Journal articles: 'Postoje žáků k chemii'

1

Kubiatko, M., K. Švandová, J. Šibor, and J. Škoda. "Vnímání chemie žáky druhého stupně základních škol." Pedagogická orientace 22, no. 1 (February 21, 2012): 82–96. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2012-1-82.

Full text

Abstract:

Výzkumných prací týkajících se zkoumání postojů žáků k chemii není mnoho. Ve většině případů se jedná o výzkumné práce zaměřené na vliv genderu na utváření postojů k uvedenému předmětu. V předkládané studii byl kromě vlivu genderu zjišťován i vliv ročníku, oblíbeného předmětu a celkový postoj žáků k chemii. Výzkumný vzorek byl tvořen 379 žáky druhého stupně z osmi českých základních škol. Poměr děvčat a chlapců byl přibližně vyrovnaný. Více žáků bylo z osmého ročníku (n = 236) a žáků s oblíbeným přírodovědným předmětem bylo 102. Jako výzkumný nástroj byl použit dotazník obsahující 25 škálovaných položek Likertova typu. Použitím faktorové analýzy byly položky rozděleny do 4 dimenzí: Zájem o chemii, Význam chemie, Budoucí život a chemie, Chemické experimenty. Na zjištění rozdílů u jednotlivých proměnných byl použit t-test pro nezávislé výběry. Významný rozdíl byl zjištěn pouze u proměnné oblíbený předmět ve prospěch žáků s chemií jakožto oblíbeným předmětem. Děvčata dosahovala pozitivnějšího postoje k chemii než chlapci. Žáci obou ročníků dosáhli přibližně vyrovnaného skóre. Na závěr jsou navrženy možnosti dalšího směřování výzkumu v této oblasti.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

2

Kubiatko, Milan. "Sémantický diferenciál jako jedna z možností zkoumání postojů k chemii u žáků druhého stupně základních škol." Scientia in educatione 7, no. 1 (July 21, 2016): 2–15. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.277.

Full text

Abstract:

Příspěvek v první řadě poskytuje příklad, jak pracovat se sémantickým diferenciálem, v druhé řadě je zaměřen na zjištění postojů k chemii na základě dat získaných prostřednictvím sémantického diferenciálu. Chemie patří mezi málo oblíbené školní předměty, jak v domácím, tak i zahraničním prostředí. Na zkoumání vnímání chemie se nejčastěji používají dotazníky se škálovanými položkami. Použití sémantického diferenciálu patří mezi málo používané metody získávání dat. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit postoje žáků základních škol k chemii za použití sémantického diferenciálu, dále byl zjišťován vliv ročníku a genderu na postoje žáků druhého stupně ZŠ k chemii. Výzkumného šetření se zúčastnilo 71 respondentů, kterým byl distribuován výzkumný nástroj s 20 adjektivy na 7bodové škále. Po obdržení dat byla stanovena reliabilita použitím Cronbachova alfa, která indikovala spolehlivost výzkumného nástroje. Použitím faktorové analýzy byla adjektiva rozdělena do čtyř dimenzí. Na základě průměrného skóre byl indikován neutrální postoj k chemii. Pomocí t-testu byl zjišťován rozdíl mezi skupinami proměnných gender a ročník. Chlapci vnímali chemii významně pozitivněji v porovnání s dívkami, mladší žáci vnímali chemii pozitivněji než starší.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

3

Rusek, Martin. "Efekt zařazení chemie do kurikula středních odborných škol nechemického zaměření." Scientia in educatione 5, no. 2 (December 22, 2014): 13–29. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.113.

Full text

Abstract:

Příspěvek je zaměřen na efekt, který má zařazení chemie do rámcových vzdělávacích programů pro obory vzdělání středního odborného vzdělávání. Tento efekt je zjišťován jako rozdíl mezi postoji žáků k chemii po ukončení základní školní docházky a po ukončení středoškolské výuky chemie, tedy v prvním ročníku střední odborné školy nechemického zaměření. Zjištěné výsledky jsou propojeny s výsledky dříve provedených výzkumů v této oblasti. Z koncepčního hlediska je nutné podniknout potřebné kroky směrem ke zvýšení kvality výuky chemie na těchto školách, jelikož právě na nich studuje většina žáků středních škol tvořící následně všeobecné mínění společnosti.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

4

Greger, David, and Markéta Holubová. "Teachers' Attitudes towards Early Tracking and Their Experiences with Pupils Transition to Selective "Multi-year gymnázia"." Journal of Pedagogy / Pedagogický casopis 1, no. 1 (January 1, 2010): 85–101. http://dx.doi.org/10.2478/v10159-010-0004-7.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

5

Rusek, Martin, Iva Bílková Metelková, Vlastimil Chytrý, and Vojtěch Žák. "Standardizace české verze dotazníku DAS." Scientia in educatione 10, no. 2 (January 10, 2020): 44–61. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.1406.

