To see the other types of publications on this topic, follow the link: Příprava učitele na výuku.
Journal articles on the topic 'Příprava učitele na výuku'
Create a spot-on reference in APA, MLA, Chicago, Harvard, and other styles
Consult the top 23 journal articles for your research on the topic 'Příprava učitele na výuku.'
Next to every source in the list of references, there is an 'Add to bibliography' button. Press on it, and we will generate automatically the bibliographic reference to the chosen work in the citation style you need: APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver, etc.
You can also download the full text of the academic publication as pdf and read online its abstract whenever available in the metadata.
Browse journal articles on a wide variety of disciplines and organise your bibliography correctly.
1
Uličná, Klára. "O stavu didaktické přípravy učitelů anglického jazyka na rozvoj interkulturní komunikační kompetence." Pedagogická orientace 26, no. 1 (April 2, 2016): 76–94. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-1-76.
Full textAbstract:
Studie si klade za cíl zmapovat didaktickou přípravu budoucích učitelů anglického jazyka na výuku interkulturní komunikační kompetence (ICC). Pozornost jsme zaměřili především na analýzu forem existence kurikula, a to na analýzu kurikula projektovaného, resp. kurikula didakticky zaměřených studijních předmětů, tj. buď specificky zaměřených na didaktiku ICC, nebo částí předmětů zaměřených na didaktiku anglického jazyka, které jsou věnovány interkulturním aspektům cizojazyčné výuky. Sběr dat proběhl prostřednictvím dotazníků, které byly distribuovány na katedry na 13 fakultách připravujících učitele anglického jazyka v České republice. Výsledky výzkumu ukázaly, že je didaktická příprava na výuku ICC realizována na čtyřech fakultách, a to v devíti studijních programech. Následná kvalitativní analýza kurikula, resp. teoretických východisek, cílů, obsahů a procesů výuky, odhalila, že na fakultách, kde tuto přípravu realizují, se do ní promítají základní současné trendy. Jednak explicitní systematické zahrnutí přípravy na rozvoj ICC, tj. pojetí kompetenční, dále pak pojetí tematické, které pracuje především s vybranými oblastmi interkulturní výchovy a vzdělávání (IVV) v kontextu cizojazyčné výuky. Věříme, že získané výsledky poslouží jako možná inspirace při revizích kurikula přípravného vzdělávání učitelů anglického jazyka.
2
Nováková, Hana. "Analýza a priori jako součást přípravy učitele na výuku." Scientia in educatione 4, no. 2 (December 20, 2020): 20–51. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.70.
Full textAbstract:
Článek se zabývá výzkumem v rámci didaktického inženýrství tak, jak je zavedeno a rozpracováno v teorii didaktických situací. Zaměřuje se na analýzu a priori didaktických situací a na její vztah k přípravám na výuku matematiky v praxi učitelů matematiky 1. a 2. stupně a budoucích učitelů matematiky. V textu je podrobně popsán a analyzován experiment umožňující odhalit a vysvětlit možné příčiny rozdílů jednak mezi analýzou a priori podle teorie didaktických situací a přípravami učitelů, a také mezi jednotlivými skupinami učitelů.
3
Záleská, Klára, and Alicja Leix. "Učitelská self-efficacy při práci s dětmi-cizinci v širších souvislostech." Pedagogická orientace 28, no. 2 (August 15, 2018): 328–56. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2018-2-328.
