To see the other types of publications on this topic, follow the link: Frekvens.
Journal articles on the topic 'Frekvens'
Create a spot-on reference in APA, MLA, Chicago, Harvard, and other styles
Consult the top 50 journal articles for your research on the topic 'Frekvens.'
Next to every source in the list of references, there is an 'Add to bibliography' button. Press on it, and we will generate automatically the bibliographic reference to the chosen work in the citation style you need: APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver, etc.
You can also download the full text of the academic publication as pdf and read online its abstract whenever available in the metadata.
Browse journal articles on a wide variety of disciplines and organise your bibliography correctly.
1
Igeltjørn, Marit, and Ivar Nordrum. "Frekvens av rettslig obduksjon etter dødsfall i veitrafikkulykker." Tidsskrift for Den norske legeforening 129, no. 18 (2009): 1850–52. http://dx.doi.org/10.4045/tidsskr.08.0274.
Full text
2
Sundgren, Eva. "Hans och hennes i svensk tidningstext: frekvens och konstruktion av kön." HumaNetten, no. 38 (June 22, 2017): 180–89. http://dx.doi.org/10.15626/hn.20173816.
Full text
3
Strandbu, Astrid, Jørn Weines, and Margrethe Esaiassen. "Spilt kunnskap på lektorutdanninga." Nordic Journal of STEM Education 4, no. 1 (February 16, 2021): 17–39. http://dx.doi.org/10.5324/njsteme.v4i1.3426.
Full textAbstract:
Forskning viser at læringsmetoder som engasjerer studentene kan bidra til økt læringslyst og læringsutbytte. Et eksempel er bruk av spill som pedagogisk virkemiddel. Ved lektorutdanninga 8-13 ved UiT har Kunnskapsspillet stått sentralt i kvalitetsutviklingen av et førstesemesteremne i pedagogikk hvor formålet var å styrke profesjonsrelevans og økte studentenes trivsel og trygghet. I artikkelen undersøkes hvordan spillbasert læring bidrar til læringsutbytte, og hvilke kvaliteter studentene erfarer gjennom bruken av spillet. Artikkelen er teoretisk forankret i sosiokulturell læringsteori. Datamaterialet er evalueringer fra 274 studenter fra tre kull. Resultatene viser at studentene er positive til anvendelsen av spillet og erfarer at spillet bidrar til læringslyst, læringsutbytte og opplevelse av meningsfull sammenheng. I artikkelen diskuteres kvaliteter ved bruk av spillet og profesjonsrelevans. I videre styrking av læringslyst og læringsutbytte er det viktig å fokusere på frekvens ved anvendelse av spillet og underviserens rolle i læringsprosesser med spillbasert læring.
4
Merhar, Miran. "Določanje statičnega in dinamičnega modula elastičnosti bukove vezane plošče." Les/Wood 69, no. 2 (December 30, 2020): 59–69. http://dx.doi.org/10.26614/les-wood.2020.v69n02a07.
Full textAbstract:
V raziskavi smo primerjali vrednosti dinamičnega in statičnega modula elastičnosti 7- in 11-slojne vezane plošče z različnimi kombinacijami usmeritve tkiva posameznih slojev furnirjev. Dinamični modul smo določili iz lastnih frekvenc prvega in drugega nihajnega načina nihanja, kjer smo uporabili Bernoulli-Eulerjevo enačbo, statični modul pa s 4-točkovnim upogibnim testom. Rezultati so pokazali, da ima vezana plošča največji modul elastičnosti pri usmeritvi tkiva zunanjega sloja 0°, nato pa z naraščanjem kota modul pada. Dinamični modul je od statičnega v povprečju za 12 % večji pri 7-slojnih ploščah in za 14 % pri 11-slojnih ploščah. Dinamični modul, določen iz druge lastne frekvence, je v primerih, kjer ni vpliva striga, enak modulu iz prve lastne frekvence, ko pa se pojavi vpliv striga, se modul zniža. Iz omenjene raziskave lahko potrdimo, da sta tako statični kot tudi dinamični način določanja modula elastičnosti vzorcev vezane plošče ustrezna, vendar pa je treba pri dinamičnem načinu preveriti vpliv striga.
5
JANEČKA, Martin. "Frekvence pádu v projevech afatických osob ve vztahu k používání gestikulace: srovnání s osobami bez diagnostikované poruchy řeči." Bohemistyka, no. 3 (September 21, 2021): 331–44. http://dx.doi.org/10.14746/bo.2021.3.5.
Full textAbstract:
Článek se zabývá srovnáním frekvence pádu substantiva v přepisech audiovizuálních nahrávek osob s diagnostikovanou afázií a mluvčích bez diagnostikovaného poškození řeči. Pokouší se ukázat na některá specifika v distribuci pádů v projevech afatických osob, která souvisí s obecnou charakteristikou syntaxe afatických projevů. Dále postihuje frekvenci autosémantických slovních druhů (substantiv, sloves a adverbií) v projevech osob s afázií a standardních mluvčích a dává ji do souvislosti s počtem komunikačních gest, kterými je možné tyto autosémantické slovní druhy nejen doprovázet, ale také nahradit. Výsledky ukazují, že osoby s afázií používají na jednu stranu méně autosémantik, na druhou stranu však více komunikačních gest než standardní mluvčí.
6
Majer, David. "Ázerbájdžán – křižovatka na Velké hedvábné cestě." Anthropologia integra 9, no. 1 (June 30, 2018): 53–60. http://dx.doi.org/10.5817/ai2018-1-53.
Full textAbstract:
Ázerbájdžán byl od starověku přirozenou křižovatkou dálkových cest, spojujících vzdálené oblasti ve směru severo-jižním i východo-západním. O historickém Ázerbájdžánu lze bez nadsázky říci, že tvořil hranici mezi Západem (Severem) a Orientem. Roli centra obchodu a civilizačního průsečíku přisoudily této zemi již dějinné události předachaimenovských epoch. Ázerbájdžán se stal postupně strategickou enklávou zájmů řady velmocí, včetně Persie, Římské říše, později Byzance, sásánovského Íránu a vznikajícího Ruského impéria. Období vrcholného středověku pak tuto historicko-geografickou predestinaci Ázerbájdžánu pouze podtrhlo. Z Trapezuntu (pozdějšího Trabzonu) na černomořském pobřeží vedly již v tomto období v podstatě dvě paralelní cesty k údolí Araxu. Jedna z nich kopírovala část trasy, kterou popsal ve své Anabazi Xenofón a procházela údolím řeky Çoruh (možná Xenofóntův Harpasos?). Pravděpodobně o něco mladší, pokud jde o pravidelnou frekvenci obchodních kontaktů, je druhá východo-západní komunikace, vedoucí severněji, podél jižního podhůří Velkého Kavkazu. Vzhledem k intenzitě dopravní frekvence pravděpodobně nejmladší ze tří hlavních cest, které procházely územím historického Ázerbájdžánu, je severo-jižní větev Hedvábné cesty, vedoucí podél západního pobřeží Kaspického moře. Tato cesta zůstává dodnes hmatatelným symbolem kontaktů mezi dvěma odlišnými světy Evropy a Orientu.
7
Nay, Michelle M., Stephen L. Byrne, Eduardo A. Pérez, Achim Walter, and Bruno Studer. "Genetic characterization of buckwheat accessions through genome-wide allele frequency fingerprints / Genetska karakterizacija vzorcev ajde z odtisi frekvence alelov v genomu." Folia biologica et geologica 61, no. 1 (May 5, 2020): 17–23. http://dx.doi.org/10.3986/fbg0063.
Full textAbstract:
Genomics-assisted breeding of buckwheat (Fagopyrum esculentum Moench) depends on robust genotyping methods. Genotyping by sequencing (GBS) has evolved as a flexible and cost-effective technique frequently used in plant breeding. Several GBS pipelines are available to genetically characterize single genotypes but these are not able to represent the genetic diversity of buckwheat accessions that are maintained as genetically heterogeneous, open-pollinating populations. Here we report the development of a GBS pipeline which, rather than reporting the state of bi-allelic single nucleotide polymorphisms (SNPs), resolves allele frequencies within populations on a genome-wide scale. These genome-wide allele frequency fingerprints (GWAFFs) from 100 pooled individual plants per accession were found to be highly reproducible and revealed the genetic similarity of 20 different buckwheat accessions analysed in our study. The GWAFFs cannot only be used as an efficient tool to precisely describe buckwheat breeding material, they also offer new opportunities to investigate the genetic diversity between different buckwheat accessions and establish variant databases for key material. Furthermore, GWAFFs provide the opportunity to associate allele frequencies to phenotypic traits and quality parameters that are most reliably described on population level. This is the key to practically implement powerful genomics-assisted breeding concepts such as marker-assisted selection and genomic selection in future breeding schemes of allogamous buckwheat.
