Academic literature on the topic 'Kladení otázek'

Článek se věnuje teorii tradice jako jednomu z ústředních teoreticko-terminologických problémů kulturní antropologie, který má současně vliv na její metodologii, rejstřík témat, které řeší, ale způsob a směr kladení otázek. Snaží se prostřednictvím excerpce základní encyklopedické a slovníkové literatury, vybraných děl a autorů z oblasti antropologie a jiných příbuzných oborů, se kterými během svého vývoje antropologie vstupovala do dialogu (především sociologie a folkloristiky), postihnout, shrnout a rekapitulovat obecný „příběh“ pojmu tradice za posledních 150 let – od počátků antropologického myšlení v druhé polovině 19. století přes témata akulturace, modernizace a kulturní změny v polovině 20. století až po současné výzvy, které přináší interdisciplinární spolupráce s obory z oblasti přírodních věd. Důraz je přitom kladen na přirozenou konkurenci s ústředním pojmem kulturní antropologie, kterým se stala kultura. Oba pojmy se občas považují za v jistém smyslu alternativní (vzájemně zaměnitelné), a proto se nabízejí otázky, proč v antropologické teorii dostal přednost pojem kultura před pojmem tradice, zatímco ve folkloristice došlo k opaku, jak antropologie explicitně i implicitně pojem tradice během svého vývoje chápala a jak se toto pojetí tradice v antropologickém diskurzu postupně proměňovalo v závislosti na aktuálních výzkumných tématech a průnicích s jinými vědními obory. V neposlední řadě se lze ptát po budoucnosti tohoto pojmu, který prodělává návrat nejen v rovině odborně-teoretické, ale stává se praktickým, doslova žitým ohniskem identity v současném proměňujícím se a globalizujícím se světě.

Úvaha sa snaží zodpovedať na otázku, kedy a či vôbec má tuzemský emitent finančného nástroja uverejniť informáciu o kyberútoku na jeho informačný systém? Sú analyzované otázky notifikačnej povinnosti o vnútornej informácii. Úvaha smeruje k záveru, že emitent má povinnosť bezodkladne informovať o prebiehajúcom alebo dokonanom kyberútoku relevantnú verejnosť ak sú splnené niektoré podmienky kladené na kvalitu vnútornej informácie.

Autori sa v článku zameriavajú na vybrané otázky toku údajov v kontexte autonómnych vozidiel. V prvých častiach príspevku sú postupne predstavené základné pojmy danej problematiky a načrtnutá právna úprava. Následne sú charakterizované prieniky s právnou úpravou kybernetickej bezpečnosti a ochrany osobných údajov. Osobitný dôraz je kladený na otázku osobnej pôsobnosti a súvisiacej zodpovednosti v oblasti ochrany osobných údajov medzi jednotlivými aktérmi spracúvania osobných údajov v autonómnom vozidle.

Přehledová studie zpracovává aktuální domácí a zahraniční přístupy k využívání videa v učitelském vzdělávání. Poukazuje na kontinuitu vývoje, kdy se videozáznamy původně pořizované pro výzkumné účely v přibývající míře používají v přípravném a dalším vzdělávání učitelů. Přehledová studie je rozvržena do čtyř částí. V první části je pojednán kontext učitelského vzdělávání, v němž se videa používají, a je zde představeno devět vybraných přístupů, které jsou v odborné literatuře zdokumentovány. Ve druhé části jsou zodpovídány čtyři otázky, které si přehledová studie klade: (1) Jak je daný přístup začleněn do rámcové koncepce učitelského vzdělávání / podpory profesního rozvoje? (2) Jaké cíle/účely stojí v základu daného přístupu? (3) Jaké komponenty jsou součástí celku a jakou plní funkci? (4) Jaké konkrétní aktivity (uživatelů, popř. tutorů či tvůrců) jsou s videem v rámci přístupu realizovány a co se jimi má rozvíjet? Ve třetí části přehledové studie jsou diskutovány výzvy, které se v dané oblasti objevují, jakkoliv ještě mnohdy nejsou reflektovány v související odborné literatuře. Jedná se o možnosti využití virtuální reality a 360o videí a o možnostech simulované a inscenované výuky jako alternativě videozáznamů – to vše v etických souvislostech využívání videa v učitelském vzdělávání. Čtvrtá část přehledové studie je výhledem, který se pokouší odpovědět na otázku, zda lze formulovat určitá měkká doporučení (guidelines), která by mohla vést vývoj v této oblasti.Přehledová studie zpracovává aktuální domácí a zahraniční přístupy k využívání videa v učitelském vzdělávání. Poukazuje na kontinuitu vývoje, kdy se videozáznamy původně pořizované pro výzkumné účely v přibývající míře používají v přípravném a dalším vzdělávání učitelů. Přehledová studie je rozvržena do čtyřčástí. V prvníčásti je pojednánkontext učitelského vzdělávání, v němžse videa používají, a je zde představeno devět vybranýchpřístupů, kteréjsou v odbornéliteratuře zdokumentovány. Ve druhéčásti jsou zodpovídányčtyři otázky, kterési přehledovástudie klade: (1) Jak je danýpřístup začleněn do rámcovékoncepce učitelského vzdělávání / podpory profesního rozvoje? (2) Jaké cíle/účely stojí v základu daného přístupu? (3) Jaké komponenty jsou součástí celku a jakou plní funkci? (4) Jaké konkrétní aktivity (uživatelů, popř. tutorů či tvůrců) jsou s videem v rámci přístupu realizovány a co se jimi má rozvíjet? Vetřetíčásti přehledovéstudie jsou diskutovány výzvy, kterése v danéoblasti objevují, jakkoliv ještěmnohdy nejsou reflektovány v souvisejícíodbornéliteratuře. Jednáse o možnosti využitívirtuálníreality a 360o videí a o možnostech simulované a inscenované výuky jako alternativě videozáznamů – to vše v etických souvislostech využívání videa v učitelském vzdělávání. Čtvrtá část přehledové studie je výhledem, který se pokouší odpovědět na otázku, zda lze formulovat určitá měkká doporučení (guidelines), která by mohla vést vývoj v této oblasti.

