To see the other types of publications on this topic, follow the link: Právní praxe.
Journal articles on the topic 'Právní praxe'
Create a spot-on reference in APA, MLA, Chicago, Harvard, and other styles
Consult the top 50 journal articles for your research on the topic 'Právní praxe.'
Next to every source in the list of references, there is an 'Add to bibliography' button. Press on it, and we will generate automatically the bibliographic reference to the chosen work in the citation style you need: APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver, etc.
You can also download the full text of the academic publication as pdf and read online its abstract whenever available in the metadata.
Browse journal articles on a wide variety of disciplines and organise your bibliography correctly.
1
Malaník, Michal, and Klára Malaníková. "Vacatio legis – nenápadná změna tuzemského folklóru." Časopis pro právní vědu a praxi 28, no. 3 (September 29, 2020): 415–28. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2020-3-6.
Full textAbstract:
V současné době se často setkáváme s názorem, že právní předpisy se v České republice mění příliš rychle a příliš často. Tato přebujelost právního řádu je předmětem kritiky zástupců akademie i právní praxe. Přesto se dá naleznout řada právních norem, které jsou zářnými stálicemi, které se tomuto trendu nepoddávají. Tento článek se bude věnovat právě jedné z nich – operativní normě stanovující obecnou legisvakanční dobu mezi platností a účinností právních předpisů. Přestože se jedná o ustanovení právních předpisů, délka obecné legisvakanční doby je mezi právníky relativně neměnným folklórem, jehož znalost hraničí s notorietou. Tento článek upozorňuje na důležitou změnu koncepce legisvakanční doby, která zpočátku zůstala bez povšimnutí širší veřejnosti, a nabízí zamyšlení nad možnými implikacemi.
2
Gonsiorová, Barbora. "Diskreční pravomoc veřejné správy v intencích české a zahraniční právní vědy a praxe." Časopis pro právní vědu a praxi 26, no. 4 (December 12, 2018): 649. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2018-4-4.
Full textAbstract:
Aplikace diskreční pravomoci, jehož produktem jest diskreční rozhodnutí správního orgánu, je nevyhnutelným institutem českého správního práva. Bylo by však mylné domnívat se, že se jedná o právní institut ryze český. Je tomu právě naopak. Vyskytuje se i v mnoha zahraničních právních úpravách, a to jak angloamerických tak kontinentálních. Jeho vnímání, výklad a aplikace se však v zahraničním pojetí může lišit. Pro účely předkládaného článku byly shromážděny zahraniční poznatky k problematice diskrečního rozhodování, které představují jeho výchozí zaměření a zároveň prostředek ke zkoumání jejich použitelnosti v českém právním prostředí. Hlavním účelem článku je přitom získání a prezentace nových poznatků k problematice diskrečního rozhodování.
3
Špačková, Michala. "Právo sell-out z pohledu teorie a praxe." Časopis pro právní vědu a praxi 25, no. 1 (April 10, 2017): 41. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2017-1-3.
Full textAbstract:
Právo odkupu (sell-out) patří k důležitým, byť v praxi ne příliš často využívaným, nástrojům ochrany menšinových akcionářů. Právní úprava sell-out tuto skutečnost odráží pouze částečně, kdy právo sell-out výslovně zakotvuje prostřednictvím generální klauzule, což lze vnímat jako jev pozitivní, nicméně dílčí pravidla realizace práva odkupu plně nereflektují specifickou povahu zkoumaného institutu. Cílem tohoto příspěvku není pouze vytknout největší nedostatky právní úpravy sell-out, ale rovněž nastínit v úvahu přicházející varianty řešení, zahrnující mimo jiné i možnost aplikace funkčně srovnatelného práva na odkup.
4
Handrlica, Jakub. "Qualification Problem in Administrative Law." Časopis pro právní vědu a praxi 28, no. 3 (September 29, 2020): 337–52. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2020-3-2.
Full textAbstract:
Jakým způsobem kvalifikovat právní povahu cizích správních aktů, které podle předpisů našeho vnitrostátního práva vyvolávají právní účinky v rovině našeho práva? Tato otázka, označovaná v odborné literatuře jako „kvalifikační problém“, dlouhodobě budí zájem nejenom právní teorie, ale také právní praxe. Při kvalifikaci cizích správních aktů má tuzemský správní orgán v zásadě tři možnosti: kvalifikace na základě legis fori, legis causae, nebo kvalifikaci na základě autonomního pojetí. Tento článek předkládá argumenty pro kvalifikaci cizích správních aktů na základě legis fori.
5
Bílek, Stanislav, and Radka Vaníčková. "Praktické aspekty stavění promlčecí doby při neplatné podnikatelské rozhodčí doložce." Časopis pro právní vědu a praxi 25, no. 3 (October 17, 2017): 545. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2017-3-11.
Full textAbstract:
Rozhodčí řízení představovalo zejména pro podnikatele, efektivní a hospodárnou alternativu vůči civilnímu soudnictví. K rozhodování majetkových sporů byly díky liberální legislativě využívány i soukromé rozhodčí společnosti, které neměly a stále nemají status rozhodčího soudu. V aplikační praxi obecných soudů rezonuje v posledních letech problematika rušení nicotných rozhodčích nálezů, vydávaných těmito soukromými rozhodci ve prospěch rozporu rozhodčích doložek, podle nichž byla pravomoc soukromých rozhodců založena zákonem č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení o výkonu rozhodčích nálezů v platném znění, případně pro rozpor s jiným právním předpisem. Cílem příspěvku je poukázat na jednu z mnoha výkladových těžkostí v souvislosti s rušením rozhodčích nálezů vydaných na základě neplatných rozhodčích doložek, a to zda uplatněním nároku rozhodčí žalobou z neplatné rozhodčí doložky dochází ke stavení běhu promlčecí lhůty a za jakých podmínek. Dále uskutečnit stručnou analýzu aktuální soudní praxe v rušení nicotných rozhodčích nálezů a právní výklad důsledků tohoto přístupu obecných soudů v otázce promlčení majetkových práv zejména se zaměřením na právní vztahy mezi podnikateli. Účinky nicotného rozhodčího nálezu nelze vztahovat automaticky na akt podání rozhodčí žaloby s ohledem na princip právní jistoty jako základní předpoklad právního státu. Podání rozhodčí žaloby podle neplatné doložky dle názorů autorů příspěvku má v určitém rozsahu za následek stavení promlčecí lhůty. Autoři rozdělili příspěvek na dvě části. V první části podávají úvodní vysvětlení předmětné problematiky a zaujímají postoje k judikatuře týkající se neplatných podnikatelských doložek. V druhé části vymezují dopady judikatury soudů ve sledované oblasti ve vztahu k otázce stavění promlčecí lhůty a předkládají návrhy řešení v souladu s platnou legislativou.
6
Mareš, Miroslav. "„Znalci na extremismus“: sociální vědy ve službách vnitřní bezpečnosti?" Sociální studia / Social Studies 12, no. 2 (April 20, 2015): 69–82. http://dx.doi.org/10.5817/soc2015-2-69.
Full textAbstract:
Základním výzkumným cílem článku je objasnit příčiny a důsledky zapojení některých sociálních vědců do procesu dokazování v oblasti protiextremistického působení práva. Výzkumná otázka zní: jakým způsobem došlo k relativně silnému zapojení některých sociálních vědců do protiextremistického působení v ČR a jakým způsobem bylo toto zapojení vnímáno ve veřejné sféře? Článek je pojat jako kvalitativní studie, která využívá analýzy veřejné politiky, historické metody a srovnávacího přístupu. V části o právních předpokladech budou využity i metody právní analýzy, ale článek je dominantně psán ze sociálněvědní perspektivy a neobsahuje komplexní zpracování právní úpravy soudního znalectví a její soudní praxe. Autor vychází především z primárních pramenů, kterými jsou úřední dokumenty z resortů vnitra a spravedlnosti, dále pak soudní rozsudky a další rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. V článku bude primárně věnována pozornost využití politologie a příbuzných oborů.
7
Vážan, Pavel. "Právní úprava věci hromadné, souboru věcí a dopad jejich právní úpravy do praxe." Časopis pro právní vědu a praxi 25, no. 1 (April 10, 2017): 107. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2017-1-7.
