To see the other types of publications on this topic, follow the link: Experimentální studie.
Journal articles on the topic 'Experimentální studie'
Create a spot-on reference in APA, MLA, Chicago, Harvard, and other styles
Consult the top 16 journal articles for your research on the topic 'Experimentální studie.'
Next to every source in the list of references, there is an 'Add to bibliography' button. Press on it, and we will generate automatically the bibliographic reference to the chosen work in the citation style you need: APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver, etc.
You can also download the full text of the academic publication as pdf and read online its abstract whenever available in the metadata.
Browse journal articles on a wide variety of disciplines and organise your bibliography correctly.
1
Hampejs, Tomáš. "Náboženství v laboratoři sociální implicitní kognice: víra v automatických reakcích jako implicitní postoj a dovednost." Sociální studia / Social Studies 10, no. 2 (April 24, 2013): 85–114. http://dx.doi.org/10.5817/soc2013-2-85.
Full textAbstract:
Tento text na rozhraní teoretické eseje a přehledové studie poukazuje na metodologické paradigma experimentální sociální psychologie jako na vhodný prostor pro zkoumání a vysvětlování náboženské víry mezi universalistickým pojetím kognitivní vědy o náboženství s jejím důrazem na evolučně vyvinuté kognitivní kapacity lidského chování a tradičními historiografickými a antropologickými metodami s jejich důrazem na socio-kulturní kontext. Snaží se odpovědět na některé otázky po možnosti smysluplné redukce a experimentalizace náboženské víry a jejího měření za hranicemi dotazovacích metod s jejich limitem introspekce a sebeprezentačním zkreslením. Představuje experimentální prostor psychologické laboratoře jako místo, kde se paradoxně díky redukci a dekontextualizaci studovaného jevu plasticky odhaluje klíčová role situačního kontextu i přes reduktivní rámec vysvětlující vědy. Případná „náboženskost“ a náboženská víra tak o to více ukazuje svoji závislost na konkrétní praxi a performanci. Cílem textu je ukázat jak může experimentálně podložené pojetí afektivní složky víry jako implicitního postoje přispět k deesencializaci víry jako ryze náboženského znaku.
2
Mentel, Andrej, and Romana Žihlavníková. "„Vidia ma?“ Zdanie, že sa niekto pozerá, zvyšuje čestnosť v modifikovanej hre Diktátor." Sociální studia / Social Studies 12, no. 4 (September 5, 2016): 19–30. http://dx.doi.org/10.5817/soc2015-4-19.
Full textAbstract:
V této studii jsme zkoumali vliv zrcadla umístěného před účastníky na čestnost v modifikované hře Diktátor s explicitním pravidlem „Vezmi si jen jeden kousek odměny“. Očekávali jsme, že za experimentální podmínky se účastníci budou chovat čestně s vyšší pravděpodobností. První studie byla vykonána na skupině předškoláků, a to v uspořádání s jednou skupinou a opakovanou administrací. Administrace s experimentální podmínkou se uskutečnila dva týdny po prvním kole. Ve druhé studii jsme použili uspořádání se dvěma skupinami a jednou administrací; účastníky byli vysokoškolští studenti. V obou případech byly šance čestné hry za přítomnosti zrcadla signifikantně vyšší. Tyto výsledky jsou vyšší než ty, které jsou známé ze starších výzkumů využívajících jednoduchou hru Diktátor, což naznačuje, že v tomto uspořádání může hrát významnou úlohu proces hodnocení vlastního chování vyvolaný objektivním sebeuvědomováním.
3
Hernández, Joany Lizet, Jiří Čeněk, and Martin Čuta. "The Influence of High Sugar Intake on Cognitive Functions and Body Composition of University Students." Anthropologia integra 8, no. 1 (June 2, 2017): 39–43. http://dx.doi.org/10.5817/ai2017-1-39.
