Academic literature on the topic 'Proměny rodiny'

Pohraniční historický mikroregion Hlučínsko se ve 20. století stal předmětem politických sporů mezi Československem a Německem, což výrazně ovlivnilo zejména meziválečnou generaci Hlučíňanů a mělo dopady na následující dvě generace. Příspěvek je zaměřen na proměny ve formování sociálních identit mezi třemi generacemi hlučínských autochtonů za využití perspektivy historické generace. Klíčovým prvkem se tak stává životní zkušenost a její ukotvení v historické paměti. Zdrojem dat pro studii jsou biograficko-narativní rozhovory, psané autobiografie i reflexe v dílech regionálních autorů. Proměna je zachycena pomocí zkoumání mezigeneračních vazeb mezi jednotlivými příslušníky několika hlučínských rodin, neboť v tomto prostoru lze dobře pozorovat předávání, vyjednávání a reflexi zkušeností. A právě z komunikace mezi starší věkovou generací a generacemi mladšími a pod vlivem dějinných zvratů dochází k sebeuvědomění, jež může vést k formování historické generace.

Stárnutí populace, které v naší společnosti probíhá, přináší kromě mnoha jiných důsledků i proměnu vztahů v rodině. Významné prodloužení střední délky života vede k tomu, že se etapa současné koexistence dvou dospělých generací výrazně prodlužuje. Poprvé v historii tak pravděpodobně prožijeme více let jako dospělí jedinci s žijícími rodiči než jako na nich závislé děti. Toto výrazné prodloužení vzájemné koexistence dvou dospělých generací znamená zásadní proměnu vztahu rodičů a jejich dospělých dětí. V článku se zaměřujeme na některé normy regulující vztah rodičů a dětí a soustředíme se na nalezení faktorů regulujících vztah dětí k rodičům a na proměnu těchto norem v posledních dvou desetiletích. Zjišťujeme také, zda existuje v české populaci určitá míra názorové shody generací na rozsah či existenci mezigeneračních závazků. V ohnisku pozornosti jsou především představy české seniorské populace, kterou s ohledem na stále nízký věk odchodu do důchodu definujeme jako osoby šedesátileté a starší. K zodpovězení našich výzkumných otázek nám slouží data z Evropského výzkumu hodnot, která máme pro Českou republiku k dispozici pro roky 1991, 1999 a 2008.

V tomto textu chceme s použitím dat z výzkumů European Values Study z let 1991, 1999, 2008 empiricky dokumentovat tři skutečnosti: 1) Zda i v post-socialistické české společnosti existují hodnotové rozdíly mezi lidmi žijícími v manželství a kohabitaci (jak je to typické v jiných moderních demokratických společnostech). 2) Zda jsou tyto rozdíly vysvětlitelné vlivem třetích proměnných, například odlišnou tendencí mladších a méně vzdělaných lidí preferovat kohabitaci před manželstvím. 3) Zda jsou tyto rozdíly stabilní v čase, nebo zda dochází k hodnotové konvergenci. Pro toto srovnání volíme sféru hodnot a postojů, které se vztahují k fungování rodiny, partnerství, plození a výchově dětí. Volba těchto dimenzí pro srovnání reflektuje názor, že děti, které vyrůstají v domácnostech nesezdaných rodičů, mohou být ovlivněny odlišným rodinným klimatem a přebírat ne-tradiční hodnoty, postoje a vzorce chování rychlejším tempem než zbytek společnosti. Pokud by tak tomu skutečně bylo, nesezdaná soužití by se stávala katalyzátorem sociální změny. Jejich rozšíření by bylo indikátorem probíhajících hodnotových proměn české společnosti, ale zároveň by tyto změny vyvolávalo a podněcovalo.