Full text

Abstract:

Za jednu z příčin současného negativního postoje žáků k přírodovědným oborům a později i jejich zájmu tyto obory volit jako budoucí profesi, je uváděno pozdější zavádění přírodovědných témat do výuky. Náprava tohoto stavu úzce souvisí s připraveností učitelů na primárním stupni vzdělávání vyučovat přírodovědná témata tak, aby podnítili rozvoj pozitivních postojů u žáků. Podstatnou roli hrají postoje samotných (budoucích) učitelů, které mohou sloužit jako indikátor potřeby změn v této oblasti. Cílem příspěvku je představit českou verzi dotazníku DAS (Dimensions of Attitude toward Science) určeného k zjišťování postojů učitelů na primárním stupni vzdělávání k přírodovědným tématům a jejich výuce. Dotazník obsahuje 28 položek rozdělených do sedmi subškál. Data získaná prostřednictvím tohoto nástroje poskytují celkovou informaci o postoji respondenta, zároveň umožňují vytvoření postojového profilu (vysoký potenciál, slibný, lhostejný a neochotný). Na základě těchto informací je pak možné volit způsoby práce s konkrétním učitelem. Původní verze výzkumného nástroje byla nejprve přeložena, pilotována a následně použita v ostrém šetření. Na základě výsledků statistické analýzy (Cronbachovo alfa = 0,704 pro celý nástroj) je možné českou verzi dotazníku považovat za dostatečně spolehlivou a použitelnou v dalším výzkumu. Vysokou reliabilitu vykazovaly také dílčí subškály nástroje.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

6

Straková, Jana, Jaroslava Simonová, and David Greger. "Ověření konceptu akademického optimismu na českých školách druhého stupně povinného vzdělávání." Pedagogická orientace 27, no. 3 (September 30, 2017): 397–418. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2017-3-397.

Full text

Abstract:

Výzkumy efektivity školního vzdělávání poukázaly na význam přesvědčení a postojů učitelů pro vyučování a učení žáků. Přesvědčení a postoje zásadně ovlivňují chování učitelů a jejich přístup k žákům a jejich rodičům. Změna přesvědčení je nezbytným předpokladem pro změnu práce učitelů a vzdělávání obecně. Přesvědčení učitelů jsou v pedagogickém výzkumu konceptualizována mnoha různými způsoby, tato studie si klade za cíl lokalizovat nástroje na měření konceptu akademického optimismu. Akademický optimismus je konceptualizován ve dvou podobách – jako kolektivní charakteristika pedagogického sboru a jako individuální charakteristika každého jednotlivého učitele – a kombinuje tři důležité aspekty učitelova profesního kréda: vnímání vlastních učitelských dovedností a možností pedagogické práce, důvěru k žákům a jejich rodičům a důraz na studijní výsledky. Studie lokalizuje oba koncepty a klade si za cíl vybrat vhodnější z nich pro české prostředí. Zároveň zkoumá souvislost mezi akademickým optimismem a výsledkem žáků. V analýzách jsou využita data z šetření na 39 základních školách získaná od 325 učitelů a 1316 žáků 9. ročníků v rámci šetření projektu Kalibro v roce 2016. Dvouúrovňová konfirmační analýza ukázala použitelnost obou modelů, přičemž vhodnějším pro české prostředí se jeví model individuální. Dvouúrovňové strukturní modelování neprokázalo na tomto limitovaném výběru žáků souvislost mezi akademickým optimismem a výsledky žáků v matematice, tuto souvislost bude nutno ověřit na reprezentativním výběru s využitím testů více zohledňujících současnou kurikulární normu.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

7

Stárková, Dagmar, and Martin Rusek. "Etické a bezpečnostní aspekty využívání ICT ve výuce chemie." Scientia in educatione 7, no. 2 (December 31, 2016): 100–110. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.374.

