Academic literature on the topic 'Postmoderní společnost'

V důsledku procesu individualizace se postmoderní společnost stala svědkem významného hodnotového posunu. Tradiční koncepce vzdělávání se v tomto smyslu také jeví jakožto problematická. Škola se stala jednou z nejdůležitějších sociálních institucí, ve které tráví žák svůj čas v roli obsluhovaného klienta, uspokojovaného v jeho potřebách. Tento druh vztahu podporuje fenomén narcismu, který deformuje postoj k vnějšímu světu. Vybrané studie americké provenience ukazují pedagogický pohled na narcistický fenomén jako na nový trend, protože kulturní narcismus je součástí současné transformace západní společnosti a v budoucnu se může stát i fenoménem globálním. Studie se snaží podpořit promýšlení realizace dalších pedagogických výzkumů vzdělávání, které jsou na evropské úrovni velmi potřebné.

Předmětem studie je analýza fenoménu kojota jako mytologického, výtvarného a literárního motivu kultury indiánských kmenů obývajících oblast Severní Ameriky. Zvláštní pozornost je věnována tomu, jak se kojot stal symbolem a specifickou sociokulturní konstrukcí, vyjadřující podstatné hodnoty, normy a ideje zkoumaných indiánských kultur. Součástí této studie je interpretace obrazu kojota v moderní a postmoderní společnosti jako nositele takových vlastností, jako jsou zlotřilost, šprýmařství, tvořivost a hravost. Cílem studie je uchopit prostřednictvím antropologické a kulturologické analýzy významovou rozmanitost konceptu kojota v konkrétním historickém a kulturním kontextu.

Může v globalizovaném a vzájemně propojeném světě, po postmoderním obratu v sociálních vědách nabídnout antropologie nějakou cestu k porozumění komplexitě lidského života a společnosti? Transnacionální studia poskytují mocný soubor nástrojů k produkci vědění a analýze. Přestože tento přístup přinesl řadu cenných příspěvků a vhledů, provází jej i překážky v podobě určitých předpokladů, jež mohou produkci vědění deformovat. V této studii tvrdím, že transnacionální antropologie může představovat přiměřený způsob produkce vědění o transnacionalismu, kombinující zájem jak o mikropolitiku lidského života, tak i o transnacionální propojenost. Využívám etnografických dat o transnacionálních sítích z Pákistánu, Maroka, Bangladéše a Dagestánu.

Teorie tzv. nových sociálních rizik otevírají kritickou diskusi schopnosti moderních systémů sociální politiky sloužit v postindustriální společnosti jako nástroj ochrany před chudobou a sociálním vyloučením. Život v postmoderní společnosti sebou nese tzv. nová sociální rizika, která souvisejí se změnou výrobních procesů a organizace práce, s globalizací výroby a také s masovým vstupem žen na trh práce. Postavení žen na pracovním trhu závisí na fungujícím systému programů a služeb, který umožňuje kombinaci práce a rodinného života. Pokud nejsou vhodná opatření sociálního státu dostupná, rodičovství s malými dětmi se stává možným rizikovým faktorem vzniku chudoby. V tomto textu je řešena otázka, do jaké míry se převládající socio-kulturní konstrukty kvalitní péče, ideály péče, jak je definuje Monique Kremer, podílejí na reprodukci sociálních rizik spojených s rodičovstvím. Z analýzy politik péče v České republice vyplývá, že opatření rodinné politiky zaměřené na rodiny s dětmi do tří let reprodukují ideál mateřské péče na plný úvazek. Volby, které politiky umožňují, snižují šance žen s malými dětmi na trhu práce. Tím je výrazně ohrožena ekonomická situace rodin s dětmi, zvláště pak rodiny matek-samoživitelek. Přes objektivní socio-ekonomické tlaky, které ohrožují rizikem ekonomické marginalizace rodiny s dětmi, je v rámci opatření české rodinné politiky konzervován tradiční genderový řád.