Česká republika prodělala v posledních dvou desetiletích množství významných změn. Pád komunistického režimu v listopadu 1989 byl následován obdobím ekonomické a politické transformace, doprovázené sociálními a kulturními proměnami, a potažmo změnami hodnot, životního stylu a forem společenského života. Z hlediska jedinců dochází na jedné straně k významným proměnám na trhu práce, spojeným s růstem nezaměstnanosti, prohlubováním příjmových rozdílů a rostoucím tlakem na flexibilizaci a výkonnost pracovní síly, na straně druhé ke změnám v uspořádání rodinného a partnerského života. Jedním z jevů budících pozornost v této oblasti je tendence ke zmenšování rodinných jednotek. Rostoucí počet rozvodů a rozchodů partnerských párů s dětmi, a tedy růst počtu neúplných rodin, je jednou z nejvýraznějších tendencí projevujících se v rodinném chování na přelomu 20. a 21. století a Česká republika se dnes intenzitou rozvodovosti řadí mezi evropské země s nejvyšší rozvodovostí. Sledujeme-li současný vývoj jak v oblasti pracovního, tak v oblasti soukromého života, nemůžeme si nepoložit otázku, zda a případně jak spolu zmíněné trendy souvisí. Předkládaný text, který vznikl na základě provedené kvalitativní studie, si proto klade za cíl nalézt případné spojitosti mezi rostoucím počtem rozvodů a rozchodů rodičů nezletilých dětí a novými charakteristikami pracovního trhu. Snaží se zmapovat, jak působí pracovní život na partnerské soužití a jaký je podíl tlaků nového pracovního trhu na vzniku neúplných rodin.

Abstrakt: Čtení nespočívá pouze v identifikaci písmen a chápaní jejich spojení ve slovech. Čtenář také musí znát grafické a formální vlastnosti knihy, směr čtení a další prvky, které se souborně nazývají konvence tištěného textu. K jejich osvojení dochází již v předškolním věku.Cíle. Cílem výzkumu bylo zjistit, jaká je úroveň znalosti konvencí tištěného textu u souboru českých dětí v předškolním věku (n = 142) a kterými faktory je tato úroveň podmíněna. Výzkumným nástrojem byl test vyvinutý M. M. Clayovou, který zjišťoval znalost 19 prvků tištěného textu. Druhým výzkumným nástrojem byl dotazník, v němž rodiče dětí popisovali gramotnostní prostředí domova.Výsledky. Podle očekávání výkon dětí v testu stoupal s věkem a zároveň se s věkem také zmenšovaly rozdíly mezi dětmi. Děti dosahovaly nejlepších výsledků v položkách, jež se týkaly chápání textu jako nositele příběhu, obálky knihy, identifikace velkého písmena a směru čtení.Regresní analýza zkoumala čtyři modely, které predikovaly výkon dětí v testu znalosti konvencí tištěného textu. Nejlepšími prediktory byly věk dětí, trvání čtení dítěti rodiči, alfabetické aktivity rodiče s dítětem a počet knih, které mělo dítě k dispozici. Zatímco první prediktor představuje zrání dítěte a kumulativní zkušenost s knihou v průběhu let, další tři prediktory charakterizují gramotnostní prostředí rodiny. Tyto čtyři prediktory objasnily 29,4 % celkové variance modelu. Oproti očekávání měla frekvence čtení dítěti slabý vztah ke znalostem konvencí textu.Závěry. Znalost konvencí textu se ukazuje nejen jako zajímavý teoretický rámec, ale i jako cenná diagnostická proměnná, která vypovídá nejen o důležitém prvku čtenářské pregramotnosti, ale také o gramotnostním prostředí rodiny.