Full textAbstract:
Příspěvek reaguje na pojem věci hromadné a souboru věcí, vymezení jejich vztahu s ohledem na současné pojetí těchto dvou pojmů a zejména pak na jejich praktické dopady ve světle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Cílem příspěvku není podat jednoznačnou a vyčerpávající odpověď na sporné otázky s těmito pojmy související, ale zhodnotit právní úpravu de lege lata, její dopad do právní praxe a případně vyvolat možné úvahy de lege ferenda.
8
CHMELÍK, Jan. "Operativně pátrací činnost v trestním řízení." Forenzní vědy, právo, kriminalistika 6, no. 2 (2021): 124–40. http://dx.doi.org/10.37355/fvpk-2021/2-08.
Full textAbstract:
V textu příspěvku autor analyzuje postupy před zahájením trestního řízení, jejich právní základ a vztah k trestnímu řízení, zejména pokud jde o tzv. operativně pátrací činnost v praxi. Praxe je totiž stále nejednotná ve významu a uplatnění výsledků těchto postupů v trestním řízení, vyskytují se stále nestandardní postupy, které jsou podřazovány pod zákonnou úpravu trestního řízení (pod trestní řád), včetně tápání o způsobech ukončení šetření prováděného podle policejního zákona, kterým nebyly zjištěny informace zakládající podezření ze spáchání trestného činu.
9
Horák, Ondřej, and Leopold Skoruša. "Odpovědnost za újmu osobě poskytující pomoc veřejné moci (s důrazem na ozbrojené síly)." Časopis pro právní vědu a praxi 28, no. 2 (June 8, 2020): 205–23. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2020-2-3.
Full textAbstract:
Příspěvek je věnován problematice náhrady majetkové a nemajetkové újmy osobě, která poskytla součinnost veřejné moci (úředním osobám) a zvláště pak ozbrojeným silám. Jedná se o specifický případ odpovědnosti státu, mající objektivní charakter (odpovědnost za výsledek). Zvláštní pozornost bude zaměřena na odškodňování pozůstalých a na přechod náhrad na dědice. Půjde o první komplexní zpracování dané tematiky, která se vyznačuje řadou interpretačních problémů z hlediska teorie (zvl. vztah veřejného a soukromého práva) i praxe (např. zproštění odpovědnosti státu či postavení registrovaných partnerů při odškodňování pozůstalých). Cílem příspěvku bude kritická analýza současného stavu právní úpravy a představení návrhů de lege ferenda.
10
Hornychová, Helena, and Markéta Brunová. "Uměle vytvořený srovnávací materiál pro účely písmoznaleckého zkoumání v kontextu s problematikou předložení padělaného či pozměněného důkazního prostředku." Forenzní vědy, právo, kriminalistika 5, no. 1 (2020): 58–72. http://dx.doi.org/10.37355/fvpk-2020/1-05.
Full textAbstract:
Cílem příspěvku je formou kazuistiky a navazujícím právním pohledem seznámit čtenáře s aktuální problematikou z písmoznalecké praxe. V procesu dokazování je písmoznalecké zkoumání stěžejním nástrojem pro objasnění pravosti či nepravosti sporného podpisu anebo identifikace pisatele textu na nejrůznějších dokumentech. Skutečnost, že srovnávací materiál hraje při zkoumání podstatnou roli, si často uvědomují samotní účastníci soudních řízení i jejich právní zástupci. Snaha negativně ovlivnit anebo zpochybnit autentičnost tohoto materiálu je ze strany účastníků soudního řízení stále četnější. Tato snaha je mnohdy dovršena vytvořením umělého srovnávacího materiálu, který je jednou ze stran znalci předkládán s cílem, aby dospěl – pro daného účastníka soudního řízení – k žádoucímu závěru zkoumání. K tomu, aby předložení či padělání předloženého důkazního prostředku bylo považováno za jednání trestné, bude se muset jednat o věcný nebo listinný důkazní prostředek, který bude mít současně tzv. „podstatný význam pro rozhodnutí“ a bude použit v zákonem předpokládaném úmyslu.
11
Kischel, Uwe. "Jak normativní je právní komparatistika?" Časopis pro právní vědu a praxi 28, no. 2 (June 29, 2020): 171–88. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2020-2-1.
Full textAbstract:
Diskuse ohledně metod právní komparatistiky neutuchá ani po několika dekádách. Zatímco tradiční funkcionální srovnávání převládá v praxi, postrádají mnozí představitelé nauky „teoretickou“ stránku této metody. Tento spor se promítá do otázky o tom, jaký je význam právních norem ve srovnávacím právu. Hermeneutické řešení, jež má značný význam pro praxi, reaguje nejen na tuto otázku, ale na celou diskusi ohledně srovnávacích metod svým kontextuálním přístupem. Zachovává si základní myšlenku funkcionální metody, ale předchází s ní spojeným problémům. Hermeneutický přístup ve své podstatě vyžaduje, aby komparatista nacházel svoji cestu do cizího právního systému prostřednictvím jeho pomalého a opatrného osvojování, a to jak po jeho normativní, tak nenormativní stránce. Účinným nástrojem v tomto procesu je typizované přiřazování právních řádů do příslušných kontextů včetně základních znalostí o nich. Právní komparatistika je totiž jak normativní, tak nenormativní; pouze právní norma v jejím kontextu může vést k relevantnímu výsledku.
12
Kliková, Alena. "Povinnosti správních orgánů ve vztahu k procesním právům účastníků správního řízení v procesu dokazování." Časopis pro právní vědu a praxi 25, no. 3 (October 17, 2017): 455. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2017-3-6.
Full textAbstract:
Předkládaná stať je věnována problematice povinností správních orgánů v procesu správního dokazování a jejich návaznosti na procesní práva účastníků správního řízení v rámci dokazování. Zabývá se otázkami vztahu porušení povinností správních orgánů a omezení procesních práv účastníků. Jednotlivé povinnosti správních orgánů budou vysvětleny a vymezeny jak z pohledu správního orgánu, tak ve vztahu k procesním právům účastníka. Řešena je také otázka, zda jednotlivé povinnosti správního orgánu v procesu dokazování vytváří s procesními právy účastníka určité dvojice, které musí spolu plně korespondovat, nebo zda mohou působit samostatně. Pozornost je zaměřena rovněž ze shora uvedených úhlů pohledu také na aktuální otázky vztahující se k institutu dokazování ve správním řízení. Vedle správněprávního přístupu bude zčásti uplatněn také přístup správněvědní, zaměřený na efektivnost příslušné právní úpravy, resp. její působení v praxi správních orgánů.
13
Vojtko, Jakub. "Automatizované rozhodovanie a profilovanie v pracovnoprávnych vzťahoch podľa Všeobecného nariadenia o ochrane údajov." Časopis pro právní vědu a praxi 25, no. 2 (July 3, 2017): 255. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2017-2-5.
Full textAbstract:
Cieľom tohto článku je analyzovať dopad právnej úpravy Všeobecného nariadenia o ochrane údajov na pracovnoprávne vzťahy. Príspevok sa pritom prednostne zameriava na právnu úpravu reagujúcu na moderné technológie uplatňované pri spracúvaní osobných údajov. Hlavným predmetom príspevku je preto právna úprava rozhodovania na základe automatizovaného spracúvania vrátane profilovania a jej spôsobilosť vyrovnať sa s osobitnými problémami, ktoré automatizované rozhodovanie v praxi v pracovnoprávnych vzťahoch spôsobuje.Výsledkom analýzy je záver, že právna úprava automatizovaného rozhodovania a profilovania podľa Všeobecného nariadenia o ochrane údajov môže, v závislosti od vyriešenia výkladových nejasností, významne posilniť ochranu práv a postavenie zamestnancov pri automatizovanom spracúvaní osobných údajov. Na druhej strane nová právna úprava predstavuje výzvu pre zamestnávateľov, aby prispôsobili procesy rozhodovania náročným podmienkam, ale aj pre vývojárov profilovacích algoritmov, aby zabezpečili transparentnosť automatizovaného rozhodovania.