Full text

Abstract:

Informační a komunikační technologie (ICT) jsou v dnešní době nedílnou součástí edukačního procesu. Při jejich používání je mimo efektivity zapotřebí zohledňovat i možná etická a bezpečnostní rizika, která s sebou využívání moderních technologií přináší. Pro učitele i žáky je důležitá znalost a důležitost pravidel bezpečného, legálního a morálního užívání ICT zejména v prostředí internetové sítě. Konkrétně jde o základní etické kodexy a legislativní rámec, ale i schopnost je správně aplikovat.Příspěvek se věnuje výsledkům dotazníkového šetření kategorizujícího učitele na základě jejich postojů k využívání ICT ve výuce chemie. Následně provedeným šetřením autoři zjišťují, jakým způsobem inovativní učitelé zohledňují problematiku počítačové etiky a bezpečnosti ve své výuce. Z odpovědí respondentů vyplývá, že ICT nacházejí ve výuce chemie své místo prostřednictvím komunikace, vyhledávání informací, nebo jen procvičování znalosti prostřednictvím online testů, aplikací nebo her. Z hlediska počítačové etiky jsou učiteli zmiňovány citace elektronických zdrojů. Další části etiky zůstávají upozaděny (např. síťová etika či autorský zákon). Bezpečnostní aspekty pak učiteli nejsou dostatečně zohledňovány.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

8

Mouralová, Magdalena. "Postoje českých učitelů k vnější diferenciaci žáků a možné hodnotové kořeny těchto postojů." ORBIS SCHOLAE 7, no. 3 (February 5, 2018): 11–26. http://dx.doi.org/10.14712/23363177.2015.11.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

9

Svobodová, Silvie. "Afektivní dimenze environmentální gramotnosti žáků 2. stupně ZŠ." Scientia in educatione 10, no. 2 (January 10, 2020): 80–102. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.1319.

Full text

Abstract:

Afektivní dimenze environmentální gramotnosti představuje složku, jíž je v rámci testování environmentální gramotnosti věnována v posledních letech nejvýznamnější pozornost v zahraničí i u nás. Mezi nejčastěji používané nástroje lze řadit NEP (New Environmental Paradigm), 2-MEV (2 Major Environmental Values), NRS (Nature relatedness scale) a MSELS (Middle School Environmental Literacy Survey). Studie představuje výsledky testování uvedených nástrojů. Jsou zde popsány jejich psychometrické vlastnosti, reliabilita a validita, a analyzován vliv demografických proměnných (pohlaví, věk, ročník, velikost bydliště) na environmentální postoje 2. stupně ZŠ. Cílovou skupinu tvořili žáci 6. až 9. ročníků základních škol napříč Českou republikou. Reliabilita a validita všech nástrojů byla prokázána. Koeficient Cronbachova alfa dosahoval přijatelných hodnot (α > 0,7). Obsahová a konstruktová validita byla diskutována v kontextu řady již publikovaných výzkumů, v případě nástroje MSELS byla konstruktová validita potvrzena zvlášť a u zbývajících nástrojů také souběžná kriteriální validita. Analýza vlivu proměnných přinesla protikladná zjištění. Vztah jednotlivých proměnných k míře afektivní dimenze se jako signifikantní jevil pouze u některých z nich, především u 2-MEV a MSELS. Na základě výsledků lze tedy konstatovat, že se jedná o nestálé faktory ve vztahu k afektivní dimenzi environmentální gramotnosti žáků 2. stupně ZŠ. Testované nástroje lze ovšem doporučit k měření uvedeného konstruktu u dané cílové skupiny.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

10

Preissová Krejčí, Andrea, Martina Cichá, and Jana Máčalová. "Values and Attitudes Orientation of Czech Teachers and Students Focusing on Accepting or Rejecting the Otherness of Cultural and Ethnic Minorities." Pedagogická orientace 26, no. 4 (December 31, 2016): 677–94. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-4-659.