Full textAbstract:
Předkládaná studie se zabývá tématem self-efficacy učitelů českých základních škol v práci s dětmi-cizinci a faktory, které ji ovlivňují. Odpověď na výzkumnou otázku, jaká je self-efficacy učitelů v této oblasti, jsme získávaly pomocí analýzy polostrukturovaných rozhovorů s učiteli s různě velkou zkušeností s výukou dětí-cizinců. Výpovědi učitelů jsme analyzovaly mj. s přihlédnutím k základním bodům charakterizujícím chování učitele s vysokým self-efficacy, které jsme sestavily na základě rešerše odborné literatury. Šetření ukázalo řadu faktorů, které hrají roli v tom, jak učitel vnímá svou schopnost práce s dětmi-cizinci, mj. to, že důležitou roli hraje míra zkušeností učitelů s výukou cizinců. Self-efficacy učitelů negativně ovlivňují jejich obavy, a to především obavy z práce s dětmi s nulovou znalostí českého jazyka a s dětmi pocházejícími ze vzdálených kultur. Dotazovaní sami poukazují na možné způsoby, jak zvýšit svou self-efficacy v diskutovaných oblastech. Mezi návrhy jsou např. přípravné třídy pro děti-cizince bez znalosti češtiny či posílení vzdělávání učitelů v několika konkrétních oblastech týkajících se praktických aspektů práce v kulturně nehomogenní třídě.
4
Lojdová, Kateřina. "Sňatek z rozumu? Výzkum a výuka v pregraduální přípravě učitelů na příkladu kvalitativního výzkumu." Pedagogická orientace 26, no. 1 (April 2, 2016): 51–75. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-1-51.
Full textAbstract:
Cílem této kritické studie je představit vztah výzkumu a výuky v pregraduální přípravě učitelů na příkladu kvalitativního výzkumu. Studie se skládá ze dvou částí. První část se zabývá historicky a terminologicky vztahem výzkumu a výuky v českém i v zahraničním kontextu. Druhá část se zaměřuje na kvalitativní výzkum v pregraduální přípravě učitelů a pojmenovává benefity i rizika tohoto spojení pro studenty učitelství a vysokoškolské učitele. V závěru shrnujeme efekty spojení výzkumu a výuky pro pedagogickou vědu, autonomii akademiků a pro učitelskou profesi.
5
Mužík, V., J. Šafaříková, V. Süss, and Z. Marvanová. "Cesty ke zkoumání výuky tělesné výchovy: význam Analýzy didaktické interakce (ADI) a její modifikace (MADI)." Pedagogická orientace 23, no. 2 (May 28, 2013): 195–223. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-2-195.
Full textAbstract:
Výuka tělesné výchovy je zkoumána z různých úhlů pohledu od poloviny minulého století. Pozornost je nejvíce věnována fyzickému zatížení žáků ve výuce, využití času vyučovací hodiny k aktivnímu pohybu žáků a didaktické interakci učitel–žák (žáci). Významnou roli ve zkoumání výuky tělesné výchovy hrají především interakční výzkumy, které se zabývají nejen kvantitativní, ale i kvalitativní charakteristikou výuky tělesné výchovy. Pro tato zkoumání byly vytvořeny četné metody založené především na pozorování. Mezi nimi hraje významnou roli metoda s názvem Analýza didaktické interakce (ADI), umožňující zdůvodňovat vztahy mezi interakcemi učitel–žák (žáci) a výsledky učení žáků. Zjednodušením metody ADI vznikla metoda Modifikovaná analýza didaktické interakce (MADI), která nachází uplatnění především v přípravě budoucích učitelů tělesné výchovy. Tato metoda poskytuje studentům objektivní zpětné informace o tom, jak učivo žákům předkládali a jak se ve výuce tělesné výchovy chovali. Metody ADI a MADI jsou tedy nejen vhodným nástrojem ke zkoumání výuky tělesné výchovy, ale i prostředkem k jejímu ovlivňování a zkvalitňování.
6
Sedláčková, Jitka, and Edit H. Kontra. "Foreign Language Learning Experiences of Deaf and Severely Hard-of-Hearing Czech University Students." Pedagogická orientace 29, no. 3 (December 15, 2019): 336–58. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2019-3-336.