14
Míšek, Jakub, and Vojtěch Bartoš. "Nesnesitelná lehkost zpracování osobních údajů orgány veřejné správy." Revue pro právo a technologie 11, no. 22 (December 30, 2020): 145–74. http://dx.doi.org/10.5817/rpt2020-2-5.
Full textAbstract:
Zákon o zpracování osobních údajů přinesl některá specifická pravidla pro zpracování osobních údajů ze strany orgánů veřejné moci a veřejných subjektů. Jedním z těchto specifik je nemožnost uložit těmto subjektům správní sankci v případě porušení pravidel ochrany osobních údajů. Autoři tohoto článku se zaměřili na existenci a dosavadní aplikaci této výjimky ze sankční pravomoci ze strany Úřadu pro ochranu osobních údajů. Předkládají přehled dosavadní rozhodovací praxe úřadu a podrobují ji kritické analýze. Tuto analýzu pak zasazují do obecnějšího teoretického rámce důležitého pro pochopení fungování regulace ochrany osobních údajů v rámci Obecného nařízení o ochraně osobních údajů. Konkrétně se věnují sankce v regulaci vystavěné na performativních pravidlech, tak jako je tomu v případě Obecného nařízení. Autoři dovozují konkrétní negativní důsledky současné právní úpravy a její aplikace v konkrétních případech a přicházejí s návrhy řešení spočívajícího v legislativních úpravách i změně interpretace současného znění zákona.
15
Gongol, Tomáš. "JUDICIAL PRACTICES IN SELECTED STATES IN CASES OF LEGAL LIABILITY OF AUCTION PORTALS FOR COUNTERFEIT GOODS." Acta academica karviniensia 16, no. 4 (December 30, 2016): 23–31. http://dx.doi.org/10.25142/aak.2016.029.
Full text
16
Průchová, Ivana. "Právo životního prostředí a pozemkové právo v hledáčku uplynutých (padesáti) let… a trochu i z pohledu budoucí perspektivy." Časopis pro právní vědu a praxi 27, S (November 22, 2019): 139. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2019-s-9.
Full textAbstract:
Příspěvek je věnován vývoji pozemkového práva a práva životního prostředí v podmínkách Právnické fakulty Masarykovy univerzity (dříve Univerzity Jana Evangelisty Purkyně). A to v oblasti pedagogické a ve stěžejních směrech též vědecko-výzkumné s tím, že zmiňuje i jejich význam pro společenskou praxi. Pozornost je věnována i jejich vzájemným vztahům a jejich roli ve studijním programu oboru právo a právní věda, a to i z pohledu budoucí perspektivy. Zmiňuje představitele těchto oborů a jejich přínos pro jejich rozvoj. Celé pojednání je ovlivněno tím, že se jedná o pohled člověka, který se jimi profesně zabývá téměř 40 let.
17
Hejnová, Kateřina, and Johana Chylíková. "Dealing with Parental Conflicts at the Child Protection Departments in the Czech Republic: Use of Defensive Practice and Its Factors." Czech Sociological Review 56, no. 1 (March 1, 2020): 3–27. http://dx.doi.org/10.13060/csr.2020.001.
Full text
18
Gealfow, John Altair, and Christian May. "Anonymizace osobních údajů v soudních rozhodnutích." Revue pro právo a technologie 10, no. 19 (June 28, 2019): 3–39. http://dx.doi.org/10.5817/rpt2019-1-1.
Full textAbstract:
Míra anonymizace osobních údajů obsažených v rozsudcích tuzemských soudů je značně nejednotná. Přístup jednotlivých soudů závisí na nejasných kritériích, často je patrné, že se soud jakožto povinný subjekt podle zákona o svobodném přístupu k informacím ani nepozastavil. Pomocí analýzy základních principů jednotlivých druhů soudního řízení a principů, na kterých je založeno právo na informace, ochrana osobních údajů a také filozofie ochrany základních práv, lze ovšem dojít k závěru o tom, jaká míra anonymizace se má v konkrétním případě zvolit. Tento článek kritizuje praxi českých soudů, které při zodpovídání žádostí na informace neprovádí žádné vyvažování práva na soukromí a práva na informace, namísto toho bez jakéhokoliv odůvodnění dogmaticky rozhodují na jednu či druhou stranu. Častěji na stranu, že je nutné trvat na úplné anonymizaci. Tento stav – nedostatek odůvodnění a selhání v rozpoznání kolize dvou základních práv, jež je nutné prostřednictvím testu proporcionality vyvažovat – je podle autorů článku porušením práva na informace.
19
Ondřejek, Pavel. "Proporcionalita opatření přijímaných ve výjimečných stavech." Časopis pro právní vědu a praxi 28, no. 4 (December 14, 2020): 613–29. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2020-4-4.
Full textAbstract:
O principu proporcionality se právem hovoří jako o klíčovém argumentu při přezkumu ústavnosti zásahu do základních práv. Nedávné události v souvislosti s epidemií nemoci COVID-19 ukázaly, že zásahy do základních práv mohou být dlouhodobé, citelné a značně omezující v porovnání s předchozí praxí. Základní tezí tohoto příspěvku je zdůvodnění potřeby argumentace proporcionalitou při přezkumu ústavnosti opatření přijímaných ve výjimečných stavech. Mimo jiné je argumentováno, že požadavek proporcionality jakožto univerzálního kritéria přezkumu ústavnosti posiluje koherenci práva, a tím i předvídatelnost rozhodnutí týkajících se omezení práv, která není v době výjimečného stavu nižší než mimo něj. Příspěvek rovněž naznačuje specifika aplikace principu proporcionality ve vztahu k opatřením přijatým ve výjimečných stavech, konkrétně zvýšenou míru nejistoty, potřebu zvýšené míry zdrženlivosti, jakož i otázky argumentačního břemene při argumentaci proporcionalitou.
20
Harašta, Jakub, Jakub Míšek, Monika Hanych, Pavel Loutocký, Michal Malaník, Jaromír Šavelka, Markéta Štěpáníková, and Matěj Myška. "Rozměry citací v právu a anotační konvence." Revue pro právo a technologie 8, no. 15 (June 30, 2017): 51–73. http://dx.doi.org/10.5817/rpt2017-1-4.
Full textAbstract:
V tomto diskusním příspěvku autorský kolektiv představuje vytvořenou anotační konvenci určenou pro manuální a v budoucnu automatickou anotaci soudních rozhodnutí. Finálním cílem je provedení komplexní citační analýzy rozhodovací praxe Ústavního soudu, Nejvyššího soudu a Nejvyššího správního soudu. Tímto textem navazujeme na předcházející text zabývající se možností citační analýzy za využití dostupných právních informačních systémů. Kromě představení anotační konvence se věnujeme i smyslu její existence, kterým má být budoucí automatická extrakce citací ze soudních rozhodnutí. V širší rovině by měl tento text přispět ke kultivaci citační kultury a pomoci pochopit úlohu, kterou odkazy hrají v rozhodovací praxi.
21
Malaník, Michal. "Důvodové zprávy a úmysl zákonodárce: teoreticko-empirický pohled." Časopis pro právní vědu a praxi 29, no. 2 (June 23, 2021): 325–43. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2021-2-6.
Full textAbstract:
Tento článek se zaměřuje na přiblížení pojmu důvodová zpráva z teoretického a empirického pohledu, se speciálním zaměřením na koncept „úmysl zákonodárce“. Jeho cílem je připomenout, co důvodová zpráva je, ale zejména k čemu může sloužit v právní praxi (v rámci legislativního procesu a dále při interpretaci práva soudy). Zaměřuje se také na problematiku úmyslu zákonodárce, kdy upozorňuje na možná chápání, přístupy a východiska práce s tímto konceptem v kontextu důvodových zpráv. Krom tohoto teoretického rozměru však článek přichází i s originálními empirickými zjištěními vycházejícími z informací, které byly získány v rámci výzkumu tvorby práva českými legislativci. Článek se ale neomezuje pouze na poznatky vyplývající z tuzemského prostředí, ale srovnává je s vybranými názory zahraničních autorů. Tento článek tedy má potenciál obohatit povědomí o důvodových zprávách, napomoci s uchopením konceptu „úmysl zákonodárce“ a podat pomocnou ruku v otázce jejich pochopení na teoretické úrovni i v rámci jejich praktického využití.