Full text

Abstract:

Studie zkoumá hodnotovou orientaci českých učitelů a studentů a jejich postoje k rozličným kulturním a etnickým minoritám v České republice. Domníváme se, že klíčovým problémem multikulturního vzdělávání je sdílení stereotypů a předsudků mezi účastníky edukačního procesu. Pro naše téma je nejdůležitější výchovně vzdělávací proces ve vztahu k sociálně znevýhodněným, kterými jsou např. romské děti, děti cizinců apod. Od září 2014 do června 2015 jsme realizovali rozsáhlé výzkumné šetření mezi žáky a učiteli základních a středních škol ve třech krajích České republiky. Hlavní výzkumný záměr spočíval ve zjištění a deskripci postojové a hodnotové orientace žáků a jejich učitelů vůči odlišným kulturním či etnickým skupinám. Naše předpoklady se potvrdily v případě nižší míry tolerance adolescentů k romské minoritě ve srovnání s ostatními etnickými či kulturními menšinovými skupinami, pedagogové i žáci vnímají soužití majority s romskou menšinou jako problematické. Ve vztahu k multikulturní výchově jsme dospěli ke znepokojujícímu zjištění, že pod ní učitelé obecně rozumí „učení se o jiných kulturách“, tzn. že se zdůrazňují rozdíly, namísto toho, aby bylo prezentováno, co mají tyto kultury společného. Důraz je tak kladen pouze na formování kognitivní složky postojů. Takový přístup vede k posilování stereotypního myšlení žáků, namísto rozvoje kritického myšlení.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

11

Svobodová, Silvie, and Roman Kroufek. "Možnosti využití škály MSELS pro testování environmentální gramotnosti na základních školách v České republice." Scientia in educatione 9, no. 2 (December 31, 2018): 80–101. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.1210.

Full text

Abstract:

Příspěvek prezentuje výsledky verifikace využitelnosti výzkumného nástroje MSELS (Middle School Environmental Literacy Survey) na základních školách v České republice. Testovány byly vybrané psychometrické vlastnosti škály jako celku i jejích jednotlivých segmentů. Zjištění byla konfrontována s výsledky prvního použití nástroje při národním výzkumu environmentální gramotnosti v USA (McBeth & Volk, 2010; McBeth et al., 2011), který probíhal u žáků šestých a osmých tříd. Cílovou skupinou výzkumu představovaného v tomto příspěvku byli žáci 6.–9. tříd základních škol v regionu Žatec. Důkazy pro validitu interpretace získaných dat byly hledány ve všech oblastech doporučovaných Standardy pro pedagogické a psychologické testování (AERA, APA & NCME, 2014). Ve většině případů se podařilo předložit uspokojivý soubor dokladů, které podporují využití škály u žáků druhého stupně ZŠ. Reliabilita škál Postoje, Jednání a Senzitivita dokládaná koeficienty jejich vnitřní konzistence dosáhla akceptovatelných hodnot (α > 0,75) a tyto škály je možné doporučit pro realizaci výzkumů. U škály Znalosti byla zjištěna nízká reliabilita (α = 0,55).Její aplikace je možná, avšak zjištěná data musí být vzhledem k reliabilitě interpretována obezřetně.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

12

Smetáčková, I. "Společné, či oddělené vzdělávání dívek a chlapců?" Pedagogická orientace 23, no. 5 (December 12, 2013): 717–33. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-5-717.

Full text

Abstract:

Článek porovnává dva základní vyučovací modely z hlediska zastoupení dívek a chlapců – koedukovanou a oddělenou výuku. S využitím zahraničních studií diskutuje pozitivní a negativní stránky obou modelů. Z hlediska genderové rovnosti ve vzdělávání se nereflektovaná koedukace jeví problematická, protože v jejím rámci může snadno docházet k prohlubování genderových stereotypů. Eventuální úvahy o zavedení oddělené výuky dívek a chlapců (po vzoru zahraničních experimentů) by měly zohledňovat žákovský pohled. Článek proto přináší výsledky dotazníkového šetření s účastí 556 žáků/yň 2. stupně základních škol, které mapovalo jejich postoje a zkušenosti s pobytem ve smíšených a oddělených skupinách. Šetření ukázalo, že děti preferují smíšené třídy, avšak zároveň mají zkušenosti se vzájemným genderově motivovaným obtěžováním a genderově stereotypním zacházením ze strany vyučujících.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

13

Nováková, Petra, Martin Kudláček, and Ludmila Miklánková. "Attitudes of physical education teachers toward teaching students with physical disabilities in general physical education in the Czech republic." Studia Kinanthropologica 12, no. 1 (March 30, 2011): 7–12. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2011.017.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

14

Kekule, Martina, and Vojtěch Žák. "Postoje žáků k výuce fyziky v České republice – vybrané výsledky." Scientia in educatione 1, no. 1 (October 26, 2013). http://dx.doi.org/10.14712/18047106.53.

