To see the other types of publications on this topic, follow the link: Kvalitativní výzkum.
Journal articles on the topic 'Kvalitativní výzkum'
Create a spot-on reference in APA, MLA, Chicago, Harvard, and other styles
Consult the top 50 journal articles for your research on the topic 'Kvalitativní výzkum.'
Next to every source in the list of references, there is an 'Add to bibliography' button. Press on it, and we will generate automatically the bibliographic reference to the chosen work in the citation style you need: APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver, etc.
You can also download the full text of the academic publication as pdf and read online its abstract whenever available in the metadata.
Browse journal articles on a wide variety of disciplines and organise your bibliography correctly.
1
Vlčková, Kateřina, and Kateřina Lojdová. "Když čísla a slova spolupracují: smíšený design v ukázkách z výzkumu moci ve školní třídě." Pedagogická orientace 26, no. 3 (2016): 482–511. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-3-482.
Full textAbstract:
Cílem naší studie je představit metodologii smíšeného designu výzkumu na konkrétním příkladu. Zvolily jsme si tříletý výzkum moci ve školních třídách studentů učitelství, financovaný Grantovou agenturou ČR. Propojení kvantitativní a kvalitativní metodologie ilustrujeme na úrovni teorie, formy smíšeného designu, výzkumné otázky, vzorku, sběru dat, analýzy dat a jejich interpretace. Ukazujeme také konkrétní příklady možných podob integrace výsledků kvalitativní a kvantitativní analýzy dat, které přispívají k odhalení další dimenze jevu, míry odlišnosti perspektiv aktérů či nuancí ve zjištěních. V úvodní části studie se zabýváme rozdíly kvantitativního a kvalitativního výzkumu a jejich dekonstrukcí. Ukazujeme historický vývoj smíšeného výzkumu, co je a co není smíšeným výzkumem a jaké jsou jeho základní formy. Diskutujeme o integrovaném designu výzkumu, paralelizaci a integraci jako základním principu smíšeného výzkumu a na závěr studie otvíráme také některé kritické otázky smíšené metodologie.
2
Lojdová, Kateřina. "Sňatek z rozumu? Výzkum a výuka v pregraduální přípravě učitelů na příkladu kvalitativního výzkumu." Pedagogická orientace 26, no. 1 (2016): 51–75. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-1-51.
Full textAbstract:
Cílem této kritické studie je představit vztah výzkumu a výuky v pregraduální přípravě učitelů na příkladu kvalitativního výzkumu. Studie se skládá ze dvou částí. První část se zabývá historicky a terminologicky vztahem výzkumu a výuky v českém i v zahraničním kontextu. Druhá část se zaměřuje na kvalitativní výzkum v pregraduální přípravě učitelů a pojmenovává benefity i rizika tohoto spojení pro studenty učitelství a vysokoškolské učitele. V závěru shrnujeme efekty spojení výzkumu a výuky pro pedagogickou vědu, autonomii akademiků a pro učitelskou profesi.
3
Sedláčková, Jitka, and Edit H. Kontra. "Foreign Language Learning Experiences of Deaf and Severely Hard-of-Hearing Czech University Students." Pedagogická orientace 29, no. 3 (2019): 336–58. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2019-3-336.
Full textAbstract:
Předkládaná studie popisuje kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo získat vhled do zkušeností a názorů čtyř českých neslyšících či těžce sluchově postižených vysokoškolských studentů či absolventů s učením se anglickému jazyku. V rámci mezinárodního projektu byly se dvěma ženami a dvěma muži provedeny rozhovory, které poskytují osobní pohled na potřeby, problémy a preferované výukové a učební strategie studentů se ztrátou sluchu. Na základě deskriptivně-interpretační analýzy dat provedené dle principů kvalitativního výzkumu byla identifikována čtyři hlavní témata: Zkušenosti s učením, Motivace, Jazyková modalita výuky a Učební strategie a autonomie. Výsledky výzkumu ukazují na význam zkušeností s výukou a učením se získaných na základní a střední škole a potřebnost učitelů, kteří důvěřují schopnostem neslyšících studentů a dokáží používat český znakový jazyk. Zjištěn mohou být přínosná pro učitele jazyků a jejich odbornou přípravu stejně jako pro tvůrce vzdělávací politiky a jsou přenositelná pro podobné kontexty.
4
Kekule, Martina. "Výzkum pomocí oční kamery ve fyzikálním vzdělávání." Scientia in educatione 5, no. 2 (2014): 58–73. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.107.
Full textAbstract:
Rešeršní článek představuje metodu oční kamery a její využití ve výzkumech ve fyzikálním vzdělávání. Oční kamera se poměrně často využívá ve výzkumu marketingu, medicíně, výzkumu čtení, vzdělávání sportovců apod.; v oblasti fyzikálního vzdělávání je použití této výzkumné metody poměrně vzácné. Článek uvádí přehled pěti studií, které se zaměřily na přístupy žáků při řešení úloh z mechaniky nebo elektřiny a magnetismu. Navíc uvádí jednu studii z oblasti vzdělávání v biologii. Metoda byla použita jak pro kvalitativní, tak pro kvantitativní typ výzkumu. Nejčastěji byly porovnávány charakteristiky očního zkoumání vizuálního materiálu pro výkonově různě úspěšné skupiny žáků. Zkoumáni byli studenti převážně z VŠ v počtu 11-43. Získané výsledky naznačují několik rozdílů v přístupu mezi žáky s horším a lepším výkonem. Limity metody jsou uvedeny v závěrečné části.
5
Kubátová, Helena, and Michal Malacka. "Výkon činnosti mediátora z pohledu zapsaných mediátorů." Časopis pro právní vědu a praxi 28, no. 3 (2020): 469–502. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2020-3-9.
Full textAbstract:
Cílem článku je odpovědět na výzkumnou otázku, jak zapsaní mediátoři reflektují obecný a specifický výkon mediace v ČR. Přestože má výkon mediace svá kodifikovaná pravidla daná zákonem o mediaci, náš výzkum se nesoustředil jen na zákonnou úpravu, ale také na zkoumání praxe mediace v rámci úpravy tohoto zákona. Data byla získána empirickým kvalitativním výzkumem pomocí hloubkových rozhovorů se zapsanými mediátory. Článek se kromě úvodu a závěru skládá ze dvou částí. V první části popisujeme metodologii kvalitativního výzkumu. Zaměřujeme se v ní na výzkumnou otázku, cíl výzkumu a použitou metodu, dále seznamujeme s konstrukcí a strukturou vzorku případů a také s metodikou sběru a analýzy kvalitativních dat. Ve druhé části prezentujeme model zakotvené teorie výkonu mediace, který byl vytvořen na základě analýzy a interpretace dat.
6
Pavlasová, Lenka. "Disertační práce se zaměřením na didaktiku biologie v České republice v letech 2004 – 2013." Scientia in educatione 6, no. 2 (2015): 4–15. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.234.
Full textAbstract:
Disertační práce je důležitým ukazatelem kvality doktorského studia. V předložené studii byl proveden kvalitativní výzkum 19 disertačních prací z didaktiky biologie obhájených v období let 2004–2013 metodou obsahové analýzy. Byly zkoumány tyto ukazatele: oborové téma, stupeň zkoumané školy, metody sběru dat při výzkumu, počet autocitací a jejich kvalita, případný praktický výstup do praxe a jeho charakter. Autory prací byly z 64 % ženy a z 36 % muži. Oborová témata byla zastoupena nevyváženě, některá byla zcela opomíjena (např. biologie hub). V pracích byly zkoumány všechny stupně školy: preprimární, primární, nižší a vyšší sekundární a vysokoškolský (0–3 a 5–6 podle ISCED97). Hlavní metodou sběru dat byl dotazník, následovaný obsahovou analýzou dokumentů, pozorováním, didaktickým testem a interview. Počet vlastních prací autora citovaných v disertační práci byl značně kolísavý. Práce, které obsahovaly malé množství autocitací, obsahovaly většinou ještě praktický výstup (didaktickou aplikaci) a nebyly výlučně výzkumné.
7
Žák, Vojtěch. "Metody sběru dat využívané didaktikou fyziky v mezinárodním prostředí." Scientia in educatione 7, no. 2 (2016): 18–33. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.349.
Full textAbstract:
Strategickým cílem výzkumu, jehož součástí je tato přehledová studie, je reï¬ektovat vývoj a současný stav didaktiky fyziky (physics education research, dále PER). Cílem této studie je podat přehled metod sběru dat, a podpořit tak diskuzi o metodách výzkumu využívaných v této oblasti. K řešení výzkumného problému byl použit kvalitativní přístup a za metodu sběru dat obsahová analýza výzkumných sdělení. Za zdroj těchto textů byla zvolena databáze SCOPUS, přičemž analýza se omezila na relevantní časopisecké články, které byly publikovány v letech 2010 až 2014 a které jsou psány anglicky. Celkem bylo analyzováno 146 článků. Jako metody sběru dat jsou využívány v oblasti PER dotazník, interview a didaktický (zejména konceptuální) test. Dále se uplatňuje analýza nejrůznějších dokumentů, pozorování, příp. další metody. Přínosem pro další výzkum v oblasti PER, ať na mezinárodní nebo lokální úrovni, může být fakt, že v mezinárodním prostředí existují standardizované výzkumné nástroje, zejména konceptuální testy a různé dotazníky. Protože tato studie abstrahuje do značné míry od fyzikálního obsahu, mohou být uvedená zjištění přínosná i pro výzkumníky v oblasti science education research.
