostického nástroje. Ty popisuje skrze zkušenost jednoho z členů týmu projektu DIS, v rámci kterého bylo během tří let standardizováno 12 diagnostických nástrojů určených pro dětskou poradenskou praxi.This article specifies individual stages of the development of a diagnostic tool. Stages are described through the experience of one of the team members of the DIS project, in which 12 diagnostic instruments for child counseling practice were standardized over a three years period.
7
Klocek, Adam, and Jana Máchová. "PSSI – Inventář stylů osobnosti a poruch osobnosti: Recenze metody." TESTFÓRUM 6, no. 9 (2017): 39–48. http://dx.doi.org/10.5817/tf2017-9-180.
Full textAbstract:
Celkově můžeme o PSSI říci, že se nejedná pouze o výzkumný nástroj a má svůj potenciál pro použití v diagnostice, zejména v oblasti terapie, kde výsledky z PSSI mohou sloužit např. jako otevírací téma k terapeutickému rozhovoru. Individuální diagnostika by však měla být prováděna expertním uživatelem za pečlivě kontrolovaných podmínek, který současně rozumí teorii PSI a dokáže PSSI začlenit do kontextu dalších metod.
8
Mareš, Jan. "Pedagogicko-psychologická diagnostika jako zadní dvorek psychologické diagnostiky?" TESTFÓRUM 2, no. 2 (2013): 4–14. http://dx.doi.org/10.5817/tf2013-2-8.
Full textAbstract:
Diskusní příspěvek připomíná pedagogicko-psychologickou diagnostiku jako jednu z významných oblastí psychologické diagnostiky. Na proklamativní úrovni je individualizace výuky jedním z ústředních témat změn probíhajících ve vzdělávacím systému od 90. let a logicky přináší požadavek na lepší znalost individuálních specifik jednotlivých žáků. Diagnostická praxe ale tento rozvoj kopíruje jen částečně. Historicky rozvinuté oblasti pedagogicko-psychologické diagnostiky si udržují svou úroveň, řada nových témat a oblastí ale zůstává opomíjena a je řešena neuspokojivým způsobem s logickými důsledky pro celý vzdělávací systém, tvorbu a použití diagnostických nástrojů i pro konkrétní žáky či studenty. Pedagogicko-psychologická diagnostika tak přestala být diagnostickou výkladní skříní a stal se z ní spíše zadní dvorek diagnostiky, jakkoli s ní má zkušenost prakticky celá populace. Řadu diagnostických aktivit v oblasti výchovy a vzdělávání navíc můžeme chápat jako příklad tzv. high-stakes diagnostiky. V příspěvku se pokouším pojmenovat některé problematické části systému profesní přípravy uživatelů diagnostických nástrojů a jejich výsledků i vzdělávací politiky a její implementace v podobě předpisů upravujících diagnostiku v oblasti výchovy a vzdělávání. Papers discuss educational assessment as one of the major areas of psychological assessment. On the declarative level, the individualization of teaching is one of the central themes of the changes taking place in the Czech education system since the 90th years and logically demands a better knowledge of the individual characteristics of each individual student. Educational assessment practice this system development only partially replicates. Historically developed educational assessment areas maintain high level, but a number of new topics and areas are sidelined and assessment tools are designed unsatisfactory, with the logic consequences for the entire education system. Educational assessment ceased to be a showcase for diagnostic and became her backyard, although the entire population has experience with this kind of assessment. A number of assessment activities in the field of education can be seen as an example of high-stakes assessment. The paper tries to identify some problematic part of the training of users of diagnostic tools and their results and educational policy and its implementation in the form of regulations governing the assessment in the field of education.
9
Binterová, Alena. "Diagnostické nástroje pomohou zrakově postiženým dětem." Kontakt 14, no. 2 (2012): 234. http://dx.doi.org/10.32725/kont.2012.025.