Key words: Buckwheat (Fagopyrum esculentum Moench), genotyping by sequencing (GBS), population genomics, genome-wide allele frequency fingerprints (GWAFFs)
Izvleček
Genomsko podprto žlahtnjenje ajde (Fagopyrum esculentum Moench) je odvisno od robustnih metod genotipiziranja. Genotipiziranje s spremljanjem sekvenc (genotyping by sequencing, GBS) se je razvilo kot fleksibilna in razmeroma poceni metoda, ki se jo uporablja pri žlahtnjenju rastlin. Uporabnih je več virov GBS za genetsko karakterizacijo posamičnih genotipov, toda te metode niso primerne za predstavitev genetske raznolikosti vzorcev ajde, ki jih vzdržujemo v heterozigotni obliki, kar velja za odprto oplodne populacije. Tu poročamo o razvoju GBS metode, ki, namesto prikazovanja bi-alelnega polimorfizma posameznih nukleotidov (single nucleotide polymorphisms, SNPs), pokaže frekvence alelov v populaciji na nivoju genoma. Ta prikaz frekvence alelov na nivoju genoma (genome-wide allele frequency fingerprints, GWAFFs) z združenimi sto posameznimi rastlinami vsakega vzorca se je pokazal kot visoko ponovljiv in je prikazal genetsko podobnost 20 različnih vzorcev ajde, ki smo jih analizirali v naši raziskavi. Metoda GWAFFs ni uporabna samo kot učinkovito orodje za natančen opis materiala za žlahtnjenje ajde, ponuja tudi možnosti raziskave genetskih razlik med različnimi vzorci ajde in omogoča zbirke podatkov. Nadalje, metoda GWAFFs omogoča povezovanje frekvenc alelov s fenotipskimi lastnostmi in kvalitativnih parametrov, ki so najbolj zanesljivo opisani na nivoju populacij. To je ključ za praktično uporabo z genomiko podprtega žlahtnjenja, kot je z genskimi markerji podprta selekcija in genomska selekcija z GWAFFs.
Ključne besede: ajda (Fagopyrum esculentum Moench), genotipizacija s sekvenciranjem (GBS), populacijska genomika, GWAFFs
8
Kšela, Juš. "Variabilnost srčne frekvence – iz kardioloških laboratorijev v svet rekreativnega in profesionalnega športa." Slovenian Medical Journal 89, no. 5-6 (July 13, 2020): 287–300. http://dx.doi.org/10.6016/zdravvestn.2957.
Full textAbstract:
Variabilnost srčne ferkvence (angl. heart rate variability, HRV) je najpogosteje uporabljena metoda za oceno avtonomne regulacije srca. S tehnološkim razvojem komercialnih merilcev srčnega utripa in pripadajočih računalniških programskih sistemov, ki omogočajo verodostojno izračunavanje, se je uporaba metodologije preselila iz kardioloških laboratorijev in specialističnih ambulant v vsakodnevno prakso rekreativnih športnih navdušencev, profesionalnih športnikov in trenerjev. Prav zato se vse več slovenskih zdravnikov pri svojem vsakdanjem kliničnem delu srečuje z vprašanji o fizioloških osnovah HRV, o načinih njenega določanja in o pravilni interpretaciji analiz. Namen članka je zato razložiti osnovne fiziološke mehanizme variabilnosti srčne frekvence, opisati konvencionalne in novejše analize in kazalnike ter opredeliti in pojasniti spremembe srčne frekvence v različnih fizioloških in patoloških stanjih organizma.
9
Železnik, Sara. "Kompozicije Ludwiga van Beethovna na koncertnih sporedih in v arhivu muzikalij ljubljanske Filharmonične družbe." Musicological Annual 48, no. 1 (June 1, 2012): 49–61. http://dx.doi.org/10.4312/mz.48.1.49-61.
Full textAbstract:
V prispevku je predstavljena frekvenca kompozicij Ludwiga van Beethovna na koncertih Filharmonične družbe do leta 1872. Pregled izvedb je dopolnjen s pregledom kompozicij, navedenih v družbinih katalogih in stanjem dejanskega ohranjenega gradiva v Glasbeni zbirki Narodne in univerzitetne knjižnice.
10
Puggaard, Rasmus. "Telefoniske båndpasfiltres indflydelse på talergenkendelse: høje frekvenser og dansk /t/." NyS, Nydanske Sprogstudier, no. 54 (May 28, 2018): 129–55. http://dx.doi.org/10.7146/nys.v1i54.100580.
Full textAbstract:
Denne artikel er en retsfonetisk undersøgelse i hvordan telefoniske båndpasfiltre påvirker talesignalet, med særligt fokus på dansk /t/. Der fokuseres særligt på tre forskellige slags telefoniske forbindelser: fastnetforbindelser; VoLTE, som er det mest moderne telefonsignal og benyttes i nyere smartphones; og AMR, som stadig benyttes i det meste mobiltelefoni, og som ved dårlig dækning leverer et dårligere signal end fastnetforbindelser. Artiklen viser hvordan der er variation i udtalen af dansk /t/ som potentielt kan bruges til at identificere en specifik taler, f.eks. i retsfonetisk sammenhæng. Tre forskellige kilder til /t/-variation præsenteres: regiolektal variation, variation i udtalen af fremmedsprog, og idiolektal variation blandt talere af rigsdansk. For alle disse variationskilder vises det hvordan de forskellige telefoniske forbindelser påvirker talesignalet, og særligt hvordan fastnet- og AMR-forbindelser udvisker meget af variationen fordi disse forbindelser ikke bærer særligt høje frekvenser. De parametre, som en retsfonetiker ville kigge på i en optagelse af høj kvalitet, vil altså ofte ikke være tilgængelige i en optaget telefonsamtale. Artiklen foreslår til sidst nogle andre parametre i talesignalet som kan være værd at kigge på, hvis man leder efter variation i /t/-udtale i en telefonoptagelse.
11
Kunej, Drago. "Kako hitro se vrtijo plošče z 78 o/min?" Musicological Annual 46, no. 2 (December 1, 2010): 175–84. http://dx.doi.org/10.4312/mz.46.2.175-184.
Full textAbstract:
Avtor v članku analizira nekatere najpomembnejše spremembe, ki nastanejo pri zaznavanju zvočnega posnetka zaradi neustrezne predvajalne hitrosti. Pri tem izpostavi predvajanje starih gramofonskih plošč z 78 o/min, saj je bila njihova frekvenca vrtenja standardizirana šele razmeroma pozno; pred tem so pri snemanju uporabljali različne vrednosti, ki so le izjemoma dokumentirane in jih je zato potrebno oceniti iz drugih virov.
12
Fryščok, Tomáš, and Miroslav Žatko. "Subsynchronous frequency of a turbocharger rotor." Journal of Middle European Construction and Design of Cars 11, no. 2 (November 1, 2013): 1–4. http://dx.doi.org/10.2478/mecdc-2013-0006.
Full textAbstract:
Shrnutí Tento článek popisuje posuv sub-synchronní frekvence vlivem změny teploty oleje na vstupu do ložiskové skříně turbodmychadla. Měření bylo provedeno za provozu na spalovacím motoru. Pro mazání turbodmychadla bylo použito externí zařízení pro přesnou regulaci tlaku a teploty oleje. Měření bylo provedeno ve dvou teplotních režimech při 30°C (začáteční teplota oleje) a 100°C (provozní teplota oleje) s konstantním tlakem 1 bar. Výsledky měření jsou prezentovány v tomto článku.
13
Římánková, Anna. "Self-regulated learning as a factor influencing the rate of cheating by students." e-Pedagogium 16, no. 3 (June 1, 2016): 101–17. http://dx.doi.org/10.5507/epd.2016.035.
Full text
14
Jurák, D., T. Hubička, L. Zahálková, and B. Chrzanowská. "Testing of maximum heart rate in the swimming flume." Studia Kinanthropologica 13, no. 3 (September 30, 2012): 226–33. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2012.071.
Full text
15
Thiel, Dan, and Karel Sýkora. "Comparison of heart rate in the aquatic environment and on the land." Tělesná kultura 39, no. 2 (December 31, 2016): 94–100. http://dx.doi.org/10.5507/tk.2016.008.
Full text
16
Cígler, Hynek, Dana Juhová, and Luboš Branebec. "Editorial šestého čísla." TESTFÓRUM 4, no. 6 (June 30, 2015): 1–3. http://dx.doi.org/10.5817/tf2015-6-79.
Full textAbstract:
Vážené kolegyně, vážení kolegové,kdyby Testfórum vycházelo v tištěné podobě, drželi byste dnes v rukou jeho šesté číslo. Je tomu právě pět let, co vyšlo číslo první, a dva a čtvrt roku od čísla druhého. Za tímto zhruba 600% nárůstem publikační frekvence stojí podpora z evropských fondů OPVK2, o jejichž přispění svědčí loga v závěru většiny článků i v patičce internetových stránek. Celkem díky nim vzniklo 47 příspěvků, z toho 13 odborných, 12 diskuzních článků a 17 recenzí testů.(Celý editorial je součástí PDF.)
17
BÍLKOVÁ, Jana. "Diskurzní konektor »což« v neformálních mluvených rozhovorech." Bohemistyka, no. 3 (September 21, 2021): 319–30. http://dx.doi.org/10.14746/bo.2021.3.4.
Full textAbstract:
Článek shrnuje výsledky korpusového výzkumu zaměřeného na uplatnění výrazu což v neformální mluvené komunikaci. Jeho dominantní funkcí jak v psaných, tak v mluvených textech je funkce navazovacího relativa. V neformálních mluvených rozhovorech však ještě výrazněji než v textech psaných dominuje základní tvar což, ostatní pádové tvary (čehož, čemuž, čemž, čímž) jsou jen okazionální. Vysoká frekvence výrazu což v neformální mluvené komunikaci je dána mimo jiné jeho uplatněním ve funkci diskurzního konektoru, kterým mluvčí vyjadřuje návaznost repliky na repliku předchozí, který však nemá větněčlenskou platnost a neobsazuje v navazující výpovědi žádnou strukturní pozici.
18
Šeděnková, B., P. Stejskal, J. Šimíček, and M. Elfmark. "The influence of aerobics on middle-aged women's heart rate variability." Studia Kinanthropologica 14, no. 1 (March 30, 2013): 19–28. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2013.030.