Full text

Abstract:

Článek se zabývá vybranými výsledky dotazníkového šetření, které bylo provedeno v letech 2006 až 2008 v České republice. Šetření se zúčastnilo téměř 1900 žáků druhého stupně základních škol (příp. odpovídajících ročníků víceletých gymnázií) a více než 2000 studentů středních škol. Respondenti vyjadřovali své názory pomocí čtyřstupňové Likertovy škály na tvrzení, která se týkala příčin, proč se učí fyziku, a obecných témat a aktivit, které by chtěli (nebo nechtěli) dělat v hodinách fyziky. Odpovědi byly analyzovány podle typu školy a pohlaví respondentů. Hlavní nálezy a závěry jsou zmíněny a diskutovány v článku.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

15

Laufková, Veronika. "Formativní hodnocení v praxi české základní školy." Pedagogika 67, no. 2 (August 16, 2017). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2017.424.

Full text

Abstract:

Abstrakt: Některé výzkumy či dokumenty vzdělávací politiky ukazují, že kvalita hodnocení je v českých školách neuspokojivá a že je potřeba posílit roli formativního hodnocení, tj. zajistit, aby si učitelé osvojili dovednosti, které jim umožní zjistit, jak žáci učivu rozumějí. Tento text si klade za cíl popsat funkční podobu formativního hodnocení ve výuce 2. stupně ZŠ na záměrně vybrané škole a zjistit postoje žáků k této podobě hodnocení. K naplnění tohoto cíle byla zvolena jako výzkumná strategie deskriptivní případová studie. Metodami sběru dat byly zvoleny: analýza způsobů hodnocení školy v příslušných dokumentech, přímé pozorování školy, žáků a učitelky při výuce, hloubkový individuální rozhovor s učitelkou, rozhovory v ohniskových skupinách s devíti žáky pozorované třídy, hloubkový individuální rozhovor s mentorkou dané školy a analýza učitelských a žákovských dokumentů. Z výsledků je zřejmé, že přístup k formativnímu hodnocení na této škole ovlivnil pětiletý projekt, jehož cílem bylo zajistit, aby se v každé vyučovací hodině každé dítě učilo a dosahovalo maxima svého rozvoje, a mentorka poskytnutá škole. Silná stránka sledované učitelky byla potom v komunikaci s žáky, ve stanovování kritérií hodnocení s indikátory, v podávání zpětné vazby popisným jazykem, propracovaný systém sebehodnocení žáků a využívání vrstevnického hodnocení. Žáci zapojení do výzkumu byli motivováni v učení, nebáli se komunikovat, vyjadřovat své názory a poskytovat si zpětnou vazbu navzájem. Škola by tak mohla být příkladem dobré praxe pro implementaci formativního hodnocení v našem školském systému.Klíčová slova: formativní hodnocení, případová studie, zpětná vazba, mentoring, konstruktivismus, ISCED 2.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

16

Pouchová, Milena. "Školní projekty ve výuce přírodovědných předmětů na 2. stupni základních škol – česko-slovenský srovnávací výzkum." Scientia in educatione 1, no. 1 (October 26, 2013). http://dx.doi.org/10.14712/18047106.8.

Full text

Abstract:

Článek se zabývá současným stavem začleňování školních projektů do výuky přírodovědných předmětů na 2. stupni základních škol. Představuje část výsledků česko-slovenského srovnávacího výzkumu založeného na dotazníkovém šetření provedeném v červnu 2009 na náhodně vytvořeném vzorku 180 českých a 71 slovenských škol. Cílem průzkumu bylo zjistit, v jaké míře je projektového vyučování v současnosti využíváno, a poskytnout tak podklad pro další specifické výzkumy. Dotazníkové šetření bylo orientováno na počet a hlavní charakteristiky uskutečněných projektů (např. délku, počet zapojených předmětů, tříd a pedagogů), na některé činnosti učitelů a žáků v projektech a také na postoje učitelů k této koncepci.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

17

Vrbová, Jana. "„Co mi ve škole vadí víc, podvádění, či klamání?“ Postoje žáků k nečestnému chování ve škole v kontextu školního podvádění." Studia paedagogica 18, no. 2-3 (2013). http://dx.doi.org/10.5817/sp2013-2-3-6.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

Journal articles on the topic 'Postoje žáků k chemii'

Create a spot-on reference in APA, MLA, Chicago, Harvard, and other styles