Log in

Relevant bibliographies by topics / Rodičovství / Journal articles

To see the other types of publications on this topic, follow the link: Rodičovství.

Journal articles on the topic 'Rodičovství'

Author: Grafiati

Published: 4 June 2021

Last updated: 1 February 2022

Create a spot-on reference in APA, MLA, Chicago, Harvard, and other styles

Select a source type:

Consult the top 18 journal articles for your research on the topic 'Rodičovství.'

Next to every source in the list of references, there is an 'Add to bibliography' button. Press on it, and we will generate automatically the bibliographic reference to the chosen work in the citation style you need: APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver, etc.

You can also download the full text of the academic publication as pdf and read online its abstract whenever available in the metadata.

Browse journal articles on a wide variety of disciplines and organise your bibliography correctly.

1

Slepičková, Lenka. "Cizí geny, naše dítě? Rozhodování o rodičovství v procesu léčby neplodnosti." Sociální studia / Social Studies 8, no. 4 (October 16, 2011): 125–44. http://dx.doi.org/10.5817/soc2011-4-125.

Full text

Abstract:

Text se zabývá medikalizací bezdětnosti, vyplývající z fyzické neplodnosti, skrze reprodukční technologie. Je založen na výzkumu, během nějž byly provedeno 36 hloubkových rozhovorů s lidmi (5 muži a 31 ženami), kteří mají zkušenost s léčbou neplodnosti. Zaměřuje se na rozhodování páru ohledně léčby neplodnosti a budoucího rodičovství. Ukazuje na geneticizaci rodičovských vazeb a také na způsoby, jakými lidé léčící se pro neplodnost manipulují s různými typy rodičovství ve snaze naplnit společensky zakotvené představy o rodičovství. Věnuje se také adopci, která může být v určitém kontextu preferovanou cestou řešení neplodnosti.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

2

Souralová, Adéla. "Vzdělané dítě jako úspěšné naplnění migračního a rodičovského projektu? Vietnamské matky, jejich děti a vzdělanostní aspirace." Sociální studia / Social Studies 11, no. 2 (April 21, 2014): 75–97. http://dx.doi.org/10.5817/soc2014-2-75.

Full text

Abstract:

Děti vietnamských imigrantů bývají často považovány za premianty excelující na základních a středních školách, a to nejen v českém kontextu, ale také třeba v USA, kdy jsou již od devadesátých let považováni za „modelovou populaci“ schopnou integrace, až asimilace. Předkládaný text je příspěvkem do debaty o vzdělanostních aspirací dětí migrantů a první generaci migrantů. Tato stať vychází z kvalitativního výzkumu, v jehož rámci jsem uskutečnila celkem 50 hloubkových a polostrukturovaných rozhovorů s vietnamskými matkami (25) a jejich potomky (25). Text si klade za cíl analyzovat roli vzdělávání v naracích první generace rodičů a druhé generaci dětí. Jak se o vzdělávání mluví? Jakou roli hraje vzdělání v post-migračním životě? A jak se manifestuje v definicích rodičovství? Odpovědi na tyto otázky nám zprostředkovávají pohled na to, jak je samotnými informátory chápán migrační proces a jak je definováno rodičovství. Analýza prezentovaná v této stati sleduje, jak skrze vyprávění o vzdělávání vyprávějí rodiče i jejich děti o migraci (příchodu první generace do ČR, jakož i budoucím plánům na následnou re-emigraci/emigraci) a jak skrze tematizaci vzdělávání rodiče a jejich děti artikulují své emické definice rodičovství. Stručně řečeno, skrze pohled na artikulaci vzdělávání v rozhovorech interpretuji příběh o migraci a definice rodičovství/dětství migrantů první/druhé generace. Hlavním zjištěním, které zároveň tvoří hlavní linku, je následující rovnice: vzdělané dítě rovná se integrované dítě, integrované dítě rovná se úspěšný rodič, úspěšný rodič rovná se naplnění migračního projektu.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

3

Šmídová, Iva. "Otcovství u porodu: Re-konstrukce genderových vztahů v rodině." Sociální studia / Social Studies 5, no. 1 (February 2, 2008): 11–34. http://dx.doi.org/10.5817/soc2008-1-11.

