Academic literature on the topic 'Mladí migranti'

Cilj je rada prikazati funkcioniranje postojećeg modela skrbi za djecu bez pratnje – maloljetnih migranata unutar ustanove koja se bavi djecom i mladima s problemima u ponašanju, upozoriti na teškoće u radu i dati smjernice za daljnje postupanje. Centar Dugave zbrinjava djecu bez pratnje – maloljetne migrante još od 1996. godine. U početku su to bila djeca pretežno s područja bivše Jugoslavije, no kako se mijenjala globalna geopolitička i ekonomska situacija, tako se mijenjala i populacija koju smo zbrinjavali. Posljednjih godina, s obzirom na to što se događa na Bliskom istoku, pretežno prihvaća djecu bez pratnje s područja Afganistana, Sirije, Pakistana, Alžira, Maroka, Libije, Jemena itd. Nakon dugogodišnjeg rada na zbrinjavanju djece bez pratnje, može se ustvrditi da takav način smještaja nije adekvatan i da djecu bez pratnje – maloljetne migrante – treba smještati i o njima skrbiti u drugim uvjetima, a nikako ne u ustanovi za djecu i mlade s problemima u ponašanju. Rad je nastao na bazi višegodišnjeg iskustva i autoričina rada s djecom bez pratnje u CPUZ Dugave.

V článku si klademe za cíl předložit zkušenosti žáků a žákyň s vnímáním vlastní jinakosti ve školní třídě. Konkrétně se zaměříme na porozumění zkušeností 1,5 generace mladých imigrantů z Ukrajiny. Naši respondenti, v současné době mladí dospělí, se v rozhovorech zabývají svou zkušeností se začleňováním do české společnosti. Pro předkládaný článek se soustředíme na období mladšího školního věku. Výzkum vycházel z provedení rozhovorů se čtyřmi respondenty, jimiž byly mladé osoby ve věku 24–29 let žijící v České republice, které se do České republiky přistěhovaly z Ukrajiny ve věku od šesti do devíti let. Rozhovory byly zpracovány pomocí tematické analýzy (Braun & Clarke, 2006). Cílem předkládaného textu je detailní analýza toho, jak vnímali sekundární školní socializaci s důrazem na utváření jinakosti a stejnosti ve vrstevnickém kolektivu. Analýza vybraného období koresponduje s časovou osou postupného začleňování do české společnosti od prvotního „nárazu“ po zvládnutí a vyrovnání se s nároky osobní situace. Zaměříme se na identifikované aspekty tohoto procesu a strategie zvládání. Bohatá data získaná z rozhovorů ukazují, jakým způsobem v konstrukci jinakosti působí (ne)znalost jazyka a jaké emočně náročné zážitky spojené s vyloučením z kolektivu a izolací s sebou nese období potřebné pro zvládnutí místní řeči, u našich respondentů poměrně krátké. Ve školní třídě byly tyto děti často terčem posměchu, dokonce se objevovaly i narážky týkající se jejich inteligence – právě z důvodu nedokonalé znalosti jazyka. Rozhovory poukazují na to, že s touto skutečností nijak nepracovali učitelé, kteří by jinak mohli negativní vývoj alespoň zmírnit, ne-li mu zcela předejít. Po osvojení jazyka už bylo pro tyto děti navazování vztahů lépe realizovatelné. Pozorujeme snahu zdůrazňovat stejnost s majoritou a paralelně strategii začlenění skrze repertoár vlastních kvalit. Jako nejúspěšnější a v zásadě očekávaná se v českém školství jeví strategie asimilace, tedy splynutí s většinou (Berry et al., 2002). Neustálé přizpůsobování a adaptování se tak stává u dětí migrantů jakýmsi základem fungování v každodenních interakcích.

Integration of young migrants to the czech society by art practice Bc. Barbora Gallová 2012 ABSTRACT This thesis is concerned with the integration of juvenile migrants to the new host (Czech) society. The integration process is a complex phenomenon, which happens in the various levels of social life and its course is influenced by many aspects such as degree of cultural differences between immigrants and the host society, the amount of their mutual social ties, and psychological disposition of individuals to cope with the new conditions, etc. The goal of my work is to discuss a potential of art, artistic process, to have a positive effect on personal and social life of young migrants in the new society and to facilitate the coexistence of majority-minority population. At the same time, through the analysis of two selected artistic projects that are focused on working with migrants, I am trying to show, how the articstic and prague's project are using art for working with young migrants and whether their method is effective in influencing the integration process.

The PhD thesis "Russian Speaking Students (from Russia and Kazakhstan) in the Czech Republic: Educational Migration and the Role of the Family in it", examines the life of Russian speaking students, who come to the Czech Republic to obtain a university degree. It tries to answer several research questions. How is the decision taken to come to the Czech Republic? What kind of role does family play in the decision-making process and in further intentions/plans in the Czech Republic? What are the migration strategies of Russian speaking students in the Czech Republic? How do these strategies change over time? What connections exist between the life cycle of the student and the migration process? This is an anthropological, multisite field research, with participant observation being the core research method. As of 2015, 55 student research participants participated in the research (41 from Russia and 14 from Kazakhstan), with whom formal and informal interviews were made. Transnationalism and migration system theory have been used as theoretical concepts so as to better understand the student migration process.

The political and economic changes of the past three decades exercised varying effects on the lives and prospects of young people in Hungary and the Czech Republic. The destructive outcomes of the countries' struggle with the hardships of the global economic crisis pushed many of them to leave their countries and try their chances elsewhere over the past few years. Even though, the prevalent migratory fluxes of Europe may generally be characterized by the Westward movement of a group composed of predominantly young Central and Eastern European men and women, my two countries of research display diverging migratory tendencies. While today's Hungary advocates the threat of emerging as a country of emigration, the Czech Republic's population inflow outrules its emigration, making it gradually turn into a country of immigration. In my research, I wish to reveal the specificities of Hungarian and Czech migratory tendencies and their underlying social and economic reasons. Ultimately, my aim is to provide an understanding of the evolution of current migration tendencies in Hungary and in the Czech Republic, as well as their potential long term effects on the two countries' social and economic structure. KEY WORDS Emigration, immigration, youth, unemployment, poverty, education, work, European Union, free...