22
Preuss, Ondřej. "Demokratický právní stát tesaný do pískovce." Časopis pro právní vědu a praxi 24, no. 3 (October 31, 2016): 365. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2016-3-4.
Full textAbstract:
Článek usiluje o zpřehlednění některých základních pojmů ústavní teorie. Konkrétně jde zejména o pojmy materiálního jádra či ohniska ústavy, nezměnitelných či „věčných“ ustanovení a podstatných náležitostí demokratického právního státu. Článek vychází z nejnovějších poznatků české ústavní teorie. Podle názoru autora článku jsou výše uvedené pojmy svou povahou odlišné a nelze je užívat pro označení téhož. V praxi se však často překrývají a splývají. Jejich přesnější vymezení nám tak umožní jejich snadnější praktické užití.
23
Zechovský, Jakub. "Rozhodčí komise spolku v české právní úpravě a praxi." Časopis pro právní vědu a praxi 26, no. 1 (March 21, 2018): 169. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2018-1-11.
Full textAbstract:
Spolkové právo je s účinností od 1. ledna 2014 komplexně upraveno v zákoně č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Vůbec poprvé v historii jsou na našem území zákonem upraveny některé orgány spolku.Předmětem článku je rozbor zákonné úpravy rozhodčí komise spolku. Zájem autora tohoto článku se však neomezil pouze na legislativní úpravu, ale obrátil se rovněž k praxi. Na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím autor získal od rejstříkových soudů informace o tom, kolik spolků rozhodčí komisi zřídilo. Od okresních soudů pak bylo zjišťováno, zda spolky ukládají rozhodčí nálezy u soudů, zda probíhají řízení o vyslovení neplatnosti rozhodčího nálezu rozhodčí komise spolku a konečně zda spolky užívají vykonatelné nálezy rozhodčí komise spolku jako exekuční tituly. Obdržené výsledky byly podrobeny podrobné analýze. Pozornost je věnována také řízení před rozhodčí komisí spolku.
24
Baroš, Jiří. "Jak porozumět ústavnímu soudnictví? Přínos politické filosofie." Sociální studia / Social Studies 12, no. 2 (April 20, 2015): 83–106. http://dx.doi.org/10.5817/soc2015-2-83.
Full textAbstract:
Článek se pokouší nabídnout přístup, jak porozumět ústavnímu soudnictví jakožto důležité části normativního projektu ústavní demokracie. Politická věda má často potíže s chápáním argumentů užívaných ústavními soudy, a to kvůli behavioralistické a postbehavioralistické revoluci, které v rámci ní dříve proběhly. Nicméně přístupy jako nový institucionalismus nabízejí alternativu zdůrazňující to, že soudci následují logiku jimi zastávané role. Podle tohoto slibnějšího přístupu se soudci snaží následovat standardy vlastní soudcovské profesi. V ní je důležitá schopnost odůvodňovat rozhodnutí v konkrétních věcech. Při ospravedlňování rozhodnutí ústavních soudů jsou ústavní soudci nuceni vypracovávat své vlastní koncepce základních stavebních kamenů ústavy. Ty jsou zároveň dědictvím politické filosofie, která ovlivnila tvorbu ústavy i její porozumění (autoritativními) interprety. Článek proto v návaznosti na amerického právního teoretika Paul W. Kahna navrhuje specifickou metodu sociologie právních konceptů, která by umožnila konceptům politické a ústavní teorie (a praxe) porozumět jak z historické, tak strukturální perspektivy.
25
Horvat, Matej. "Prechod administratívnoprávnej zodpovednosti na právneho nástupcu právnickej osoby." Časopis pro právní vědu a praxi 28, no. 1 (March 24, 2020): 95. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2020-1-6.
Full textAbstract:
Príspevok sa venuje prechodu administratívnoprávnej zodpovednosti na právneho nástupcu právnickej osoby. Analyzuje danú tému z viacerých hľadísk. V prvej časti príspevku je pozornosť venovaná východiskám prechodu zodpovednosti, ak ide o právnické osoby. Popisuje preto pôvod myšlienok tohto inštitútu z angloamerického právneho systému a ich prechod do kontinentálneho právneho systému a osvetľuje problematiku respondeat superior. V druhej časti sa analyzujú možnosti prechodu administratívnoprávnej zodpovednosti na právneho nástupcu právnickej osoby v krajinách V4 s osobitným zreteľom na Českú republiku, pretože v tejto krajine je tento inštitút aj inštitútom de lege lata. V tretej časti je pozornosť venovaná téme už z pohľadu Slovenka, kde sa s týmto inštitútom stretla právna prax a existuje k nemu aj relevantná súdna judikatúra. Z pohľadu de lege lata je však prechod zodpovednosti riešený len v trestnom práve a nie v správnom práve. V poslednej časti príspevku venuje autor pozornosť legislatívnemu návrhu, ako by mohol byť prechod zodpovednosti upravený v právnych predpisoch Slovenskej republiky. Tieto návrhy de lege ferenda predstavujú syntézu poznatkov z predchádzajúcich častí tohto článku.
26
Sliwka, Rostislav. "Poskytovatel služeb sdílení obsahu online dle směrnice (EU) 790/2019." Revue pro právo a technologie 11, no. 21 (June 30, 2020): 91–128. http://dx.doi.org/10.5817/rpt2020-1-5.
Full textAbstract:
Článek se zabývá pojmem poskytovatele služeb sdílení obsahu online (PSSOO), který byl do evropského práva zaveden směrnicí (EU) 2019/790 o autorském právu a právech s ním souvisejících na jednotném digitálním trhu (DSM směrnice). Postupně jsou rozebrány jednotlivé definiční prvky, ať už přímo uvedené v definici v čl. 2 DSM směrnice, tak vyplývající z navazujících recitálů odůvodnění DSM směrnice. Na praktických příkladech je dovozována aplikace jednotlivých kritérií v praxi. Ačkoliv definice PSSOO není ve všech ohledech jednoznačná, článek se snaží jednotlivá úskalí za pomoci judikatury Soudního dvora EU a dalších zdrojů rozebrat a nalézt možný praktický výklad daných definičních prvků.
27
Kratochvíl, Vladimír. "Jak „šla“ brněnská trestní práva." Časopis pro právní vědu a praxi 27, S (November 22, 2019): 73. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2019-s-5.
Full textAbstract:
Následující text nabízí historické, pracovní a osobní zamyšlení o tom, kdy a kde „trestní práva“ na Právnické fakultě Masarykovy univerzity vznikala, jak v průběhu času (ne)obstála mezi „mlýnskými kameny“ teorie a praxe, tedy jak „šla“ uplynulých sto let od založení Masarykovy univerzity a Právnické fakulty, implicite i její Katedry trestního práva, zejména od druhé poloviny XX. století.
28
Všetička, Pavel. "Zásada přiměřenosti a zásada iniciativy při realizaci bezprostředních zásahů uskutečňovaných ze strany Policie České republiky z hlediska teorie a praxe." Časopis pro právní vědu a praxi 26, no. 3 (September 18, 2018): 517. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2018-3-7.
Full textAbstract:
V případě bezprostředních zásahů se jedná o nejcitelnější prostředky veřejně-mocenského donucení, které jsou v demokratickém právním státě realizovány pouze za účelem ochrany těch nejvýznamnějších zákonem chráněných zájmů, jakými jsou život, zdraví, majetek či osobní svoboda jednotlivce. V předkládaném příspěvku se zabývám izolovaně a posléze i ve vzájemných souvislostech zásadou přiměřenosti a zásadou iniciativy při realizaci bezprostředních zásahů uskutečňovaných ze strany Policie České republiky. V prvních dvou kapitolách jsem se zaměřil na řešení některých teoretických otázek spojených s jednotlivými zásadami. Ve třetí kapitole se věnuji analýze vybraných případů z aplikační praxe, na nichž se pokouším demonstrovat úskalí při hledání kompromisu mezi uplatněním zásady přiměřenosti a zásady iniciativy v rámci reálného fungování Policie České republiky.