Full text
19
Norberg, Anna-Maija. "Performans och text – entextualiseringar av dans och rytmik i idrottsundervisningen i en högstadieklass." Nordic Journal of Literacy Research 5, no. 1 (2019): 38. http://dx.doi.org/10.23865/njlr.v5.1477.
Full textAbstract:
Artikeln, som är en del av en längre etnografisk studie om skrift- och bedömningspraktiker i idrottsämnet, undersöker skriftliga texters roll under ett undervisningsblock i dans och rytmik i en högstadieklass i Sverige. Närmare bestämt undersöks för vilka ändamål skriftbaserade texter används och vad de använda texterna handlar om, det vill säga vilket specifikt ämnesinnehåll som entextualiseras (Bauman & Briggs, 1990). Därmed fyller artikeln en empirisk lucka i forskningen om literacy i idrott och hälsa. I studien ses literacy som situerade sociala praktiker, vilket innebär att man kan tala om olika ”literacies” i olika domäner. Här undersöks literacy i förståelsen skriftbruk i idrott och hälsa med hjälp av begreppen skrifthändelse och skriftpraktik. Resultaten visar att texter används för mångfasetterade syften, så som planering och introduktion av undervisningen, utvärdering och reflektion, kunskapsredovisning och bedömning och som redskap i såväl teoretiska som praktiska undervisningsaktiviteter. Rörelse framstår som det mest frekvent men också det mest nyanserat entextualiserade ämnesinnehållet.
20
Metelka, Rudolf, Lubica Cibičková, Jaromíra Gajdová, and Ondřej Krystyník. "Heart rate variability evaluation in the assessment of cardiac autonomic neuropathy in patients with type 2 diabetes." Cor et Vasa 60, no. 4 (August 1, 2018): e335-e344. http://dx.doi.org/10.1016/j.crvasa.2017.05.001.
Full text
21
Procházka, Martin, and Jindřich Sobotka. "OVLIVNĚNÍ FYZIKÁLNÍCH FAKTORŮ MIKROVLNNÝM ZÁŘENÍM." Czech Journal of Civil Engineering 1, no. 2 (December 31, 2015): 91–98. http://dx.doi.org/10.51704/cjce.2015.vol1.iss2.pp91-98.
Full textAbstract:
Vysoušení stavebních konstrukcí pomocí vysokofrekvenčního elektromagnetického záření (EMW), neboli mikrovlnné technologie (MW), se začíná v praxi stále více uplatňovat. Jedná se o metodu, pomocí které lze nejrychlejším způsobem eliminovat nežádoucí obsah vody ve stavební konstrukci (stěna, stropní konstrukce, atd.). Mikrovlnami je nazývána část elektromagnetického záření o frekvenci 300 MHz až 300 GHz s vlnovou délkou 122 mm. Díky působení MW záření se zobrazí rozdílná homogenita teplotního pole u různých stavebních materiálů. Článek pojednává o změnách fyzikálních faktorů v závislosti na objemu vody a tím i na velikosti hmotnostní vlhkosti daného materiálu (plynosilikát). Dalším z faktorů bude šíření teplotního pole. Šíření bude zobrazováno pomocí termokamery. Měření probíhalo vždy po určitých časových cyklech ozařování.
22
Tomíčková, Jitka, Jiří Jančík, Petr Dobšák, Jarmila Siegelová, and Roman Panovský. "Vliv kombinovaného vytrvalostního/silového tréninku na variabilitu srdeční frekvence u mužů s chronickou ischemickou chorobou srdeční." Studia sportiva 4, no. 1 (July 7, 2010): 5–11. http://dx.doi.org/10.5817/sts2010-1-1.
Full textAbstract:
31 men with chronic coronary artery disease (mean age 64 ± 11 years, mean body weight 83 ± 10 kg, mean height 177 ± 6 cm, mean ejection fraction of left heart ventricle 47 ± 11%), were examined before and aft er three months lasting aerobic training combined (from 3rd week) with strength training. Symptom-limited spiroergometry was provided before and aft er the training period. Th e training (exercise unit) was performed three times a week. Before exercise testing, short-term heart rate variability (HRV) analyses of all subjects were obtained. Frequency domain HRV indexes were determined in the morning during quiet periods under metronome controlled breathing. Total power (TP), low-frequency spectral component HRV (LF, 0,05–0,15 Hz), high-frequency spectral component HRV (HF, 0,15–0,5 Hz) and lowfrequency-to-high frequency (LF/HF) ratio were measured for 5 minutes in the monitoring. Twelve weeks lasting combined endurance/strength training increased HRV (HF, LF and TP) in men with stable chronic coronary disease .
23
Zwitter Vitez, Ana. "Na sledi anonimnemu avtorju: afera volilcev v trenirkah." Linguistica 53, no. 1 (December 1, 2013): 91–101. http://dx.doi.org/10.4312/linguistica.53.1.91-101.
Full textAbstract:
V zadnjih desetletjih je ugotavljanje avtorstva besedil doživelo velik razmah, saj prinaša izrazito aplikativne rezultate na področju prava (plagiatorstvo), kriminologije (grozilna pisma), literarnih študij (psevdonimi) in tržnih analiz (strategije oglaševanja). V prispevku analiziramo besedilo, imenovano "Volivci v trenirkah", in ga primerjamo s 75 besedili 21 znanih avtorjev. Analiza temelji na metodi podpornih vektorjev (SVM), ki omogočajo določanje razlik in podobnosti med primerjanimi besedili na podlagi značilk besedišča in berljivosti. Rezultati kažejo, da so specifike enega izmed opazovanih avtorjev precej podobne besedilu neznanega izvora glede na raznolikost besedišča, Brunetovo formulo in relativno frekvenco hapaksov v besedilu. V sklepu poudarimo pomembnost povezovanja korpusnega jezikoslovja in strojnega učenja, s katerim lahko obe področji doživita nov razmah in izkoristita izjemno moč tega interdisciplinarnega pristopa.
24
Thomas, Andrew John. "Synlig og usynlig religion: Umarkerte bilder i kapitler om religion." Prismet 71, no. 2 (June 2, 2020): 161–82. http://dx.doi.org/10.5617/pri.8004.
Full textAbstract:
Finnes det systematiske forskjeller mellom hvordan religion illustreres i norske lærebøker i religionsfagene? Denne artikkelen analyserer hvordan bilder uten religionsspesifikke markører fordeles blant kapitler om individuelle religioner i tilgjengelige lærebøker i dag. Bildene som velges ut, viser seg å ofte brukes til å forklare, delvis forsvare, religiøse ideer. Frekvensen av slike bilder er høyest i kapitler om buddhisme, dernest kristendom, og ellers tilnærmet fraværende. Ser vi på selve bildene, kan vi oppdage konkrete teknikker som justerer leserens avstand til den illustrerte ideen. Denne ulikheten støtter tidligere forskning som viser systematiske forskjeller i hvordan ulike religioner framstilles som henholdsvis eksotiske og filosofiske, og som har konsekvenser for hvordan individuelle religioner konstrueres og skal behandles i klasserommet.
Nøkkelord: Religion, lærebøker, illustrasjoner, bilder, religionsforskjeller, religionsdefinisjoner
25
Patschová, Nela. "Dědečkové vs. babičky. Prarodičovství v kontextu aktivního stárnutí." Sociální studia / Social Studies 11, no. 3 (July 21, 2014): 51–73. http://dx.doi.org/10.5817/soc2014-3-51.
Full textAbstract:
Článek se zabývá tématem dědečkovství ve srovnání s babičkovstvím. Dědečkům a jejich prožívání dědečkovské role byla v dosavadních výzkumech věnována jen velmi malá pozornost, v České republice obzvlášť. Dosud zde neexistuje konzistentní teoretický koncept prarodičovství, a proto se tento článek zaměřuje na odlišné kontexty prarodičovství, jako jsou genderové stereotypy, demografická a sociální změna nebo přetíženosti role stárnoucích jedinců. Všímá si také faktorů, které ovlivňují péči o děti ze strany dědečků. Analýza dat SHARE poté zkoumá vliv těchto faktorů na frekvenci péče poskytované vnoučatům jejich prarodiči, přičemž srovnává dědečky a babičky. Její výsledky potvrzují vliv rodinného stavu, věku, zdraví, ekonomické aktivity a počtu vnoučat. Článek, který je součástí širšího výzkumného projektu o dědečkovství, nabízí rovněž doporučení pro další výzkum dědečků a jejich role v rodině.
26
Galuszka, Jan, Milada Hobzová, Kateřina Langová, Miloš Táborský, Ivana Buriánková, and Soňa Panáková. "Continuous positive airway pressure ventilation therapy in obstructive sleep apnea syndrome in context with heart frequency autonomic regulation." Cor et Vasa 53, no. 6-7 (June 1, 2011): 314–17. http://dx.doi.org/10.33678/cor.2011.078.
Full text
27
Malátová, R., P. Bahenský, and M. Maršálek. "The analysis of the Schultz's autogenic training and Jacobson's progressive relaxation impact on a change of heart rate during the eight weeks intervention." Studia Kinanthropologica 19, no. 3 (September 30, 2018): 235–43. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2018.051.
Full text
28
Gimunová, Marta, Hana Válková, and Tomáš Kalina. "Srdeční frekvence sportovců s mentálním postižením během zápasů národního turnaje ve stolním tenise Českého hnutí speciálních olympiád: pilotní studie." Studia sportiva 12, no. 2 (January 3, 2019): 26–32. http://dx.doi.org/10.5817/sts2018-2-3.