Full text
10
Marko, Martin. "Využitie a zneužitie Cronbachovej alfy pri hodnotení psychodiagnostických nástrojov." TESTFÓRUM 5, no. 7 (2016): 99–107. http://dx.doi.org/10.5817/tf2016-7-90.
Full textAbstract:
Na základe výsledkov testovania prebiehajúcom v psychologickej diagnostike, vznikajú závery a rozhodnutia, ktorých validita kriticky závisí od spoľahlivosti využitých posudzovacích metód. Reliabilita nástroja je z tohto dôvodu kľúčovým pojmom pri posudzovaní akéhokoľvek psychologického atribútu. Napriek množstvu alternatív, najvýznamnejším a najpoužívanejším indikátorom kvality testového skóre ostáva sprofanovaný koeficient vnútornej konzistencie - alfa (Cronbach, 1951). Postupne identifikujeme najzávažnejšie omyly a problémy, ktoré sa pri používaní tejto štatistiky opakovane objavujú. K jednotlivým bodom taktiež ponúkame riešenia, ktoré by mohli prispieť k zlepšeniu odhadu kvality skóre testovacích nástrojov a rozhodnutí, ktoré sa o ne opierajú.The validity of inferences and decisions formed on the basis of testing in psychological diagnostics is critically dependent on reliability of utilized assessment tools. Therefore, whenever a psychological attribute is to be scored, reliability of the diagnostic means becomes crucial. Despite many alternatives, Cronbach’s alpha (1951), as profaned internal consistency statistic, remains the most prominent and most widely used indicator of test score quality. Because of this importance, our article is aimed to identify the most serious misconceptions and misapplications which repeatedly occur when using this statistics. For each particular point of this issue, we suggest a simple solution which may improve the estimation of the score quality of tests and therefore enhance decisions that are drawn from them.
11
Nováková Schöffelová, Miroslava. "Diagnostics of narrative abilities and Czech adaptation of the MAIN tool." Listy klinické logopedie 4, no. 2 (2020): 124–35. http://dx.doi.org/10.36833/lkl.2020.027.
Full text
12
Cígler, Hynek, and Jana Mafková. "Metoda barvově-slovních asociací (takzvané Barvy života) není diagnostickým nástrojem." TESTFÓRUM 2, no. 2 (2013): 15–27. http://dx.doi.org/10.5817/tf2013-2-9.
Full textAbstract:
Metoda Barvově slovních asociací (Barvy života) je podle svých autorů určená k diagnostice mnoha značně rozličných charakteristik jednotlivců i kolektivů. Její používání je v určité míře rozšířené na různých typech pracovišť (například na školách, v soukromých firmách), otestovány byly desetitisíce jednotlivců a s jejími výsledky pracovali psychologové, zřejmě nejen v pedagogicko-psychologických poradnách. Tato situace je podle nás alarmující – používání nefunkčních metod k diagnostice tak závažných jevů, jako je například šikana, může na jedné straně stigmatizovat „běžné“ žáky a na straně druhé poškodit skutečné oběti při včasném neodhalení fyzického či psychického násilí. V následujícím článku představíme podrobné důvody, proč není možné metodu Barvy života považovat za psychodiagnostický nástroj a proč nelze její výstupy jakkoli interpretovat. According to its authors was the “Color association method” established to diagnose varied characteristics of individuals and groups as well. This method is currently used at different places (for example at schools or private companies), thousands individuals were tested and some psychologists used its results. This situation is in our opinion alarming – using not-functional method to diagnose important phenomenon, e.g. bullying, can stigmatize “normal” pupils and harm true victims on the other hand. In the article we present detail reasons why the “Color association method” can´t be considered to be appropriate psychological assessment tool and why its results can´t be anyhow interpreted.
13
Kašpárková, Ludmila. "Dotazník volby povolání a plánování profesní kariéry: Recenze metody." TESTFÓRUM 4, no. 5 (2015): 30–35. http://dx.doi.org/10.5817/tf2015-5-37.
