Academic literature on the topic 'Likertova škála'

Prikazano istraživanje je sprovedeno u okviru projekta UNICEF-a 'Škola bez nasilja' u osnovnim i srednjim školama. Osnovni cilj je utvrđivanje razlika u učestalosti nasilja i osnovnim oblicima nasilnog ponašanja između učenika osnovnih škola i srednjoškolaca. Ukupan uzorak je činilo 14943 učenika – 8689 (58,1%) učenika osnovnih škola i 6254 (41,9%) učenika srednjih škola. Za prikupljanje podataka korišćena je upitnička samoprocena, binarnog ili Likertovog formata, u kojoj su ispitanici davali nezavisne procene sopstvene nasilnosti, samoprocene o izloženosti nasilju, kao i stavove i uverenja vezane za različite aspekte situacije nasilja. Rezultati pokazuju da je u osnovnim i srednjim školama u Srbiji vršnjačkom nasilju, tokom školovanja, bilo izloženo oko 43,5% učenika. Pri tome, oko 11% učenika bili su žrtve vršnjačkog nasilja više puta ili veoma često. Među učenicima srednjih škola znatno je veći procenat onih koji nikada nisu doživeli nasilje. Najučestaliji oblik vršnjačkog nasilja kako u osnovnim, tako i u srednjim školama, jeste verbalno nasilje. Učenici srednjih škola skloniji su da reaguju na nasilje: procenat onih koji bi reagovali na bilo koji način veći je među učenicima srednjih škola.

Článek se zaměřuje na identifikaci environmentálních fenoménů (pojmů), které mohou představovat problém při začleňování do vědomostních struktur žáků základní školy. Na základě přítomnosti těchto fenoménů v kurikulárních dokumentech, zejména v učebnicích, většiny ročníků základní školy jich bylo vybráno dle předem stanovených kritérií rovných dvacet. Fenomény spadají do oblasti EV vzdělávání; objevují se v kurikulu 1. i 2. stupně ZŠ; byly konzultovány s metodiky a pedagogy; patří buď mezi klíčové fenomény EV vzdělávání, nebo u nich lze předvídat potíže v pochopení; lze mezi nimi najít souvislosti. Prezentujeme pohled začínajících i zkušených učitelů (N = 60) obou stupňů ZŠ na tyto fenomény, a to z hlediska jejich obtížnosti pro žáky a z hlediska vzniku případných miskoncepcí. Respondenti se ke každému fenoménu vyjadřovali na pětistupňové Likertově škále a také případně slovně. Pro srovnání učitelů prvního a druhého stupně byl u každého sečten počet bodů udělených jednotlivým fenoménům, výsledný součet charakterizoval konstrukt „vnímání obtížnosti fenoménů tím kterým učitelem. Reliabilita výzkumného nástroje byla dostačující (α = 0,89). Byl prokázán slabý vliv délky praxe učitelů na sledovaný konstrukt (r = 0,32, p < 0,001). Rozdíl ve vnímání sledovaných fenoménů mezi učiteli prvního a druhého stupně se prokázat nepodařilo (p = 0,19). Výsledná analýza pak rozděluje fenomény na snadno pochopitelné, průměrně pochopitelné, a obtížně pochopitelné a srovnává výsledky s jinými výzkumy. Jsou diskutovány možné důvody pro výběr těchto fenoménů pedagogy a naznačeny další směry výzkumu řešené problematiky.