Full textAbstract:
Heart rate values are considered to be a significant indicator of individual fitness, intensity of exerciseand sympathetic activation. There are few studies in Czech literature focused on the heart rate in athleteswith intellectual disabilities. The aim of this study was to describe the characteristics of heart rateduring fifteen table tennis matches within the 23rd national tournament of the Czech Special OlympicsMovement. Ten participants (6 males, 4 females) who for at least 3 years train regularly and participatein table tennis competitions under the Special Olympics rules, were observed. Their heart rate wasmeasured using a sports tester Forerunner® 15, Garmin Ltd, which was fastened on the participant’schest during their game day. Heart rate values during the matches were statistically processed alongwith the matches’ duration and the resulting match scores. Correlation coefficients obtained from scatterplots show a statistically significant relationship of mean heart rate values during the match withthe resulting score, probably influenced by emotion and psychological stress associated with the matchloss. The effect of match duration on the heart rate was not statistically significant during observedmatches. Subsequent analysis of the body composition of the athletes showed that sixty percent ofthem were in the category of overweight or obesity. These results highlight the need to promote healthylifestyle and physical activity in the population with intellectual disabilities.
29
Skok, Ines, Tamara Štemberger Kolnik, and Katarina Babnik. "Zdravstvena pismenost in sladkorna bolezen." Obzornik zdravstvene nege 53, no. 1 (March 15, 2019): 49–56. http://dx.doi.org/10.14528/snr.2019.53.1.233.
Full textAbstract:
Uvod: Sladkorna bolezen zahteva od pacienta učinkovito samooskrbo, h kateri pripomore tudi zdravstvena pismenost. V skladu s tem je bil cilj raziskave na vzorcu pacientov s sladkorno boleznijo ugotoviti, kakšna je stopnja splošne in specifične zdravstvene pismenosti.Metode: Izvedena je bila študija primera, v katero je bilo vključenih 36 pacientov s sladkorno boleznijo. Instrumenta za zbiranje podatkov sta bila vprašalnik za oceno splošne zdravstvene pismenosti ter vprašalnik za oceno specifične zdravstvene pismenosti. Zbrani podatki so bili analizirani s pomočjo deskriptivne statistike (frekvence, aritmetične sredine, standardne deviacije). Za vprašalnik splošne zdravstvene pismenosti smo izračunali zanesljivost (Cronbach alpha = 0,94) in analizirali dimenzionalno strukturo (faktorska analiza).Rezultati: Na področju splošne zdravstvene pismenosti so udeleženci dosegli najnižji rezultat pri preprečevanju bolezni (x = 2,89, s = 0,85), najvišji pa pri promociji zdravja (x = 3,13, s = 0,79). Osebe, ki so sodelovale v raziskavi, izkazujejo visoko specifično zdravstveno pismenost, saj so bili njihovi odgovori na večino vprašanj vprašalnika o specifični zdravstveni pismenosti pacientov s sladkorno boleznijo v povprečju 82 % pravilni.Diskusija in zaključek: Rezultati raziskave potrjujejo ustrezno stopnjo specifične zdravstvene pismenosti na področju sladkorne bolezni pri skupini pacientov, zajetih v raziskavo. Nekoliko slabša je njihova splošna zdravstvena pismenost na področju preprečevanja bolezni in zagotavljanja zdravega življenjskega sloga.
30
Zaluberšek, Jaka, and Sabina Ličen. "Odnos in stališča medicinskih sester do raziskovanja v klinični praksi zdravstvene nege:." Obzornik zdravstvene nege 55, no. 3 (September 23, 2021): 148–57. http://dx.doi.org/10.14528/snr.2021.55.3.3074.
Full textAbstract:
Uvod: Vključevanje v znanstveno-raziskovalne dejavnosti v zdravstveni negi predstavlja pomemben prispevek k razvoju stroke. Namen raziskave je bil ugotoviti stališča in odnos anketirancev do raziskovanja v kliničnem okolju.Metode: Uporabljena je bila kvantitativna, opisna in eksplorativna neeksperimentalna metoda empiričnega raziskovanja. Anketiranje je potekalo na priložnostnem vzorcu 104 oseb, zaposlenih v zdravstveni negi. Podatki so bili zbrani s pomočjo spletnega vprašalnika, pripravljenega na podlagi pregleda literature. Pri statistični metodi sta uporabljeni deskriptivna statistika (frekvenca, minimum, maksimum, povprečje in standardni odklon) ter interferenčna statistika (linearna regresija, hi-kvadrat test, Mann-Whitneyev U-test, Kruskal-Wallisov test).Rezultati: Anketiranci izkazujejo pozitivna stališča in odnos do raziskovanja (x = 3,44, s = 0,411). Na slednja statistično značilno pozitivno vpliva naklonjenost delovnega okolja (R2 = 0,337, p < 0,001), izzivi in ovire, s katerimi se srečujejo pri raziskovanju, pa na njihova stališča in odnos ne vplivajo (R2 = 0,000, p = 0,932).Diskusija in zaključek: V literaturi se kaže pozitiven odnos anketirancev do raziskovanja, vendar se opozarja na številne ovire za raziskovalno delo. Pomembno je, da se medicinske sestre zavedajo pomembnosti uporabe rezultatov raziskovanja v procesu dela, kajti le tako bodo raziskovanja služila svojemu namenu in imela večjo vrednost.
31
Wiklund, Eva, Timothy R. Manley, and Roger P. Littlejohn. "Glycolytic potential and ultimate muscle pH values in red deer (Cervus elaphus) and fallow deer (Dama dama)." Rangifer 24, no. 2 (April 1, 2004): 87–94. http://dx.doi.org/10.7557/2.24.2.305.
Full textAbstract:
The ultimate pH value of meat (measured at approx. 24 hours post slaughter) gives information about the technological quality, i.e. shelf life, colour, water-holding properties and tenderness and is a direct consequence of muscle glycogen (energy) levels at slaughter. It may therefore also indicate whether or not the animal has been exposed to stressful energy depleting events prior to slaughter. In the present study, 141 animals (130 red deer (Cervus elaphus) and 11 fallow deer (Dama dama) were included to investigate the relationship between ultimate pH and residual glycogen concentration in red deer and fallow deer M. longissimus. In addition, the muscle glycogen content and ultimate pH values in three red deer muscles (Mm. triceps brachii, longissimus and biceps femoris) were studied. M. triceps brachii had higher ultimate pH and lower glycogen content compared with the other two studied muscles. The frequency of intermediate DFD (5.8≤ pH<6.2) was 5.4% in red deer M. longissimus, compared with 9.1% in fallow deer, while the frequency of DFD (pH≥ 6.2) was much lower in red deer (3.8%) than in fallow deer (54.5%). A curvilinear relationship between ultimate pH and total glucose concentration (glycogen and glucose) 30 min post slaughter in red deer and fallow deer M. longissimus was found. The relationship between muscle pH and lactic acid concentration however, was indicated to be linear. A significant variation in total glucose concentration at ultimate pH below 5.80 was observed, including values in the range from 18 to 123 mmol/kg wet tissue. It was concluded that further studies are needed to further explore the relationship between muscle glycogen content and technological and sensory quality attributes of meat from different deer species.Abstract in Swedish / Sammanfattning:Köttets pH-värde (mätt ca 24 timmar efter slakt) har stor betydelse för den teknologiska kvaliteten som t. ex. hållbarhet, färg, vattenhållande förmåga och mörhet. Glykogenförrådet (energinivån) i djurens muskulatur vid slakt är helt avgörande för köttets slutliga pH-värde. Därför kan pH-värdet också indikera om hanteringen av slaktdjur varit skonsam eller om stora mängder muskelenergi har förbrukats vid stress. I vår undersökning ingick 141 hjortar (130 kronhjortar (Cervus elaphus) och 11 dovhjortar (Dama dama) för att studera sambandet mellan köttets pH-värde och glykogeninnehållet i M. longissimus. Glykogeninnehåll och pH-värden i 3 muskler från kronhjort (Mm. triceps brachii, longissimus och biceps femoris) undersöktes också. M. triceps brachii hade högre pH-värde och lägre glykogeninnehåll jämfört med de två andra musklerna. Det var inte så stor skillnad i frekvensen av intermediär DFD (pH-värden mellan 5,8 og 6,2) mellan de två hjortarterna (5,4% för kronhjort och 9,1% för dovhjort), däremot var frekvensen av DFD (pH-värden över 6,2) mycket låg hos kronhjort (3,8%) jämfört med dovhjort (54,5%). Det fanns ett kurvlinjärt samband mellan slutligt pH-värde i köttet och total glukoskoncentration (glykogen + glukos) mätt i M. longissimus 30 min efter slakt för både kron- och dovhjort. Ett linjärt samband mellan pH-värde och koncentration av mjölksyra i M. longissimus kunde också visas. Vi fann en mycket stor varitation i glukoskoncentration (18−123 mmol/kg våtvikt) när köttets pH-värdet var 5,8 eller lägre. Det behövs fler undersökningar för att vidare klargöra sambanden mellan glykogeninnehåll i muskulaturen och teknologisk och sensorisk kvalitet i olika typer av hjortkött.
32
Huusela-Veistola, Erja, and Lauri Jauhiainen. "Herneen viljelyn laajeneminen lisää hernekääriäisriskiä." Suomen Maataloustieteellisen Seuran Tiedote, no. 21 (January 31, 2006): 1–6. http://dx.doi.org/10.33354/smst.76718.
