Academic literature on the topic 'Identifikace jazyků'

Analýza focus groups se žákyněmi a žáky 9. tříd, které navštěvovaly rovněž děti z národnostně/etnicky různých skupin (vietnamské, ukrajinské/ruské, romské), zkoumá prostřednictvím diskurzně-analytických metod způsoby konstruování národnosti/etnicity. Identifikuje tři klíčová témata: téma jazyka jako nástroje inkluze a exkluze, téma konstrukce in-group a out-group a téma kultury, respektive její konstrukce v kontextu jinakosti/stejnosti. Na základě provedené analýzy ukazuji, že zvládnutí jazyka majority je mluvčími identifikováno jako hlavní nástroj inkluze, ale rodný jazyk zůstává ukazatelem esenciální pravdy o identitě daného jednotlivce. Ve snaze o inkluzi do in-group používají národnostně/etnicky „jiní“ nejčastěji diskurzivní strategie vlastní normálnosti a podobnosti příslušníkům majority, zatímco „domorodci“ nejčastěji mobilizují diskurz individualizace, aby ukázali sebe jako tolerantní jedince a zároveň aby identifikovali „dobré“ a „špatné“ příslušníky „jiné/ho“ etnika/národnosti. Kultura podobně jako biologie slouží především k vysvětlení odlišností mezi lidmi; zajímavý diskurzivní prostor v tomto smyslu skýtá kategorie psychického „vnitřku“, který může být využit k promýšlení podobnosti lidí a rovnosti mezi nimi.

Dlja sovremennogo serbskogo jazyka harakterno to, cto v nem passivnye predlozenija vstrecajutsja dovol'no casto. Pod passivnymi predlozenijami podrazumevajutsja predlozenija, v kotoryh paciens zanimaet poziciju sub''ekta v predlozenii, v imenitel'nom padeze, odnako pri etom, na semanticeskom urovne, objazatel'no nalicie i aktanta agensa, pod cem podrazumevaetsja prezde vsego celovek ili ego associacii. Transformacija aktivnyh predlozenyj v passivnye soprovozdaetsja tem, cto na sintaksiceskom urovne menjaetsja rang agensa i paciensa. V takih predlozenijah paciens popadaet v poziciju sintaksiceskogo sub''ekta i zanimaet veduscee mesto v predlozenii. Agens, nesmotrja na to cto on, rjadom s paciensom, javljaetsja kljucevym aktantom na semanticeskom urovne, v predlozenii ottesnjaetsja na periferiju. V sovremennom serbskom jazyke v passivnymi predlozenijami so stradatel'nym pricastiem agens vyrazaetsja s pomosc'ju konstrukcij od + genitiv i od strane + genitiv, v to vremja kak v refleksivnyh passivnyh predlozenijah otsustvuet vozmoznost' vyrazenija agensa. Kogda v passivnyh predlozenjah nalico odin iz glagolov, oboznacajuscih polucenie, slusanie, konstrukcija od + genitiv v predlozenii oboznacaet ablativnost'; v takom slucae tol'ko rasprostranennaja, trehclennaja konstrukcija vystupaet v funkcii agensa. Nalicie agensa motivirovano kommunikativnoj cel'ju, sluzascej dlja obrazovanija opredelennogo predlozenija, i v etom zakljucaetsja ego rol' v takom predlozenii. Agentivnaja sintaksema, nesmotrja na to cto rec' idet o periferijnom clene predlozenija, inogda predstavljaet nezamenimyj clen predlozenija: v slucae ee vypuscenija perestalo by suscestvovat' predlozenie kak sintaksicesko-semanticeskaja edinica. V passivnyh predlozenijah so stradatel'nym pricastiem v jazyke media vstrecaetsja agens otnositel'no casto, v to vremja kak v drugih funkcional'nyh stiljah on reze upotrebljaetsja. V takih predlozenijah agens casto ne vyrazaetsja dlja ?togo predusmotrennoj sintaksemoj, a v refleksivnyh passivnyh predlozenijah on nikogda tak ne vyrazaetsja, nesmotrja na to cto na semanticeskom urovne javljaetsja objazatel'nym; on odin iz dvuh samyh suscestvennyh aktantov, vaznyh dlja realizacii passivnoj ditezy. Odnako, v predlozenijah oboih tipov agens casto identificiruetsja, v bol'sej ili men'sej stepeni tocno, s pomosc'ju opredelennogo clena predlozenija. Takoj sposob identifikacii agensa javljaetsja, sledovatel'no, obscim dlja passivnyh predlozenij obeih modelej, i on casto ispol'zuetsja v jazyke media, v juridiceskom, literaturno-hudozestvennom stile, a takze v drugih sferah upotreblenija jazyka. Vse ?to soglasovano s kommunikatvnoj cel'ju, opredeljajuscej sposob obrazovanija predlozenija. Takim obrazom v bol'sej ili men'sej stepeni osvescaetsja harakter agensa, a paciens ostaetsja v central'noj sintaksiceskoj pozicii. Vkljucenie genitivnoj agentivnoj sintaksemy v predlozenie pri takih obstojatel'stvah ne bylo by opravdannym. Krome vsego skazannogo sleduet nazvat' i tretij slucaj kasajuscijsja situacii, kogda v passivnyh predlozenijah oboih tipov agens polnost'ju anonimizirovan, kogda on nikoim obrazom ne raskryvaetsja. Daze takie predlozenija nikak ne byvjut nepolnocennymi v inforamtivnom otnosenii, tak kak oni sluzat dlja vyrazenija opredelennogo vida jazykovoj konceptualizacii dejstvitel'nosti. V dannom slucae rec' idet o predstavlenii dejstvij i situacij dlja kotoryh harakterna vysokaja stepen abstrakcii, gde v dannom slucae agens ves'ma obobscen, i gde ego nazyvanie nerelevantno v kommunikativnom otnosenii.