Full textAbstract:
Předkládaná studie popisuje kvalitativní výzkum, jehož cílem bylo získat vhled do zkušeností a názorů čtyř českých neslyšících či těžce sluchově postižených vysokoškolských studentů či absolventů s učením se anglickému jazyku. V rámci mezinárodního projektu byly se dvěma ženami a dvěma muži provedeny rozhovory, které poskytují osobní pohled na potřeby, problémy a preferované výukové a učební strategie studentů se ztrátou sluchu. Na základě deskriptivně-interpretační analýzy dat provedené dle principů kvalitativního výzkumu byla identifikována čtyři hlavní témata: Zkušenosti s učením, Motivace, Jazyková modalita výuky a Učební strategie a autonomie. Výsledky výzkumu ukazují na význam zkušeností s výukou a učením se získaných na základní a střední škole a potřebnost učitelů, kteří důvěřují schopnostem neslyšících studentů a dokáží používat český znakový jazyk. Zjištěn mohou být přínosná pro učitele jazyků a jejich odbornou přípravu stejně jako pro tvůrce vzdělávací politiky a jsou přenositelná pro podobné kontexty.
7
Lojdová, Kateřina. "The End of Academic Freedom in the Era of Neoliberalism?" Pedagogická orientace 26, no. 4 (December 31, 2016): 605–30. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-4-605.
Full textAbstract:
Tento článek diskutuje možné konsekvence neoliberalismu pro současné university. Zaměřuje se v perspektivě kritické pedagogiky na možné konflikty neoliberalismu s akademickou svobodou jakožto hlavní součástí akademického ducha na univerzitách. Článek je rozdělen do dvou částí. První část přibližuje kritickou pedagogiku, její kořeny a současnou podobu, včetně limitů, které tento koncept má. Druhá část se již v kriticko-pedagogickém pohledu věnuje neoliberální proměně výzkumu a výuky na univerzitách na příkladu pedagogických fakult. Závěr nastiňuje možnosti kritické pedagogiky k pěstování akademického ducha na univerzitách. Shledává je například ve výzkumu nezávislém na grantových schématech, avšak relevantních pro odbornou komunitu, v citlivém managementu univerzit a v kurikulu pregraduální přípravy učitelů akcentujícím spíše svobodného učitele nežli kompetenční orientaci vzdělávání diktovanou shora. Článek tak ústí do smířlivé vize udržitelného akademického života, která balancuje na pomezí mezi ekonomickou dimenzí univerzit na straně jedné a akademickou svobodou nezávislou na trhu práce na straně druhé.
8
Slavík, Jan, Tomáš Janík, Jitka Jarníková, and Jan Tupý. "Zkoumání a rozvíjení kvality výuky v oborových didaktikách: metodika 3A mezi teorií a praxí." Pedagogická orientace 24, no. 5 (December 15, 2014): 721–52. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2014-5-721.
Full textAbstract:
Tato teoreticko-metodologická studie představuje specifický přístup k výzkumu kvality výuky v oborových didaktikách, jenž je založen na anotování – analyzování – alterování výukových situací (metodika 3A). Koncepce metodiky vychází z praktického obratu v sociohumanitních vědách, který je reprezentován dvěma tezemi: (1) Praxe je východiskem teorie. (2) Teorie má být prakticky založená a orientovaná. Text seznamuje s ideovým kontextem, hlavními myšlenkami a koncepčními zdroji metodiky 3A a vysvětluje pojetí výzkumu založeného na Peschlově cyklu sdílení znalostí. Je objasněna souvislost metodiky 3A s koncepcí reflektivní praxe v přípravě učitelů a je vysvětlen teoretický model pro posuzování kvality výuky prostřednictvím metodiky 3A. Tento model, nazvaný Model hloubkové struktury výuky, umožňuje vyhodnocovat integritu mezi obsahem výuky, jejími cíli a konkrétními činnostmi žáků při řešení učebních úloh. Na uvedeném teoretickém základě jsou představeny hlavní kategorie a postupy metodiky 3A a jsou diskutovány některé širší souvislosti jejího uplatnění při profesním rozvoji učitelů (a profesionalizaci učitelství).
9
Němečková, Linda, and Lenka Pavlasová. "Pedagogická praxe studentů učitelství biologie z pohledu mentorských rozhovorů." Scientia in educatione 10, no. 2 (January 10, 2020): 20–43. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.1564.