Full textAbstract:
MTT:ssä vuosina 2002-2004 tehdyn ”Kotimaista valkuaista herneestä” –tutkimushankkeen tulosten perusteella herneen viljelyn laajentamiselle ja rehukäytön lisäämiselle Suomessa on olemassa edellytyksiä. Herneen viljelyn mahdollinen laajeneminen voi kuitenkin lisätä herneen kasvinsuojeluongelmia. Tässä esitettävän osatutkimuksen tavoitteena oli selvittää ja ennakoida rehuherneen viljelyn ja herneen viljelyalan kasvun vaikutuksia hernekääriäisriskiin. Hernekääriäisen esiintymistä tutkittiin käytännön herneviljelyksillä Varsinais-Suomessa, Hämeessä, Satakunnassa ja Uudellamaalla. Hernekääriäismääriä havainnoitiin 93 pellolla vuonna 2002 ja 90 pellolla vuonna 2003. Otantaan sisältyi ruokaherne-, rehuherne- ja seoskasvustoja. Tutkimuslohkoista kolmannes oli luomuviljeltyjä. Tutkimuslohkojen valinnassa käytettiin apuna peltoherneen viljelytietoja vuosilta 1997-2001. Niiden perusteella valittiin satunnaisesti tutkimuslohkoja herneen viljelyintensiteetin (viljelyala ja frekvenssi) suhteen erilaisilta alueilta. Tutkimuslohkojen hernekääriäismääriä arvioitiin feromonipyydyksillä kesäkuun alusta elokuun alkuun. Lisäksi tiloilta kerätyistä kasvi- ja satonäytteistä määritettiin hernekääriäisvioitukset. Hernekääriäismäärät feromonipyydyksissä olivat selvästi pienempiä vuonna 2003 (keskimäärin 126 kpl/ansa) kuin vuonna 2002 (244 kpl/ansa), jolloin hernekääriäisen lento alkoi aikaisemmin. Hernekääriäismäärät feromonipyydyksissä ja vioittuneiden siementen osuus kasvoivat lineaarisesti kun edellisvuoden herneen viljelyala lähialueella (4 km:n säteellä) kasvoi. Vastaavasti hernekääriäisten runsaus ja vioitusten määrä vähenivät eksponentiaalisesti, kun etäisyys lähimpään edellisvuoden hernelohkoon kasvoi. Hernekääriäisen vioittamia palkoja ja herneitä oli merkitsevästi enemmän luomulohkoilla (v. 2002 26 %; v. 2003 13% ) kuin tavanomaisesti viljellyillä lohkoilla (v. 2002 17 %; v. 2003 4 %) , vaikka feromonipyydyssaalissa ei merkitsevää eroa tuotantotapojen välillä ollut. Oikein ajoitettu hyönteistorjuntaaineiden käyttö vähensi tehokkaasti vioittuneiden palkojen ja herneiden määrää. Tulosten perusteella hernekääriäisriski on selvästi suurempi alueilla, joilla herneen viljely on yleistä. Herneen viljelyalan ja -frekvenssin mahdollinen kasvu lisää hernekääriäisen torjuntatarvetta. Kemiallinen torjunta onnistuu parhaiten, kun insektisidikäsittely ajoitetaan lohkokohtaisesti feromonipyydystarkkailun avulla. Ennakoivana torjuntakeinona suositellaan alueellista viljelykiertoa, joka huomioi edellisen vuoden hernelohkojen sijainnin laajemmin kuin lohkokohtainen viljelykierto. Hernekääriäistuhojen välttämiseksi uusi hernelohko pitää perustaa mahdollisimman kauas, vähintään 1,5 km:n päähän, edellisvuoden hernelohkosta ja rehuhernelohkot riittävän etäälle ruoka- ja siemenhernelohkoista.
33
O'Donnell, Paul E. "Language Policies and Independence Politics in Québec." Language Problems and Language Planning 21, no. 2 (January 1, 1997): 162–69. http://dx.doi.org/10.1075/lplp.21.2.05odo.
Full textAbstract:
SOMMAIREL 'Indépendance et la politique linguistique au Québec Le Québec s'est octroyé, en 1977, une législation linguistique que l'on considère "la plus forte du monde démocratique." Cette loi essaie de "franciser" les entreprises québecoises, en même temps qu'elle oblige beaucoup de Québecois envoyer leurs enfants à une école de langue française. Une autre loi obligeait, dès 1988, les commerçants à avoir des affiches extérieures seulement en français. Le ton s'élève encore alors que le Parti Québecois convoque deux referendums sur la "souveraineté" (1980 et 1995). Ce texte dresse le bilan des vingt ans de legislation linguistique "musclée," et de la "referendomanie" qui domine, parfois, le discours sur l'aménagement linguistique. Quel que soit le résultat du prochain referendum, le gouvernement québecois devra attaquer lés problèmes économiques, démographiques, urbanistiques, et ceux de l'immigration. Ce texte défend l'hypothèse que, paradoxalement, le Québec a besoin des Anglophones québecois pour que le français survive dans la province (et dans le Canada). RESUMO Sendependeco kaj lingva politiko en Kebekio Ekde la jaro 1961, la parlamento de Kebekio komencis akcepti daŭre pli fortajn lingvajn leĝojn favore al la franca. Ĝis 1977 ĝi aprobis lingvajn leĝojn senegalajn en la libera mondo. Akto 101 konsiderinde limigas la nombron de studentoj, kiuj povas frekventi anglalingvajn lernejojn, dum ĝi klopodas starigi la francan kiel la lingvon de la laborejoj de Kebekio. Akto 178 (1988) malpermesis utiligon de lingvoj aliaj ol la franca sur eksteraj komercaj sildoj. Ĝis 1995 la Parti Québecois, kiu favoras sendependecon, dufoje postulis (kaj perdis) referendumojn pri "suvereneca asociiĝo" kun Kanado. Tiu ĉi teksto donas superrigardon al dudek jaroj da fortika lingvoplanado en Kebekio kaj ekzamenas la efikon de la institucia nestabileco de la provinco je la ekonomio, je lingvoplanado, kaj je rilatoj inter etnolingvaj grupoj. Ĝi ankaŭ klarigas kial Kebekio tiel forte elpasis por ŝirmi siajn lingvon kaj kulturon. La nuna studo konkludas, paradokse, ke Kebekio bezonas sian anglalingvan logantaron por garantii, ke la franca pluvivu.
34
Pompe, Gregor. "Boulezova racionalna serialna organizacija in Cageovo naključje – enakost različnega." Musicological Annual 37, no. 1 (December 1, 2001): 67–91. http://dx.doi.org/10.4312/mz.37.1.67-91.
Full textAbstract:
Konec druge svetovne vojne je mogoče razumeti tudi kot pomembno estetsko ločnico v zgodovini novejše svetovne glasbe. Nestabilna duhovna klima, ki je bila prežeta z groznimi spomini na pravkar končano vojno in strahom pred nejasno prihodnostjo, ter dolgoletni izolacija in diskontinuiteta glasbenega življenja so omogočili in narekovali generaciji mladih skladateljev, da do temlja spremenijo tradicionalni glasbeni »jezik«. Pri tem so sicer izhajali iz Schönbergove dvanajsttonske tehnike, vendar pa so osnovno idejo – ureditev vseh dvanajstih poltonov oktave v vrsto – prenesli še na druge parametre zvoka (ritmične dolžine, dinamika, artikulacija). Tako je Pierre Boulez leta 1951 s skladbo Structures Ia za dva klavirja udejanil zamisel o homogeni serialni strukturi, v kateri so vrste za posamezne parametre zvoka urejene tabelarno, njihovo distribucijo pa kontrolirajo »nadvrste«, izpeljane iz osnovnih vrst. Istega leta je tabelarno uredil glasbeni material za svojo skladbo Music of Changes tudi John Cage, ki je prek korespondence Boulezu sploh prvi nakazal možnost tabelarnega urejanja materiala za vse parametre zvoka. Vendar pa Cage ni izbral nadvrst in se je namesto racionalni sistematiki pri distribuciji izbranega materiala z metom kovancev že prepustil naključju. Tako sta paradoksalno prav skladbi, v katerih sta si skladatelja za izhodišče izbrala zelo podoben koncept, pripeljali do popolne ločitve, po kateri Bouleza in Cagea povezujemo z dvema navidez diametralno nasprotnima tokovoma v glasbi po drugi svetovni vojni: serialnostjo in aleatoriko. Vendar pa nam analizi zvočnih rezultatov obeh skladb dajeta zelo podobne rezultate, kar postavlja prizadevanja obeh skladateljev iz začetka petdesetih let 20. stoletja v povsem novo luč in jima daje posebno dokumentarno vrednost. V obeh primerih lahko namreč slišimo vrsto med seboj nepovezanih tonov, razpršenih v širokem ambitusu, brez razločnega metričnega impulza, v konstantnem, kontrastnem menjavanju dinamike. Zato analiza ne more več iskati melodije, harmonije, urejenega ritmično-metričnega pulza, motivično-tematskega dela ali klasične formalne gradnje; glasbeni stavek je veliko bolj odvisen od fizikalnih parametrov zvoka in njihovega spreminjanja (gostota teksture, povprečna jakost in frekvenca zvoka, število dogodkov na časovno enoto). Tako obe skladbi pričata o posebnem stanju glasbenega materiala in kompozicijske tehnike po drugi svetovni vojni in o skupni želji po vzpostavitvi povsem novega glasbenega »jezika«.
35
Przecková, Petra, Dalibor Slovák, and Miroslav Zvolský. "MKN-10 – AKTUALIZACE 2018 A STRUKTUROVANÝ OBSAH KLASIFIKACE." Medsoft 2018 30, no. 1 (March 10, 2018): 133–37. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2018_1_30_133_137.