8
Samková, Libuše. "Didaktické znalosti obsahu budoucích učitelů 1. stupně základní školy před studiem didaktiky matematiky." Scientia in educatione 7, no. 2 (2016): 71–99. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.254.
Full textAbstract:
Předkládaná studie se věnuje problematice zkoumání didaktických znalostí obsahu v matematice v kontextu vzdělávání budoucích učitelů 1. stupně ZŠ. Jako nástroj pro zkoumání těchto znalostí představuje výukovou pomůcku Concept Cartoons. První část příspěvku uvádí přehled souvisejícího výzkumu, v druhé části popisujeme kvalitativní výzkum s přípravnou studií. Přípravná studie byla zaměřena na způsob použití Concept Cartoons jako nástroje pro zkoumání didaktických znalostí obsahu, vlastní výzkum byl zaměřen na zkoumání didaktických znalostí obsahu u budoucích učitelů 1. stupně ZŠ. Účastníky výzkumu byli studenti druhého ročníku pětiletého magisterského oboru Učitelství pro 1. stupeň ZŠ, kteří ještě nenavštěvovali univerzitní kurz didaktiky matematiky. Zájem byl soustředěn na znalosti v oblasti číselných oborů. Výsledky šetření potvrdily, že neformální základy didaktických znalostí obsahu mohou někteří budoucí učitelé úspěšně získávat z vlastních zkušeností v roli žáka/studenta na základní škole, střední škole a během nedidaktických univerzitních kurzů. Analýza dat odhalila několik respondentů s dobrou znalostí učebních úloh a žákových miskoncepcí. Zároveň jsme však objevili i respondenty, kteří nejsou schopni rozlišovat mezi identifikací, příčinou a nápravou chyby a kteří mají o možném uvažování žáků nerealistické mylné představy. Obecné výsledky šetření jsou ve studii doloženy konkrétními datovými úryvky.
9
Jašková, Jana. "Subjektivní percepce profesních počátků vysokoškolských učitelů odborné angličtiny: kvalitativní výzkum didaktických znalostí obsahu." Pedagogická orientace 25, no. 5 (2015): 700–721. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2015-5-700.
Full textAbstract:
Cílem empirické studie je popsat výzkum zaměřený na vysokoškolské učitele odborného anglického jazyka a subjektivně vnímané změny v jejich didaktických znalostech obsahu z retrospektivního pohledu na profesní počátky; konkrétně se tato studie zaměřuje na první, kvalitativní fázi celého výzkumného šetření. V první části příspěvku jsou popsána teoretická východiska týkající se klíčových pojmů, jako jsou didaktické znalosti obsahu a odborný anglický jazyk, které jsou tematizovány mj. ve vztahu k profesní skupině začínajících vysokoškolských učitelů odborné angličtiny. Druhá část studie je zaměřena na popis celého smíšeného výzkumného designu včetně cíle výzkumného šetření a výzkumných otázek. Třetí část je věnována popisu první, kvalitativní fáze tohoto výzkumu, v níž sběr dat proběhl formou retrospektivních polostrukturovaných rozhovorů se čtrnácti dostupnými vysokoškolskými učiteli odborného anglického jazyka na téma prvních tří let jejich praxe a ve které analýza byla uskutečněna tematickým kódováním. Čtvrtá část příspěvku prezentuje získaná data, přičemž pozornost je zaměřena na jednotlivé složky didaktických znalostí obsahu – pojetí cílů výuky, znalosti kurikula, znalosti výukových strategií a znalosti o porozumění studentů. Výsledky naznačují, s jakými zásadními problémy se na počátku své profesní dráhy učitelé setkávali. Z těchto zjištění lze dovozovat potřebu zavedení specifického přípravného vzdělávání pro budoucí akademické pracovníky vyučující odborný anglický jazyk na českých vysokých školách.
10
Janečková, Tereza. "Žáci-cizinci z východní Evropy (Ruska a Ukrajiny): Školní docházka a spolupráce se školou perspektivou rodičů." Sociální pedagogika / Social Education 8, no. 2 (2020): 59–70. http://dx.doi.org/10.7441/soced.2020.08.02.04.
Full textAbstract:
Příspěvek se věnuje výsledkům studie realizované jako součást dizertačního výzkumu, jejímž cílem bylo prozkoumat rodičovskou percepci základního vzdělávání žáků ruského a ukrajinského původu. Teoretický rámec se soustřeďuje na okolnost minoritního původu a sociokulturní kapitál rodiny a jejich roli v rámci školní docházky. Dlouhodobý kvalitativní výzkum byl veden následujícími výzkumnými otázkami: Jak rodiče hodnotí české základní školství a spolupráci se školou? Jak vyhodnocují svou pozici v rámci edukačního procesu a od čeho ji odvozují? Které strategie ve vztahu ke vzdělávání zvažují a volí a co je ovlivňuje? Výzkumný soubor tvořilo deset rodinných jednotek s alespoň jedním žákem základní školy hlavního vzdělávacího proudu. Tvorba dat probíhala formou polostrukturovaných rozhovorů s rodiči, případně doplněných o pozorování rodinné interakce a neformální rozhovory s dětmi. Navzdory limitům v podobě velikosti výzkumného souboru, který neumožňuje představit zobecňující závěry, zjištění poukazují na ambivalentní charakter kulturní odlišnosti, která funguje jako potenciální zdroj praktických, sociálních a psychologických bariér. Ty pak spolu s dalšími sociokulturně založenými rozpory představují významný aspekt reflexe a případné transformace očekávání, aspirací a cílů, které rodiče na vzdělávání zaměřují.
11
Šeďová, K., and R. Švaříček. "Jak psát kvalitativně orientované výzkumné studie. Kvalita v kvalitativním výzkumu." Pedagogická orientace 23, no. 4 (2013): 478–510. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-4-478.
Full textAbstract:
Cílem této metodologické studie je definovat základní pravidla dobré kvalitativně orientované empirické studie, to znamená výzkumné zprávy prezentující výsledky kvalitativního výzkumného šetření, která je určena k publikaci v odborném vědeckém časopise. Sdílíme přitom odstup vůči jednoznačně formulovaným kritériím kvality kvalitativního výzkumu, která mohou omezovat autonomii výzkumníka v rozhodování o vlastních postupech. Naše pravidla je proto třeba vnímat jako rámcová doporučení, která umožní autorovi udržet kontrolu nad kvalitou vlastního výzkumu. Uváděná pravidla se vztahují ke čtyřem klíčovým oblastem výzkumné zprávy: věnujeme se (1) teoretickému rámci studie, (2) popisu plánu a průběhu výzkumu, (3) výstupům z analýzy a interpretaci dat a (4) jazyku a stylu psaní výzkumné zprávy. Postupně definujeme 16 základních pravidel kvalitativního psaní, která vykládáme za pomoci metodologické literatury a komentovaných příkladů z publikovaných i nepublikovaných kvalitativních studií. Domníváme se, že uvedená pravidla lze doporučit začínajícím autorům odborných vědeckých textů určených pro recenzované pedagogické časopisy jako základní vodítka.
12
Dvořák, Dominik. "R. Švaříček, K. Šeďová a kol.: Kvalitativní výzkum v pedagogických vědách." ORBIS SCHOLAE 2, no. 3 (2018): 159–60. http://dx.doi.org/10.14712/23363177.2018.265.
Full text
13
Pavlíková, Stanislava. "Qualitative Research Focused on Teaching of English for Specific Purposes at Universities." ACC Journal 21, no. 3 (2015): 47–56. http://dx.doi.org/10.15240/tul/004/2015-3-005.
Full text
14
Slepičková, Lenka. "„Firma vydělává, děti se učí, žena je hodná a já jsem šťastný.“ Představy dětí o budoucím životě." Sociální studia / Social Studies 9, no. 2 (2012): 83–102. http://dx.doi.org/10.5817/soc2012-2-83.