Full textAbstract:
Volné cukry se podílejí na výživové hodnotě stravy a přispívají k vyváženému příjmu energie. Dle údajů WHO je doporučený příjem cukrů u dospělého člověka s normálním BMI 25 g/den. Euromonitor International ale uvádí, že množství cukrů konzumovaných v České republice dosahuje 71,6 g/den. Nadměrný příjem cukru může zvýšit výskyt civilizačních chorob a může mít vliv na kognitivní schopnosti. Cílem této studie bylo stanovit dopady vysokého příjmu cukru na hmotnost, tělesné složení (s využitím metody BIA – přístroj Bodystat 1500MDD) a schopnost učit se u vysokoškolských studentů (N=107) rozdělených do dvou skupin. Zatímco členové experimentální skupiny byli instruováni, aby dodržovali dietu bez cukru, u kontrolní skupiny žádná konkrétní dieta stanovena nebyla. Pomocí testu LGT-3 a bioimpendance pak byly měřeny různé proměnné. Měření probíhalo jak na začátku experimentu, tak po uplynutí jednoho měsíce (experiment dokončilo 33 účastníků). Mezi experimentální a kontrolní skupinou nebyly po ukončení experimentu zjištěny signifikantní rozdíly ani v tělesném složení, ani v kognitivních schopnostech. Nelze tedy říci, že by snížení příjmu cukru mělo vliv na tělesné složení či kognitivní funkce. Nakonec byla stanovena určitá doporučení, co se adekvátního příjmu cukru u experimentální skupiny týče.
4
Krátký, Jan. "Mezi lidmi a věcmi: Experimentální výzkum vlivu prostředí na prosociální jednání." Sociální studia / Social Studies 10, no. 2 (April 24, 2013): 45–61. http://dx.doi.org/10.5817/soc2013-2-45.
Full textAbstract:
V této studii bych rád vysvětlil, jakým způsobem je možné vnímat naše okolní žité prostředí jako místo, kde se odehrává proces myšlení. Svůj argument podpořím příkladem experimentální studie testující jeden z dílčích momentů tohoto problému. Od představy přirozeného světa a jeho možností vlivu skrze afordance a přímou percepci postupně vysvětlím zákonitosti kulturně modifikovaného prostředí jako pro náš život uzpůsobeného seskupení materiálních objektů a k nim se vážících celků kulturních konvencí implikujících určité režimy interakcí mezi lidmi a věcmi. Myšlení jako situovaný proces je možné chápat právě jako jednu z takových. Tento moment se stává jasnější, pokud začneme prozkoumávat hranice a přechody mezi lidmi a věcmi a zdůrazňovat právě ty typy zapojení, při nichž se vnější objekty stávají součástí myslícího celku a podílí se na vyšších kognitivních funkcích – pochodech myšlení tradičně považovaných za specificky lidské kompetence. Jako příklad uvedu výzkum vlivu antropomorfních reprezentací na prosociální jednání. V druhé části práce tak předkládám teoretické pozadí experimentu i jeho návaznost na svět náboženských tradic. Snažím se také nabídnout určitá možná vysvětlení povahy vlivu materiálního objektu na naše myšlení.
5
Chytilek, Roman, Otto Eibl, Lenka Hrbková, Jozef Zagrapan, and Jozef Janovský. "Vzhled jako kognitivní zkratka v politickém uvažování: Experimentální studie vlivu stereotypů na hodnocení politiků v prostředí se silnou přítomností politických témat." Sociální studia / Social Studies 11, no. 1 (January 21, 2014): 81–108. http://dx.doi.org/10.5817/soc2014-1-81.
Full textAbstract:
Tento experimentální výzkum navazuje na studie zaměřené na vliv vzhledu kandidáta na volební rozhodování voličů a adaptuje dané téma na české podmínky. Vzhled je důležitým zdrojem stereotypů, jež mohou voliči využít jako informace potřebné k výběru politického kandidáta. Na rozdíl od většiny dostupné literatury není důraz v této studii kladen pouze na vizuální stránku kandidátů, ale především na jejich pozice v politických tématech. Zkoumán je efekt stereotypů spojených s etnicitou, věkem a tělesnou hmotností kandidáta v prostředí bohatém na informace o politických postojích kandidáta. Ukazuje se, že klíčový vliv na volební rozhodnutí mají politická témata, nikoliv vzhled kandidáta. V kontextu volby s přítomností politických témat jako důležitého prvku informovanosti voličů tedy prostor pro působení stereotypů odvozených ze vzhledu politiků výrazně klesá.
6
Kapilan, Natesh, and Chandra Sekar Birdar. "Effect of Antioxidants on The Oxidative Stability of Jatropha Biodiesel." Journal of Middle European Construction and Design of Cars 12, no. 2 (January 31, 2015): 23–28. http://dx.doi.org/10.2478/mecdc-2014-0008.