Vážení čtenáři Vítáme nové číslo Envigogiky, a začínáme pohledem na to, co se zrovna děje. Příroda si hraje na přírodu; přirozené děje se už skoro nedějí. Chtěla by být sama sebou – ale jak, a především kde? Ráda by svůj part odehrála v přírodě, kterou ovšem pro tento účel marně hledá. Zbyla jí energie, chybí však výrazové prostředky. A tak působí – ne už skrze svá jemná stvoření, ale prostřednictvím hrubé síly. Tisíce jemných působků se slily do temné masy; namísto přediva jejich vzájemné řeči, zušlechťující všechny, kdo jí hovořili, slyšíme jen dunění moci. Touhy (znovu) vládnout; řev poraženého tvora, který kdysi nade vším panoval (pak se ale zkultivoval). Působí teď výhní, jasem, vichrem, hromem, deštěm, žízní, zalykavou plností či usychavým nedostatkem; hraje hru smrti rozprostírající se nad životem jako tma nad propastí. Duch, který by rozlišoval, členil, zjemňoval významy a formoval jejich viditelné projevy/manifestace, se pomalu vytratil. Zůstalo dusno, které se stále víc zhmotňuje. Příroda přišla o svou přirozenost; nahradila ji spontaneita. Co se rodilo ze vzpomínek, okamžiku a předzvěsti budoucnosti, stalo se vyjádřením momentální nevole. Zmizel čas, který spojuje minulé s budoucím, a takto tvoří nové. Zůstal čas nevyhnutelnosti a zákonitého propadu do nicoty. Vše, co přichází, se teď rodí z účelově nastavených okolností. Tvorba, která se klenula nad generacemi, zkolabovala do přítomného okamžiku – ten je jejím cílem i bodem zániku. Budoucnost už v přítomné chvíli neklíčí. Přišli jsme o ni. A tak je třeba znovu hledat. Činí tak sama příroda (jak se snažíme rozmyslet v článku rekapitulujícím letošní Ekologické dny Olomouc), a pokoušíme se o to spolu s našimi autory. Až ke kořenům vztahu člověka k ostatnímu Božímu stvoření sestupuje Jiří Nečas; provádí nás biblickými texty i veškerými problémy životního prostředí, a díky tomuto nadhledu či vhledu můžeme vidět svět vcelku. Trápí nás otázky, které bychom si jinak nepoložili: Je nepochopení všeobecné výzvy ke zdrženlivosti, úctě a vděčnosti za vše, co nám příroda (zdarma) poskytuje, pouze výsledkem naší lenosti, nebo je snad toto základní poselství křesťanského učení dokonce nějak účelové zatemňováno (protože naše chtivost je přece jedním z motorů dnešní ekonomiky.) V pokusu Viery Novanské a Alexandry Platkové naopak vidíme, že pohled vědy přináší dílčí, zato ověřenou a na vědeckých principech postavenou informaci. Autorky takto analyzují vztah člověka k jiným (nelidským) bytostem; věnují přitom pozornost širším souvislostem poznávacího procesu, v němž snad přetrvávají jisté atavismy. Jaké jsou současné možnosti pro pochopení a studium přírody a jejích problémů, se nám ukazuje i v dalších textech: jejich autoři uvažují nad novými způsoby interpretace přírodního dědictví (Jan Činčera, Michal Medek a Miroslav Lupač), či dnes vyhledávanými žánry odborných textů a učebnic (Eduard Petiška), s jejichž pomocí se naše vjemy a myšlenky stále více přesouvají do virtuálního prostředí. Zdá se, že bytí online je již druhou naší přirozeností, a svět se bude muset hodně snažit, aby byl (takto) nám všem přístupný. A pak je tu několik časových i nečasných úvah a inspirací. Salim Lardjane a Françoise Laveuve zkoumají vzájemné vztahy mezi Cíli udržitelného rozvoje OSN (využívají přitom též exaktních metod síťové analýzy), a jejich potřebnost dokládají četnými příklady z celého světa. Z hlediska této potřebnosti doplňují Cíl č. 18: Péče o uprchlíky, k níž vyzývají vysocí představitelé OSN, a její Mezinárodní organizace pro migraci nabízí pomoc při tvorbě migračních politik a strategií. Jak se k těmto otázkám postavíme my sami, je součást každodenního rozhodování, a to často nejde bez zásadního (znovu)rozmyšlení svého stanoviska. Jak říká Jiří Olšovský: „V určité chvíli je třeba jednat, proměnit i svůj postoj – skočit do proudu dění a snažit se ho ovlivnit.“ Tuto proměnu, jež se nejdříve musí odehrát v osobní rovině, poodhaluje Jade Starr, která na vlastní zkušenosti, či spíše ve své osobní zpovědi, popisuje závazek k udržitelné spotřebě (SDG 12). a nakonec inspirace, jak všechny tyto nové poznatky a podněty vtělit do programu celoživotního učení: Kateřina Jančaříková a její příklad dobré praxe ve vzdělávání učitelů. Nezbývá, než doufat, že tento a podobné programy jsou opravdové, což obecně pro vysokoškolské vzdělání u nás rozhodně neplatí (takže někteří z nás trpí Zoufalstvím z vejšky). A to je pro tentokrát vše. Když toto píšu, všude kolem je nemocná země. V horečkách. Není naděje, že se vypotí, není čím. Vláha odešla – ale kam? Můžeme hádat, co se stalo. Snad jsou příčiny hlubší. Ztratil se bytostný vztah k tomu, co je. Nikde nevzniká nic nového, není z čeho. Nikdo nemůže nic ovlivnit. Všechno je jenom jako. Dokonce ani kapky, které teď právě přicházejí, klepou, a vlastně buší na moje okna, z přirozenosti nepramení. Jsou projevem zoufalství, nebo hněvu – mají původ v tom, co přírodou není, a ztělesňují naše viny. Jsme tu bezradní – řetězec příčin je příliš složitý. Cesta osobní proměny tudy nevede. Snad, když budeme pěstovat vhled (dávno zapomenutý, protože nepotřebný vztah ke skutečnosti), se nám podaří (sami sobě) porozumět – a pak (si) též pomoci… Prozatím si pomáhejme navzájem O což se snaží Jana Dlouhá a redakce Envigogiky