Full textAbstract:
Text se soustředí na otázku, jak děti, konkrétně děti navštěvující 3. a 7. třídy základní školy (tedy děti ve věku 8–10 a 12–13 let) – přemýšlejí o svých budoucích životních drahách, jak je prezentují, na co v jednotlivých oblastech svého života aspirují. Zajímá nás také, jak se tyto aspirace liší u dívek a chlapců, a zda v nich můžeme najít odrazy individualizačních tendencí, připisovaných životním drahám v pozdní modernitě, či konkrétních socializačních vlivů. Článek vychází z dat z výzkumu na dvou moravských základních školách, v němž byly použity různé kvalitativní nástroje sběru dat (kreslení, slohové práce, vytváření časových os atd.). Data ukazují, jak děti vnímají sociální normy a hodnoty vztahující se k různým životním fázím a jak vnímají různá očekávání vztahující se k genderu. Časové osy i volněji formulované životní plány dívek a chlapců v našem výzkumu odrážejí kulturně předepsanou a očekávanou biografii popisovanou jako sled životních etap, začínající přípravou na život ve vzdělávacím systému a pokračující nabýváním kompetencí spolu se zvyšujícím se věkem a vrcholící jejich ztrátou ve věku vyšším. Výzkum ukázal, že děti vnímají odlišnost očekávání ve vztahu k genderu, o své budoucnosti uvažují primárně jako chlapci a dívky. Zatímco dívky popisují ve svých budoucích životních plánech intenzivní a úspěšné zapojení se do rodinného, stejně jako do profesního života, chlapci projektují svou budoucnost coby budoucnost solitérů uprostřed rodin, jejichž životní styl a aktivity nejsou rodinným životem a vztahy k ostatním příliš determinovány. Chlapci plánovaný životní styl je tedy vysoce individualizovaný, dominuje mu realizace vlastních profesních i volnočasových představ a úspěch v těchto sférách, jakkoli se odehrává v kulisách rodin.
15
Chromčáková, Adéla, and Halina Starzyczná. "CUSTOMER RELATIONSHIP MANAGEMENT IN SMALL AND MEDIUM-SIZED ENTERPRISES OF THE MORAVIAN-SILESIAN REGION: QUALITATIVE RESEARCH." Acta academica karviniensia 19, no. 2 (2019): 42–54. http://dx.doi.org/10.25142/aak.2019.013.
Full text
16
Kostková, K. "K rozvoji interkulturní komunikační kompetence studentů učitelství anglického jazyka." Pedagogická orientace 23, no. 1 (2013): 72–91. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-1-72.
Full textAbstract:
Cílem studie je představit výzkumné šetření v oblasti hodnocení rozvoje interkulturní komunikační kompetence (dále ICC1) u studentů učitelství anglického jazyka pro základní školy v rámci studijního předmětu Intercultural Communicative Competence. Fenomén interkulturality klade nové nároky nejen na pedagogickou praxi, ale i výzkum. Zaměřujeme se tedy na tematiku interkulturní výchovy a vzdělávání s klíčovým cílem rozvoje ICC. Předpokladem pro výzkumné uchopení problematiky je konceptualizace konstruktu ICC a jeho následná didaktizace, tj. rozvoj a hodnocení. V rámci realizovaného výzkumného šetření jsme využili kvantitativního i kvalitativního přístupu ke sběru i analýze dat; jako techniky sběru dat byl využit dotazník YOGA Form a ohniskové skupiny, jejichž transkripty byly podrobeny obsahové analýze. Výzkumný soubor tvořilo 17 studentů učitelství anglického jazyka (15 žen a 2 muži; průměrný věk: 24 let). Cílem výzkumného šetření bylo odhalit, zda u studentů na základě absolvování studijního předmětu Intercultural Communicative Competence došlo k rozvoji jednotlivých dimenzí ICC a pokud ano, tak jakých dimenzí a v jaké míře. Výsledky výzkumu potvrdily, že u studentů došlo k rozvoji všech dimenzí ICC, avšak v různé míře. Signifikantní rozvoj byl zaznamenán v oblasti dimenzí znalostí a dovedností. V rámci dimenze povědomí a postojové pak došlo k iniciaci rozvojových tendencí, což s ohledem na obtížnost jejich didaktizace hodnotíme kladně, jelikož i podpora rozvoje reflektivního potenciálu studentů ve vztahu k rozvoji ICC (i iniciaci toho rozvoje) hraje důležitou roli. Na základě výsledků výzkumu diskutujeme možné implikace těchto výstupů, tj. zejména rozvoj dimenze znalostní a dovednostní, pro teorii i praxi.
17
Hloušková, L. "Informální učení v kariéře žen." Pedagogická orientace 23, no. 3 (2013): 342–63. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-3-342.
Full textAbstract:
Cílem příspěvku je popsat, jak informální učení ovlivňuje kariérový rozvoj žen. Odpovědi na uvedenou otázku vychází z kvalitativního šetření, které bylo součástí výzkumu podle zadání Centra Euroguidance ČR s názvem: Potřeby dospělých ve vztahu k řízení své kariéry a možnosti jejich uspokojování prostřednictvím služeb kariérového poradenství. Kvalitativní šetření bylo realizováno v duchu biografického výzkumu s využitím metody životního příběhu a pro účely tohoto příspěvku byl sestaven výzkumný vzorek sedmi žen různého věku, stejného stupně vzdělání, s minimálně jednoletou zkušeností v zaměstnání a s různými typy změn v kariéře. Z dat vyplývá, že se ženy učí buď v důsledku tlaku určité situace, nebo tzv. do zásoby. Pokud se ženy učí v důsledku tlaku konkrétní situace, informální učení představuje nástroj uspokojování různých potřeb vnímaných jako deficit. Ženy, které se učily výhradně v důsledku tlaku aktuálních situací, obvykle neplánovaly svůj kariérový rozvoj v dlouhodobé perspektivě a informální učení se z hlediska řízení kariérového rozvoje stává nástrojem změny aktuálního stavu. V případě, že se ženy učí tzv. do zásoby, snaží se uspokojit potřeby, které lze podle Maslowovy pyramidy potřeb zahrnout do tzv. seberealizačních potřeb. Tyto ženy plánovaly svůj kariérový rozvoj v dlouhodobém horizontu a informální učení lze v jejich případech považovat za přímý nástroj jejich kariérového rozvoje.
18
Adamec, Petr. "Editorial." Lifelong Learning 10, no. 2 (2020): 129–30. http://dx.doi.org/10.11118/lifele20201002129.
Full textAbstract:
Vážení čtenáři, milé kolegyně a kolegové, přátelé celoživotního vzdělávání, právě jste otevřeli druhé číslo časopisu Lifelong Learning – Celoživotní vzdělávání vydané v roce 2020. Dovoluji si tvrdit, že svým obsahem je skutečně velmi zajímavé. V tomto polytematickém čísle vám mimořádně nabízíme větší množství čtení, než tomu bývá obvykle – celkem pět studií a dva recenzní příspěvky. A kterým tématům se jejich autoři v tomto čísle věnují? Alena Bendová a Marie Horáčková z Mendelovy univerzity v Brně představují názory studentů učitelství na průběh pedagogické praxe. Zajímavé na této studii je, že výchozím materiálem zkoumání byly deníky pedagogické praxe studentů a následně – s cílem proniknout hlouběji do problematiky – využily autorky projektivní techniku nedokončených vět. Obecně se pak zamýšlejí nad případnými změnami vedoucími ke zkvalitnění průběhu praxe jak na straně organizátorů, tak cvičných škol. Katarína Fuchsová a Jana Kapová z Prešovské univerzity prezentují výsledky výzkumu efektivnosti invervenčního programu koedukačních aktivit dětí a seniorů žijících v domovech sociálních služeb. Obě autorky vycházejí z přesvědčení, že vzájemná interakce dětí a seniorů má potenciál ovlivňovat vnitřní prožívání a následné projevy chování u obou skupin. Jitka Lorenzová, Blanka Jirkovská a Lenka Mynaříková z Českého vysokého učení technického v Praze se zaměřily na digitální kompetence středoškolských učitelů. Představují zde výsledky z výzkumu, jehož se zúčastnilo úctyhodných 2015 respondentů. Cílem autorek bylo porovnat znalostní a uživatelská specifika učitelů ICT a technických věd s ostatními učiteli. Předpokládám, že stejně jako mě i vás zajímá, jak tento výzkum dopadl. Barbora Nekardová z Masarykovy univerzity přispěla opravdu zajímavou studií na téma rozvoje vysokoškolských učitelů. Položila si otázku, jak vnímají a hodnotí svůj pedagogický rozvoj, a představuje zde výsledky kvalitativní analýzy hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s vysokoškolskými učiteli, kteří se účastnili dvousemestrálního programu zaměřeného na rozvoj pedagogických kompetencí. Své výsledky pak diskutuje v kontextu současných snah vysokoškolských institucí o dosahování excelence ve výuce. Kolegyně Markéta Šnýdrová a Gabriela Ježková Petrů z Vysoké školy ekonomie a managementu představují příležitosti, ale také limity vzdělávání formou e-learningu ve vztahu k vývoji společnosti a technologickým a obsahovým požadavkům na vzdělávací aktivity z pohledu příslušníků generace Y a generace Z. Můžeme říci, že takový příspěvek je z dnešního pohledu určitě zcela namístě. V závěrečné části tohoto čísla naleznete dvě recenze. Autorem první z nich je Pavel Pecina z Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně, který reflektoval knihu Dagmar Sieglové Konec školní nudy: didaktické metody pro 21. století. Autorkou druhé recenze je Dominika Temiaková z Pedagogické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře, která pro náš časopis zpracovala recenzi publikace autorů Pirohová, Lukáč a Lukáčová Vzdelávanie dospelých Rómov z marginalizovaných komunít. Přeji vám příjemné chvíle strávené ve společnosti našeho časopisu a dovolte mi, abych vás upozornil na novou podobu internetových stránek časopisu Lifelong Learning – Celoživotní vzdělávání (lifelonglearning.mendelu.cz), které jsme aktualizovali tak, aby odpovídaly všem požadavkům kladeným na moderní odborné vědecké časopisy a jejich standardům. Všechny práce na novém webu by měly být dokončeny v průběhu měsíce září. Petr Adamec předseda redakční rady
19
Sýkorová, Dana. "Změna sociologické perspektivy aneb od nukleární rodiny k širší rodině." Sociální studia / Social Studies 6, no. 4 (2009): 43–54. http://dx.doi.org/10.5817/soc2009-4-43.