Full textAbstract:
Shrnutí Řekne-li se obnovitelné palivo, napadne nás okamžitě bionafta jako přímá náhrada nafty. Vlastnosti bionafty jsou podobné naftě, avšak chemické složení bionafty vede k její oxidaci během skladování. S postupující oxidací významně degradují vlastnosti bionafty. Pokud dojde k velké změně vlastností, tak bionafta už nemusí odpovídat dané specifikaci a může dojít i k poškození vstřikovacího systému. Přidání vhodných antioxidantů může výrazně zvýšit stabilitu paliva. V Indii je bionafta vyráběna z nejedlých plodů stromu Jatropha, který má velký potenciál pro výrobu bionafty. Tento článek popisuje vlastnosti bionafty vyrobené z metylesteru oleje stromu Jatropha. Byla analyzována přítomnost mastných kyselin v bionaftě Jatropha. Byly provedeny experimentální studie vedoucí ke zvýšení stability tohoto paliva.
7
Podolinská, Tatiana. "Religiozita v dobe neskorej modernity. Prípad Slovensko." Sociální studia / Social Studies 5, no. 3-4 (October 1, 2008): 53–86. http://dx.doi.org/10.5817/soc2008-3-4-53.
Full textAbstract:
Článek se soustředí na výzkum aktuálních podob náboženských a spirituálních identit na Slovensku po roce 1989. Autorka nejprve připomíná nejnovější teoretické přístupy sociologie náboženství. Jádro článku se věnuje rozlišení mezi rurálními a urbánními náboženskými a spirituálními identitami. Autorka konstatuje, že rurální identity zůstávají nadále lokálními, zatímco urbánní identity jsou translokální. Další část studie se zaobírá translokálním a transtemporálním charakterem městských spirituálních identit. Autorka ukazuje, že současné sociologické přístupy znovupromýšlejí kategorie jako "církevnost", "vyznání" a "konverze". S ohledem na různé formy konverze a různé formy institucionální či privátní religiozity/spirituality je načrtnuta typologie, která pracuje s experimentální, vícevrstevná, paralelní, migrativní, kompozitní a konfúzní religiozitou. V závěru je diskutována teorie modernity A. Giddense a poté se pozornost přesouvá reflexi skutečnosti, že lidé žijící v odlišných prostředích (rurálním, urbánním) mohou na totožné procesy reagovat odlišně, čímž se do hry dostávají nejnovější teorie modernity R. Ingleharta, S. N. Eisenstadta a G. Davie.
8
Daňková, J., T. Murínová, L. Reinprecht, and M. Mamoňová. "Modifikace døeva silikony jako potenciálnì perspektivní technologie ochrany døevìných stavebních konstrukcí proti korozi/ Wooden modification by silanols a potentially promising technology to timber protection." Koroze a ochrana materialu 58, no. 4 (December 1, 2014): 107–12. http://dx.doi.org/10.1515/kom-2015-0003.
Full textAbstract:
V současné době prochází stavebnictví procesem implementace politiky trvale udržitelného rozvoje. V této souvislosti se mění přístup k použití materiálů a technologií na ochranu dřeva ve stavebních konstrukcích. Není žádoucí, aby dřevo v konstrukcích znehodnocovaly látky typu toxických biocidů apod., například tím, že zvyšují podíl nerecyklovatelných nebo nebezpečných stavebních odpadů. Perspektivní cestou do budoucna se jeví modifikace dřeva. V současnosti zejména termická modifikace dřeva (ThermoWood, PlatoWood), ale i chemická modifikace dřeva, např. acetylací (TitanWood), furfurylací (KebonyWood), a další, např. také modifikace silikony. Silikony se v současnosti ve stavebnictví uplatňují hlavně při hydrofobizaci povrchů minerálních stavebních materiálů. V posledních létech se však začala zkoušet jejich efektivita při modifikaci dřeva, s prvotním cílem zvýšit jeho hydrofóbnost, rozměrovou stabilitu, odolnost proti poškození požárem a odolnost proti biodegredentům. Na základě experimentální studie prezentované v tomto článku, je možno předběžně usuzovat na trvanlivostní charakteristiky dřeva modifikovaného vybraným komerčním prostředkem na silikonové bázi. Vzorky dřeva borovice lesní (Pinus sylvestris L.) a smrku ztepilého (Picea abies Karst L.) byly modifikovány ochranným prostředkem s obchodním názvem „Lukofob 39” a byly testovány na odolnost proti biologickým a abiotickým degredentům.