This Master Theses deals with the changes of the family and marriage in last century. The changes in the character of Czech demographic behaviour, in the field of reproduction, represent consequences of a modern cultural change, whose bearers are contemporary young Czech generation.The low marriage rate and birth rate are inevitable phenomena accompanying these cultural changes. In the 1990´s of the 20th century there was a decrease in the percentage of marrying young people.It brought about higher legitimacy to other types of households such as unmarried cohabitation, single and other alternative kinds of cohabitation. The change is also in division of roles in the family. I focus on the perception, how these changes are reflected by the church in its dogma. I also concentrate on the possibility to compare it with the findings of experts.

This diploma work deals with the attitudes of public to transformation in a partnership, marriage and family. The theoretical part explains the terms of a marriage and family. It describes the traditional, modern and postmodern family and its forms. Next it characterizes the role of a man and a woman in the family, work distribution between partners and it points out the ethical aspects of today{\crq}s family transformation. The practical part tries to find out whether the choice of a traditional marriage, modern partner ship or postmodern alternatives of living together will be influenced by respondentsˇpersonal experience, their age and their sex.

My diploma thesis "The changes of a current Czech family from the mothers´ point of view" deals with turning points in today´s families and mother´s opinions on a current changing family. The theoretical part deals with the history and current state of Czech families. In this part I drew from the publications reflecting the evolution of Czech family, sociological conceptions delimiting the basic changes of family and sociological studies dealing with current trends in a family life. The empirical part of the diploma thesis is based on a qualitative sociological research which tries to show the current mothers´ attitude to the changes of current Czech family. The main topics of the interviews are cohabitation, the phenomenon singles and childless couples, single mothers, and fathers taking care of their children.

This thesis deals with family and its values. It focuses on changing attitudes to family in the context of social transformation after 1989. At the beginning of the thesis there are defined the basic functions of family and types of families. The following describes the historical evolution of family from the early Middle Ages to the present. It tries to capture the changes associated with the second demographic transition and to describe what this transition was concerned with and if it is linked with the situation in the Czech Republic after 1989. It describes values in general and approaches to research of values. The last part is devoted to analysis of family values, which is done by comparing questions from the three waves of "European Values Study" surveys. The main goal of this thesis was to verify whether people's attitudes to family after 1989 have changed and how it affected demographics.

COOPERATION OF FAMILY AND SMALL SCHOOL WITH COMPOSITE CLASSES The thesis deals with the cooperation of family and small school with composite classes. The theoretical section deals with the typology and changes in family, family and school partnership, ideal setting of cooperation between family and school. It examines programmes of schools with area of cooperation being developed (Step by step and Parents are welcome). It looks for starting points that might be used at home school. The research section deals with a description of a small school with composite classes, where the graduant teaches. It also examines specificities of this school, the typology of students' families and at the same time it's also mapping the cooperation between school and family according to the programme Parents are welcome. It's trying to find the strategies for improving the cooperation with family. This is followed by the assessment from the viewpoints of author, parents, colleagues and a conclusions.

Thesis on the theme Changes of current partner cohabitation habits in family is desk study. Its goal is to transdisciplinary map the current forms of life of couples, with emphasis on their educational potential. The work is divided into seven chapters, which are subdivided. The first chapter contains a brief introduction of the contemporaneousness with emphasis on its post-modern aspect. The second chapter follows the definition of family in the elementary context (basic stages of the family evolution after the Second World War, the definition of family, the family and the basic notions, characteristics of contemporary family, functions a nuclear family, the importance of family for the child). The third chapter is dealt with the education of the child en famille (educational styles, changes of the father role in child care) and child socialization. At the end of this chapter, the basic needs of the child are presented. The fourth chapter treats of the current alternatives of partner cohabitation and it is focused on the legislative aspect. Three chapters, which are dealing with the child education in an incomplete family, bringing up a child in homoparental family and child education in the supplemented family and by more obvious attributes such families, are included after fourth chapter.