Full textAbstract:
Otázky položené autorkou v článku mají společného jmenovatele: snahu nasměrovat sociologické bádání k cíli porozumět rodinným vztahům „za hranicemi“ nukleární rodiny – zejména vztahům intergeneračním (ale nejen jim), postihnout jejich podstatu v celé složitosti, tvárnosti a rozmanitosti, s ohledem na strukturální a situační kontexty, s patřičnou senzitivitou k vlivu genderu, věku, etnika, třídy. Podstatným úkolem je rozvíjet teorii intergeneračních rodinných vztahů: vyrovnat se s překonanými teoretickými přístupy, teoriemi a koncepty (teorií závazku – obligation theory, teorií citových vazeb – attachment theory), prověřit současné teorie – etablované i nově vznikající (teoretický model solidarity vs. teorii ambivalence, apod.), zasazovat do teoretického rámce empirická zjištění. Výchozí apel jít ve zkoumání české rodiny „za“ rodinu nukleární, můžeme v takto vymezeném rámci vztáhnout i na metodologii: zde bychom měli jít „za“ pohled zprostředkovaný kvantitativními výzkumy, tj. rovněž cestou kvalitativních a integrovaných studií, „za“ statický pohled na rodinu k postižení dynamiky intergeneračních vztahů pomocí longitudinálních výzkumů, „za“ hranice disciplíny prostřednictvím výzkumů multidisciplinárních či interdisciplinárních, „za“ hranice české sociologie realizací mezinárodních komparativních výzkumů.
20
Kresa, Jiří. "Zastánce jako klíčový hráč v eliminaci šikany." Pedagogická orientace 29, no. 2 (2019): 129–48. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2019-2-129.
Full textAbstract:
Příspěvek se věnuje sociální roli zastánce jako „klíčového hráče“ v elimi-naci šikany. Cílem příspěvku je na základě kvalitativního výzkumu co nejdetailněji zachytit charakterové vlastnosti a přepokládané vlivy prostředí zastánců v šikaně. Jde především o vlastnosti související s prosocialitou a situační vlivy, které spoluur-čují míru „odvahy zastat se“. Výběrovým souborem kvalitativního výzkumu byly tři skupiny respondentů. První skupinou byli žáci a žákyně v rané adolescenci ve věku 11–13 let (5 respondentů). Nominace zastánců vycházela ze dvou hlavních kritérií definice šikany. Zastánce byl definován jako osoba, jež se zastává těch, kterým ně-kdo ubližuje a nemohou/neumí se bránit. Kvalitativní studie sledovala, jak percipují zastánci své projevy spojené se zastáváním se viktimizovaných spolužáků a se zasta-vováním šikany. Další skupinou respondentů byli rodiče zastánců (11 respondentů) a třetí skupinou potom třídní učitelé zastánců (12 respondentů). Výzkumným zámě-rem bylo zjistit, jak vnímají rodiče své děti v roli zastánce z hlediska jejich prosoci-ality a sociálních vztahů (uvnitř rodiny, s vrstevníky). Důležitým zjištěním také bylo, jak konkrétní projevy pomoci a zastávání se druhých vnímají třídní učitelé zastánců. Po prostudování dat se ukázala jako vhodná aplikace analytické metody tematické analýzy. Výsledky naznačují, že zastánci v šikaně se snaží aktivně spoluvytvářet po-zitivní klima třídy. Většinou jsou k tomu vybaveni i řadou nezbytných osobnostních charakteristik a dovedností. Těmto žákům se také dostává všemožné podpory z širo-ké sociální sítě, ve které se pohybují (např. od rodičů a učitelů).
21
Vidomus, Petr. "Česká klimaskepse: úvod do studia." Sociální studia / Social Studies 10, no. 1 (2013): 95–127. http://dx.doi.org/10.5817/soc2013-1-95.
Full textAbstract:
Klimatický skepticismus se stává stále zřetelnějším a zjevně narůstajícím sociálním fenoménem. Západní teoretici doposud popsali různé formy, kterých skepticismus nabývá, i faktory, které jeho nárůst podporují. V posledních čtyřech až pěti letech pozorujeme v Česku známky podobného trendu, kdy se snižuje množství lidí, kteří antropogenní změny klimatu považují za závažné a postupně se zvětšuje podíl „skeptické populace“. První část studie shrnuje dostupná kvantitativní data týkající se obecně percepce změn klimatu a zvláště veřejné klimaskepse. Druhá část se zaměřuje na skeptické kontrahnutí v ČR a popisuje jeho rámovací strategie, kterými konstruuje „neproblematičnost“ daného jevu. Na základě kvalitativního výzkumu českých klimaskeptiků představuji zejména tři okruhy témat, která se v rozhovorech s nimi vynořila jako specificky česká: recepce české veřejnosti jako „švejkovsky skeptické“ a ideologicky imunní (díky historické zkušenosti komunismu), výrazná (i ambivalentní) role Václava Klause a „přirozený“ překryv euro- a klimaskepticismu. V závěru nastiňuji směry, kterými by se výzkum české klimaskepse mohl dále ubírat.
22
Majcík, Martin. "Postupy používané učiteli ve vztahu k žákovské chybě při interakci s celou třídou." Pedagogická orientace 28, no. 3 (2018): 472–95. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2018-3-472.
Full textAbstract:
Cílem výzkumné studie je identifikovat postupy, které učitelé volí ve spojitosti s žákovskou chybou. Pozornost je věnována výhradně těm situacím, jež se pojí s chybami, ke kterým dochází při interakci učitele s celou třídou. V teorii je představena definice chyby a vývoj jejího pojetí v kontextu výuky. Dále jsou představeny jednotlivé oblasti učitelské práce s chybným žákovským výkonem. Výzkumné šetření má kvalitativní charakter a použity byly metody pozorování a rozhovoru. Sběr dat byl realizován ve výuce českého jazyka v devátém ročníku základní školy. Výsledkem šetření je vymezení čtyř postupů, které učitelé v rámci práce s chybou realizují. Dva postupy představují způsob reakce na chybný výsledek v odlišných výukových situacích a definovány jsou jako adaptivní reakce na chybu a relativizace chybné odpovědi. Zbylé dva postupy chybě předcházejí a jejich prostřednictvím učitel ovlivňuje význam chyby v sociálním prostředí dané školní třídy. Jedná se o ochranu před chybnou odpovědí u vybraných žáků a minimalizaci negativního pojetí chyby.
23
Šíp, Radim. "Pedagogika a paradigmatický obrat v metodologii a teorii." Pedagogická orientace 25, no. 5 (2015): 671–99. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2015-5-671.
Full textAbstract:
Příspěvek popisuje paradigmatický obrat, který pozměňuje raně moderní východiska vědy. Opouští objektivistický realismus a korespondenční teorii pravdy a poznání. V textu autor představuje pragmatistickou teorii poznání (Dewey) a závěry pozdní fenomenologie (Merleau-Ponty, Barbaras, Ricoeur), která znovu objevuje faktické kořeny transcendentální roviny. Oba směry zdůrazňují vliv tělesnosti na proces poznání, což vede k závazkům, jež významně proměňují metafyzická východiska moderní vědy. Změny, které autor popisuje, se dotýkají jak metodologické, tak teoretické roviny. Na rovině metodologie autor poukazuje na to, jak je rozpouštěna příliš striktní hranice mezi přírodními a sociálními vědami a mezi kvantitativní a kvalitativní metodologií, a dokládá potřebu nahradit tato rozdělení tzv. „kontinuitou disciplinovaného vědeckého výzkumu“. Na teoretické rovině autor popisuje změnu role teorie a význam, jaký v této proměně hraje znovuobjevení somatické dimenze lidského poznání. Všechny tyto změny zásadně proměňují sebereflexi vědy jak na obecné úrovni, takna úrovni jednotlivých disciplín – tedy i v pedagogice.
24
Soukup, Václav. "Culturology: A New Syntesis (Science of Culture in Central Europe)." Anthropologia integra 1, no. 1 (2010): 29–37. http://dx.doi.org/10.5817/ai2010-1-29.