Posljednje decenije u pedagoškoj nauci prepoznatljive su i po razvijanju posebne teorije iskustvenog učenja. U osnovi teorijskih shvatanja većeg broja autora nalaze se suptilni problemi iskustva, odnosa ličnog i vanjskog svijeta, transformacije iskustva, iskustvenog učenja, reflesije (kritička refleksija), dometi i ograničenja (vrijednosti) iskustvenog učenja. Teorijskom analizom savremene pedagoške literature identifikovano je osam modela iskustvenog učenja: iskustveno učenje samorefleksijom, iskustveno učenje grupnom refleksijom, učenje iz doživljenog iskustva, učenje iz tuđeg iskustva, učenje iz zamišljenog iskustva, iskustveno učenje u porodici, iskustveno učenje u nastavi, iskustveno učenje u slobodnom vremenu. Cilj empirijskog istraživanja bio je ispitivanje stavova srednjoškolaca o vrijednostima osnovnih modela iskustvenog učenja. Primijenjena je empirijska naučno-istraživačka metoda (survey istraživački postupak) na prigodnom uzorku od 308 učenika srednjih škola sa područja Banja Luke, Prijedora i Mrkonjić Grada. Upotrijebljen je posebno konstruisan skaler (SVMIU) sa osam podskalera sa ukupno 40 tvrdnji na petostepenoj skali likertovog tipa. Rezultati empirijskog istraživanja potvrdili su osnovnu hipotezu da srednjoškolci imaju izgrađene statvove o vrijednosti iskustvenog učenja (Mean 3,41 od maksimalno 5,00) kao i hipotezu o međusobnoj povezanosti njihovih stavova o vrijednostima pojedinih modela iskustvenog učenja (značajnost na nivou 0,01). Rezultati istraživanja ukazuju na potrebu daljnjih proučavanja povezanosti iskustvenog učenja sa učenjem u nastavi (formalno učenje) i drugim oblicima neformalnog i informalnog učenja.

Ključna ideja i opredeljenost za istraživanje proizlazi iz aktuelnosti potrebe za ispitivanjem efekata metodologija usmerenih na učenika. Cilj istraživanja jeste da se utvrde stavovi i mišljenja nastavnika, roditelja i učenika o socijalnim i afektivnim efektima primene elemenata Programa „Korak po korak” u Republici Srbiji, kao i da se ispitaju interpersonalni odnosi među učenicima, koji predstavljaju indikatore socijalnih i afektivnih efekata nastave. S obzirom na kompleksnost postavljenog istraživačkog cilja, rezultati i diskusija predstavljeni su kroz dve studije: prva studija odnosi se na procene nastavnika, roditelja i učenika osnovnoškolskog uzrasta o socijalnim i afektivnim efektima nastave, a uzorak obuhvata 1617 ispitanika. Druga studija sprovedena je radi utvrđivanja interpersonalnih odnosa među učenicima, a uzorak obuhvata 788 učenika osnovnoškolskog uzrasta. Primenjeni instrumenti su upitnik u formi Likertove skale o socijalnim i afektivnim efektima nastave i sociometrijski upitnik. Dobijeni rezultati pokazuju da nastavnici koji primenjuju elemente Programa „Korak po korak” imaju statistički značajno više vrednosti aritmatičke sredine na tvrdnjama koje se odnose na socijalne efekte u odnosu na nastavnike koji ovaj program ne primenjuju. Sociometrijskim ispitivanjem potvrđeno je da su pozitivni izbori učenika učestaliji, a negativni izbori manje učestali u odeljenjima u kojima se primenjuju elementi Programa „Korak po korak” u odnosu na odeljenja u kojima se elementi ovog programa ne primenjuju. Zaključuje se da dobijeni rezultati potvrđuju naučnu opravdanost primene metodologija usmerenih na dete, kao što je to Program „Korak po korak”. Implikacije ovog istraživanja mogu se posmatrati na makro nivou (republika, pokrajina, lokalna zajednica) i na mikro nivou (škola, odeljenja) obrazovanja u Srbiji.

Článek je metodologického charakteru a věnuje se primárně možnostem zpracování dat získaných na základě Likertova škálování. Nakládání s takovým typem dat nejprve představuje v obecné rovině a poté ukazuje, jak pracovat s konkrétními daty z oblasti environmentální výchovy. Konkrétně jde o data získaná pomocí škály Nature relatedness scale, která je určena ke zjišťování vztahu jedince k přírodě kvantitativní cestou. Autoři si dali za cíl popsat způsob zpracování dat získaných pomocí Likertovy škály a reflektovat celý postup na konkrétních, reálně získaných datech z oblasti environmentální gramotnosti. Své závěry opírají o řadu výzkumů.

Článek se zabývá vybranými výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno v letech 2006 až 2008 v České republice. Šetření se zúčastnilo téměř 1900 žáků druhého stupně základních škol (příp. odpovídajících ročníků víceletých gymnázií) a více než 2000 studentů středních škol. Respondenti vyjadřovali své názory pomocí čtyřstupňové Likertovy škály na tvrzení, která se týkala příčin, proč se učí fyziku, a obecných témat a aktivit, které by chtěli (nebo nechtěli) dělat v hodinách fyziky. Odpovědi byly analyzovány podle typu školy a pohlaví respondentů. Hlavní nálezy a závěry jsou zmíněny a diskutovány v článku.

