Academic literature on the topic 'Příjemnost'

Adaptivní Maticový Test (AMT) v rámci Vídeňského testového systému (VTS) je neverbální počítačově administrovanou metodou určenou k měření obecné inteligence, z hlediska CHC teorie (např. Carroll, 1993) k měření inteligence fluidní, konkrétně schopnosti induktivního usuzování. Test je určen pro neklinickou populaci v řadě kontextů, od dopravní psychologie přes personalistiku až po neuropsychologická vyšetření. AMT využívá řady předností moderních psychometrických postupů (adaptivní testování, dosažení shodné úrovně přesnosti měření nezávisle na úrovni měřeného rysu, ochrana položkové banky před nadměrnou expozicí apod.) a pro administrátora testu je uživatelsky příjemnou metodou. Test, respektive testová příručka, kterou čtenář dostává spolu s testem k dispozici (jak v české, tak anglické verzi), však trpí řadou nedostatků. Česká verze manuálu je z hlediska poskytování úplných a kvalitních informací pro uživatele testu zcela nedostatečná. Chybí informace o reliabilitě vyjma vnitřní konzistence, o důkazech validity, o normách, o procesu vývoje testu a jednotlivých položek či informace spojené s položkovou analýzou. Na AMT lze ocenit inovativnost, příjemnost použití, adaptivní povahu a (tušené) solidní racionále pro tvorbu položek a předpokládané fungování testu. Testové materiály jsou však neadekvátní a působí nedokončeným dojmem – především česká verze manuálu, kterou rozhodně nelze doporučit pro užívání. Z uvedených důvodů tedy doporučujeme užívat test AMT jen velmi obezřetně k orientačnímu měření fluidní inteligence – alespoň do chvíle, kdy bude manuál testu doplněn o informace, které získání důvěry v deklarované kvality testu náležitě podpoří.

Dotazník volby povolání a plánování profesní kariéry (Self-Directed Search) je jako takový kvalitním nástrojem pro plánování profesní kariéry, jedná se o uživatelsky příjemnou metodu s širokým spektrem použití. Adekvátní užití metody nepředpokládá žádné zvláštní vzdělání, testovaná osoba si jej administruje samostatně, výhodou je pak následná konzultace s odborníkem. Vhodné je doplnit diagnostiku jiným diagnostickým nástrojem a zamezit tak možným zkreslením plynoucím z nepřiměřeného sebehodnocení. Používání první české verze dotazníku však k praktickému využití nelze doporučit. Hlavním nedostatkem je nedostatečná adaptace metody na naše kulturní prostředí, absence standardizace a po dvaceti letech od vydání i zastaralost. Pro možnost jejího využívání v ČR by bylo nezbytné vytvořit druhé přepracované vydání.

Práce umožňuje antropologický vhled do tematiky života lidí ve specifické, BDSM komunitě. Prostřednictvím terénního výzkumu, jehož součástí bylo dlouhodobější zúčastněné pozorování a formální i neformální rozhovory s pasivními i aktivními členy této komunity, autoři dospěli k sumárním závěrům. Bylo potvrzeno, že nejčastěji používanými praktikami jsou i ve zkoumané komunitě bondage a spanking, ovšem jejich konkrétní techniky jsou co do kvantity i kvality různé. Tedy může jít o velmi malé až totální omezení (u bondage), stejně tak minimální až krutou bolest, způsobenou spankingem, nebo (a) o ponížení, které má stejně tak různou míru, různý charakter, s využitím nejrůznějších prostředků a pomůcek. Méně často je smyslem těchto aktivit sexuální akt jako takový, jde spíše o jejich sexuální podtext. Daleko podstatnější je pro členy této komunity možnost scházet se v tomto specifickém prostředí, udržovat dobré vztahy, vzájemně se obohacovat, dbát o příjemnou, přátelskou atmosféru, saturovat vlastní intimní a sexuální potřeby, a to jak na úrovni fyzické, tak psychické, a díky tomu si upevňovat a chránit svou vlastní sexuální i osobní identitu.

Abstrakt: Tato studie se zabývá videokluby jakožto intenzivní formou profesního vzdělávání učitelů. V teoretické části se zaměřuje na profesní učící se komunity a na využití videosekvencí v rámci profesního rozvoje učitelů. Poté je představeno naše pojetí videoklubů pro učitele anglického jazyka na základních školách. Cílem předkládané studie bylo prozkoumat, jak účastníci videoklubů popisují svou zkušenost s touto formou profesního rozvoje, především vzhledem ke komunikaci a skupinové dynamice. Videoklubů se zúčastnilo 11 učitelů anglického jazyka, kteří pracovali ve třech skupinách. Zdrojem dat byly rozhovory s jednotlivými účastníky, přepisy videozáznamů posledního setkání videoklubů a emailové zpětné vazby účastníků, které psali po každém ze setkání. Data byla zpracována metodou tematické analýzy. Výsledky naznačují, že ačkoliv učitelé popisovali atmosféru videoklubů jako příjemnou a otevřenou, zjevně pociťovali nedostatek kritiky a přítomnost diplomacie a korektnosti. Jejich postoje ke kritice se ale lišily – některým chyběla, jiní ji naopak nevnímali jako nutnou součást videoklubů, jelikož každý z učitelů má vlastní přístup a kritizovat je proto nežádoucí. Tyto postoje otevírají otázku, zda se v některých skupinách nejednalo spíše o pseudokomunitu a vyhýbání se konfliktu a jak tomuto nastavení mohou tvůrci a facilitátoři podobných programů předejít. Klíčová slova: videokluby, profesní rozvoj učitelů, profesní učící se komunita, video v učitelském vzdělávání

The main body of the thesis deals with selected factors underlying the considerable variability in human olfactory abilities and some odour awareness-related measures, addressed in samples ranging in age from middle childhood to young adulthood. The thesis consists of two parts. The first part (Chapter 1), first presents the major advances and developments that brought about something of a renaissance of scientific interest in the human sense of smell, including the recent proliferation of psychophysical studies, both basic research and clinical. Next, an outline of olfactory psychophysical measures and related olfactory abilities that are of relevance to the studies presented in this thesis is provided. Subsequently, the selected factors contributing to interindividual differences in olfactory abilities, that have been addressed by this thesis, are reviewed, namely the effect of sex (or gender), which is approached from a developmental perspective, childhood gender nonconformity, and personality. Finally, intraindividual fluctuations in olfactory performance are also mentioned in brief. Next, the focus shifts to odour awareness by first introducing the various approaches that can be adopted to get closer to the real-life context as opposed to laboratory setting (where most olfactory studies continue to be...