Full textAbstract:
Pojem kulturologie uvedl do společenských věd v první polovině 20. století americký kulturní antropolog Leslie Alvin White. Podle Whita je předmětem kulturologie studium kultury jako relativně autonomní extrasomatické vrstvy reality – jevu „sui generis“, který se vyvíjí podle svých vlastních zákonů nezávisle na člověku. Současná kulturologie ale není pouhým oživením myšlenek Leslie Whitea, ale představuje především reakci na stále narůstající diferenciaci, specializaci a dezintegraci věd o člověku, společnosti a kultuře. Moderní kulturologie vychází z globálního antropologického chápání kultury jako systému nadbiologických prostředků a mechanismů, jejichž prostřednictvím se člověk adaptoval k vnějšímu prostředí. Kulturologie se pokouší překonat roztříštěnost přístupu ke kultuře a odhalit vnitřní vztahy, které mezi kvalitativně různými oblastmi kultury existují. Vychází přitom z předpokladu, že kulturu je možné zkoumat na třech základních úrovních: 1. V atributivním smyslu na úrovni rodu Homo jako univerzálně lidský fenomén, který člověka odlišuje od ostatních živočichů. Kultura z tohoto hlediska představuje specifický adaptační mechanismus – univerzální technologii lidstva. 2. V distributivním smyslu na úrovni konkrétních sociokulturních systémů – lokálních kultur, subkultur a kontrakultur. Kultura z tohoto hlediska představuje systém artefaktů, sociokulturních regulativů a idejí sdílených a předávaných členy určité společnosti. 3. V osobnostním smyslu na úrovni jednotlivce. Kultura z tohoto hlediska představuje determinantu lidského chování a prožívání, mechanismus, který člověka utváří v procesu socializace a enkulturace. Charakteristickým rysem takto koncipované disciplíny je její generalizační funkce. Zatímco speciální vědy studují dílčí aspekty sociokulturní reality, kulturologie se zabývá systémovým výzkumem kultury jako integrované totality, kterou je možné studovat komplexně na různých strukturálních úrovních. Mezi základní kulturologické disciplíny, které tvoří základ obecné kulturologie patří filozofie člověka a kultury (výzkum kultury na úrovni rodu Homo), sociokulturní antropologie, sociologie kultury, kulturní ekologie, dějiny kultury (výzkum kultury na úrovni sociokulturních systémů) a psychologie kultury (výzkum kultury na úrovni jednotlivce).
25
Vorlíček, Radek. "Sociální vzdálenost ve speciální třídě." Anthropologia integra 9, no. 1 (2018): 25–30. http://dx.doi.org/10.5817/ai2018-1-25.
Full textAbstract:
Článek zkoumá dynamiku sociální vzdálenosti mezi žáky v základní škole, která se nachází v severních Čechách. Všímá si důsledků protiromských demonstrací z let 2011 a 2012 a zaměřuje se zejména na vzájemné prolínání etnicity, genderu a věku ve speciální třídě. Předkládaný text je založen na kvalitativním, induktivním a etnografickém výzkumu. Makrosociálním rámcem výzkumu jsou témata fungování českého školství, zejména jeho integrační a segregační tendence.
26
Dvořák, Dominik, Karel Starý, and Petr Urbánek. "Malá škola po pěti letech: proměny školy v době reformy." Pedagogická orientace 25, no. 1 (2015): 9–31. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2015-1-9.
Full textAbstract:
Již více výzkumů konstatovalo, že kurikulární reforma českého školství nedosáhla očekávaných cílů, o příčině však nepanuje shoda. V našem příspěvku popisujeme mechanismus problematické implementace reformy v jedné základní škole a vliv různých aktérů a úrovní systému na školu. Nejprve je představena metoda analýzy kongruence jako nástroj pro propojování dat a teoretického rámce v případové studii. Následně jsou načrtnuty dvě různé teorie změny. Empirická část příspěvku popisuje proces změny školy v průběhu více než pěti let. Důraz je kladen na interakci mezi vnitřními vývojovými procesy ve škole a vnějšími vlivy přicházejícími z vyšších úrovní vzdělávacího systému. Metodou kvalitativní případové studie byla longitudinálně sledována základní škola, která se na počátku výzkumu nacházela v kritické situaci. Analyzovanými daty jsou především rozhovory s vedením, učiteli a žáky, školy, pozorování vyučovacích hodin a dokumenty školy. Škola ve sledovaném období projevila značnou vnitřní kapacitu ke změně, avšak současně vykazuje velkou skepsi k národní reformě a implementuje ji pouze formálně. Vize rozvoje školy je formulována velmi odlišně od diskurzu reformy. Pro vysvětlení dosavadní implementace reformy se teoretické rámce, jež předpokládají složitou síť aktérů a zájmů určujících výsledek reformy, jeví vhodnější než názory, které vidí hlavní problém v učitelích.
27
Pravdová, B. "Já jako učitelka: profesní sebepojetí studentky učitelství v posledním ročníku pregraduální přípravy." Pedagogická orientace 23, no. 2 (2013): 174–94. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-2-174.
Full textAbstract:
Studie vymezuje profesní sebepojetí studentky učitelství v závěrečném ročníku pregraduální přípravy. V textu jsou uvedeny studie věnované problematice sebepojetí a profesního sebepojetí učitele, je doložen význam pozitivního profesního sebepojetí na počátku profesní dráhy a termíny jsou konceptualizovány pro potřebu kvalitativního výzkumu. Obsahová analýza volné výpovědi a hloubkového rozhovoru zaměřená na hledání dominantních aspektů sebepojetí, jeho popis ve vztahu k sebediskrepanční teorii a sledování úvah o možném vývoji profesního Já ukazuje, že nejvýraznějším znakem sebepojetí studentky učitelství jsou obavy pramenící z diskrepance mezi ideálním a skutečným Já, i mezi požadovaným a skutečným Já. Přestože studentka formuluje své učitelské sebepojetí, jeho základy staví na zkušenostech získaných téměř výhradně v roli studenta a žáka. V souvislosti s tímto zjištěním je diskutována otázka, jakým způsobem lze ovlivňovat utváření profesního sebepojetí v rámci pregraduální přípravy studentů učitelství.
28
Wiegerová, Adriana, and Peter Gavora. "Proč se chci stát učitelkou v mateřské škole? Pohled kvalitativního výzkumu." Pedagogická orientace 24, no. 4 (2014): 510–34. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2014-4-510.
Full textAbstract:
Příspěvek referuje o výzkumu motivů volby profese učitelky mateřské školy. Vzorek se skládá z 29 studentek bakalářského studia učitelství v mateřské škole na jedné moravské univerzitě. Výzkumnou metodou bylo tematické psaní o motivech, proč se studentky chtějí stát učitelkami v mateřské škole, jaké byly okolnosti jejich rozhodnutí a též o tom, jaké je jejich pojetí dítěte a dětství a koncepce činnosti učitelky mateřské školy. Tematické psaní bylo zadáno dvakrát, v prvním a třetím semestru studia. Texty byly analyzovány s cílem hledat odpovědi na výzkumné otázky. Výsledky ukazují, že rozhodnutí stát se učitelkou v mateřské škole je výsledkem předcházejících složitých interakcí mezi osobnostními charakteristikami subjektu a externími faktory, jejichž vliv však subjekt nepřijímá pasivně, ale filtruje je přes své dosavadní postoje a přesvědčení. U participantek se ukázaly dva významné osobnostní faktory – feminita a emocionalita. Pokud jde o externí determinanty, silným faktorem bylo prostředí rodiny, která poskytla příležitosti pro herní činnosti, které participantky realizovaly s dětmi, a rolové modely. Předprofesionální zkušenosti vyústily do pojetí učitelství v mateřské škole jako prodlouženého dětství. Edukační filozofie participantek spočívá ve třech rolích učitelky: ochranářské, průvodce dítěte z dětství do života a průvodce při vstupu do školního života.
29
Vorlíček, Radek. "„Už nechceme chodit do školy společně s romskými dětmi“: segregace v obci a slovenském vzdělávacím systému." Anthropologia integra 8, no. 1 (2017): 45–52. http://dx.doi.org/10.5817/ai2017-1-45.
Full textAbstract:
Cílem článku je blíže prozkoumat sociální dynamiku marginality a dominance v obci, která se nachází v západním Slovensku. Speciální pozornost je věnována vybraným aspektům mezietnického soužití a procesu konstruování identity. Příspěvek objasňuje některé aspekty rozvoje identity ve školním i mimoškolním prostředí a ukazuje, jak zastupitelé obce svým jednáním ovlivňují proces konstruovaní hranic mezi Romy a Neromy. Předkládaný text je založen na kvalitativním, induktivním a etnografickém výzkumu. Makrosociálním rámcem výzkumu jsou témata fungování slovenského školství, zejména jeho integrační a segregační tendence.
30
Souralová, Adéla. "Vietnamské rodiny a jejich české chůvy: Vzájemná závislost v péči o děti." Sociální studia / Social Studies 9, no. 3 (2012): 31–50. http://dx.doi.org/10.5817/soc2012-3-31.