Student respect for teachers is one of the important aspects of the student-teacherrelationship, which is considered an important component of the school climate.Given the significant role of the school climate in predicting students’ violenceagainst teachers, the aim of this study was to examine the relationship betweenperceptions of students’ respect for teachers and students’ violence against teachers.The research was conducted with two survey questionnaires intended for samplesof students and teachers, and 451 students and 102 high school teachers in the Cityof Zagreb participated in the research. The perception of respect for teachers anddifferent forms of violence was examined by assessing participants’ agreement ona six-point Likert-type scale (1 – strongly agree, 6 – strongly disagree). The resultsindicate that students and teachers, on average, feel that students respect teachers toa greater extent, and that they perceive different forms of violence against teachersto a lesser extent. The correlation analysis found a statistically significant negativeassociation between respect for teachers and various forms of student violenceagainst teachers. It can be concluded that respect for teachers plays an importantrole in explaining the occurrence of students’ violence against teachers.Keywords: respect; school climate; students; teachers; violence against teachers.-Poštovanje učenika prema nastavnicima jedan je od bitnih aspekata odnosa izmeđuučenika i nastavnika koji se smatra važnom komponentom školske klime. S obziromna značajnu ulogu školske klime u predviđanju nasilja učenika nad nastavnicima,cilj ovoga istraživanja bio je ispitati povezanost percepcije poštovanja učenika premanastavnicima i nasilja učenika nad nastavnicima. Istraživanje je provedenodvama anketnim upitnicima namijenjenima uzorcima učenika i nastavnika, au istraživanju je sudjelovao 451 učenik te 102 nastavnika srednjih škola u GraduZagrebu. Percepcija poštivanja nastavnika i različitih oblika nasilja ispitana jeprocjenom slaganja sudionika na skali Likertova tipa od šest stupnjeva (1-izrazitose slažem, 6-izrazito se ne slažem). Rezultati ukazuju na to da učenici i nastavniciu prosjeku više smatraju da učenici poštuju nastavnike te da u manjoj mjeripercipiraju različite oblike nasilja nad nastavnicima. Korelacijskom analizomutvrđena je statistički značajna negativna povezanost između poštovanjanastavnika i različitih oblika nasilja učenika nad nastavnicima. Može se zaključitida poštovanje nastavnika ima važnu ulogu u objašnjenju pojave nasilja učenika nadnastavnicima.Ključne riječi: nasilje nad nastavnicima; nastavnici; poštovanje; školska klima;učenici.

The Thesis deals with the value of the tourist destinations in South Bohemia. Tourism destination and its potential is dealt with in the theoretical part, based on the study of scientific literature. An integral part of the potential of the tourist destinations in South Bohemia are natural and cultural attractions found in this area. Literary part also explains in detail the selected data collection methods that were used for empirical research. The practical part is focused on comparing the results of questionnaire surveys based on which the value of the tourist destination was defined. The results of this Thesis can be used, for example, by the destination companies or individual tourist centers.

This master thesis deals with the perception of tourist destination attractiveness and its measuring by means of two research methods - Q-methodology and Likert scale. The use of these methods and the results which they provide are compared at the end of this thesis. In the theoretical part, which is based on the study of scientific literature, the term tourist destination and its potential for tourism development are defined. This part is also focused on the types of tourist destinations and explains the term tourist destination attractiveness. The following section is aimed at characterization of research methods Likert scale and Q-methodology. These methods are applied in the empirical research for data collection. The practical part is composed of the analysis of the data captured by the questionnaires and the comparison of the results based on own research focused on the tourist destination attractiveness. The result of this master thesis can be used by the destination management organizations and tourist centres in destinations.

This master thesis is focused on the way tourist destinations of South Bohemia are treated. In the theoretical part of the thesis, fundamental terms are defined, such as tourism, tourist destination, its attractivity and ways of measurement, destination as a system. Furthermore we focus on the methodology used in this thesis, especially Q-methodology and Likert's scale. In the practical part, attractivity of tourist destination is evaluated by South Bohemian residents. The result of the research is the comparisons of the results based on the Q-methodology and Likert's scale.