Full textAbstract:
Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdra-votních problémů, dále jen MKN, (v originále International Sta-tistical Classification of Diseases and Related Health Problems) je publikace spravovaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO), která kodifikuje systém označování a klasifikace lidských onemocnění, poruch, zdravotních problémů a dalších příznaků, situací či okolností. Původně vznikla publikace v roce 1893 jako Klasifikace příčin úmrtí a jejím cílem bylo umožnit mezinárodní srovnání záznamů o úmrtích. WHO převzala odpovědnost za klasifika-ci roku 1948 a počínaje šestou revizí klasifikace, o níž jednala v roce 1949 konference v Paříži, započala přeměna klasifikace v univerzální seznam diagnóz. Klasifikace se postupně stala vše-strannou pomůckou např. pro řízení zdravotní politiky nebo při vykazování péče zdravotním pojišťovnám a obdobným plateb-ním systémům. 43. plenární zasedání Světového zdravotnické-ho shromáždění WHO se usneslo přijmout MKN ve znění desáté decenální revize s novým názvem „Mezinárodní statistická klasifikace nemocí a přidružených zdravotních problémů“ (MKN-10) s účinností od 1. 1. 1993. V České republice probíhaly přípravy na použití MKN-10 ve spolupráci s řadou odborníků, včetně zástupců českých odborných společností, a klasifikace nabyla platnosti od roku 1994. V roce 2004 vydala WHO druhé aktualizované vydání MKN-10, na jehož základě vznikla druhá aktualizovaná verze českého vydání MKN-10, v roce 2016 pak vydala zatím poslední vydání, ze kterého vychází i aktualizova-ná verze překladu MKN-10 pro rok 2018.Přepracované verze klasifikace vycházejí zhruba s desetile-tou frekvencí a odlišují se číslem uváděným za zkratkou MKN (například MKN-9, MKN-8 apod.). Pro nynější desátou revizi byl schválen aktualizační proces, který prodloužil její platnost da-lece za obvyklých deset let. Od roku 1996 jsou Světovou zdra-votnickou organizací vydávány pravidelné roční aktualizace, přičemž změny s větším dopadem (přidání či zrušení kódu, pře-sun položky apod.) vycházejí jen jednou za tři roky (naposledy v roce 2016). V České republice bylo poslední tištěné vydání MKN-10 publikováno v roce 2008, neobsahovalo však Instrukční příručku, která byla publikována naposledy v roce 1996. Násled-né aktualizace v letech 2012, 2013, 2014 a 2017 byly zveřejněny pouze v elektronické podobě. K 1. 1. 2018 vstoupila v ČR v platnost nová verze MKN-10, ve které došlo k rozsáhlým změnám ve všech třech svazcích. Tato verze obsahuje nejen aktualizace provedené na úrovni WHO v letech 2015–2017, ale také změny aplikované Ústavem zdra-votnických informací a statistiky ČR (ÚZIS ČR). Vzhledem k tomu, že MKN-10 se snaží zachytit jazyk moderní medicíny a zároveň ho i zpětně ovlivňuje, musí být jejím smyslem i jazyková kulti-vace. Ze strany ÚZIS ČR proto došlo nejen k opravě pravopis-ných, typografických a stylistických chyb, ale také k částečnému terminologickému sjednocení. Publikace je dostupná jak v tiš-těné, tak elektronické podobě. Veškeré elektronické podklady jsou k dispozici na webové stránce http://www.uzis.cz/katalog/klasifikace/mkn.
36
Redaktionen. "Indledning." Tidsskrift for Arbejdsliv 9, no. 1 (March 1, 2007): 5. http://dx.doi.org/10.7146/tfa.v9i1.108606.
Full textAbstract:
Balancen mellem arbejdsliv og familieliv-eller manglen på samme - har gennem snart mange år været på dagsordenen, både i den politiske debat og i arbejdslivsforskningen. Det skyldes blandt andet Danmarks høje erhvervsfrekvens for kvinder samt ikke mindst den kendsgerning, at frekvensen er høj est for kvinder i den fødedygtige alder (Dan marks Statistik). Selvom Danmark også er førende, når det gælder udbudet af børneinstitutioner, føler mange 'selverhvervende' kvinder (som de blev kaldt indtil for nog le årtier siden) sig stadig fanget i 'dobbeltarbejdet' (en anden term fra en ikke så fjern fortid). Inden for de sidste 20-30 år har også fl ertallet af småbørnsfædre fundet ud af, at deres rolle i familien kunne være en anden end forsørgerens. Men stadig er mænd i alderen 30-39 år den gruppe på arbejdsmarkedet, der arbejder allermest (ibid.), og derfor oplever også stadig fl ere småbørnsfædre, at de har problemer med at skabe balance mellem arbejdsliv og familieliv. Tidsskrift for Arbejdsliv har tidligere taget temaet "arbejdsliv og familieliv" op i forskellige sammenhænge. I 1999 udgav vi et temanummer om "Virksomhedens sociale ansvar" (Kold mfl. (red.)), hvor især en artikel af Tine Rostgaard om familievenlige arbejdsmarkedsstrategier i europæisk perspektiv var relevant. I temanummeret om "Køn og arbejdsliv" fra 2003 (Hansen mfl . (red.)) behandlede Sidsel Lond Grosen & Karen Il Wol Knudsen samt Helle Bach & Peter Sidelmann temaet i artikler med cases fra henholdsvis tre store koncerner og centraladministrationen. Endelig drøftede Helle Holt i et temanummer fra 2003 om det fleksible arbejde (Bottrup mfl . (red.)), hvorvidt indflydelse på egen arbejdstid er en løsning på problemer med tilpasningen mellem arbejdsliv og familieliv, samt om der er forskel på betingelserne herfor i mande- og kvindedomineret arbejde. Når redaktionen nu har valgt at udgive et helt temanummer om "Balancen mellem arbejdsliv og familieliv", skyldes det især tre forhold i tiden, der er med til at give temaet ny aktualitet. For det første det stigende fokus på stress som et samfundsmæssigt problem, hvor balancen mellem arbejde og andet liv er en central faktor. Selvom sammenhængen mellem lang arbejdstid og stress ikke er entydig (som det også fremgår af fl ere af temanummerets artikler), er det i denne forbindelse interessant, at arbejderbevægelsens Erhvervsråd (2006) for nyligt kunne vise, at Danmark er det land i OECD, der i perioden 1995-2006 har haft den største stigning i antallet af arbejdstimer pr. beskæftiget. Denne udvikling gør i hvert fald ikke temanummeret mindre relevant. Temaet "Stress" vil desuden få en selvstændig be - handling i næste nummer af Tidsskrift for Arbejdsliv, der udkommer i juni 2007. En anden årsag til temanummerets aktualitet skal findes i arbejdslivets forandring hen imod øget decentralisering, individualisering, fleksibilitet, grænseløshed osv., som meget tyder på, er med til at skærpe balanceproblemerne. Det skaber behov for ny viden og nye strategier samt ikke mindst for en differentiering af viden og strategier tilpasset arbejdsmarkedets forskellige målgrupper.
37
Westergaard, Lennart. "Frekvens og modalverbumparadigmets semantiske udvikling fra ældre nydansk til moderne dansk." Ny forskning i grammatik, no. 27 (September 21, 2020). http://dx.doi.org/10.7146/nfg.v0i27.122136.
Full textAbstract:
In this paper, I analyze the development of the modal verb paradigm from Early Modern Danish to Modern Danish. The Early Modern Danish system is highly polysemous and far from isomorphic in the sense of a harmonious semantic system with one meaning corresponding to one form and vice versa. In comparison to this, the modern system has reduced polysemy through semantic specialization of central modal verbs. The paradigmatic development of the modal verbs from Early Modern Danish to Modern Danish can be understood as a levelling process, consisting of a series of interrelated push chains. This development is conditioned by the frequency of the other modal verbs. It is paradigmatically conditioned in the sense that the diachronic changes undergone by the individual modal verbs are interrelated. Since the development is explained as a frequency effect, the explanation is in line with usage-based approaches.
38
Heegård Petersen, Jan, Karoline Kühl, and Gert Foget Hansen. "Kodeskift i de udvandrerdanske varieteter i Nordamerika og Argentina: Inventar, frekvens, funktion." NyS, Nydanske Sprogstudier, no. 58 (May 22, 2020). http://dx.doi.org/10.7146/nys.v1i58.120484.
Full textAbstract:
Denne artikel analyserer den leksikalske påvirkning af dansk talt af danske indvandrere og deres efterkommere i Argentina, USA og den lille by New Denmark i den canadiske provins New Brunswick i form af brug af engelske henholdsvis spanske ord og ordstammer i ellers dansk tale. Data stammer fra Corpus of American Danish (CoAmDa), og undersøgelsen er baseret på et inventar på i alt 880.668 tokens (dvs. ord og transskriptioner af talesprogsfænomener som fx tøven). Undersøgelsen viser kvantitative forskelle mellem de tre datasæt: Data fra USA indeholder flest ikke-danske ord, data fra Argentina færrest, mens de canadiske data falder indimellem. Også i forhold til ordklasser er de tre datasæt forskellige: Talerne fra Argentina bruger fortrinsvis substantiver og diskursord fra spansk, hvorimod USA-talerne i langt højere grad bruger kodeskift fra alle ordklasser. Også på dette punkt falder dataene fra New Denmark midtimellem. Argentina-talerne ledsager langt oftere spanske kodeskift med metakommentarer, fx som vi siger, og de spanske kodeskift forekommer hyppigere i forbindelse med tøvemarkeringer end i de to andre datasæt. Artiklen konkluderer at disse forskelle i hvordan dansk er leksikalsk påvirket af det dominerende sprog i de tre sprogsamfund, kan relateres dels til interviewmetodiske forhold og dels til graden af typologisk slægtskab, men mere sandsynligt til de forskellige makrosociale forhold som dansk har eksisteret under.