9
Daňková, J., T. Majstríková, P. Mec, J. Ščučka, and P. Martinec. "Koroze kovových spojovacích prostředků ve dřevĕ modifikovaném silikony." Koroze a ochrana materialu 59, no. 4 (December 1, 2015): 114–20. http://dx.doi.org/10.1515/kom-2015-0023.
Full textAbstract:
Abstract Ochranné prostředky na dřevo ve stavebních konstrukcích mohou, za určitých podmínek, akcelerovat korozi kovových spojovacích prostředků. Fenomén koroze kovů v chemicky modifikovaném dřevě silikony je významným faktorem pro stanovení adekvátních pravidel pro uplatnění těchto materiálů v rámci stavební konstrukce. V článku jsou prezentovány výsledky experimentální studie vlivu dřeva modifikovaného komerčním prostředkem na bázi silikonů na vybrané kovy. Bylo testováno modifikované dřevo smrku ztepilého (Picea Abies L.), dubu (Quercus SPP.) a modřínu opadavého (Larix decidua Mill.) a komerční stavební kovové hřebíky železné, měděné a železné pozinkované. Vzorky dřeva s aplikovanými kovy byly exponovány 6 týdnů v prostředí s teplotou 30°C a vzdušnou vlhkostí 100%, kdy vlhkost dřeva se blížila bodu nasycení vláken. Po uplynutí doby expozice bylo provedeno vizuální hodnocení povrchu ze dřeva vyjmutých kovových hřebíků, a u vybraných vzorků byly korozní produkty analyzovány metodou infračervené spektroskopie. Výsledky provedených experimentů a analýz ukazují na zřejmou materiálovou kompatibilitu mezi modifikovaným dřevem smrku ztepilého (Picea Abies L.) a železnými spojovacími prostředky v prostředí s vysokou vzdušnou vlhkostí. Po uplynutí expoziční doby byla intenzita koroze povrchu železného stavebního hřebíku nižší ve dřevě modifikovaném, než ve dřevě bez modifikace.
10
Kotherová, Silvie. "Problematika experimentálního výzkumu buddhistických meditací." Sociální studia / Social Studies 12, no. 4 (September 5, 2016): 73–93. http://dx.doi.org/10.5817/soc2015-4-73.
Full textAbstract:
Meditace jsou od 60. let 20. století stabilní součástí moderního vědeckého výzkumu. V rámci psychologie jsou meditace chápány často terapeuticky, co je spojeno s misijními strategiemi buddhistických skupin směrem na Západ. Tato tendence určila i další psychologický výzkumný program a vedla k „naivní“ psychologizaci a homogenizaci meditací ignorujíc jejich kulturní, historický a náboženský kontext. S tím souvisí i nedostatečné definování pojmu meditace a jeho další uchopování pro potřeby experimentu. Tato studie se snaží představit odlišný přístup k experimentálnímu výzkumu meditací. Ten je založen na důkladnějším vymezení konkrétního typu meditace a jeho prvků a na následném zkoumání jejího efektu na narušení tělesného obrazu sleduje různé intervenující proměnné. Studie se nezaměřuje jen na referování o průběhu a výsledcích experimentu, ale sleduje i mnohá, často nelehká, metodologická rozhodnutí, která je nutno při experimentálním výzkumu (nejen) meditací učinit. Obecně vzato, klíčový je integrovaný interdisciplinární přístup, který spojuje expertízy z různých oblastí.
11
Jirout Košová, Michaela. "Skúmanie významu experimentálnej filozofie skrze koncept osobnej identity." Filosofický časopis 68, no. 4 (2020): 581–603. http://dx.doi.org/10.46854/fc.2020.4r.581.