Full text

Abstract:

Text analyzuje současné české otcovství na empirickém podkladu rozhovorů s páry, jimž se narodilo první dítě. Interpretace se soustředila na událost porodu, na níž dokumentuje genderové aspekty fáze přechodu k rodičovství a mechanismy re/produkce genderových vztahů. Teoretická východiska analýzy jsou rámována sociologickými genderovými studii, genderovou analýzou společnosti, její reprodukcí a změnami. Výzkum na pozadí odráží i současné debaty na politické scéně, jež se týkají “slaďování práce a rodiny”, “rovných příležitostí v rodině” a “podpory aktivního otcovství”. Výsledky nedávno dokončené empirické studie relevantní pro analytická uchopení jako budoucích rodičovství tak prvních okamžiků této etapy života nabízí autorka k diskusi a kritické reflexi.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

4

Bartošová, Michaela Kvapilová. "Souvislosti partnerství a mateřství: Vliv partnerského vztahu na rozhodování žen o mateřství." Sociální studia / Social Studies 8, no. 4 (October 16, 2011): 67–86. http://dx.doi.org/10.5817/soc2011-4-67.

Full text

Abstract:

Rodičovství je podle představ mladých lidí realizováno ideálně v rámci stabilního partnerského vztahu a jako společné rozhodnutí obou partnerů. Partnerský vztah je považován za jednu z klíčových podmínek rodičovství a jeho absence může vstup do rodičovské fáze významně blokovat. Text je shrnutím části výsledků kvalitativního výzkumu zaměřeného na rozhodování o mateřství na příkladu žen, které porodily své dítě po třicítce nebo ve stejném věku zůstávají bezdětné. Problematika rozhodování o mateřství byla sledována z perspektivy partnerství a partnerských vztahů. Analýza ukázala, že vliv partnerských vztahů na rozhodování žen o mateřství je většinou spíše nepřímý: 1) partnerské preference se mění s věkem a s prioritami vztahujícími se k určitým životním obdobím, 2) důležitou součástí uvažování o vztahu je jeho genderová dimenze odrážející se zejména v rozdělení rolí v domácnosti a 3) celkové pojetí partnerského vztahu se odvíjí od mateřských preferencí žen.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

5

Formánková, Lenka. "Ideály péče v kontextu nových sociálních rizik." Sociální studia / Social Studies 7, no. 2 (April 8, 2010): 69–92. http://dx.doi.org/10.5817/soc2010-2-69.

Full text

Abstract:

Teorie tzv. nových sociálních rizik otevírají kritickou diskusi schopnosti moderních systémů sociální politiky sloužit v postindustriální společnosti jako nástroj ochrany před chudobou a sociálním vyloučením. Život v postmoderní společnosti sebou nese tzv. nová sociální rizika, která souvisejí se změnou výrobních procesů a organizace práce, s globalizací výroby a také s masovým vstupem žen na trh práce. Postavení žen na pracovním trhu závisí na fungujícím systému programů a služeb, který umožňuje kombinaci práce a rodinného života. Pokud nejsou vhodná opatření sociálního státu dostupná, rodičovství s malými dětmi se stává možným rizikovým faktorem vzniku chudoby. V tomto textu je řešena otázka, do jaké míry se převládající socio-kulturní konstrukty kvalitní péče, ideály péče, jak je definuje Monique Kremer, podílejí na reprodukci sociálních rizik spojených s rodičovstvím. Z analýzy politik péče v České republice vyplývá, že opatření rodinné politiky zaměřené na rodiny s dětmi do tří let reprodukují ideál mateřské péče na plný úvazek. Volby, které politiky umožňují, snižují šance žen s malými dětmi na trhu práce. Tím je výrazně ohrožena ekonomická situace rodin s dětmi, zvláště pak rodiny matek-samoživitelek. Přes objektivní socio-ekonomické tlaky, které ohrožují rizikem ekonomické marginalizace rodiny s dětmi, je v rámci opatření české rodinné politiky konzervován tradiční genderový řád.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

6

UCHYTILOVÁ, Lucie, and Lucie VIKTOROVÁ. "Parenthood readiness and attachment." Diskuze v psychologii 1, no. 1 (October 1, 2019): 17–27. http://dx.doi.org/10.5507/dvp.2019.001.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

7

Plívová, Miroslava. "The parenthood and relaxation - description of research project." Studia Kinanthropologica 9, no. 2 (September 30, 2008): 272–75. http://dx.doi.org/10.32725/sk.2008.084.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

8

Harvánková, Klára. "O úspěšnosti slaďování rodičovství a studia doktorských studentek s malými dětmi." Studia paedagogica 22, no. 3 (October 17, 2017): 91. http://dx.doi.org/10.5817/sp2017-3-6.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

9

Lechnerová, Zdeňka. "Determinanty oddalování početí dítěte." Sociální studia / Social Studies 8, no. 4 (October 16, 2011): 87–104. http://dx.doi.org/10.5817/soc2011-4-87.