Vedecké bádanie je systematický spôsob získavania vedeckých poznatkov, ktorý pokrýva nie len využitie vedeckých metód a postupov, ale aj procesy spojené s rozvojom vedeckých poznatkov ako je napríklad kladenie si otázok, tvorivé riešenie problémov, štúdium rôznych informačných zdrojov, kritické myslenie, vedecké zdôvodňovanie, zdieľanie a obhajovanie záverov. Úspešná aplikácia vedeckého bádania vo vyučovaní prírodných vied si vyžaduje dostatočnú odbornú pripravenosť učiteľov. Táto skutočnosť zvyšuje nároky na pregraduálnu prípravu učiteľov biológie z hľadiska podpory rozvoja bádateľských zručností. V obsahu príspevku predstavujeme výsledky výskumu zameraného na zhodnotenie aktuálnej úrovne bádateľských zručností študentov učiteľstva v kombinácii s predmetom biológia na Prírodovedeckej fakulte UK v Bratislave. Výsledky naznačujú, že študenti učiteľstva biológie nemajú dostatočne rozvinuté bádateľské zručnosti, najmä zručnosti spojené s plánovaním a realizovaním experimentu.

Článek je věnován odůvodnění, projasnění a také kritickému zhodnocení poněkud zkratkovitého hesla o „primátu praxe“, který v očích mnoha amerických interpretů představuje společného jmenovatele Heideggerova díla a pragmatismu v širokém slova smyslu. V mém podání nesměřuje Heideggerův důraz na praxi ani tak k převrácení tradiční hierarchie, podle níž svět nejprve poznáváme, abychom v něm mohli jednat, ale spíše k přehodnocení ontologického rámce, v němž byla otázka ohledně přednosti teorie či praxe až dosud kladena. V druhé části proto ukážu, jak Heideggerovo osobité pojetí praxe souvisí s jeho revizí bytí věcí a nás samotných, a podám důvody, proč na rozdíl od Dreyfusova, Okrentova a Blattnerova vymezení primátu praxe odmítám chápat veškerou srozumitelnost lidského života a světa jako něco odvozeného z našeho každodenního, praktického obstarávání.

Tato studie vychází z konstatování, že se historici sociologie dostatečně nezabývají otázkou, jak a jakou historii sociologie pěstovat. Naopak bohatě rozvinuté odpovědi na takovou otázku najdeme v historiografii (přírodních) věd, jejíž propojení s historiografií sociologie je proto v této studii v některých jeho aspektech sledováno. K emancipaci historie sociologie a k jejímu sblížení se s historií (přírodních) věd vyzýval svého času Robert K. Merton, na jehož postřehy a návrhy je snad možné nově navázat. Inspirován Mertonem, ale také G. Canguilhemem a L. Althusserem, klade autor této studie zvláštní důraz na otázku, jakým předmětem se má historie sociologie vlastně zabývat, stejně jako na nezbytnost kritiky sociologického textu.