Full textAbstract:
Některé vietnamské rodiny v České republice si najímají české chůvy (tety, babičky) na hlídání svých dětí. Tento model stojí v protikladu k dominantnímu obrazu chův (pomocnic v domácnosti) v západním světě, kde je tato profese vykonávána migrantkami a analyzována pomocí aditivního přístupu zdůrazňujícího vícenásobné znevýhodnění těchto žen z důvodu etnických a třídních nerovností. Článek vychází z kvalitativního výzkumu, který se zaměřil mimo jiné na motivace českých žen pracovat jako chůvy ve vietnamských rodinách a motivace vietnamských rodin najímat české chůvy pro péči o své děti. Během výzkumu bylo realizováno více než třicet rozhovorů se třemi typy aktérek a aktérů, kteří jsou součástí těchto vztahů založených na placené péči – s chůvami, matkami a dětmi. Text přináší závěry intersekcionální analýzy motivací na obou stranách lokálního řetězce péče (motivace pracovat jako chůva ve vietnamské rodině a motivace najímat českou chůvu pro své děti), přičemž tyto motivace kontextualizuje na spojnici různých ekonomických, sociálních a kulturních světů. Sleduje, jak jsou tyto motivace utvářeny na průsečíku sociálních kategorií genderu, etnicity a transnacionality („přes-hraničnosti“). Článek se kriticky vymezuje vůči těm výzkumům, které ekonomizují fenomén placené péče a považují jej za výdobytek privilegované střední třídy na straně poptávky a prostředek k přežití pro chudé ženy na straně nabídky.
31
Havlíčková, Radka. "Vliv atraktivity kontextu matematické slovní úlohy na řešitelský proces." Scientia in educatione 11, no. 1 (2020): 2–21. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.1715.
Full textAbstract:
Výzkumy zabývající se řešením matematických slovních úloh poukazují na to, že rozdíly v úspěšnosti nejsou dány pouze rozdílnou úrovní kognitivních schopností žáků, ale že svou roli sehrává také motivace. V této studii jsme se proto zaměřili na kontext, jakožto nematematickou složku slovní úlohy, a zjišťovali jeho vliv na úspěšnost žáků při jejím řešení. Sledovaným aspektem kontextu byla jeho potenciální atraktivita – zjišťovali jsme, zda žáci budou úspěšnější v řešení slovních úloh s prvky pohádky, science fiction a humoru než v úlohách se stejnou strukturou, ale s neutrálním kontextem. Žáky 5. a 6. ročníku základní školy (n5 = 623, n6 = 291) jsme rozdělili do dvou výkonově srovnatelných skupin a každé z nich předložili jednu z variant – atraktivní nebo neutrální. Pro vyhodnocení výsledků kvantitativního šetření jsme použili Item Response Theory, která nám umožnila sledovat obtížnost úlohy v závislosti na latentní schopnosti jednotlivých žáků a poskytla informaci o diskriminačních vlastnostech úloh. Kromě úspěšnosti jsme v rámci kvalitativního šetření zjišťovali také rozdíly v oblasti řešitelských strategií a chyb. Ukázalo se, že atraktivní kontexty mohouza určitých podmínek vést ke zvýšení snahy žáků o jejich vyřešení a v některých případech i k mírnému zvýšení úspěšnosti řešení. Studie také ukázala, že při variování kontextů úloh je obtížné zachovat ostatní parametry úlohy beze změn, které by se odrážely v náročnosti situačního modelu úlohy, a upozornila na určitou nekonzistenci výsledků některých výzkumů.
32
Bednárová, Lenka. "Jsem Phuoc, ale říkej mi Lucky." Anthropologia integra 7, no. 2 (2016): 67–74. http://dx.doi.org/10.5817/ai2016-2-67.
Full textAbstract:
Studie se zaměřuje na užívání vlastních jmen a přezdívek u mladých Vietnamců, jejich vnímání tohoto fenoménu a proměnu preference používání oficiálního vietnamského jména a přezdívky během dospívání. Zároveň práce reaguje na situační a institucionální proměnu jména v konkrétním prostředí. Data byla získána formou kvalitativního výzkumu, zejména hloubkovými rozhovory a zúčastněným pozorováním mezi mladými Vietnamci ve věku 20–30 let v Čechách i ve Vietnamu.
33
Jursová, Jitka, Petr Urbánek, and Markéta Váchová. "Odlišné sociální klima učitelských sborů ZŠ v rozmanitých podmínkách práce školy." Pedagogická orientace 29, no. 2 (2019): 172–202. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2019-2-172.
Full textAbstract:
Cílem empirické studie je v kontextu zjištěných parametrů sociálního kli-matu identifikovat a popsat shody a rozdíly mezi vybranými učitelskými sbory ZŠ v jejich charakteristikách a fungování. Jde tedy o hledání příčin zjištěných hodnot kli-matu učitelského sboru v konfrontaci evidentních znaků učitelského sboru se znaky, jejichž vliv je méně zjevný, skrytý. Výzkumný postup směřuje od kvantitativního vý-zkumu, z něhož byla využita získaná data jako východiska, k procedurám kvalitativní-ho výzkumu. Z typologického výběru vzešly dvě dvojice učitelských sborů základních škol. První dvojice s krajně odlišnými (příznivými a nepříznivými) a druhá s obdob-nými (příznivými) hodnotami sociálního klimatu. Analýze byly podrobeny způsoby sdílení vize a fungování školy, styl vedení a jeho geneze, mezilidské vztahy a komuni-kace, angažovanost učitelů a její podpora. Na příkladu vybraných učitelských sborů se ukazuje, že i přes srovnatelné hodnoty jejich sociálního klimatu se školy mohou lišit v organizaci a vytváření podmínek práce. Jako nápadné se ukázaly zejména roz-díly v pedagogickém vedení, a to i u dvojice podobných škol. Klíčovým atributem pro optimální fungování vedení se ukazuje být soulad stylu vedení se specifiky každého jednotlivého učitelského sboru. Za zásadní pro kvalitu sociálního klimatu sboru lze považovat vytvářenou shodu na hlavních principech chodu školy, sdílení jasné vize rozvoje, podporující styl vedení a cílevědomě vytvářený prostor pro práci učitele. Způsoby, jak dosáhnout optimálního sociálního klimatu sboru, se mohou lišit a vy-tvářejí ve specifických podmínkách života každé školy zcela originální a komplikova-ný organismus.
34
Rezek, P., and P. Martinec. "Složení a degradace omítek historického objektu Kláštera Želiv/ Composition and degradation of plasters from the historical Želiv monastery." Koroze a ochrana materialu 58, no. 4 (2014): 120–24. http://dx.doi.org/10.1515/kom-2015-0005.
Full textAbstract:
Příspěvek se zabývá charakteristikou omítek odebraných v historickém objektu Kláštera Želiv. Cílem tohoto výzkumu bylo získat informace o původních surovinách a stanovit druh poškození na fasádě zkoumaného objektu. Bylo použito zejména termické analýzy a infračervené spektrometrie, jež umožňují identifi kovat materiály pojiv, v některých případech i pomoci určit druh jejich poškození (resp. zasolení). Byly zkoumány 4 vzorky pojiv omítek. Analýzy historických omítek mohou případně v budoucnu napomoci vyhledat a aplikovat kompatibilní hmotu. Byly kvalitativně i kvantitativně stanoveny primární složky odebraných omítek a stanoveny hlavní příčiny jejich degradace. Komplexní hodnocení složení a degradace omítek vyžaduje využití široké škály analytických metod.
35
Bartošová, Michaela. "Mezi Bohem a církví - pluralizace náboženské zkušenosti v římskokatolické církvi." Sociální studia / Social Studies 5, no. 3-4 (2008): 89–106. http://dx.doi.org/10.5817/soc2008-3-4-89.
Full textAbstract:
Výsledky realizovaného kvalitativního výzkumu, který využil metody zakotvené teorie, ukazují privatizaci náboženské zkušenosti uvnitř církevních organizací, zvláště na příkladu případové studie osmi mladých lidí, kteří se považují za aktivní členy římskokatolické církve. Všichni respondenti žili v čase realizace výzkumu v podobných podmínkách: byli finančně soběstační, stále nesezdaní a žijící sami, bez partnera. Z hloubkových rozhovorů s nimi vzešly tři ideální typy věřících, jež se zakládají na postojích dotyčných respondentů k církevní organizaci na straně jedné a jejich subjektivní víře na straně druhé. V prvním případě se jedná o subjektivní, intimní a individualizovanou náboženskou zkušenost, která předurčuje postoj věřícího k církvi, včetně jejích rituálů a pravidel. Ve druhém případě jsou subjektivní víra a členství v církvi neoddělitelně propojené. Do třetice se pak osobní náboženská zkušenost jeví být takřka zcela výsledkem internalizovaných náboženských norem a účasti na církevních obřadech.