Full text

Abstract:

Cílem tohoto článku je prezentovat reprodukční strategie mladých lidí ve věku od 27 do 29 let žijících v České republice. Analyzovali jsme kvantitativní data vztahující se k problematice determinantů oddalování rodičovství a očekávání spojených s rodičovskými rolemi. Hlavními otázkami textu jsou Které faktory ovlivňují oddalování početí dítěte? Existují rozdíly v reprodukčních strategiích podle sociodemografických charakteristik? Jaké důvody vedou mladé lidí ve věku od 27 do 29 let k tomu, že jsou stále bezdětní? Jaká očekávání mají mladí lidé od narození dítěte?

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

10

Sokolová, Věra. "Father, Father, and Child: Gay Men and Parenthood in the Czech Republic." Czech Sociological Review 45, no. 1 (February 1, 2009): 115–46. http://dx.doi.org/10.13060/00380288.2009.45.1.06.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

11

Nešporová, Olga. "Fears and Difficulties in the Early Stage of Parenthood: Findings from a Longitudinal Study of First-Time Parents." Czech Sociological Review 55, no. 1 (February 1, 2019): 3–30. http://dx.doi.org/10.13060/00380288.2019.55.1.446.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

12

Vítečková, Miluše, and Jana Klímová Chaloupková. "De-standardization of family trajectories: Childbearing in unmarried cohabitation not only as an alternative but also as a pathway to marriage." Kontakt 16, no. 2 (June 23, 2014): e138-e148. http://dx.doi.org/10.1016/j.kontakt.2014.05.001.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

13

Henschel, Frank. "Designing a Social Parenthood Systém. Adoption, foster care, and SOS children's villages in socialist Czechoslovakia." Soudobé dějiny 24, no. 4 (December 1, 2017): 582–610. http://dx.doi.org/10.51134/sod.2017.029.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

14

Woznicová, Adéla, Renata Hlavová, Petra Daňsová, and Lenka Lacinová. "Intenzivní rodičovství a jeho souvislost s kvalitou strategické pomoci (scaffolding) matky při společné hře s dítětem předškolního věku." E-psychologie 13, no. 3 (December 2, 2019): 25–41. http://dx.doi.org/10.29364/epsy.349.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

15

Křížková, Alena, and Lenka Formánková. "Intersectional Perspective in the Analysis of the Impact of the Crisis on Life Courses in the CR: Gender, Class, Age (and Parenthood)." Gender a výzkum / Gender and Research 15, no. 2 (June 1, 2014): 61–76. http://dx.doi.org/10.13060/12130028.2014.15.2.131.

Full text

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

16

Šmídová, Iva. "„Postav dům…“: Česká rodinná odysea – začátek." Sociální studia / Social Studies 8, no. 4 (October 16, 2011): 105–23. http://dx.doi.org/10.5817/soc2011-4-105.

Full text

Abstract:

Stať zachycuje osudy 26 mladých rodin z Brna a okolí zhruba pět let poté, co se jim narodilo první dítě. Analýza a následná prezentace v textu se snaží vymezit oblasti, kde lze v empirické praxi (podle výpovědí komunikačních partnerek a partnerů) odhalit rozpouštění genderově duálního světa, i ty, které naopak zůstávají jeho baštami. Deskriptivní, explorativní část výzkumu zaznamenala, kolik dětí mají, kdo a jak dlouho s nimi zůstává doma, kdy se pečující rodič, nejčastěji matka, vrátil do placeného zaměstnání – a jak tyto zkušenosti popisují a vysvětlují. Dále se zaměřuje na dělbu/sdílení prací souvisejících s jejich společným životem a vyjednávání o tomto uspořádání, včetně jeho vývoje od stadia představ (zachycených v 1. fázi výzkumu v zimě 2005-2006), prvních zkušeností (2. fáze výzkumu, letní období 2006) až po dnešní stav a jeho hodnocení partnerkami i partnery (3. fáze výzkumu – léto 2010) s výhledem do budoucna. Paralelně výzkum monitoruje životní dráhy tohoto segmentu populace mladých brněnských rodičů, např. kolik párů/rodin se rozpadlo a jak funguje rodičovství a komunikace aktérů po rozpadu těchto párů nebo další témata dle aktuálních životních konstelací komunikačních partnerek a partnerů.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