The subject of the presented thesis focuses on foster care exercised by children´s relatives. The target is to ascertain possible different roles in kinship foster care and different attitudes to the aforementioned, record the experience of kinship care givers, their viewing and experiencing of childcare. I wanted to know if fostering had brought any positives into their lives and on the other hand if there are any negatives related to such care. The theoretic part of my thesis describes the history of foster care in different periods, explains the terms like family, social role and attachment. Furthermore, particular forms of foster care are explained and foster care exercised by children´s relatives is described in more details. Attention is also paid to the relationship and contact between a child and his/her parents. The Authority for social and legal protection of children (OSPOD in Czech) has an essential role in foster care together with assisting organizations, which are described in the last chapter of the theoretic part. I used qualitative methodology for research purposes and semi-structured interviews for collection of data. The research file contained eight respondents which were selected based on simple purpuseful sampling. The research file consisted of foster parents caring for children of their relatives. I determined reasons why the children had been placed into foster care, how the foster parents experience such care and how they view it themselves. The results of the interview analysis helped me to uncover and understand the basis of kinship foster care. According to similar signs, they were divided into several areas. The first area focused on the reasons why the child had been placed into kinship foster care. The main reasons included various types of addictions, child neglect, failure to provide suitable housing or lack of interest in the child. The second area related to the feelings of foster mothers when accepting the child. Their decision-making process is described here, including their motivation and fears related to fostering. In most cases, foster mothers had enough time for making their decisions on fostering. Half of the foster mothers found it natural; the other half had ambivalent feelings for it. The third area is dedicated to changes in wider personal relationships and relationships in the family, in particular, to the impact of foster care on relations between partners and the potential influence on the relationship of foster parents with their own children. Relations with biologic children of the foster parents had an important role as well. The fourth area includes basic characteristics of childcare. Most foster mothers noticed significant changes in their lives. Foster care had a negative impact on the quality of their lives but it principally became a source of vitality and optimism for them. Foster mothers faced problem situations related to intergenerational differences, behaviour of children and problems at school. They also worried often about the future of their foster children. Some foster mothers accepted the role of a mother that predominated over their other life roles. Others had no problems in separating their roles and shifting from one role to another. Most conflicts in the role appeared when the child was fostered by his/her grandmother. The last area contains conditions that have helped foster mothers to reduce the burden of foster care. Foster mothers appreciated help of their families, which they preferred, and sufficient financial security. They gladly accepted the help of assisting organizations and the services offered by them. Mandatory education and the possibility to share their experience with other foster parents were of great importance too.

This Diploma Thesis deals with the style of education in contemporary Czech family. The aims of this thesis are to ascertain how educational style diverge in generations, which stimuli affect it and determine the changes in relationship between parent and child. In the theoretical part of the paper the terms family, generation and educational style are defined. The practical part reveals the fact that education style of contemporary parents is more liberal than the one of previous generation. Thus, the shift from parent-child to partner relationship can be observed. This relationship supports the parent's positive attitude towards their child and frankness in mutual discussions. A result of previous statement is also the change of teacher-pupil realtionship where the similar stimuli can be observed. The conclusion passage confirms the veracity of aim of this thesis and hypotheses from the practical parts. KEYWORDS: family, education, intergenerational change, educational style

The aim of this work is to analyze the changes in family behavior in Czech Republic especially using the framework of the second demographic transition. Attention was focused on the analysis of attitudes towards new form partnerships and childbearing and development reproductive behavior in Czech Republic. In this analysis using data of two surveys ISSP (1994, 2002, 2012) and EVS (1990, 1999, 2008). The trajectories of changes in Czech Republic were compared with trajectories of transformation in selected post-communist countries. Different trajectories of transformation have been identified for postcommunist countries. The results in many aspects suggested Czech Republic has been approaching the North-western European countries. However, important the Czech Republic seems to be much further in the process of the second demographic transition in comparison with many post- communist countries. Keywords family behavior, attitude, family, the second demographic transition, postcommunist countries

The presented thesis deals with the development of the programmes of the Christian Democratic Union of Germany (CDU) in the area of family policy in the long term 1949 - 2009. During this period there was a significant transformation of the Christian-democratic image of the family and the whole concept of family policy toward the Scandinavian model, which supports the reconciliation of family and professional life. As a long-time ruling party the CDU fundamentally formed the (West) German family policy. The aim of the thesis is to analyse the transformation of the image of the family and the family policy programmes in that period. The main chapter examines the four phases of development of the programmes in this area in the context of social and demographic changes and the development of the party as such. The thesis shows on the basis of various sources, mainly of three long-time and several thematic party programmes of the CDU that its image of family gradually extended from the classical model of a married couple with their own children with the traditional division of male and female roles to all forms of cohabitation with children. The party emphasizes on partnership, equality and free choice of parents but also the constitutional protection of marriage and family. The thesis presents this...