Full textAbstract:
Pedagogická praxe je jednou z důležitých součástí přípravy budoucího učitele a klíčové místo v jejím průběhu zaujímají mentorské rozhovory mezi studentem a garantem praxe. Článek popisuje analýzu mentorských rozhovorů u studentů učitelství biologie, které byly vedeny s cílem zjistit, kterými aspekty výuky se studenti zabývají, které opomíjí a které jim případně působí potíže. Zaměřily jsme se na oborově specifické jevy v hodinách přírodopisu a biologie v pěti oblastech: cíle výuky, rozsah a obsah učiva, způsob práce s učivem/pomůckami, chyby učitele a žáků a oblíbenost témat a motivace. Respondenty výzkumného šetření byli studenti učitelství biologie (n = 35), kteří v rámci svého navazujícího magisterského studia absolvovali praxe na základních či středních školách. Nejčastěji studenti stanovovali pouze kognitivní výukové cíle a ty byly formulovány především pomocí obsahu učiva. Klíčové kompetence a aktivní slovesa byla při stanovení cílů použita v malé míře. Rozsah učiva byl nejčastěji určován kmenovou učitelkou příp. zvyklostmi dané školy, prezentované organismy poté nejčastěji pomocí učebnice. Velká část respondentů byla schopna uvést konkrétní chyby, kterých se při výuce dopustili, ovšem k chybám žáků se respondenti až na jednu výjimku nevyjadřovali. Jako nejběžnější způsob motivace žáků byla uváděna názornost použitím různých výukových pomůcek. Domníváme se, že zjištěné výsledky mohou přispět ke zkvalitňování přípravy studentů učitelství biologie zejména v oblasti vedení mentorských rozhovorů při souvislých pedagogických praxích.
10
Čejková, Ingrid. "Žákovské hodnocení výuky na gymnáziu: Výpovědi sexty A." Pedagogická orientace 28, no. 3 (October 15, 2018): 408–34. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2018-3-408.
Full textAbstract:
Cílem předloženého textu je prostřednictvím kvalitativního výzkumného šetření zjistit, jak žáci gymnázia hodnotí výuku jednotlivých vyučovacích předmětů, a také načrtnout, zda žákovské hodnocení výuky může disponovat hybnou silou umožňující žákům ovlivňovat podobu výuky směrem k vyšší efektivitě a kvalitě. Tato problematika byla zkoumána za pomoci zúčastněného pozorování výuky a rozhovorů se žáky a vyučujícími jedné středoškolské třídy. Na základě analýzy získaných dat bylo zjištěno, že žáci jsou schopni hodnotit výuku z různých úhlů pohledu a brát při tom v potaz celou řadu prvků. Stěžejními prvky výuky, které žáci sledují, jsou například vlastnosti a jednání učitele, expertnost učitele, didaktické kompetence učitele a s tím související cíle, metody, efekty výuky atd. Žákovské hodnocení výuky je tedy výsledkem rozsáhlé analýzy jednotlivých prvků výuky a jejich opětovné syntézy, která ústí ve formulování finálního stanoviska.
11
HAVELKA, Martin, and Jiří KROPÁČ. "external conditions of teaching material technology in preparation of technical education teachers and their influence: industry 4.0." Trends in Education 11, no. 2 (December 21, 2018): 140–47. http://dx.doi.org/10.5507/tvv.2018.025.
Full text
12
Florianová, Anna. "Rostlinné invaze v povědomí studentů vybraných gymnázií." Scientia in educatione 6, no. 2 (December 13, 2015): 74–103. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.231.
Full textAbstract:
Cílem této práce bylo pomocí dotazníkového šetření zjistit, co vědí studenti vybraných gymnázií o invazních rostlinách a jak se k dané problematice staví. Šetření ukázalo, že znalosti studentů jsou v průměru velmi slabé. Téměř pětina studentů podle dotazníku o rostlinných invazích nikdy neslyšela, více než polovina studentů nezodpověděla správně ani polovinu otázek. Největší nedostatky se projevují ve znalostech konkrétních invazních druhů. Nejdůležitějším zdrojem informací je pro studenty podle dotazníku škola, považuji proto za vhodné apelovat na učitele, aby se na výuku dané problematiky více zaměřili.