Full text
12
Macák, J., P. Sajdl, A. Krausová, V. Bystrianský, L. Tůma, M. Zychová, and L. Lapčák. "Elektrochemické a spektroskopické studium oxidù na žáropevných ocelích exponovaných v superkritické vodì/ The electrochemical and spectroscopic study of oxides on creep resistant steels exposed to supercritical water." Koroze a ochrana materialu 58, no. 4 (December 1, 2014): 100–106. http://dx.doi.org/10.1515/kom-2015-0002.
Full textAbstract:
Použití superkritické vody v energetice je motivováno zvýšením tepelné účinnosti energetického cyklu. Důsledkem vyšší účinnosti je snížení specifi ckých emisí CO2. Superkritické energetické cykly byly proto zařazeny mezi čisté uhelné technologie (CCT - Clean Coal Technology). Vzhledem ke korozní agresivitě superkritické vody je základním požadavkem volba správného konstrukčního materiálu. Všechny typy ocelí, testovaných v této studii, byly použity při konstrukci komponent superkritického energetického bloku. Ke studiu byly vybrány celkem čtyři typy žáropevných ocelí, z toho dva typy austenitických ocelí a dva typy feriticko-martenzitických ocelí. Vzorky těchto ocelí byly exponovány za superkritických podmínek (580 °C, 25 MPa) v experimentální smyčce po dobu 12 až 50 hodin. Zároveň byl zkoumán vliv počáteční fáze expozic - tedy vliv ohřevu z okolní teploty na provozní parametry. Chemické složení a přenosové vlastnosti oxidických vrstev, tvořících se během interakce se superkritickou vodou (SCW), byly studovány ex-situ pomocí elektrochemických metod a povrchových analýz (XPS a Ramanova spektroskopie). Elektrochemické testy zahrnovaly Mott-Schottkyho analýzu založenou na měření impedance v závislosti na elektrodovém potenciálu. Tvar Mott-Schottkyho závislostí sloužil ke kvantitativní charakterizaci polovodivého chování oxidů. Oxidy na všech typech ocelí vykazovaly polovodivé chování jak typu N, tak typu P. Vlastnosti oxidů, zejména hustota poruch a chemické složení, závisí významně na způsobu najetí krátkodobé superkritické expozice.
13
Ohlídalová, M., D. Krejčová, E. Dytrychová, H. Paulusová, and A. Hostašová. "Stabilita barevné vrstvy akvarelu v podmínkách umělého stárnutí." Koroze a ochrana materialu 59, no. 2 (July 1, 2015): 37–49. http://dx.doi.org/10.1515/kom-2015-0013.
Full textAbstract:
Barevné vrstvy uměleckých děl stejně jako všechny materiály jsou rovněž předmětem přirozeného stárnutí. Vliv vnějších faktorů na tyto vrstevnaté systémy uměleckých děl ale dosud nebyl systematicky studován. Hlavním cílem této práce bylo sledování chování akvarelů, jako vybraného zástupce malířské techniky na papíře, v podmínkách umělého stárnutí běžně používaných při studiu degradace papíru (umělé stárnutí v přítomnosti NO2, umělé stárnutí vlhkým teplem a termické stárnutí). Testovány byly vzorky akvarelů na ručním papíře a dřevitém balicím papíře připravené z pigmentu (pruská modř, francouzský okr, ultramarín, brazilské dřevo a řešetlák) a arabské gumy. U připravených vzorků akvarelů byly po expozici podmínkám umělého stárnutí vyhodnoceny změny jejich optických vlastností (celková barevná diference, UV-VIS reflexní křivky, elektronová mikroskopie) a chemického složení (změny hodnot pH, rentgenová difrakční analýza, ATR-FTIR spektroskopie a Ramanova spektroskopie). Významné změny byly detekovány ve vzorcích akvarelů s pigmentem měděnka vůči všem testovaným podmínkám umělého stárnutí související s detekovanými změnami chemického složení. Experimentálně byl také prokázán významný vliv atmosféry NO2 u vzorků akvarelů s organickými laky.
14
Cigán, Jakub. "Náboženská konverzia ako kolektívne rozpomínanie." Sociální studia / Social Studies 10, no. 2 (April 24, 2013): 63–83. http://dx.doi.org/10.5817/soc2013-2-63.