Full textAbstract:
Dotazník volby povolání a plánování profesní kariéry (Self-Directed Search) je jako takový kvalitním nástrojem pro plánování profesní kariéry, jedná se o uživatelsky příjemnou metodu s širokým spektrem použití. Adekvátní užití metody nepředpokládá žádné zvláštní vzdělání, testovaná osoba si jej administruje samostatně, výhodou je pak následná konzultace s odborníkem. Vhodné je doplnit diagnostiku jiným diagnostickým nástrojem a zamezit tak možným zkreslením plynoucím z nepřiměřeného sebehodnocení. Používání první české verze dotazníku však k praktickému využití nelze doporučit. Hlavním nedostatkem je nedostatečná adaptace metody na naše kulturní prostředí, absence standardizace a po dvaceti letech od vydání i zastaralost. Pro možnost jejího využívání v ČR by bylo nezbytné vytvořit druhé přepracované vydání.
14
Václavíková, Lucie, and Kateřina Vitásková. "An Overview of Several Newly Created or Adapted Diagnostic Tools for People with Communication Disorders." Listy klinické logopedie 3, no. 2 (2019): 99–103. http://dx.doi.org/10.36833/lkl.2019.034.
Full text
15
Gavora, P., and J. Majerčíková. "Vnímaná zdatnosť (self-efficacy) učiteľa: oblasť vyučovania a oblasť spolupráce s rodičmi." Pedagogická orientace 22, no. 2 (2012): 205–21. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2012-2-205.
Full textAbstract:
V štúdii predkladáme výskum vnímanej zdatnosti učiteľa (self-efficacy) na vzorke slovenských učiteľov základných škôl v dvoch oblastiach: v oblasti vyučovania a v oblasti spolupráce s rodičmi. Vo výskume boli použité dva výskumné nástroje: 16 položková slovenská verzia dotazníka TES autorov Gibsonovej a Demba a 24-položkový dotazník na meranie vnímanej zdatnosti učiteľa spolupracovať s rodičmi (ZdUR), ktorý bol vyvinutý autormi tejto štúdie. Korelácia medzi ZdUR a prvou dimenziou TES bola 0,58 a medzi ZdUR a druhou dimenziou TES bola len 0,01. Učitelia základných škôl na Slovensku (n = 152) skórovali vyššie vo všetkých dimenziách ZdUR ako v dimenziách TES s výnimkou vnímanej zdatnosti angažovať rodičov do aktivít školy. Aby sa zistili diagnostické možnosti obidvoch dotazníkov, z výskumného súboru boli vybratí štyria učitelia, ktorí sa ukázali odlišní z hľadiska vnímanej zdatnosti pre vyučovanie a pre spoluprácu s rodičmi.
16
Čurdová, Jitka, and Martina Pourová. "Minnesota Multiphasic Personality Inventory 2 – Recenze metody." TESTFÓRUM 7, no. 12 (2019): 6–12. http://dx.doi.org/10.5817/tf2019-12-12447.
Full textAbstract:
MMPI-2 je metoda, která má přinést komplexní pohled na osobnost člověka. Je primárně určená pro využívání v diagnostice a klinické praxi. V současnosti se však hojně využívá i v jiných oblastech, například v psychologii organizace, při výběrových řízeních atd. V České republice je metoda oblíbeným a hojně využívaným nástrojem i přes mnoho chybějících relevantních informací a otazníků, které se objevují při bližším zkoumáním metody. Nutno však podotknout, že minimálně v zahraničí dochází k tvorbě restandardizačních studí a dalšímu následnému vylepšování metody. Jako příklad by se dalo uvést, že v reakci na častou připomínku ohledně vysoké heterogenity škál a překrývání konceptů, které škály měří, došlo k restrukturaci klinických škálSoučasný stav inventáře by bylo vhodné podrobit bližšímu výzkumnému šetření se zaměřením se na popis reliability škál a validity celé metody. Z výše uvedených důvodů by se měla zvážit revize inventáře.