I přesto, že diskuse o Nejvyšší radě soudnictví (NRS) trvá už několik dekád, komplexní analýza toho, jaké postoje ke zřízení NRS zastávají klíčoví aktéři, kterých se samospráva soudnictví týká – soudci, politici a praktikující právníci – doposud chybí. Cílem tohoto textu je tuto mezeru vyplnit a na základě rozhovorů se zástupci českých právnických, soudcovských a politických elit zmapovat argumenty, které rozdělují zastánce a odpůrce NRS. V článku si klademe tři hlavní otázky: 1) Jak se zástupci právnických, soudcovských a politických elit staví ke zřízení NRS a jakými argumenty svou pozici zdůvodňují? 2) Jakou by měla mít správa soudnictví podle nich ideální podobu? 3) Co tyto tři skupiny od vzniku NRS očekávají?Hlavní zjištění jsou následující. Soudci, politici a právníci identifikovali stejné dva klíčové problémy stávajícího systému: ministerstvo nemá kapacitu ani vizi, jak soudnictví spravovat, a mnohé kompetence proto deleguje na předsedy soudů. Příliš silné postavení předsedů soudů však vede k fragmentaci správy soudnictví a ohrožuje vnitřní nezávislost řadových soudců. Elity se nicméně liší v tom, zda zřízení NRS tyto problémy vyřeší. Většina soudců vznik NRS podporuje a očekává od ní sjednocení správy soudnictví a odbřemenění předsedů soudů. Část politiků by souhlasila s ustanovením slabého modelu NRS, pokud by kontury systému pořád nastavovalo ministerstvo spravedlnosti. Zároveň však tvrdí, že fragmentovaná správa je lepší zárukou proti ovládnutí soudnictví jednou skupinou. Právníci pak vidí v zřízení NRS více rizik než pozitiv a obávají se zapouzdření soudní moci. Klíč k řešení problémů vidí spíše v otázce právnického vzdělávání a zvýšení kvality soudního rozhodování. Současné debaty o správě soudnictví ani poslední novely zákona o soudech a soudcích však bohužel na tyto klíčové problémy identifikované respondenty dosud nereagovaly.

This dissertation deals with the issue of reading skills of pre-school aged children, their abilities to understand the text being read out to them and answer the questions related to the text meaningfully, but also to ask individual questions. It addresses a possible usage of some methods of critical thinking for this age group in the field of nursery schools. The dissertation is based on the fact that the role of the pre-school education is irreplaceable in this respect. The theoretical part concentrates on the problems related to answering the questions and asking them, on the development of cognitive processes and speech, growth of self- confidence and self-assurance as an important precondition for a pre-school child's expressing and the creation of a positive pedagogical communication in the class. It offers opportunities to use some methods of the programme called " By Reading and Writing to Critical Thinking " (RWCT) at nursery schools. The practical part of this dissertation introduces a programme based on working with the texts of different genres intended for the pre-school age. In individual lessons it is verified whether the chosen methods from the RWCT programme are suitable and if the questions asked, and the request for asking them, correspond to the abilities of pre-school aged...

The work deals with the development of readers at second stage of elementary schools with focus to basic reading strategies. Clarifies the concepts of functional literacy Reading literacy. Based on the international research PISA and PIRLS examines the state of reading Czech pupils. It monitors what is the representation of reading strategies in RVP ZV and looks at some of the group of textbooks if promote reading and encourage the use of strategies. The work examines what is the basic readership strategies, what is their application in teaching, what require this lesson for teacher and what are the possible pitfalls. Theoretical knowledge is verified by modeled lessons designed by tutorial course.

The first part renders the theoretical introduction to the problems of career guidance and the next possible educational choice. There are clarified the important terms of the work, selected parts of career progression, characteristics of development stage of pubescent with respect to the next possible educational choice at the end of the primary school. Then we get acquainted with the basic principles of methodical approach and characteristics of systemic dialog. The empiric part brings particular casuistry which illustrates searching of harmony between personality of a pupil, background for exercise of a profession, chanciness, ignorance and deficient of maturity of pupils (their parents too) for the next career progression. We try to show the importance and benefit of the systemic approach and dialog just with guidance in casuistry and discussions. It tries to show a suitable systemic approach as a theoretical and philosophical framework of career counselor in the context of the consulting situation with children and their parents. This work shows that this approach helps that the counselor does not only submit a verdict but creates a place for thinking about possibilities. Asking questions challenge the client to searching answers and active thinking about future. It becomes better...

This thesis deals with the use of innovative teaching methods and instructional strategies to support and develop literacy at the first grade of primary school. The theoretical part describes the changes in education related to curricular reform, also the change the objectives and the content of education towards the formation and development of key competencies, to prepare students for real life. This paper introduces the concept of contemporary Czech language and literature, its inclusion in the National Curriculum for Basic Education. The theoretical part focuses on the concept of literacy, reading literacy defined criteria. It also discusses the methods of critical thinking, which contribute to the development of reading skills. It also describes the course "Promoting literacy", which the author of the thesis completed in 2011. Research section presents action research, where the author verifies the theoretical knowledge of new specific methods and instructional strategies to promote literacy in practice. Research validates the effectiveness of innovative methods in terms of the development of key competencies for learning in terms of reading literacy criteria. It also examines whether these methods contribute to the education of students, whether helping to meet the objectives of cognitive...