Současnou podobu metody lze jen obtížně hodnotit. Důvodem je skutečnost, že chybí informace pro posouzení naprosté většiny klíčových charakteristik psychodiagnostické metody. Nedozvíme se nic o validitě, o stabilitě měření v čase, o standardizačním vzorku. Uvedené míry reliability ve smyslu vnitřní konzistence pak nedosahují dostatečně uspokojivých hodnot pro individuální diagnostické účely. Metoda tedy nemůže být použita jako standardizovaný psychodiagnotický nástroj. V současném stavu je jediné myslitelné využití to pro výzkumné účely. A přestože je teoretickému zázemí AIST-R věnována značná pozornost (tvoří přibližně dvě třetiny celkového rozsahu manuálu, který má celkem 30 stran), i zde lze identifikovat určité nedostatky či bílá místa. Manuál kromě relativně obsáhlého vstupu do teoretického zázemí AIST-R představuje rovněž interpretační model NemaCode, který má procesu interpretace dodávat novou dynamiku a větší srozumitelnost či vzbudit zájem klienta o proces karierního vývoje (Mezera et al., 2005). Bohužel není řečeno, nakolik se tento systém promítá do systému interpretace v rámci AIST-R, resp. zda neslouží spíše pro zpestření či doplnění informací. Zároveň je nutné dodat, že Hollandova teorie není jednohlasně přijímána, což metoda nereflektuje. Někteří výzkumníci (Spokane, Meir, & Catalano, 2000) např. poukazují na skutečnost, že kongruence mezi pracovním prostředím a osobností sice souvisí s uspokojením z práce a s úspěchem, nicméně síla tohoto vztahu je slabá. A zároveň na základě existujícího výzkumu není možná kauzální interpretace tohoto vztahu, tedy že kongruence vede k pracovní spokojenosti a k úspěchu (Young, Tokar, & Subich, 1998). V neposlední řadě sám Holland přiznává, že jeho teorie ve své orientaci na jednotlivce pomíjí strukturní prvky typu vzdělávací instituce či pracovní trh (Holland, 1997). Navzdory jejich neoddiskutovatelnému vlivu na učiněné karierní volby. Stačí zde poukázat např. na vzdělanostní či profesní reprodukci společnosti (Katrňák, 2004). Absence kritiky je ale překvapivá i proto, že je v manuálu zmíněn jeden z představitelů postmoderních přístupů v karierním poradenství Vance Peavy, sám velmi kritický k expertním přístupům v karierním poradenství (Peavy, 2013). Tedy k přístupům, k nimž je s většími či s menšími výhradami právě Hollandovu teorii zařadit.

Religion and the Postmodern Society Tomáš Květák This PhD thesis is considering the importance of the Christian faith in today' s socalled postmodem society. The basis for thinking about this topic was formed not only by European and American theological literature, but also by phi1osophical writings. Sociological and political works were also of great use.

The main topic of the doctoral dissertation Intersubjectivity and postmodern society: On the phenomenology of the Other is the problem of intersubjectivity. The work discusses the question of the other with the particular part of phenomenological thinking which does ask how we experience the other. Our starting point stems from the context of postmodern society, which we discusse in the first chapter ("The paradox of atomicity"). The aim of the second chapter ("Tacitness") is to enable us to phrase the question of the other properly. The third chapter ("Searching for the other in dialogue with Edmund Husserl") at first introduces selected fundamental concepts of the Husserl's phenomenology related to our topic (e.g. epoché) and then discusses the understanding of the other in Husserl's works Ideas Pertaining to a Pure Phenomenology and to a Phenomenological Philosophy - Second Book and Cartesian Meditations. The fourth chapter ("Breaches of harmony") is focused on such types of experience that problematize and disturb the altogether harmonic world of Husserlian intersubjectivity. We deal with the phenomenology of the blindness (Jana Moravcová) and the phenomenology of emotions (Jean-Paul Sartre). The fifth chapter ("Strange, weired eyes") uses the them of exile in the poetry of Josef Straka to...

(in English): This Diploma work is examining the relation between contemporary social conceptions and aims of education how these are expressed by curriculum documents mainly in Czech Republic. But this relation is not the case of easy and unidirectional impact of social knowledge to educational science. That is why the first part of this thesis is focused on four important postmodern philosophical and sociological concepts differently delimiting as distinct from modern society. General overview of contemporary society change characteristics proceeding from these analyses is the basis of rather different ways of pedagogical thinking followings. With three pedagogical conceptions simultaneously present in nowadays pedagogical discourse, but originally emerged in different eras and different social backgrounds I am trying to point to considerable antinomy demands on present aims of education. I am delineating which phrasings of social reality the contemporary Czech educational policy is rising from. I am stating that the reduction of social reality as background of education in general can lead to formation of ambivalences in suggested educational policy solutions. Finally this diploma work is trying to put forward brief proposals for solution of these new problems of education.