17
Gabrhel, Vít. "Test struktury zájmů (AIST-R): Recenze metody." TESTFÓRUM 4, no. 6 (2015): 53–58. http://dx.doi.org/10.5817/tf2015-6-87.
Full textAbstract:
Současnou podobu metody lze jen obtížně hodnotit. Důvodem je skutečnost, že chybí informace pro posouzení naprosté většiny klíčových charakteristik psychodiagnostické metody. Nedozvíme se nic o validitě, o stabilitě měření v čase, o standardizačním vzorku. Uvedené míry reliability ve smyslu vnitřní konzistence pak nedosahují dostatečně uspokojivých hodnot pro individuální diagnostické účely. Metoda tedy nemůže být použita jako standardizovaný psychodiagnotický nástroj. V současném stavu je jediné myslitelné využití to pro výzkumné účely. A přestože je teoretickému zázemí AIST-R věnována značná pozornost (tvoří přibližně dvě třetiny celkového rozsahu manuálu, který má celkem 30 stran), i zde lze identifikovat určité nedostatky či bílá místa. Manuál kromě relativně obsáhlého vstupu do teoretického zázemí AIST-R představuje rovněž interpretační model NemaCode, který má procesu interpretace dodávat novou dynamiku a větší srozumitelnost či vzbudit zájem klienta o proces karierního vývoje (Mezera et al., 2005). Bohužel není řečeno, nakolik se tento systém promítá do systému interpretace v rámci AIST-R, resp. zda neslouží spíše pro zpestření či doplnění informací. Zároveň je nutné dodat, že Hollandova teorie není jednohlasně přijímána, což metoda nereflektuje. Někteří výzkumníci (Spokane, Meir, & Catalano, 2000) např. poukazují na skutečnost, že kongruence mezi pracovním prostředím a osobností sice souvisí s uspokojením z práce a s úspěchem, nicméně síla tohoto vztahu je slabá. A zároveň na základě existujícího výzkumu není možná kauzální interpretace tohoto vztahu, tedy že kongruence vede k pracovní spokojenosti a k úspěchu (Young, Tokar, & Subich, 1998). V neposlední řadě sám Holland přiznává, že jeho teorie ve své orientaci na jednotlivce pomíjí strukturní prvky typu vzdělávací instituce či pracovní trh (Holland, 1997). Navzdory jejich neoddiskutovatelnému vlivu na učiněné karierní volby. Stačí zde poukázat např. na vzdělanostní či profesní reprodukci společnosti (Katrňák, 2004). Absence kritiky je ale překvapivá i proto, že je v manuálu zmíněn jeden z představitelů postmoderních přístupů v karierním poradenství Vance Peavy, sám velmi kritický k expertním přístupům v karierním poradenství (Peavy, 2013). Tedy k přístupům, k nimž je s většími či s menšími výhradami právě Hollandovu teorii zařadit.
18
Furman, Anton. "Posúdenie potreby poskytovať špeciálno-pedagogické služby: Komplexná správa z vyšetrenia." TESTFÓRUM 4, no. 5 (2015): 52–78. http://dx.doi.org/10.5817/tf2015-5-41.