29
Kühn, Zdeněk. "Judikatura Evropského soudu pro lidská práva v praxi Nejvyššího správního soudu." Časopis pro právní vědu a praxi 29, no. 2 (July 14, 2021): 363–74. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2021-2-8.
Full textAbstract:
Tento text se zaměřuje na kapitolu knihy Domestic Judicial Treatment of European Court of Human Rights Case Law: Beyond Compliance (KOSAŘ, D. et al. Routledge, 2020) věnovanou používání judikatury Evropského soudu pro lidská práva Nejvyšším správním soudem. Článek poukazuje na další důležité aspekty, které ovlivňují používání judikatury ESLP českými vrcholnými soudy. Tyto aspekty vyniknou zejména při srovnání se situací v Maďarsku a Polsku. Článek dále kriticky komentuje judikaturu Ústavního soudu při posuzování souladu zákona a mezinárodní lidskoprávní normy. Konečně, autor nabízí své situované úvahy soudce Nejvyššího správního soudu k případům, kdy se vnitrostátní soud vymezí proti rozsudku Evropského soudu pro lidská práva.
30
Tomoszek, Maxim. "Role podstatných náležitostí demokratického právního státu v ústavní praxi České republiky." Acta Universitatis Lodziensis. Folia Iuridica 84 (September 30, 2018): 15–45. http://dx.doi.org/10.18778/0208-6069.84.02.
Full textAbstract:
Rola zasadniczych wymagań demokratycznego państwa prawnego w praktyce konstytucyjnej Republiki Czeskiej. Kiedy definiujemy treść istotnych elementów demokratycznego państwa prawa, należy wziąć pod uwagę w szczególności fakt, że ta koncepcja odgrywa pięć możliwych ról w systemie konstytucyjnym Republiki Czeskiej: klauzula wieczności, ramy odniesienia w przeglądzie konstytucyjnym, materialny rdzeń konstytucji, tożsamość konstytucyjna Republiki Czeskiej oraz zestaw podstawowych wartości czeskiej konstytucji. Niezbędne elementy demokratycznego państwa prawa, w związku z ideami założycielskimi Konstytucji Republiki Czeskiej, zawierają element uniwersalny i szczególny. Trudno sobie wyobrazić tożsamość konstytucyjną, która tylko powiela konstytucyjne tożsamości innych państw, z drugiej strony nawet w czeskiej tożsamości konstytucyjnej z pewnością jest miejsce dla czeskich twórców konstytucyjnych, by zaakceptować uniwersalne zasady uznane w rodzinie zachodnich demokracji. To dalej określa szczególne zasady rozumiane jako podstawowe elementy demokratycznego państwa prawa w rozumieniu art. 9 ust. 2 czeskiej konstytucji.
31
Adamec, Petr. "Editorial." Lifelong Learning 10, no. 2 (2020): 129–30. http://dx.doi.org/10.11118/lifele20201002129.
Full textAbstract:
Vážení čtenáři, milé kolegyně a kolegové, přátelé celoživotního vzdělávání, právě jste otevřeli druhé číslo časopisu Lifelong Learning – Celoživotní vzdělávání vydané v roce 2020. Dovoluji si tvrdit, že svým obsahem je skutečně velmi zajímavé. V tomto polytematickém čísle vám mimořádně nabízíme větší množství čtení, než tomu bývá obvykle – celkem pět studií a dva recenzní příspěvky. A kterým tématům se jejich autoři v tomto čísle věnují? Alena Bendová a Marie Horáčková z Mendelovy univerzity v Brně představují názory studentů učitelství na průběh pedagogické praxe. Zajímavé na této studii je, že výchozím materiálem zkoumání byly deníky pedagogické praxe studentů a následně – s cílem proniknout hlouběji do problematiky – využily autorky projektivní techniku nedokončených vět. Obecně se pak zamýšlejí nad případnými změnami vedoucími ke zkvalitnění průběhu praxe jak na straně organizátorů, tak cvičných škol. Katarína Fuchsová a Jana Kapová z Prešovské univerzity prezentují výsledky výzkumu efektivnosti invervenčního programu koedukačních aktivit dětí a seniorů žijících v domovech sociálních služeb. Obě autorky vycházejí z přesvědčení, že vzájemná interakce dětí a seniorů má potenciál ovlivňovat vnitřní prožívání a následné projevy chování u obou skupin. Jitka Lorenzová, Blanka Jirkovská a Lenka Mynaříková z Českého vysokého učení technického v Praze se zaměřily na digitální kompetence středoškolských učitelů. Představují zde výsledky z výzkumu, jehož se zúčastnilo úctyhodných 2015 respondentů. Cílem autorek bylo porovnat znalostní a uživatelská specifika učitelů ICT a technických věd s ostatními učiteli. Předpokládám, že stejně jako mě i vás zajímá, jak tento výzkum dopadl. Barbora Nekardová z Masarykovy univerzity přispěla opravdu zajímavou studií na téma rozvoje vysokoškolských učitelů. Položila si otázku, jak vnímají a hodnotí svůj pedagogický rozvoj, a představuje zde výsledky kvalitativní analýzy hloubkových polostrukturovaných rozhovorů s vysokoškolskými učiteli, kteří se účastnili dvousemestrálního programu zaměřeného na rozvoj pedagogických kompetencí. Své výsledky pak diskutuje v kontextu současných snah vysokoškolských institucí o dosahování excelence ve výuce. Kolegyně Markéta Šnýdrová a Gabriela Ježková Petrů z Vysoké školy ekonomie a managementu představují příležitosti, ale také limity vzdělávání formou e-learningu ve vztahu k vývoji společnosti a technologickým a obsahovým požadavkům na vzdělávací aktivity z pohledu příslušníků generace Y a generace Z. Můžeme říci, že takový příspěvek je z dnešního pohledu určitě zcela namístě. V závěrečné části tohoto čísla naleznete dvě recenze. Autorem první z nich je Pavel Pecina z Institutu celoživotního vzdělávání Mendelovy univerzity v Brně, který reflektoval knihu Dagmar Sieglové Konec školní nudy: didaktické metody pro 21. století. Autorkou druhé recenze je Dominika Temiaková z Pedagogické fakulty Univerzity Konštantína Filozofa v Nitře, která pro náš časopis zpracovala recenzi publikace autorů Pirohová, Lukáč a Lukáčová Vzdelávanie dospelých Rómov z marginalizovaných komunít. Přeji vám příjemné chvíle strávené ve společnosti našeho časopisu a dovolte mi, abych vás upozornil na novou podobu internetových stránek časopisu Lifelong Learning – Celoživotní vzdělávání (lifelonglearning.mendelu.cz), které jsme aktualizovali tak, aby odpovídaly všem požadavkům kladeným na moderní odborné vědecké časopisy a jejich standardům. Všechny práce na novém webu by měly být dokončeny v průběhu měsíce září. Petr Adamec předseda redakční rady
32
Malý, Tomáš. "Rituál smrti a sociální praxe ve věku konfesí: Historicko-antropologická perspektiva." Sociální studia / Social Studies 8, no. 2 (April 10, 2011): 15–33. http://dx.doi.org/10.5817/soc2011-2-15.
Full textAbstract:
Historický výzkum umírání a smrti je již dlouhou dobu ovlivňován sociologickými a antropologickými přístupy. Přesto se teprve zhruba od 80. let minulého století historikové zabývají též otázkou sociálního užití smrti, tématem, jež hraje významnou roli v historickém bádání posledních let. To se totiž mj. soustředilo na problematiku rituálů smrti jako prezentace a rekonstrukce sociálního řádu. Epocha raného novověku, která je předmětem této studie, se ovšem vyznačovala řadou specifik, v daném kontextu především významem konfesijního faktoru jako výsledku evropské reformace. Pohřby a rituály smrti se následně často stávaly jednou z oblastí, v nichž byla vyjadřována konfesijní identita. Především v konfesijně smíšených regionech, zejména ve městech, se proto v případech vyhrocení situace jednotlivé (konfesijně definované) komunity snažily napadat rituály jiných konfesí za účelem potvrzení vlastní čistoty a správnosti vyznání. Právě v těchto momentech lze i na příkladu raněnovověké společnosti pozorovat některé ze základních antropologických principů. Členství v komunitě hrálo nanejvýš důležitou úlohu a začlenění do ní prostřednictvím tradičního rituálu a ctnostného pohřbu garantovalo též stálé místo ve společenství křesťanů (věřících). Naopak separace a vyloučení měly za následek zamezení symbolickému kontaktu mezi zemřelými a žijícími, bez něhož nebylo možno dosáhnout spásy.