This diploma thesis polemizes with the relationship of human and smart technologies on a background of problematic of a postmodern society and aims to formulate a conclusion in that the use of smart technologies, given their current form and the current state of affairs in general, with its side effects may affect the form and nature of the whole society. By analyzing fundamental aspects of a postmodern society, particularly by reflecting on the processes of globalization, individualization, rationalization and relativization, complemented by illustrative examples of the effects of the use of smart technologies by ordinary and lay users, it is relating to the basic characteristics of current society. Its aim is to demonstrate imaginary spectacularness, in terms of the use of smart technologies and also in terms of the unfulfilled ideal of modernity, and it also aims to relate this imaginary spectacularness to the question of scientific and technological progress and also to the question of human nature as these are questions of the future development of the current postmodern spectacular society.

The main pillar of the family has become the couple's relationship: to satisfy individual needs and allow the possibility for self-realisation, for men and women alike. This gender position has become relevant with its influence on the whole society. Post-modern society has offered people more individual freedom and choice. The average age of groom increased from 24.6 to 28.9 and the bride from 21.8 to 26.5. In the town of Mirošovice during the period of 1974 - 1989 the average age of bride was 21.64 (period of 1990 {--} 2005 was 25.89) and groom 24.55 (period of 1990 {--} 2005 is 29.29). This confirms the assumption of hypothesis H1: Age of engaged couple entering marriage in the period of 1990 {--} 2005 is higher than in the period of 1974 {--} 1989. The aim of this dissertation is to map out the situation during the period of 1990 - 2005 and its comparison with previous years (likewise for a 15 year period, from 1974 - 1989). I have chosen a quantitative type of research and analysis of actual realities - primary and secondary data analysis, taken from the noted data files of permanent inhabitants from the town of Mirošovice. In the observed file (127 couples) there are married couples included, who have permanent addresses in Mirošovice, and whose marriages have lasted up until the 31. 12. 2005. Since the 1990s, the age difference between husband and wife has increased. There was also a rise in the number of couples where the woman was older than the man. In Mirošovice the total average age difference between engaged couples (not considering the gender of the older partner) during the period 1974 {--} 1989 was 4.49 years and during the period 1990 {--} 2005 was 3.92 years. Thus hypothesis H2 is confirmed: Age difference between partners who were married after 1990 (during the period 1990 - 2005) is less than the period 1974 {--} 1989. Also hypothesis H3: Age difference (more than 5 years) of engaged couples does not have any direct relation to the age difference of their parents, has been proved. Hypothesis H4: Age difference of engaged couples where the older partner is a woman, having direct relation to the age difference of bride or groom's parents, where the mother was older than father, has not been proved. The individualisation characterising current changes in the family bring with them, mainly to the most elderly lonely women, but also men, many social, economical, health and psychological problems.

The thesis deals with the study of issues of escape, nomadism and territorialisation with regard to postmodern society. These concepts are explored on the basis of works by two French postmodern authors: Giles Deleuze and Michel Maffesoli. However, the analysis of seemingly similar ways of telling about these topics is to prove their considerable difference with respect to their understanding of life, world and society. In the theoretical part, the research focuses on Deleuz's concepts of becoming, multiplicity and division of space into smooth and grooved and Maffesoli's concepts of postmodern society associated with neotribalism, its desire to wander and dynamic rooting. The analytical part of the thesis is based on these concepts to interpret the documentary cycle "Kmeny", which relates to the topic of urban subculture within the Czech Republic.

This thesis examines contemporary street art and its exhibition in galleries and museums in connection with Walter Benjamin's concepts of aura and authenticity in the postmodern period. Street art is posited as a marginal art evolving out of the tradition of 1970's New York graffiti that can be made to function as a type of anti-spectacle within the spectacle of the mainstream. Situationist theory and concepts within the agenda of Unitary Urbanism (psychogeography, the dérive, and détournement) are used to evaluate contemporary street art as anti-spectacle. Photography, as a primary method of documenting street art, is considered as a mechanically reproduced medium bringing into play discourses of repetition and originality, which are in turn related back to Benjamin's concepts of aura and authenticity. Andy Warhol, his Pop Art iconography, and practice of seriality are also considered as an influence on contemporary street art's imagery and underlying practice. Warhol's promotion of an "art star" persona is also related to such contemporary street art "stars" as Banksy and Mr. Brainwash.