13
KUBRICKÝ, Jan. "GETTING RESEARCH IN THE CONTEXT OF ICT COMPETENCIES OF TEACHERS." Trends in Education 9, no. 1 (July 1, 2016): 181–86. http://dx.doi.org/10.5507/tvv.2016.024.
Full text
14
Radvanová, Sabina, Věra Čížková, and Patrícia Martínková. "Hodnocení badatelského přístupu v biologii z pohledu učitelů a žáků gymnázií." Scientia in educatione 10, no. 1 (July 13, 2019): 51–67. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.1256.
Full textAbstract:
Cílem výzkumu bylo navrhnout, ověřit a reflektovat navržené badatelské aktivity v reálných podmínkách výuky biologie na vyšším gymnáziu jak z pozice žáků, tak jejich učitelů. Vlastnímu šetření předcházelo vytvoření sady dotazníků pro žáky i učitele a pracovních listů pro žáky. Získaná data byla podrobena kvantitativní analýze. Zaznamenané odpovědi žáků v pracovních listech byly zpracovány kvalitativně. Výsledky ukázaly, že učitelé badatelsky orientovanou výuku (BOV) příliš nevyužívají. Nejčastěji jednotlivé prvky BOV aplikují do praktického cvičení s tím, že se žáky nacvičují spíše nižší úrovně bádání. Navržené badatelské aktivity vnímali učitelé oproti žákům částečně jako zajímavější. Naopak žáci je označili jako náročnější. Obě skupiny respondentů je vnímaly jako přínosné, avšak zároveň ne vždy zcela srozumitelné. Dále učitelé i žáci uvedli, že by uvítali zejména více návodných informací pro jejich zdárné vyřešení. Žáci, kteří uvedli subjektivní zájem o biologii, vnímali zajímavost, náročnost, srozumitelnost a přínosnost signifikantně lépe než žáci, které biologie nezajímá. Naopak ve vnímání výše uvedených kategorií nebyl rozdíl mezi pohlavími žáků. Učitelé i žáci uvedli preferenci samostatného vyhledávání informací žáky ve výuce biologie před pouhým předáváním hotových poznatků.
15
HODIS, Vladislav. "TEACHERS' OPINIONS ON DIDACTIC TEXTS, AUXILIARY TEACHING MATERIALS AND "NON-DIDACTIC TEXTS" FOR THE TEACHING OF ICT OR DIGITAL TECHNOLOGIES." Journal of Technology and Information 1, no. 3 (December 1, 2009): 43–51. http://dx.doi.org/10.5507/jtie.2009.054.
Full text
16
Vinner, Schlomo. "Co bychom měli požadovat od toho, kdo učí matematiku na 1. stupni školy?" Scientia in educatione 2, no. 2 (October 26, 2013). http://dx.doi.org/10.14712/18047106.49.
Full textAbstract:
Článek je rozšířenou verzí plenární přednášky na konferenci SEMT 11 (Vinner, 2011). Jsou zde rozpracovány některé otázky, kterým se autor ve své přednášce z časových důvodů nemohl věnovat. Autor doporučuje, aby kromě znalostí matematiky potřebných pro výuku matematiky na 1. stupni základní školy byla dostatečná pozornost věnována také dalším aspektům práce učitele. Doporučuje, aby důvody pro zařazení matematiky jako povinného předmětu pro celou populaci, stejně jako základní cíle vzdělávání byly diskutovány s učiteli. Doporučuje také, aby z přípravy učitelů byla vyřazena témata, která jsou vně ZPD (Zone of Proximal Development – zóny nejbližšího vývoje).
17
Rokos, Lukáš, and Michal Vančura. "Distanční výuka při opatřeních spojených s koronavirovou pandemií – pohled očima učitelů, žáků a jejich rodičů." Pedagogická orientace, December 1, 2020, 122–55. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2020-2-122.