36
Hojgrová, Kateřina. "Mezi Afrikou a Evropou: Etnografická studie ze života iregulérních imigrantů z Afriky, žijících v Neapoli." Anthropologia integra 11, no. 2 (2020): 17–26. http://dx.doi.org/10.5817/ai2020-2-17.
Full textAbstract:
Případová studie se zaměřuje na téma iregulérních imigrantů z Afriky (immigrante clandestini) žijících v Neapoli, v tendencích novelizace migračního zákona tzv. Salviniho dekretem. Studie diskutuje nad konceptem iregulérní a ilegální migrace a přibližuje jejich alternativu v rámci italského prostředí. Kvalitativní metoda etnografického výzkumu s prvky fenomenologie umožnila identifikovat hlavní faktory života iregulérních imigrantů (tzv. clandestinů) v Neapoli, a to na základě dat sebíraných v rámci 23 polostrukturovaných rozhovorů, které byly provedeny na podzim roku 2019. Studie mapuje proces, kterým tito imigranti procházejí od svého příjezdu do Itálie, podmínky jejich života v příjímacích centrech prvního a druhého řádu, jejich participaci na neformální ekonomice jako hlavního pull faktoru, vzájemné vztahy uvnitř africké komunity a v neposlední řadě také sleduje jejich vztahy s majoritní italskou společností.
37
Holíková, Klára. "Mezi učitelstvím a youtuberstvím: profesní sebepojetí učitelů publikujících vzdělávací videa na YouTube." Pedagogická orientace 28, no. 1 (2018): 46–71. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2018-1-46.
Full textAbstract:
V současnosti narůstá význam platforem pro sdílení videí, které mají velké množství uživatelů včetně učitelů. Cílem této studie je zjistit, jak se promítá publikování vzdělávacích videí na YouTube do profesního sebepojetí učitelů. Pro zodpovězení této otázky je využito kvalitativní metodologie, konkrétně designu vícepřípadové studie explorativního charakteru. Pro studii jsou záměrně vybrány dva odlišné případy učitelů. Hlavním kritériem výběru je jejich vysoká publikační aktivita na YouTube (30 a více videí) a sledovanost videí (400 000 a více zhlédnutí), s tím je spojená informační bohatost jejich kanálů. Zdrojem dat jsou polostrukturované rozhovory s učiteli. K triangulaci těchto dat slouží data zveřejněná učiteli na jejich YouTube kanálech (videa a komentáře), která jsou zpracována prostřednictvím netnografické metodologie. Při kvalitativní analýze jsou využity analytické metody zakotvené teorie. Výsledky studie ukázaly, že vybraní učitelé začali YouTube využívat, aby lépe zprostředkovali obsah výuky svým žákům. Pozitivní reakce na jejich videa od uživatelů YouTube mimo okruh jejich žáků postupně ovlivňuje jejich chování na YouTube. Nejvýraznějším znakem profesního sebepojetí vybraných učitelů je pozitivní sebeoceňování, které se utváří na základě interakcí na YouTube a promítá se i do jejich pedagogické činnosti.
38
Přidalová, Marie. "Mezi solidaritou a konfliktem: Zkušenost pečujících dcer a synů." Sociální studia / Social Studies 4, no. 1-2 (2007): 219–36. http://dx.doi.org/10.5817/soc2007-1-2-219.
Full textAbstract:
Text je pokusem o deskripci zkušenosti lidí pečujících o své stárnoucí rodiče. Na základě kvalitativní studie vycházející z 29 hloubkových rozhovorů s dospělými pečujícími dětmi autorka sleduje komplexnost, mnohovrstevnatost a rozporuplnost jejich prožívání této životní etapy. Ambivalence a dualita života pečujících je konkrétně dokumentována na vnímání motivů k péči, na dopadu pečovatelské zkušenosti na život pečujícího a při ukončení péče. Prostřednictvím analýzy vlastních dat vyslovuje autorka podporu relativně novému teoretickému konceptu intergenerační ambivalence, který považuje konflikt i solidaritu za simultánní a nikoliv vylučující se projevy příbuzenských vztahů. Výzvou pro budoucí výzkumy na toto téma zůstává otázka, zda je ambivalence univerzálním rysem vztahu rodič-dítě, anebo zda je podmíněna specifickým sociálně-historickým kontextem, který kontradikci mezi fungováním v privátním rodinném životě a ve veřejném životě mimo rodinu prohlubuje nebo naopak tlumí.
39
Rabušicová, Milada, and Klára Záleská. "Metodologické otázky srovnávací pedagogiky: podněty pro koncipování komparativních studií." Pedagogická orientace 26, no. 3 (2016): 346–78. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-3-346.
Full textAbstract:
Cílem je v kritickém přehledu zhodnotit metodologické postupy, jež se objevily ve srovnávací pedagogice v průběhu jejího nedávného vývoje a jež jsou využívány aktuálně. Zdroje autorky hledaly převážně v zahraniční literatuře posledních dvou dekád. Metodologické otázky srovnávací pedagogiky se obvykle řeší v kategoriích účelů srovnávacích studií (deskripce, analýza, explanace, predikce), výzkumných paradigmat (kvalitativní, kvantitativní, kombinace), výzkumných designů (případové studie, large-scale surveys), různých teoretických a metodologických přístupů (pluralita metod a výzkumných technik), modelů komparace a šířky a hloubky záběru srovnávacích studií (lokální, regionální, globální), využívaných zdrojů (vlastní sběr dat, metaanalýza existujících dat, dokumenty), role výzkumníků a konečně jejich metodologických limitů. Účelem je poskytnout čtenáři obrázek o možných variantách, s nimiž může výzkumník vstupovat do designování své srovnávací studie, a to v některých případech i s příklady již realizovaných srovnávacích výzkumů.
40
Švec, Vlastimil. "Aktivita a tvořivost v Maňákově pojetí a jeho pedagogické činnosti." Pedagogická orientace 24, no. 5 (2014): 649–62. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2014-5-649.
Full textAbstract:
Cílem studie je charakterizovat Maňákovo pojetí aktivity a tvořivosti a nastínit, jak se toto pojetí projevuje v jeho pedagogické činnosti. V její první části je charakterizováno Maňákovo pojetí aktivity a tvořivosti. Druhá část si všímá kořenů tohoto pojetí a třetí se pokouší ukázat toto pojetí v jeho pedagogické činnosti. Zjištění plynoucí z kvalitativní analýzy lze shrnout do několika tezí. Jádrem Maňákova pojetí je triáda pojmů aktivita – samostatnost (samostatná práce) – tvořivost žáků. J. Maňák dospěl na základě svých výzkumů k tzv. principu postupnosti, který vyjadřuje požadavek, aby aktivita, samostatnost a tvořivost byly u žáků rozvíjeny postupně a respekto valy žákovy možnosti. Maňákovo pojetí aktivity a tvořivosti má kořeny již v období, kdy byl žákem, a dále v jeho teoretické, badatelské, ale i výukové činnosti. Promítá se do jeho pedagogického působení, které je založeno na Maňákových tacitních pedagogických znalostech a zkušenostech.
41
KONVALINKA, Michal. "PRINCIPALS AS MANAGERS OF PRIMARY AND SECONDARY SCHOOLS: STATE OF THE ART OF QUALITATIVE RESEARCH." Trends in Education 10, no. 1 (2017): 51–60. http://dx.doi.org/10.5507/tvv.2017.008.
Full text
42
Žák, Vojtěch. "Disertační práce z didaktiky fyziky obhájené v České republice v letech 2004 až 2013 – přehled a analýza." Scientia in educatione 6, no. 2 (2015): 35–50. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.235.
Full textAbstract:
Cílem této studie je analyzovat disertační práce z didaktiky fyziky obhájené v posledních letech v České republice. Strategickým cílem je reflektovat vývoj a stav didaktiky fyziky, a přispět tak k jejímu rozvoji (a také k rozvoji dalších oborových didaktik). K výzkumu byl použit kvalitativní přístup, metodou sběru dat byla analýza jednotlivých disertačních prací. Analyzovány byly práce obhájené v letech 2004 až 2013 na některé z českých vysokých škol. Kromě základního přehledu, jako je zejména počet prací obhájených v jednotlivých letech, se studie soustřeďuje na analýzu metod sběru dat použitých v disertačních výzkumech, stupeň školy (vzdělávání), jehož problematiku práce řeší, fyzikální obsah a zaměření práce z hlediska vzdělávání. Ukazuje se, že počet obhájených prací se v posledních letech obecně zvyšuje. Nejčastěji používanými metodami sběru dat jsou dotazník a didaktický test. Práce se nejvíce zaměřují na střední školy (z nich nejčastěji na gymnázia) a zabývají se různými fyzikálními oblastmi. Jsou často zaměřeny na začlenění určitého fyzikálního nebo interdisciplinárního tématu do kurikula (např. biofyziky), na hodnocení a informační technologie.
43
Mužík, V., J. Šafaříková, V. Süss, and Z. Marvanová. "Cesty ke zkoumání výuky tělesné výchovy: význam Analýzy didaktické interakce (ADI) a její modifikace (MADI)." Pedagogická orientace 23, no. 2 (2013): 195–223. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-2-195.