39
Olofsson, Joel. "Frekvens som mått på produktivitet : En konstruktionsgrammatisk undersökning av förflyttningskonstruktioner i svenskan." Språk och stil NF 29 (2019). http://dx.doi.org/10.33063/diva-399809.
Full text
40
Pelemiš, Vladan, Nebojša Mitrović, Borislav Cicović, and Dejan Lolić. "Maksimalna potrošnja kiseonika kod različitih grupa sportista." Спортске науке и здравље - АПЕИРОН 1, no. 1 (March 15, 2011). http://dx.doi.org/10.7251/ssh1101052p.
Full textAbstract:
Na uzorku od 45 ispitanika, muškog pola, 15 fudbalera FK „Čukarički Stankom“ iz Beograda, 15 kajakaša KK „Ivo Lola Ribar“ iz Beograda i 15 džudista JK „Olimp“ iz Beograda, uzrasta od 19 do 25 godina, bilo je izvršeno merenje maksimalne potrošnje kiseonika i srčane frekvence u opterećenju direktnom metodom - Conconijevim testom na pokretnoj traci. Primenom univarijatne analize varijanse, utvrđeno je da postoji statistički značajna razlika između navedenih grupa sportista u varijabli VO2 max. Primenom t-testa za dve nezavisne grupe utvrđeno je da postoji statistički značajna razlika između kajakša i fudbalera u varijabli VO2 max u korist kajakaša, između fudbalera i džudista u korist fudbalera i kajakaša i džudista u korist kajakaša. U varijabli Srčana frekvenca u opterećenju, statistički značajane razlike nisu uočene.
41
"Jaká je optimální srdeční frekvence?" Cor et Vasa 49, no. 5 (May 1, 2007): 163–65. http://dx.doi.org/10.33678/cor.2007.062.
Full text
42
Krantić, Nadis, Katarina Babnik, and Boštjan Žvanut. "Identifikacija priporočil, razvoj in testiranje uporabe piktogramov za izboljšanje komunikacije starejših v socialnovarstvenih zavodih." Obzornik zdravstvene nege 52, no. 4 (December 16, 2018). http://dx.doi.org/10.14528/snr.2018.52.4.223.
Full textAbstract:
Uvod: Piktogrami so slikovno komunikacijsko orodje, ki izboljšuje komunikacijo med izvajalci zdravstvenih in socialnih storitev ter starejšimi. Raziskava je zasledovala tri cilje: (i) identificirati priporočila za izdelavo piktogramov, primernih za starejše v socialnovarstvenih zavodih; (ii) na podlagi identificiranih priporočil razviti piktograme; (iii) ovrednotiti njihovo uporabnost.
Metode: Raziskava je temeljila na kombiniranem pristopu in so jo sestavljali trije deli: (i) analiza znanstvene in strokovne literature ter izvedba intervjujev s štirimi medicinskimi sestrami v socialnovarstvenih zavodih za identifikacijo priporočil za izdelavo piktogramov; (ii) izdelava piktogramov; (iii) evalvacija piktogramov s kvazieksperimentom. Za statistično obdelavo podatkov je uporabljena univariatna analiza (izračun frekvenc in relativnih frekvenc).
Rezultati: Identificirana priporočila za izdelavo piktogramov se nanašajo na njihovo splošno zasnovo, uporabo barv in oblik ter lokacijo. Intervjuji so natančneje opredelili priporočljivo lokacijo piktogramov ter konkretne potrebe po njihovi sporočilnosti: »nevarnost opeklin«, »higiena rok«, »nevarnost padca«, »nevarnost udarca vrat«, »jedilnica«, »delovna terapija«. Evalvacija izdelanih piktogramov s tridesetimi starejšimi iz socialnovarstvenega zavoda je pokazala ustrezno razumljivost, tri vodje služb za zdravstveno nego in oskrbo pa so potrdile njihovo uporabnost.
Diskusija in zaključek: Identificirana priporočila predstavljajo dobro osnovo za nadaljnjo izdelavo piktogramov za starejše iz socialnovarstvenih zavodov. Pogostejša uporaba piktogramov v socialnovarstvenih zavodih bi izboljšala komunikacijo s starejšimi in nudila ustrezno pomoč pri zagotavljanju njihove varnosti in ustrezne orientacije.
43
Rauber, Martin, Marjan Bilban, and Radovan Starc. "Stres na delovnem mestu in variabilnost srčne frekvence." Slovenian Medical Journal 84, no. 1 (March 4, 2015). http://dx.doi.org/10.6016/zdravvestn.1063.
Full textAbstract:
Brief description of the article: This article considers heart rate variability as a measurable parameter of stress reaction and present recent studies that examined the impact of occupational stress on heart rate variability and thus autonomic nervous system.ABSTRACT Stress is a complex psychoneuroendocrinological and immune response of an individual to stressogenic factor. The most important contemporary stressogenic factors are mental, psycho-social and socio-economic stressors. This especially holds true for occupational stress. Many symptoms and signs of disease are associated with chronic occupational stress. Among those are cardiovascular diseases, metabolic and psychiatric disorders.This article describes different stressogenic factors that lead to occupational stress and two conceptual models of occupational stress (Karasek’s Demand/Control Model and Siegrist’s Effort-Reward Imbalance Model). Reaction to stress can be measured in various ways. This article summarizes the physiology of heart beat regulation and presents heart rate variability as a measurable parameter of stress reaction. Heart rate variability gives us an insight into autonomic modulation of the heart and functioning of the entire autonomic nervous system. This article presents the latest results of larger studies that examined the impact of occupational stress on heart rate variability and various mechanisms that lead to end-organ damage due to changes in autonomic nervous system as a result of work stress. Subjects exposed to chronic stress have significantly lower heart rate variability compared with subjects unaffected by stress. Researches have shown that reduced heart rate variability reliably predicts mortality among health adults, as well as morbidity and mortality in patients after acute myocardial infarction, in patients with chronic heart failure and mortality in patients with chronic kidney disease.
44
"Srdeční frekvence a prognóza nemocných s chronickým srdečním selháním." Cor et Vasa 53, no. 6-7 (June 1, 2011): 401–3. http://dx.doi.org/10.33678/cor.2011.099.
Full text
45
Mokienko, Valerij, and Tatjana Nikitina. "Axiologie koronavirových antipřísloví." Bohemistyka, no. 1 (January 15, 2021). http://dx.doi.org/10.14746/bo.2021.1.6.
Full textAbstract:
Studie analyzuje současná česká přísloví, která charakterizují nejnovější dramatický fenomén lidského života – pandemii a koronavirovou karanténu. Česká lidová mluva na tento fenomén reaguje vtipně ironickými antifrázemi, které se stávají jakousi paremiologickou vakcínou proti Covid-19. Přes veškerou originalitu těchto transformací je většina z nich vytvořena na základě slovanského a celoevropského paremiologického fondu. Článek identifikuje zdroje koronavirových parémií, navrhuje jejich frekvenci, plošnou a axiologickou klasifikaci.
46
Drange, Eli-Marie Danbolt. "’Un día normal en mi vida’ qué y cómo escribimos en la clase de español como lengua extranjera en Noruega." Nordic Journal of Modern Language Methodology 7, no. 2 (February 7, 2020). http://dx.doi.org/10.46364/njmlm.v7i2.657.
Full textAbstract:
Denne artikkelen tar for seg ulike aspekter ved utviklingen av skriftlige ferdigheter i spansk blant norske elever. Artikkelen starter med å beskrive fremmedspråkenes posisjon i norsk skole generelt og situasjonen for spansk spesielt. Videre presenteres de skriftlige tekstene som analyseres og metoden som anvendes. De skriftlige tekstene er autentiske elevtekster samlet inn som en del av korpuset TRAWL (Tracking Written Learner Language). Analysen besvarer to hovedspørsmål: Hva og hvordan skriver elevene i spansk? Analysen av hva elevene skriver, viser at det første året på videregående skole skriver elevene stort sett tekster som handler om elevenes umiddelbare nærhet og dagligliv, der de mest frekvente ordene er verb og pronomen i første person entall. Andre året på videregående forbereder elevene seg på eksamen, og fokus flyttes fra personlige beskrivelser til tema knyttet til den spansktalende verden. Språket blir mer komplekst med bruk av bindeordene que og porque blant de mest frekvente ordene. En analyse av bruk av verb i fortid viser videre at elevene er i ferd med å tilegne seg verb i ulike tider, selv om den foretrukne tiden er presens perfektum. Her er det behov for mer omfattende studier for å se i hvilken grad elevene har tilegnet seg riktig bruk av de ulike verbtidene.
47
Hrdlička, Milan. "Morfologická forma a její význam." Bohemistyka 4 (December 15, 2019). http://dx.doi.org/10.14746/bo.2019.4.3.
Full textAbstract:
Při rozboru jazykových jednotek se sleduje vztah mezi formou a mezi obsahem. Pokud jde o kvalitu daného vztahu, lingvisté zkoumají, zda, event. jakým způsobem se významová složka promítá do své formální realizace. Vztah mezi formou a významem je arbitrární a konvenční. Pokud jde o kvantitativní stránku vztahu forma – význam, sleduje se poměr mezi formou a počtem významových jednotek. Určitá forma může vyjadřovat více významů. Některé formy mají stejný nebo podobný význam, často se však liší frekvencí, stylem, významovými nuancemi. Popisuje se rozdíl mezi přístupem sémaziologickým (ten v popisu češtiny pro cizince dominuje) a onomaziologickým, který nabízí nové možnosti popisu mluvnického systému češtiny.