Full textAbstract:
Cílem prezentované studie bylo zjistit, jaké jsou pohledy aktérů vzdělávacího procesu na distanční výuku, která byla plošně zavedena ve spojitosti s epidemií koronaviru. Za tímto účelem byl připraven vlastní dotazník, který byl následně distribuován učitelům, rodičům a žákům vybrané základní školy v Jihočeském kraji. Celkem bylo od všech skupin respondentů prostřednictvím Google Forms získáno 522 dotazníků (29 od učitelů, 255 od rodičů a 238 od žáků). Bylo zjišťováno, jakým způsobem je zajištěna komunikace mezi jednotlivými skupinami respondentů, kolik času jim zabere příprava, plnění a kontrola zadaných úkolů, které předměty vnímají žáci jako nejobtížnější, ale zjišťován byl i subjektivní pohled všech skupin respondentů na distanční výuku. Ukázalo se, že na sledované škole bylo díky technickému zajištění zapojení žáků kompletní. Problémem však byla míra jejich zapojení a celková aktivita v distanční výuce. Učitelé pro komunikaci se žáky i rodiči používali různé platformy a aplikace, což se pro dlouhodobější řešení distanční výuky jeví jako nevhodné. Jako další riziko pro úspěšnou realizaci distanční výuky se jednoznačně jeví absence metodické podpory pro rodiče žáků. Ačkoliv vzhledem k náhlosti situace spolupráce na dané škole probíhala téměř bez obtíží, realizovaná sonda odkrývá oblasti, na které by se mohl zaměřit další pedagogický výzkum.
18
Rajsiglová, Ina, and Kateřina Přibylová. "Vliv pregraduálního vzdělání na profesní počátky ve školní praxi pohledem začínajících učitelů." Pedagogika 70, no. 2 (July 31, 2020). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2019.1502.
Full textAbstract:
Cílem příspěvku je představit, jak sledovaní začínající učitelé vnímají vliv pregraduální přípravy na své první roky praxe a jaké lze na základě toho vysledovat možnosti zkvalitnění přípravy budoucích učitelů.Metody. Výzkumný vzorek se skládá ze třinácti začínajících učitelů biologie/přírodopisu s praxí od jednoho do pěti let. Data byla získána prostřednictvím hloubkových polostrukturovaných rozhovorů a byla analyzována metodou zakotvené teorie.Z výsledků vyplývá, že nejlépe byla hodnocena složka odborné biologické přípravy, největší rezervy vykazovala složka pedagogicko-psychologická před oborově didaktickou. Obě složky pregraduální přípravy vykazující rezervy navrhovali respondenti posílit o pedagogické náslechy, aplikaci zážitkové výuky nebo zprostředkování výuky vysokoškolskými pedagogy či odborníky s reálnou pracovní zkušeností ve školství. Hodnocení pregraduální přípravy bylo ovlivněno šokem z reality vycházejícího z nepřiměřeného očekávání začínajících učitelů.Závěry. Za přínos této studie považujeme skutečnost, že přes jistou individuálnost názorů byly pozorovány určité trendy, které by bylo možné zohlednit při přípravě vzdělávacích programů budoucích učitelů, a dále to, že se nám podařilo rozkrýt klíčové spojitosti mezi jednotlivými složkami pregraduální přípravy ve vztahu ke zvládání školní reality začínajícími učiteli, což bylo vizualizováno abstraktním schématem v podobě tetraedru.
19
Spilková, Vladimíra. "Přístupy k výuce pedagogiky v kontextu měnících se paradigmat v učitelském vzdělávání." Pedagogika 69, no. 3 (December 8, 2019). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2019.1529.