33
Ducháčková, Michaela. "Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po Libyi." Mezinárodní vztahy 53, no. 2 (September 14, 2018): 67–70. http://dx.doi.org/10.32422/1560.
Full textAbstract:
Je první komplexní prací o problematice humanitárních intervencí vydanou v České republice. Seznamuje čtenáře s poměrně komplikovaným konceptem, jenž je provázen celou řadou morálních, právních i politických dilemat. Tou nejobecnější otázkou je: Intervenovat vojensky v případě výjimečného humanitárního utrpení?, a pokud ano: Za jakých podmínek? Na rozdíl od většiny zahraničních studií na toto téma si kniha neklade normativní cíle ani neřeší přijatelnost konceptu humanitární intervence jako takovou. Sleduje měnící se přístupy klíčových vládních i nevládních aktérů mezinárodního prostředí (v rámci OSN, NATO, regionálních mezivládních organizací, a samozřejmě konkrétních států, dále nevládních organizací, světových médií a konečně odborníků) v kontextu čtyř vybraných krizí, jež vyvolaly intenzivní debaty právě o legitimitě a potřebnosti konceptu humanitární intervence. V konečném důsledku tak kniha „mapuje“, zda se vyvíjí nová mezinárodní norma, což by znamenalo většinové přijetí konceptu. Zvláště na pozadí debat o posledním případu intervence NATO v Libyi je tato otázka velmi relevantní. Můžeme mluvit o nové doktríně a naplnění ideálu humanitární intervence v praxi? Kontroverze doprovázející zásah NATO ukazují, že tomu tak není, a koncept zůstává nadále rozporuplným. Poněkud paradoxně spíše více než kdy dříve. Ani obecná mezinárodní podpora širší koncepce Odpovědnosti za ochranu (R2P) neznamená potvrzení vojenských intervencí jako standardní reakce na systematické a rozsáhlé násilí. Největší posuny lze zaznamenat v rovině nevládního diskurzu, kdy zvláště v posledních letech vznikají globální platformy prosazující důraznější intervence v konkrétních krizích. Jejich aktivity jsou poměrně úspěšné ve smyslu větší viditelnosti konceptu R2P, nepřinášejí však širší mezinárodní konsenzus ohledně humanitární intervence.
34
Ducháčková, Michaela. "Šárka Kolmašová: Proměny konceptu humanitární intervence: od Rwandy po Libyi." Mezinárodní vztahy 53, no. 2 (September 14, 2018): 67–70. http://dx.doi.org/10.32422/mv.1560.
Full textAbstract:
Je první komplexní prací o problematice humanitárních intervencí vydanou v České republice. Seznamuje čtenáře s poměrně komplikovaným konceptem, jenž je provázen celou řadou morálních, právních i politických dilemat. Tou nejobecnější otázkou je: Intervenovat vojensky v případě výjimečného humanitárního utrpení?, a pokud ano: Za jakých podmínek? Na rozdíl od většiny zahraničních studií na toto téma si kniha neklade normativní cíle ani neřeší přijatelnost konceptu humanitární intervence jako takovou. Sleduje měnící se přístupy klíčových vládních i nevládních aktérů mezinárodního prostředí (v rámci OSN, NATO, regionálních mezivládních organizací, a samozřejmě konkrétních států, dále nevládních organizací, světových médií a konečně odborníků) v kontextu čtyř vybraných krizí, jež vyvolaly intenzivní debaty právě o legitimitě a potřebnosti konceptu humanitární intervence. V konečném důsledku tak kniha „mapuje“, zda se vyvíjí nová mezinárodní norma, což by znamenalo většinové přijetí konceptu. Zvláště na pozadí debat o posledním případu intervence NATO v Libyi je tato otázka velmi relevantní. Můžeme mluvit o nové doktríně a naplnění ideálu humanitární intervence v praxi? Kontroverze doprovázející zásah NATO ukazují, že tomu tak není, a koncept zůstává nadále rozporuplným. Poněkud paradoxně spíše více než kdy dříve. Ani obecná mezinárodní podpora širší koncepce Odpovědnosti za ochranu (R2P) neznamená potvrzení vojenských intervencí jako standardní reakce na systematické a rozsáhlé násilí. Největší posuny lze zaznamenat v rovině nevládního diskurzu, kdy zvláště v posledních letech vznikají globální platformy prosazující důraznější intervence v konkrétních krizích. Jejich aktivity jsou poměrně úspěšné ve smyslu větší viditelnosti konceptu R2P, nepřinášejí však širší mezinárodní konsenzus ohledně humanitární intervence.
35
Červený, Martin, and Mária Kilíková. "Úvod do etnoošetrovateľského výskumu." Anthropologia integra 9, no. 2 (September 14, 2018): 35–42. http://dx.doi.org/10.5817/ai2018-2-35.
Full textAbstract:
Predmetom príspevku je problematika etnoošetrovateľského výskumu, ako proces na zmapovanie kultúrnych javov a faktorov ovplyvňujúcich vnímanie zdravia. V transkultúrnom ošetrovateľstve sú postupy starostlivosti založené na vedeckých dôkazoch, ktoré výskumníci získali práve uplatnením procesu etnoošetrovateľského výskumu. Vznik a uplatnenie menovaného procesu skúmania súvisí s menom profesorky ošetrovateľstva a kultúrnej antropológie Madeleine Leininger. Výsledky jej skúmania, teoretické pohľady by mali aplikovať osoby poskytujúce ošetrovateľskú starostlivosť v multikultúrnom prostredí, ale aj tí, ktorí majú za cieľ uplatňovať princípy humanizmu v praxi.
36
Profant, Tomáš. "K diskusii o rasizme v rozvoji: Od teórie k politickej praxi." Mezinárodní vztahy 55, no. 3 (September 1, 2020): 124–33. http://dx.doi.org/10.32422/mv.1708.
Full textAbstract:
V prvním letošním čísle Mezinárodních vztahů vyšel článek Tomáše Profanta s názvem Rasizmus v rozvoji a rozvojové spolupráci. Publikování textu spustilo živou diskusi, kterou se redakce rozhodla podpořit oslovením některých dalších autorů a autorek a transformovat do podoby diskusního fóra. Jednotlivé příspěvky, které na rozdíl od Profantova článku neprocházely plnohodnotným recenzním řízením, se tak vyrovnávají s argumenty a metodologickými postupy původního textu, rozvíjejí jej a lokalizují do místních podmínek či poukazují na empirické příklady, jež jej potvrzují. Celé fórum uzavírá odpověď Tomáše Profanta na jednotlivé vznesené připomínky. Byť fórum reaguje na konkrétní článek, doufáme, že by i tato diskuse mohla přispět k širší reflexi práce s konceptem rasismu a její implikace pro politickou praxi. Věříme, že právě v tomto je tato debata v současném akademickém i politickém kontextu velmi aktuální.
37
Rozehnalová, Naděžda. "Interpretace smluvních ujednání a jednostranných prohlášení stran v prostředí mezinárodního obchodu." Časopis pro právní vědu a praxi 26, no. 3 (September 18, 2018): 381. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2018-3-1.
Full textAbstract:
Interpretace smluvních ujednání má v mezinárodním obchodním styku zásadní význam. Rozdílné představy stran o výkladu konkrétních prohlášení či ujednání mohou komplikovat obchodní jednání a vést až k soudním sporům. Zajímavá je tato otázka v souvislosti s použitím Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží, neboť existence jednotného práva nezaručuje stejný výsledek rozhodnutí. Naopak, možné rozdíly v interpretaci a následně i aplikaci unifikované normy snižují jeho význam. Článek se zabývá analýzou pravidel interpretace jednání stran obsažených v Úmluvě OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží a uchopením některých zvláštních doložek či principů, kterými disponuje mezinárodní kontraktační praxe. Pozornost je rovněž věnována problematice včlenění obchodních podmínek do smlouvy z pohledu pravidel obsažených v úmluvě. Autorka dospívá k závěru, že interpretace smluvních ujednání vykazuje v mezinárodním prostředí řadu specifik. Zdůrazňuje nutnost ad hoc přístupu založeného na posouzení okolností konkrétního případu.