Článek přináší parciální výsledky výzkumného projektu, který se zabýval charakterem expertnosti učitelů cizího jazyka. Zatímco první dvě fáze projektu se zaměřovaly na expertní výkon učitele, poznatkovou bázi a vhled ze synchronní perspektivy, třetí fáze výzkumu byla orientovaná diachronně a jejím cílem byla identifikace subjektivních i objektivních determinant rozvoje expertnosti učitele. V textu představujeme výsledky vztahující se k subjektivním determinantám profesního rozvoje. Data jsme získali prostřednictvím narativních rozhovorů s osmi učiteli anglického a německého jazyka na nižším sekundárním stupni škol v České republice. Procesem otevřeného kódování jsme indukovali následující kategorie: učitelovo sebepoznání, vnitřní motivaci, hodnotový systém, pracovní spokojenost, otevřenost ke změně a zvládání náročnosti profese. Výsledky přispívají k porozumění procesu rozvoje a udržování expertnosti a též k porozumění potřebám učitelů a rozvoji podpůrných procesů jejich profesního rozvoje.

(ruski) V dannoj rabote avtor na primere glagolov so znaceniem cuvstvennogo vosprijatija, govorit o tom, kak tip sintaksicesko-semantickogo znacenija predlozenija svjazan so znaceniem ego glagol'nogo predikata. ?ti glagoly casto upotrebljajutsja v parah perehodnyj glagol - vozvratnyj glagol: videti - videti se; cuti - cuti se i t. d. V jazykovoj praktike casto nabljudaetsja problema opredelenija tipa predlozenija s podobnymi glagolami: idet li rec' o predlozenii s vozvratnym glagolom ili ze vyrazena passivnaja diateza v refleksivnoj passivnoj konstrukcii. V suscnosti, ?to problema razgranicenija omonimii na urovne predlozenija. Ctoby ustranit' omonimiju, neobhodimo ustanovit' znacenie glagolov; ot znacenija glagolov zavisit, kakie aktanty predstavleny v oboznacennoj imi situacii. Putem analiza predlozenij s glagolami dannogo klassa avtor pokazyvaet, kak pri identifikacii vspomogatel'nyh aktantov, vvodimyh dannymi glagolami, mozno ustanovit' nalicie ili otsutstvie i raspredelenie glavnyh aktantov. Tem samym vyjavljaetsja tip predlozenija.

This master's thesis deals with code-switching detection in speech. The state-of-the-art methods of language diarization are described in the first part of the thesis. The proposed method for implementation is based on acoustic approach to language identification using combination of GMM, i-vector and LDA. New Mandarin-English code-switching database was created for these experiments. Using this system, accuracy of 89,3 % is achieved on this database.

Práce pojednává o fonotaktickém a akustickém přístupu pro automatické rozpoznávání jazyka. První část práce pojednává o fonotaktickém přístupu založeném na výskytu fonémových sekvenci v řeči. Nejdříve je prezentován popis vývoje fonémového rozpoznávače jako techniky pro přepis řeči do sekvence smysluplných symbolů. Hlavní důraz je kladen na dobré natrénování fonémového rozpoznávače a kombinaci výsledků z několika fonémových rozpoznávačů trénovaných na různých jazycích (Paralelní fonémové rozpoznávání následované jazykovými modely (PPRLM)). Práce také pojednává o nové technice anti-modely v PPRLM a studuje použití fonémových grafů místo nejlepšího přepisu. Na závěr práce jsou porovnány dva přístupy modelování výstupu fonémového rozpoznávače -- standardní n-gramové jazykové modely a binární rozhodovací stromy. Hlavní přínos v akustickém přístupu je diskriminativní modelování cílových modelů jazyků a první experimenty s kombinací diskriminativního trénování a na příznacích, kde byl odstraněn vliv kanálu. Práce dále zkoumá různé druhy technik fúzi akustického a fonotaktického přístupu. Všechny experimenty jsou provedeny na standardních datech z NIST evaluaci konané v letech 2003, 2005 a 2007, takže jsou přímo porovnatelné s výsledky ostatních skupin zabývajících se automatickým rozpoznáváním jazyka. S fúzí uvedených technik jsme posunuli state-of-the-art výsledky a dosáhli vynikajících výsledků ve dvou NIST evaluacích.