Full textAbstract:
Abstrakt: Cílem teoretické studie je reflektovat proměny paradigmatu v oblasti pedeutologie jako fenoménu, který zásadním způsobem ovlivňuje celkové pojetí, smysl, cíle, obsah a způsoby výuky pedagogiky v přípravném vzdělávání učitelů. Úvodní část studie je věnována prezentaci dominantních pedeutologických paradigmat, přičemž podrobněji je analyzováno bipolární pojetí akademický versus kompetenční koncept vzdělávání učitelů. Předmětem zájmu je také zkoumání možností a mezí akademického pojetí, které je spojeno s procesem univerzitarizace učitelského vzdělávání. V tomto kontextu je uvedena diskuse ke kritice akademizace přípravy učitelů a „zvědečťování pedagogiky“ v pojetí W. Brezinky. Těžiště studie spočívá v refl exi klíčových charakteristik profesionalizačně orientovaného pojetí přípravy učitelů, které je v mezinárodním rozměru vůdčím pedeutologickým konceptem. V tomto koncepčním rámci jsou hledány odpovědi na otázky po smyslu, cílech, obsahu a způsobech výuky pedagogiky v učitelských studijních programech. V závěru jsou formulovány výzvy k sebereflexi oboru pedagogika, tj. k hledání její „nové“ identity a jiných cest k jejímu rozvoji.
Klíčová slova: přípravné vzdělávání učitelů, pedeutologické paradigma, profesionalizace učitelství, výuka pedagogiky, sebereflexe oboru.
20
Janštová, Vanda, and Petr Novotný. "Didaktický výzkum jako součást závěrečných prací studentů učitelství biologie." Scientia in educatione 8, no. 2 (December 20, 2017). http://dx.doi.org/10.14712/18047106.629.
Full textAbstract:
Opakovaně se objevují apely, že škola má žáky vést mimo jiné ke kritickému myšlení, práci s literárními zdroji, badatelsky orientované výuce a plánování experimentů. Těmi, kdo má tyto přístupy a metody zprostředkovávat, jsou učitelé. Je proto důležité, aby budoucí učitelé rozeznávali důvěryhodné zdroje literatury, kriticky vyhodnocovali informace a v neposlední řadě měli správnou představu o tom, jak probíhá pedagogický a didaktický výzkum. I když není nutné ani možné, aby učitelé z praxe prováděli didaktický výzkum, je vhodné, aby znali metody a trendy, které jim pomohou aktualizovat a zefektivnit výuku. Myslíme si, že jednou z možných cest jak získat představu o úspěchu přípravy učitelů v naznačených doménách, je analýza absolventských prací studentů učitelství. Provedli jsme proto kvalitativní analýzu všech prací obhájených na našich domovských katedrách za poslední tři roky (n = 199) doplněnou o porovnání zastoupení metod a přístupů mezi absolventy dvou kateder, které se věnují přípravě budoucích učitelů biologie na Univerzitě Karlově. Didaktický výzkum obsahovalo 60 prací, absolventi k získání dat nejčastěji volili dotazník, který ale často nebyl pilotně ověřen. V řadě prací chyběly údaje o výběru respondentů. Absolventi obou kateder se lišili pouze v míře použití statistických testů. Zjištění jsou dále diskutována.
21
Juklová, Kateřina, and Jindra Vondroušová. "Psychologie v přípravě budoucích učitelů: diskurzy studijních textů vybraných psychologických předmětů." Pedagogika 69, no. 1 (June 28, 2019). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2018.1205.
Full textAbstract:
Abstrakt: Příspěvek se zabývá otázkou aktuální role psychologie v přípravě budoucích učitelů, která je nahlížena prostřednictvím diskurzu studijních textů doporučovaných v rámci studia dvou psychologických předmětů − psychologie sociální a psychologie pedagogické. Studie využila smíšeného výzkumného přístupu a kombinovala metodu diskurzivní analýzy s obsahovou kvantitativní analýzou a analýzou latentních tříd. Nominace studijních textů do analýzy proběhla na základě aktuálních sylabů učitelských studií pro 2. stupeň základních škol všech pedagogických fakult v České republice. Celkový počet analyzovaných jednotek čítal 113 studijních textů. Metodou diskurzivní analýzy bylo identifikováno pět kvalitativně odlišných repertoárových konstrukcí, které se v diskurzu studijních textů zařazených do studia příslušných disciplín uplatňují. Obsahová kvantitativní analýza přinesla porovnání četností a proporcí ve využívání těchto konstrukcí v celkovém rozsahu i s ohledem na příslušný předmět. Získané výsledky jsou interpretovány s ohledem na širší aktuální kontext profesní přípravy učitelů a diskutována jsou rovněž omezení studie.