Full textAbstract:
Studie se zaobírá problematikou možností výzkumu náboženské konverze, především jejím neudržitelným retrospektivním přístupem. V rámci něho se badatelé snaží o rekonstrukci uplynulého procesu afiliace prostřednictvím výpovědí konvertitů a následně, na jeich základě, o vytvoření všeobecného modelu náboženské konverze aplikovatelného napříč různými náboženskými i nenáboženskými skupinami. Výpovědi konvertitů jsou z tohoto pohledu vnímány převážně jako nezaujaté a neproblematické záznamy minulého procesu začlenění se či změny jedince. Tento trend byl široce kritizovaný a v dalším výzkumu konverze převládlo v rámci sociologie a antropologie biograficko-narativní paradigma uchopující konverzi jako proměnlivou a situační narativní konštrukci identity jedince – konvertity. Tento přístup umožňuje překlenout neudržitelný retrospektivní charakter výzkumu konverze, ale chybí mu propojení s psychologickým výzkumem. Společnou platformou či ukotvením konverze je relativně flexibilní individuální autobiografická paměť a její sociální či skupinový charakter. Právě poznatky o fungování autobiografické paměti jsou pro studium konverze, resp. všeobecného procesu afiliace klíčové, jelikož její výzkum je založený na autobiografických vzpomínkách jedince v narativní podobě. Konverzi ve studii chápeu jako soubor pro skupinu specifických narativních zdrojů sloužících ke konstrukci individuální autobiografie, které si jedinec v procesu afiliace osvojuje a dále komunikuje. Konverze, jako osvojená abstraktnější sémantická struktura, je tak prostředkem a vyjádřením změny, ale i nástrojem fungování jedince ve skupině. Toto se budu snažit ilustrovat a doložit na základě probíhajícího antropologického výzkumu křesťanské denominace v ČR. Toto propojení navíc zpřístupňuje výzkum konverze i sociopsychologickému experimentálnímu přístupu a umožňuje jeho začlenění do obecnějšího sociovědního teoretizování.
15
Balonová, Markéta Polách. "Text-obydlí – unikát ve spektru české poezie?" Bohemistyka, no. 2 (April 15, 2021). http://dx.doi.org/10.14746/bo.2021.2.2.
Full textAbstract:
Studie Text-obydlí – unikát ve spektru české poezie se zabývá druhou sbírkou Miloslava Topinky, jejíž první vydání v letech 1970 bylo zničeno a reedice se sbírka dočkala až roku 1991. Ve své druhotině již básník naplno využívá experimentální postupy (vystavění textu jako obytného prostoru, proměna slov v krysy aj.), díky čemuž se sbírka Krysí hnízdo stává jedinečnou a vymyká se obecným tendencím české poezie 20. století a 21. století.
16
Urban, Jan, Tomáš Chabada, and Jan Skalík. "Jaký efekt mají klimatické kampaně? Využití metodiky pro hodnocení dopadu klimatických kampaní." Envigogika 12, no. 2 (December 28, 2017). http://dx.doi.org/10.14712/18023061.557.
Full textAbstract:
Cílem tohoto textu je přiblížit cíle a využití Metodiky pro hodnocení dopadů klimatických kampaní. Tato Metodika stanovuje rámec pro provádění hodnotících studií, které se zaměřují na hodnocení kauzálního dopadu klimatických kampaní na změnu individuálního mitigačního nebo adaptačního chování, anebo jeho motivačních faktorů (např. postojů, znalostí a představ). Hodnocení kauzálních dopadů vychází z rámce potenciálních výsledků (Rubin, 1974) a je postaveno na kvantitativních experimentálních a kvazi-experimentálních přístupech. Tato Metodika by měla usnadnit vyhodnocování efektů klimatických kampaní a měla by umožnit akumulaci poznatků o efektech různých typů intervencí. Využívání Metodiky při realizaci a hodnocení kampaní by mělo přispět nejen ke zvýšení efektů realizovaných kampaní a tím ke zvýšení efektivity vynaložených prostředků na klimatické kampaně, ale mělo by také zvýšit důvěru donorů a širší veřejnosti v to, že klimatické kampaně jsou efektivními nástroji klimatické politiky. V neposlední řadě by představovaná Metodika měla také usnadnit výměnu informací mezi výzkumníky, kteří se zabývají dopady kampaní, ale často nemají možnost získat informace z reálných kampaní a realizátory kampaní, kterým zase často chybí prostředky pro vyhodnocení dopadů kampaní.