38
Malatinec, Tomáš. "Eu Agrarian Policy Legal Framework as a Part of the Eu Development Practice / Právny Rámec Agrárnej Politiky Eú Ako Súčasť Eú Rozvojovej Praxe." EU agrarian Law 4, no. 2 (December 1, 2015): 15–18. http://dx.doi.org/10.1515/eual-2015-0009.
Full textAbstract:
Abstract EU agrarian policy is one of the most extensive policies of the EU. The aim of this paper is to analyse the EU agrarian policy legal framework from the point of view of law & development concept. Final remarks are based on an analysis of three topics: (1st) law & development concept, (2nd) agrarian policies and development, and (3rd) EU concept of development. Results show position of the EU agrarian policy legal framework in the EU development practice. The EU agrarian policy legal framework might be labelled as “law in development”. Several instruments have been implemented, but their impact on development is not unequivocal. There is no doubt about role of law in development as well as that the EU agricultural policy is core policy for development of the EU regions. Based on interconnections and justification we can argue that the EU agrarian policy legal framework is a substantial part of internal EU development concept and practice.
39
Mandelíčková, Monika. "Displacement z pohledu migračních studií: československá uprchlická vlna po roce 1948 jako příklad displaced persons." Sociální studia / Social Studies 1, no. 2 (August 12, 2004): 155–69. http://dx.doi.org/10.5817/soc2004-2-155.
Full textAbstract:
Předkládaný text si klade za cíl představit problematiku displacementu z pohledumigračních studií, tedy v jednom z jeho primárních a veskrze konkrétních významů, analyzovat jeho význam z pohledu teoretického, tzn. z pohledu migračních teorií a teorií normativního rámce, ale i praktického – ukázat aplikaci pojmu displacement a displaced person na příkladu poúnorové uprchlické vlny směřující z Československa. Přesto, že displacement v praxi uprchlického práva byl a stále je aplikovaný na vymezenou skupinu migrantů nacházející se v konkrétní životní situaci, v závěru bych se ráda zamyslela nad rozsahem konceptu displacement, zejména na jeho chápání v jeho subjektivní rovině. V této souvislosti se pokusím o polemiku s názorem, že naplněním legislativních podmínek stanovených pro displaced persons automaticky zaniká pocit displacementu – vysídlení, vymístění.
40
Knob, Miroslav. "Role suverenity při analýze vztahu Evropské unie a České republiky jako členského státu EU – slepá větev, nebo odrazový můstek?" Časopis pro právní vědu a praxi 25, no. 2 (July 3, 2017): 325. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2017-2-10.
Full textAbstract:
Článek navazuje na závěry knihy Pavla Molka Materiální ohnisko Ústavy: Věčný limit evropské integrace? Ve svém základu staví na její analýze materiálního ohniska Ústavy a pojmu suverenity v něm. Článek nejprve analyzuje základní přístupy k pojmu suverenity především ve vztahu k problematice práva Evropské unie a vztahu EU a členských států. Článek dále analyzuje rozhodovací praxi Ústavního soudu v šesti podstatných judikátech, které se dotýkají vztahu Evropské unie a České republiky jako jejího členského státu. Závěrem celého článku je zjištění, že úvahy o suverenitě nejsou ve vztahu k EU relevantní, jelikož suverenita je spíše limitací tohoto procesu, než jeho podstatným prvkem. Pokud se další akademická debata chce zabývat vztahy EU a členských států z pohledu federalizačních teorií, je nutné se zaměřit na problematiku přenosu pravomocí.
41
Pořízek, Pavel. "„Lesk a bída“ integrace cizinců pohledem vládních koncepcí integrace cizinců (s využitím kazuistik z praxe veřejného ochránce práv)." AUC IURIDICA 2018, no. 2 (June 13, 2018): 49–72. http://dx.doi.org/10.14712/23366478.2018.5.
Full text
42
Danišková, Z. "Môže umenie vypestovať dobrého občana? Aristotelov príspevok vo svetle teórie výchovy." Pedagogická orientace 24, no. 3 (July 28, 2014): 311–29. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2014-3-311.
Full textAbstract:
Text pojednáva o význame a vklade politickej filozofie načrtnutej Aristotelom pre aktuálny kontext občianskeho vzdelávania. V prvej časti analyzuje Aristotelove uvažovanie o tom, kto je občan polis, ako sa občanom stáva, akými vlastnosťami má disponovať a v neposlednom rade vysvetľuje, ako sa má takýto občan vychovať. Druhá časť pojednáva o prostriedkoch takejto výchovy, ktorým Aristoteles venoval časť svojej Politiky a Poetiky – o hudbe a o tragédii. Obe sú významným prostriedkom morálnej výchovy; hudba pre jej melodický a rytmický význam, vďaka ktorému občan navyká cnostiam; tragédia ponúka možnosť očistenia sa od strachu a súcitu. V závere textu je Aristotelov koncept výchovy rámcovaný teóriou výchovy, ktorá pestuje prax mýto-poetickej skúsenosti, a ktorá môže byť odovzdávaná práve humanitnými a výchovnými predmetmi.
43
Slačálek, Ondřej, Miša Krenčeyová, Tomáš Ryška, Ondřej Horký-Hlucháň, and Tomáš Profant. "Jak zkoumat rasismus (nejen) v rozvojové spolupráci." Mezinárodní vztahy 55, no. 3 (September 1, 2020): 91–133. http://dx.doi.org/10.32422/mv-cjir.1722.
Full textAbstract:
V prvním letošním čísle Mezinárodních vztahů vyšel článek Tomáše Profanta s názvem Rasizmus v rozvoji a rozvojové spolupráci. Publikování textu spustilo živou diskusi, kterou se redakce Mezinárodních vztahů rozhodla podpořit oslovením některých dalších autorů a autorek a transformovat do podoby diskusního fóra. Jednotlivé příspěvky, které na rozdíl od Profantova článku neprocházely plnohodnotným recenzním řízením, se tak vyrovnávají s argumenty a metodologickými postupy původního textu, rozvíjejí jej a lokalizují do místních podmínek, či poukazují na empirické příklady, které jej potvrzují. Celé fórum uzavírá odpověď Tomáše Profanta na jednotlivé vznesené připomínky. Byť fórum reaguje na konkrétní článek, doufáme, že by i tato diskuse mohla přispět k širší reflexi práce s konceptem rasismu a její implikace pro politickou praxi. Věříme, že právě v tomto je tato debata v současném akademickém i politickém kontextu velmi aktuální.
44
Horký-Hlucháň, Ondřej. "Inflace rasismu, devalvace chudých a fetišizace kritiky: odpověď na článek Tomáše Profanta." Mezinárodní vztahy 55, no. 3 (September 1, 2020): 116–23. http://dx.doi.org/10.32422/mv.1711.
Full textAbstract:
V prvním letošním čísle Mezinárodních vztahů vyšel článek Tomáše Profanta s názvem Rasizmus v rozvoji a rozvojové spolupráci. Publikování textu spustilo živou diskusi, kterou se redakce rozhodla podpořit oslovením některých dalších autorů a autorek a transformovat do podoby diskusního fóra. Jednotlivé příspěvky, které na rozdíl od Profantova článku neprocházely plnohodnotným recenzním řízením, se tak vyrovnávají s argumenty a metodologickými postupy původního textu, rozvíjejí jej a lokalizují do místních podmínek či poukazují na empirické příklady, jež jej potvrzují. Celé fórum uzavírá odpověď Tomáše Profanta na jednotlivé vznesené připomínky. Byť fórum reaguje na konkrétní článek, doufáme, že by i tato diskuse mohla přispět k širší reflexi práce s konceptem rasismu a její implikace pro politickou praxi. Věříme, že právě v tomto je tato debata v současném akademickém i politickém kontextu velmi aktuální.
45
Slačálek, Ondřej. "Jak nepsat o rasismu." Mezinárodní vztahy 55, no. 3 (September 1, 2020): 92–100. http://dx.doi.org/10.32422/mv/cjir.1712.