Full textAbstract:
Výuka tělesné výchovy je zkoumána z různých úhlů pohledu od poloviny minulého století. Pozornost je nejvíce věnována fyzickému zatížení žáků ve výuce, využití času vyučovací hodiny k aktivnímu pohybu žáků a didaktické interakci učitel–žák (žáci). Významnou roli ve zkoumání výuky tělesné výchovy hrají především interakční výzkumy, které se zabývají nejen kvantitativní, ale i kvalitativní charakteristikou výuky tělesné výchovy. Pro tato zkoumání byly vytvořeny četné metody založené především na pozorování. Mezi nimi hraje významnou roli metoda s názvem Analýza didaktické interakce (ADI), umožňující zdůvodňovat vztahy mezi interakcemi učitel–žák (žáci) a výsledky učení žáků. Zjednodušením metody ADI vznikla metoda Modifikovaná analýza didaktické interakce (MADI), která nachází uplatnění především v přípravě budoucích učitelů tělesné výchovy. Tato metoda poskytuje studentům objektivní zpětné informace o tom, jak učivo žákům předkládali a jak se ve výuce tělesné výchovy chovali. Metody ADI a MADI jsou tedy nejen vhodným nástrojem ke zkoumání výuky tělesné výchovy, ale i prostředkem k jejímu ovlivňování a zkvalitňování.
44
Švaříček, R., and Z. Šalamounová. "Vizuální akty ve výukové komunikaci." Pedagogická orientace 23, no. 1 (2013): 48–71. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-1-48.
Full textAbstract:
Předložená empirická studie pojednává o tom, jaké funkce ve výukové komunikaci mezi učiteli a jejich žáky zastávají vizuální významové akty, tj. sdělení viditelná aktérům komunikace, jež jim přičítají určitý význam. Výsledky, které studie zprostředkovává, vycházejí z kvalitativní analýzy 32 videonahrávek vyučovacích hodin humanitních předmětů na druhém stupni základních škol. Vizuální významové akty jsou nejprve diferencovány na tematické, které zobrazují události, objekty či myšlenky spjaté s tématem komunikace, a interaktivní, jež slouží jako sdělení kontaktní. V kontextu vyučovacích hodin jsou pak tematické akty prezentovány jako nástroj konceptualizace výukových obsahů, zatímco akty interaktivní zobrazeny jakožto mechanismus napomáhající uspořádání výukové komunikace. Přestože vizuální významové akty zastávají analogické funkce a mnohdy vytvářejí tytéž vzorce, je zřejmé, že jejich podoba je výrazně individualizovaná a lze ji chápat jako znak profesní identity učitele.
45
Kubíčková, Hana. "Specifika příbuzenské pěstounské péče v kontextu transgenerační psychické zátěže v rodině." Sociální pedagogika / Social Education 8, no. 2 (2020): 84–99. http://dx.doi.org/10.7441/soced.2020.08.02.06.
Full textAbstract:
Studie se zabývá specifickou problematikou příbuzenské pěstounské péče. Jejím prostřednictvím chceme poukázat na podpůrné i limitující faktory příbuzenské pěstounské péče v kontextu předešlých a současných psychických traumat, které se táhnou generacemi rodin pěstounů v příbuzenském vztahu k přijatému dítěti a jsou významným zdrojem přetrvávající psychické zátěže všech zúčastněných osob. Studie zahrnuje výsledky kvalitativního výzkumného šetření technikou hloubkového rozhovoru s patnácti příbuzenskými pěstouny a deseti klíčovými sociálními pracovnicemi pěstounských rodin. Získaná data byla analyzována pomocí vybraných postupů zakotvené teorie. Z výsledku výzkumu vyplývá jednak podoba a následky traumatických a zátěžových událostí u konkrétních jedinců s akcentem na příbuzenského pěstouna a jednak způsob, jakým se tyto specifické zkušenosti promítají do současného života participantů-pěstounů a konkrétně pak do vybraných oblastí péče o ohrožené dítě.
46
Wiegerová, Adriana, and Beáta Deutscherová. "A Comparison of Professional Careers of Early Childhool Teachers: A Qualitative Investigation." e-Pedagogium 18, no. 4 (2018): 16–26. http://dx.doi.org/10.5507/epd.2018.042.
Full text
47
Mareš, Miroslav. "„Znalci na extremismus“: sociální vědy ve službách vnitřní bezpečnosti?" Sociální studia / Social Studies 12, no. 2 (2015): 69–82. http://dx.doi.org/10.5817/soc2015-2-69.
Full textAbstract:
Základním výzkumným cílem článku je objasnit příčiny a důsledky zapojení některých sociálních vědců do procesu dokazování v oblasti protiextremistického působení práva. Výzkumná otázka zní: jakým způsobem došlo k relativně silnému zapojení některých sociálních vědců do protiextremistického působení v ČR a jakým způsobem bylo toto zapojení vnímáno ve veřejné sféře? Článek je pojat jako kvalitativní studie, která využívá analýzy veřejné politiky, historické metody a srovnávacího přístupu. V části o právních předpokladech budou využity i metody právní analýzy, ale článek je dominantně psán ze sociálněvědní perspektivy a neobsahuje komplexní zpracování právní úpravy soudního znalectví a její soudní praxe. Autor vychází především z primárních pramenů, kterými jsou úřední dokumenty z resortů vnitra a spravedlnosti, dále pak soudní rozsudky a další rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. V článku bude primárně věnována pozornost využití politologie a příbuzných oborů.
48
Uličná, Klára. "O stavu didaktické přípravy učitelů anglického jazyka na rozvoj interkulturní komunikační kompetence." Pedagogická orientace 26, no. 1 (2016): 76–94. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-1-76.
Full textAbstract:
Studie si klade za cíl zmapovat didaktickou přípravu budoucích učitelů anglického jazyka na výuku interkulturní komunikační kompetence (ICC). Pozornost jsme zaměřili především na analýzu forem existence kurikula, a to na analýzu kurikula projektovaného, resp. kurikula didakticky zaměřených studijních předmětů, tj. buď specificky zaměřených na didaktiku ICC, nebo částí předmětů zaměřených na didaktiku anglického jazyka, které jsou věnovány interkulturním aspektům cizojazyčné výuky. Sběr dat proběhl prostřednictvím dotazníků, které byly distribuovány na katedry na 13 fakultách připravujících učitele anglického jazyka v České republice. Výsledky výzkumu ukázaly, že je didaktická příprava na výuku ICC realizována na čtyřech fakultách, a to v devíti studijních programech. Následná kvalitativní analýza kurikula, resp. teoretických východisek, cílů, obsahů a procesů výuky, odhalila, že na fakultách, kde tuto přípravu realizují, se do ní promítají základní současné trendy. Jednak explicitní systematické zahrnutí přípravy na rozvoj ICC, tj. pojetí kompetenční, dále pak pojetí tematické, které pracuje především s vybranými oblastmi interkulturní výchovy a vzdělávání (IVV) v kontextu cizojazyčné výuky. Věříme, že získané výsledky poslouží jako možná inspirace při revizích kurikula přípravného vzdělávání učitelů anglického jazyka.
49
Chrastina, Jan, and Kateřina Ivanová. "USE OF METHODOLOGICAL TRIANGULATION OF QUALITATIVE RESEARCH INVESTIGATING THE LIMITS OF LIFESTYLE IN CHRONICALLY ILL PATIENTS BASED ON USING OF NURSING DIAGNOSES DOMAINS." Profese online 3, no. 3 (2010): 151–64. http://dx.doi.org/10.5507/pol.2010.014.
Full text
50
Bartošová, Michaela Kvapilová. "Souvislosti partnerství a mateřství: Vliv partnerského vztahu na rozhodování žen o mateřství." Sociální studia / Social Studies 8, no. 4 (2011): 67–86. http://dx.doi.org/10.5817/soc2011-4-67.
Full textAbstract:
Rodičovství je podle představ mladých lidí realizováno ideálně v rámci stabilního partnerského vztahu a jako společné rozhodnutí obou partnerů. Partnerský vztah je považován za jednu z klíčových podmínek rodičovství a jeho absence může vstup do rodičovské fáze významně blokovat. Text je shrnutím části výsledků kvalitativního výzkumu zaměřeného na rozhodování o mateřství na příkladu žen, které porodily své dítě po třicítce nebo ve stejném věku zůstávají bezdětné. Problematika rozhodování o mateřství byla sledována z perspektivy partnerství a partnerských vztahů. Analýza ukázala, že vliv partnerských vztahů na rozhodování žen o mateřství je většinou spíše nepřímý: 1) partnerské preference se mění s věkem a s prioritami vztahujícími se k určitým životním obdobím, 2) důležitou součástí uvažování o vztahu je jeho genderová dimenze odrážející se zejména v rozdělení rolí v domácnosti a 3) celkové pojetí partnerského vztahu se odvíjí od mateřských preferencí žen.