Klíčová slova: výuka psychologie, budoucí učitel, pojetí přípravy, role, repertoár, žánr, diskurz, diskurzivní analýza, kvantitativní obsahová analýza, analýza latentních tříd, učebnice, studijní text, odborný text, metodický text.
22
Radvanová, Sabina, Věra Čížková, and Patrícia Martinková. "Mění se pohled učitelů na badatelsky orientovanou výuku?" Scientia in educatione 9, no. 1 (June 28, 2018). http://dx.doi.org/10.14712/18047106.1054.
Full textAbstract:
Příspěvek informuje o výzkumu realizovaném v letech 2012–2017, jehož hlavním cílem bylo zjistit posun ve využívání badatelsky orientované výuky (BOV) a nahlížení na ni učiteli s časovým odstupem pěti let. K tomuto účelu byl použit online dotazník, rozeslaný učitelům biologie na všechna gymnázia v České republice. Byl zjištěn statisticky signifikantní posun ve znalosti podstaty termínu BOV a míře jejího využívání učiteli. Ukazuje se však, že naši učitelé mají ne zcela jasný pohled na bádání a ne vždy správně termín BOV chápou. Dle učitelů BOV přispívá především ke zvýšení vnitřní motivace žáků k učení a rozvoji jejich dovedností. Hlavní nedostatky BOV vidí učitelé v její velké časové náročnosti, dále pak v kladení vysokých nároků na učitele z hlediska jeho odborně biologické a didaktické připravenosti nebo v nedostatku metodických materiálů a obtížném hodnocení výkonu žáků. Vysoké nároky na učitele a malé množství existujících materiálů jsou přitom uváděné jako nedostatek čím dál méně často, zatímco časová náročnost a jiné důvody nevyužívání BOV učiteli se objevují signifikantně více.
23
Vondrová, Naďa, Jana Cachová, Jana Coufalová, and Magdalena Krátká. "„Lesson study“ v českých podmínkách: Jak učitelé vnímali svou účast a jaký vliv měla na jejich všímání si didakticko-matematických jevů." Pedagogika 66, no. 4 (October 20, 2016). http://dx.doi.org/10.14712/23362189.2016.321.
Full textAbstract:
Abstrakt: Cílem článku je uvést do českého prostoru tzv. lesson study jako specifickou formu dalšího vzdělávání učitelů založenou na spolupráci učitelů při zkvalitňování výuky prostřednictvím plánování, realizace a vyhodnocení experimentální hodiny. Lesson study má společné rysy s akčním výzkumem a souvisí s pojmy kvalifikovaná reflexe a rozvíjející hospitace. Kromě popisu konkrétní realizace lesson study se článek zaměřuje na otázku, jaký vliv měla na zúčastněné učitele (n = 13) z hlediska jejich subjektivního vnímání i z hlediska všímání si didakticko-matematických jevů. Data zahrnují písemné odpovědi na reflektivní úkoly a záznamy diskusí. Data byla analyzována technikami založenými na zakotvené teorii i s použitím existujícího kategoriálního systému. Učitelé považovali práci v lesson study za smysluplnou a subjektivně vnímali, že došlo k posunu jejich schopnosti reflektovat výuku matematiky. Analýza reflektivních úkolů posun ve všímání si didakticko-matematických jevů neukázala. Byly zjištěny rozdíly v hloubce individuální a společné reflexe výukové situace. Závěrem jsou uvedeny předpoklady a bariéry rozšíření lesson study u nás. Klíčová slova: Lesson study, kvalifikovaná reflexe, rozvíjející hospitace, další vzdělávání učitelů