Full textAbstract:
Príspevok je publikačne upravená správa z iniciálneho vyšetrenia žiaka, ktorá tvorí podklad pre rozhodnutie evaluačného tímu o tom, či budú danému žiakovi poskytnuté špeciálno-pedagogické služby v súlade s relevantnými zákonmi upravujúcimi ich poskytovanie v školách v USA. Okrem integrácie diagnostických nálezov a ich interpretácie správa obsahuje súhrn odporúčaní a intervencií, ktoré sú základom pre tvrobu individuálneho vzdelávacieho plánu pre daného žiaka. Príspevok ilustruje spôsob dokumentovania práce školského psychológa, štruktúru komplexnej správy z vyšetrenia, ako aj priblížiť zvyklosti používané pri interpretácii výslekov získaných pomocou štandardizovaných psychodiagnostických nástrojov. Cieľom je tiež prispieť k diskusii o procese diagnostikovania, formulovania záverov z vyšetrení a odporúčaní vhodných intervencií, ktorá v súčasnosti prebieha v českej odbornej verejnosti.This paper is an edited initial evaluation report illustrating the work of a school psychologist and structure of a comprehensive evaluation report used by evaluation teams in making decisions regarding students’ special education services eligibility within the legal framework of pertinent US legislation. In addition to integrating diagnostic data and their interpretation, the report includes summary of recommended interventions and accommodations that inform an individualized education program for the evaluated student. The report also reflects customary way of documenting evaluations and interpretation of data obtained by using standardized instruments as part of psycho-educational diagnostic process. The aim of this paper is to contribute to the discussion regarding the diagnostic process, formulating conclusions and recommendations for educational interventions in the context of ongoing changes in the Czech system of psycho-educational counseling.
19
Hlinčík, Tomáš. "Ježkování – moderní nástroj k údržbě a diagnostice plynovodů." Paliva, 2012, 37. http://dx.doi.org/10.35933/paliva.2012.02.03.
Full text
20
ŠMELOVÁ, Eva, Dominika PROVÁZKOVÁ STOLINSKÁ, Pavlína ČÁSTKOVÁ, Alena PETROVÁ, Irena PLEVOVÁ, and Jan KUBRICKÝ. "ONLINE APPLICATION AS A TOOL FOR PEDAGOGICAL DIAGNOSTICS IN PRESCHOOL EDUCATION." Journal of Technology and Information 12, no. 2 (2021). http://dx.doi.org/10.5507/jtie.2021.004.
Full text
21
Gavora, Peter. "Cesta ke čtenářské gramotnosti: Znalost konvencí tištěného textu u dětí předškolního věku." Pedagogika 70, no. 2 (2020). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2020.000.
Full textAbstract:
Abstrakt: Čtení nespočívá pouze v identifikaci písmen a chápaní jejich spojení ve slovech. Čtenář také musí znát grafické a formální vlastnosti knihy, směr čtení a další prvky, které se souborně nazývají konvence tištěného textu. K jejich osvojení dochází již v předškolním věku.Cíle. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň znalosti konvencí tištěného textu u souboru českých dětí v předškolním věku (n = 142) a kterými faktory je tato úroveň podmíněna. Výzkumným nástrojem byl test vyvinutý M. M. Clayovou, který zjišťoval znalost 19 prvků tištěného textu. Druhým výzkumným nástrojem byl dotazník, v němž rodiče dětí popisovali gramotnostní prostředí domova.Výsledky. Podle očekávání výkon dětí v testu stoupal s věkem a zároveň se s věkem také zmenšovaly rozdíly mezi dětmi. Děti dosahovaly nejlepších výsledků v položkách, jež se týkaly chápání textu jako nositele příběhu, obálky knihy, identifikace velkého písmena a směru čtení.Regresní analýza zkoumala čtyři modely, které predikovaly výkon dětí v testu znalosti konvencí tištěného textu. Nejlepšími prediktory byly věk dětí, trvání čtení dítěti rodiči, alfabetické aktivity rodiče s dítětem a počet knih, které mělo dítě k dispozici. Zatímco první prediktor představuje zrání dítěte a kumulativní zkušenost s knihou v průběhu let, další tři prediktory charakterizují gramotnostní prostředí rodiny. Tyto čtyři prediktory objasnily 29,4 % celkové variance modelu. Oproti očekávání měla frekvence čtení dítěti slabý vztah ke znalostem konvencí textu.Závěry. Znalost konvencí textu se ukazuje nejen jako zajímavý teoretický rámec, ale i jako cenná diagnostická proměnná, která vypovídá nejen o důležitém prvku čtenářské pregramotnosti, ale také o gramotnostním prostředí rodiny.