48
Kolářová, Veronika. "Vztah afirmativní a negované formy adjektiv a substantiv z hlediska jejich valence." Prace Filologiczne, no. 75/1 (December 15, 2020). http://dx.doi.org/10.32798/pf.662.
Full textAbstract:
Przy opracowaniu walencji przymiotników i rzeczowników w słowniku walencyjnym należy zdecydować, czy możliwe jest opracowanie w jednym haśle ich form twierdzących i zanegowanych, np. (ne)závislý, (ne)závislost. Oprócz różnic w znaczeniu form twierdzących i zanegowanych, takich jak volnost (‘wolność’) vs. nevolnost(‘nudności’), ich różna walencja prowadziłaby również do opracowania specjalnego hasła (por. ang. dependent on vs. independent of). Nasza analiza korpusowa pokazuje, że zanegowane formy czeskich przymiotników i rzeczowników mają, z pewnymi wyjątkami, identyczną walencję przyimkową, jak ich formy twierdzące (np. (ne)spokojený s čím, (ne)spokojenost s čím), ale ich częstotliwość jest różna. Przy przetwarzaniu form twierdzących i zanegowanych w jednym haśle, oprócz zwykłych przypadków, należy traktować w jednolity sposób zarówno mniej udokumentowane formy zanegowane i ich walencję (np. nevděčný za něco), jak i jak i przypadki, w których frekwencja i walencja formy zanegowanej przeważa nad formą afirmatywną (nepostradatelný pro někoho).
AbstraktPři zpracování valence adjektiv a substantiv ve valenčním slovníku je třeba rozhodnout, zda je možné jejich afirmativní a negované formy zpracovat v jednom hesle, např. (ne)závislý, (ne)závislost. Kromě rozdílů ve významu afirmativní a negované formy, např. volnost (svoboda) vs. nevolnost (nepříjemný tělesný stav), by k vydělení zvláštního hesla vedla také jejich odlišná valence (srov. anglické dependent on vs. independent of). Naše korpusová analýza ukazuje, že negované formy českých adjektiv a substantiv mají až na výjimky stejnou předložkovou valenci jako jejich afirmativní formy (např. (ne)spokojený s čím, (ne)spokojenost s čím), liší se však jejich frekvence. Při zpracování afirmativních a negovaných forem v jednom hesle je vedle běžných případů třeba jednotným způsobem ošetřit jak méně doložené negované formy a jejich valenci (např. nevděčný za něco), tak případy, kdy frekvence negované formy a její valence naopak převažuje nad afirmativníformou (nepostradatelný pro někoho).
49
Wibe, Arne, Elisabeth Svensson, Tormod Bjerkeset, Erik Carlsen, Frøydis Langmark, Jarle Norstein, Johan N. Wiig, and Odd Søreide. "Rectumcancerregisteret gir kvalitetsforbedring i kreftbehandlingen." Norsk Epidemiologi 11, no. 2 (November 7, 2009). http://dx.doi.org/10.5324/nje.v11i2.551.
Full textAbstract:
<strong><span style="font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;"><span style="font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;"><p align="left"> </p></span></span><p align="left"><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;"><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;">SAMMENDRAG</span></span></p></strong><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPSMT;"><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPSMT;"><p align="left">Resultatene etter operasjon for kreft i endetarmen har vært preget av høy frekvens av lokalt residiv og derav</p><p align="left">lav overlevelse. Resultater blant kurativt opererte i Norge i perioden 1986-88 viste at 28% utviklet lokalt</p><p align="left">residiv og bare 55% overlevde fem år. For å bedre prognosen ved endetarmskreft (rectumcancer) ble det i</p><p align="left">1993 startet et nasjonalt prosjekt, og hensikten med denne studien er å evaluere effekten av de tiltak som ble</p><p align="left">iverksatt for å heve kvaliteten av behandlingen. Prosjektet har fokusert på å optimalisere kirurgisk behandling</p><p align="left">ved å innføre operasjonsmetoden ”Total Mesorectal Excision” (TME). I tillegg har en lagt vekt på å</p><p align="left">standardisere de patologisk anatomiske undersøkelsene. En rekke kurs er blitt arrangert for å lære kirurgene</p><p align="left">den nye operasjonsteknikken, mens patologer har gjennomgått kurs for å sikre kvaliteten i vurderingen av</p><p align="left">operasjonspreparatene. Et nasjonalt register for endetarmskreft, etablert og drevet av fagmiljøene, ble opprettet</p><p align="left">ved Kreftregisteret. Fra dette sentrale Rectumcancerregisteret får alle kirurgiske avdelinger regelmessige</p><p align="left">tilbakemeldinger om sine egne resultater. Fra november 1993 til desember 1999 ble det diagnostisert</p><p align="left">5382 nye tilfeller av endetarmskreft i Norge. Blant de 3432 (64%) som ble kurativt operert var det 8% som</p><p align="left">utviklet lokalt residiv etter en median observasjonstid på 31 måneder, og av de under 75 år var den estimerte</p><p align="left">5-års overlevelsen 71%. I 1999 ble mer enn 95% av pasientene operert med TME teknikken. Det nasjonale</p><p align="left">samarbeidsprosjektet for kreft i endetarmen har hittil redusert frekvensen av lokale residiver fra 28% til 8%</p><p align="left">og øket 5-års overlevelsen fra 55% til 71%. Spesialutdanning av kirurger og patologer, og etablering av</p><p align="left">Rectumcancerregisteret har vært viktige kvalitetsforbedrende tiltak i norsk kreftbehandling.</p><p align="left">Wibe A, Svensson E, Bjerkeset T, Carlsen E, Langmark F, Norstein J, Wiig JN, Søreide O,</p><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPSMT;"><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPSMT;"><p align="left">on behalf of Norsk Rectum Cancer Gruppe.</p></span></span></span><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPSMT;"><p align="left"> </p></span></span><p align="left"><strong><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;"><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;">The Norwegian Rectal Cancer Registry entails<strong><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;"><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;"><p align="left">quality improvement in cancer treatment.</p></span></span></strong></span><strong><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;"><p align="left"> </p></span></strong></span></strong><em><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPS-ItalicMT;"><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPS-ItalicMT;">Nor J Epidemiol </span></span></em><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPSMT;"><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPSMT;">2001; </span></span><strong><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;"><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;">11 </span></span></strong><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPSMT;"><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPSMT;">(2): 159-163.</span></span></p><p align="left"> </p><strong><span style="font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;"><span style="font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;"><p align="left"> </p></span></span><p align="left"><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;"><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPS-BoldMT;">ENGLISH SUMMARY</span></span></p></strong><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPSMT;"><span style="font-size: x-small; font-family: TimesNewRomanPSMT;"><p align="left">The outcome following rectal cancer surgery has been characterised by high local recurrence rates and low</p><p align="left">survival. In a Norwegian national audit, 28% of the patients developed local recurrence, and the 5-year</p><p align="left">survival was 55% (patients <75 years, treated between 1986 and 1988). Similar results have been reported</p><p align="left">from other countries. In 1993, the Norwegian surgical community decided to improve the standards of</p><p align="left">treatment, and a comprehensive educational program was launched. Norwegian surgeons were trained in the</p><p align="left">Total Mesorectal Excision (TME) technique, a “new” meticulous rectal dissection technique. At the same</p><p align="left">time pathologists were taught the specific principles of handling and reporting of rectal cancer specimens. A</p><p align="left">national rectal cancer registry was established in conjunction with The Cancer Registry of Norway. Between</p><p align="left">November 1993 and December 1999, 5382 patients with rectal cancer were identified in Norway. At the end</p><p align="left">of this time period, more than 95% of the rectal cancer resections were TME procedures. Of the 3432 (64%)</p><p align="left">patients who underwent a curative rectal resection, 8% had local recurrence. The 5-year survival rate was</p><p align="left">71% (among those < 75 years). Implementation of an improved surgical technique (TME) has decreased the</p><p>local recurrence rate from 28% to 8% and increased the 5-year survival rate from 55% to 71%.</p></span></span>
50
Pelemiš, Vladan, Momčilo Pelemiš, Nebojša Mitrović, and Darijan Ujsasi. "Povezanost morfoloških karakteristika sa brzinom trčanja kod atletičara // Relation Between Morphological Characteristics znd Running Speed in Athletes." Спортске науке и здравље - АПЕИРОН 6, no. 2 (December 25, 2013). http://dx.doi.org/10.7251/ssh1302081p.
Full textAbstract:
Istraživanjem su bili obuhvaćeni atletičari i atletičarke sa područja Beograda, uzrasta 18-19 godina (±6meseci). Svih 32 ispitanika su aktivni atletičati i bile su zdrave osobe. Cilj rada bio je da se utvrde korelativni odnosi morfoloških karakteristika i brzine trčanja na 100 i 400 metara kod oba pola. Primenom regresione analize utvrđena je statistički značajana povezanost sistema antropometrijskih varijabli sa kriterijskom varijablom Trčanje 100 metara kod atletičara, gde se uočava i najveći procenat zajedničkog varijabiliteta od 72%. Od svih antropometrijskih karakteristika, samo Telesna visina pokazuje statistički značajanu povezanost sa kriterijskim varijablama kod atletičara. Sistem prediktora nije dalje bio povezan sa kriterijem kod atletičarki. Autori predlažu za dalja istraživanja merenje frekvence koraka, kao i tehnike trčanja u određivanju prediktivne vrednosti brzine trčanja, što bi moglo dati više informacija.