17

Bartošová, Michaela, and Lenka Slepičková. "Problematické tranzice k mateřství." Sociální studia / Social Studies 5, no. 2 (May 1, 2008): 35–54. http://dx.doi.org/10.5817/soc2008-2-35.

Full text

Abstract:

Mateřství je v dnešních západních společnostech vnímáno jako svobodná volba, nikoli nevyhnutelný ženský úděl. Ženy se v rámci svých možných životních stylů mohou a musí rozhodovat o tom, kdy a za jakých podmínek se chtějí stát matkami, případně jestli vůbec chtějí. Úplná kontrola nad reprodukcí je však jen zdánlivá. Ženy ve svém rozhodování zvažují řadu faktorů, které nemohou ovlivnit. Kromě individuální touhy po dítěti do hry vstupují sociálně a kulturně definované podmínky mateřství (načasování mateřství v životní dráze ženy, stabilní rodinné uspořádání, materiální zabezpečení atd.) a biologické limity reprodukce (omezená doba plodnosti ženy a rizika spojována s mateřstvím v určitém věku). Snaha o naplnění podmínek „správného mateřství“ vede k prodlužování období dočasně chápané bezdětnosti, které může vyústit v bezdětnost celoživotní. V našem výzkumu srovnáváme výpovědi dvou skupin žen, které jsou/byly nuceny v určité fázi svého života čelit situaci, kdy jejich touha po dítěti nebyla v souladu s jinými podmínkami mateřství. V prvním případě jde o ženy, které odkládaly mateřství z důvodu absence podmínky, kterou definovaly jako nezbytnou, ve druhém případě se realizaci rodičovství postavila do cesty fyzická překážka v podobě neplodnosti. Cílem výzkumu je zjistit, jak je utvářena norma správného mateřství a jak je redefinovaná v případě, že jí není možné naplnit.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

18

Popper, Miroslav. "Jednodetnosť: pre a proti." Anthropologia integra 7, no. 1 (June 30, 2016): 53–60. http://dx.doi.org/10.5817/ai2016-1-53.

Full text

Abstract:

V príspevku sú analyzované vybrané dáta týkajúce sa protichodných názorov na optimálny počet detí v súčasnej rodine v kontexte existenčnej neistoty. Údaje boli získané v rámci širšieho kvalitatívneho výskumu zameraného na rodičovstvo a reprodukciu. Vzorka pozostáva z 18 fókusových skupín, ktoré sa uskutočnili v troch regiónoch Slovenska – západnom strednom a východnom. V každom regióne prebehlo šesť fókusových diskusií, z ktorých tri sa realizovali s ekonomicky lepšie a tri s ekonomicky horšie situovanými rodičmi. V rovnakom pomere sa skupiny delili aj podľa počtu detí (polovica jednodetných a polovica dvojdetných skupín). V jednotlivých fókusových skupinách bolo takmer vždy rovnomerné zastúpenie mužov a žien. Výsledky poukazujú na to, že rodičia s jedným dieťaťom sú rodičmi s dvoma deťmi pomerne schematicky kritizovaní kvôli mamonu, materializmu a karierizmu, ako aj sebeckosti a nezodpovednosti. Jednodetní rodičia však uvádzajú pestrejšiu škálu dôvodov, pre ktoré majú len jedno dieťa. Medzi nimi dominujú neistota na trhu práce, strach z prepustenia, nedostatok financií na splácanie hypoték a tiež snaha udržať si určitý životný štandard. Vo všeobecnosti jednodetní rodičia nemajú pocit, že sú sebeckí, ale naopak, považujú svoje rozhodnutie za zodpovedné vzhľadom na súčasnú situáciu charakterizovanú vysokou mierou nezamestnanosti.

APA, Harvard, Vancouver, ISO, and other styles

We offer discounts on all premium plans for authors whose works are included in thematic literature selections. Contact us to get a unique promo code!