Full textAbstract:
V prvním čísle 55. ročníku (2020) Mezinárodních vztahů vyšel článek Tomáše Profanta s názvem Rasizmus v rozvoji a rozvojové spolupráci. Publikování textu spustilo živou diskusi, kterou se redakce rozhodla podpořit oslovením některých dalších autorů a autorek a transformovat do podoby diskusního fóra. Jednotlivé příspěvky, které na rozdíl od Profantova článku neprocházely plnohodnotným recenzním řízením, se tak vyrovnávají s argumenty a metodologickými postupy původního textu, rozvíjejí jej a lokalizují do místních podmínek či poukazují na empirické příklady, jež jej potvrzují. Celé fórum uzavírá odpověď Tomáše Profanta na jednotlivé vznesené připomínky. Byť fórum reaguje na konkrétní článek, doufáme, že by i tato diskuse mohla přispět k širší reflexi práce s konceptem rasismu a její implikace pro politickou praxi. Věříme, že právě v tomto je tato debata v současném akademickém i politickém kontextu velmi aktuální.
46
Krenčeyová, Miša. "O rasizme na Slovensku po slovensky? Odpoveď Tomášovi Profantovi." Mezinárodní vztahy 55, no. 3 (September 1, 2020): 101–8. http://dx.doi.org/10.32422/mv/cjir.1713.
Full textAbstract:
V prvním letošním čísle Mezinárodních vztahů vyšel článek Tomáše Profanta s názvem Rasizmus v rozvoji a rozvojové spolupráci. Publikování textu spustilo živou diskusi, kterou se redakce rozhodla podpořit oslovením některých dalších autorů a autorek a transformovat do podoby diskusního fóra. Jednotlivé příspěvky, které na rozdíl od Profantova článku neprocházely plnohodnotným recenzním řízením, se tak vyrovnávají s argumenty a metodologickými postupy původního textu, rozvíjejí jej a lokalizují do místních podmínek či poukazují na empirické příklady, jež jej potvrzují. Celé fórum uzavírá odpověď Tomáše Profanta na jednotlivé vznesené připomínky. Byť fórum reaguje na konkrétní článek, doufáme, že by i tato diskuse mohla přispět k širší reflexi práce s konceptem rasismu a její implikace pro politickou praxi. Věříme, že právě v tomto je tato debata v současném akademickém i politickém kontextu velmi aktuální.
47
Ryška, Tomáš. "Rasismus bílého boha." Mezinárodní vztahy 55, no. 3 (September 1, 2020): 109–15. http://dx.doi.org/10.32422/mv/cjir.1714.
Full textAbstract:
V prvním letošním čísle Mezinárodních vztahů vyšel článek Tomáše Profanta s názvem Rasizmus v rozvoji a rozvojové spolupráci. Publikování textu spustilo živou diskusi, kterou se redakce rozhodla podpořit oslovením některých dalších autorů a autorek a transformovat do podoby diskusního fóra. Jednotlivé příspěvky, které na rozdíl od Profantova článku neprocházely plnohodnotným recenzním řízením, se tak vyrovnávají s argumenty a metodologickými postupy původního textu, rozvíjejí jej a lokalizují do místních podmínek či poukazují na empirické příklady, jež jej potvrzují. Celé fórum uzavírá odpověď Tomáše Profanta na jednotlivé vznesené připomínky. Byť fórum reaguje na konkrétní článek, doufáme, že by i tato diskuse mohla přispět k širší reflexi práce s konceptem rasismu a její implikace pro politickou praxi. Věříme, že právě v tomto je tato debata v současném akademickém i politickém kontextu velmi aktuální.
48
Klodwig, Jakub. "Varování NÚKIB v systematice zákona o kybernetické bezpečnosti a možnosti jeho zohlednění v zadávacím řízení." Revue pro právo a technologie 12, no. 23 (June 30, 2021): 49–75. http://dx.doi.org/10.5817/rpt2021-1-2.
Full textAbstract:
Článek se nejprve zabývá pojmovou nejednotností a používáním slova „opatření“ v systematice zákona o kybernetické bezpečnosti, tak aby nedocházelo k záměně těchto jazykově velice podobných institutů. Po jasném vymezení názvosloví a charakteru jednotlivých opatření je detailně pojednáno o institutu varování, který je v mezinárodním srovnání poměrně specifický. Klade totiž vysoké nároky na samostatnou činnost povinných osob, díky čemuž však umožňuje vhodně stupňovat bezpečnostní opatření povinných osob, a tak efektivně reagovat na kyberbezpečnostní hrozby různé intenzity. Dále je prakticky pojednáno o problematickém promítnutí performativních pravidel práva kybernetické bezpečnosti a vysoce formalizovaných administrativních pravidel zadávání veřejných zakázek. Po vysvětlení správného zohlednění varování veřejnými zadavateli jsou v souladu s podpůrnými materiály NÚKIB a aktuální rozhodovací praxí předestřeny také způsoby, jakými lze v různých fázích zadávacího řízení obsah varování promítnout do předmětu veřejné zakázky.
49
Bendl, S., H. Voňková, and M. Zvírotský. "Impact of the Bologna process two-cycle implementation on teacher education in the Czech Republic." Pedagogická orientace 23, no. 6 (February 5, 2014): 767–85. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-6-767.
Full textAbstract:
V důsledku implementace Boloňského procesu byla v České republice rozdělena pětiletá magisterská studia učitelství na tříleté bakalářské a dvouleté navazující magisterské studium. Cílem tohoto článku je popsat vývoj strukturace studia učitelství v České republice a uvést výsledky výzkumného šetření názorů akademických pracovníků a studentů Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy v Praze na tuto strukturaci. V první a druhé části jsou shrnuty cíle Boloňského procesu a ohlasy na strukturaci studií v obecné rovině. Ve třetí části je analyzována strukturace studií od jejího zavedení do právního řádu České republiky až po současnou úspěšnou akreditaci neděleného studia na jedné z pedagogických fakult a postupnou tendenci k opětovnému zavádění nedělených studií učitelství. Ve čtvrté části příspěvku jsou uvedeny výsledky výzkumného šetření. Ukázalo se, že přibližně devět z deseti akademických pracovníků v roce 2006 nesouhlasilo se zavedením strukturovaného studia na fakultě a že v průběhu času nedošlo k významné změně jejich názorů. Navíc více než šedesát procent akademických pracovníků nesouhlasí s paralelní existencí obou typů studií. Oproti akademickým pracovníkům preferují studenti strukturovaná studia (7:3). Většina studentů bakalářského studia hodlá pokračovat v navazujícím magisterském studiu, což poukazuje na to, že dělení do dvou cyklů je více méně formální záležitostí.
50
Knecht, P., and D. Dvořák. "Etika vědecké práce a publikování pro mírně pokročilé." Pedagogická orientace 23, no. 4 (September 16, 2013): 554–78. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-4-554.
Full textAbstract:
Metodická studie informuje o nejčastěji uváděných projevech porušování publikační etiky s cílem zvýšit citlivost výzkumníků k porušování pravidel publikační etiky a přispět ke kultivaci publikačního prostředí v české pedagogické vědě a výzkumu. V první části příspěvku autoři analyzují důvody, které výzkumníky zpravidla vedou k porušování publikační etiky, a upozorňují, že jednou z možných příčin může být mimo jiné aktuálně platný systém financování a hodnocení vědy a výzkumu. Následně jsou na základě analýzy dostupné literatury rozebírány nejčastěji uváděné projevy publikačně závadného jednání, přičemž autoři využívají analogii s biblickým Desaterem. Jedná se o: 1. vymýšlení a zkreslování/falšování výzkumných zjištění, 2. plagiátorství, 3. připisování spoluautorů, 4. duplicitní/simultánní publikování, 5. dělení publikací do více článků, 6. recyklování textů, 7. vzájemné (reciproční) citování spřízněných kolegů, 8. zkreslené citování, 9. nepřiznaný konflikt zájmů, 10. porušování majetkových autorských práv. Autoři v závěru navrhují opatření, která by podporovala důslednější dodržování etických pravidel v praxi.