Contents
Academic literature on the topic 'Školní ne-'
Create a spot-on reference in APA, MLA, Chicago, Harvard, and other styles
Consult the lists of relevant articles, books, theses, conference reports, and other scholarly sources on the topic 'Školní ne-.'
Next to every source in the list of references, there is an 'Add to bibliography' button. Press on it, and we will generate automatically the bibliographic reference to the chosen work in the citation style you need: APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver, etc.
You can also download the full text of the academic publication as pdf and read online its abstract whenever available in the metadata.
Journal articles on the topic "Školní ne-"
1
Kabancová, Naďa, and Kateřina Machovcová. "„Koukala jsem na to, jak si hrajou a mluví na sebe řečí, kterou vůbec nevnímám“: Jinakost u dětí s migrační zkušeností." Pedagogická orientace 28, no. 2 (August 15, 2018): 269–89. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2018-2-269.
Full textAbstract:
V článku si klademe za cíl předložit zkušenosti žáků a žákyň s vnímáním vlastní jinakosti ve školní třídě. Konkrétně se zaměříme na porozumění zkušeností 1,5 generace mladých imigrantů z Ukrajiny. Naši respondenti, v současné době mladí dospělí, se v rozhovorech zabývají svou zkušeností se začleňováním do české společnosti. Pro předkládaný článek se soustředíme na období mladšího školního věku. Výzkum vycházel z provedení rozhovorů se čtyřmi respondenty, jimiž byly mladé osoby ve věku 24–29 let žijící v České republice, které se do České republiky přistěhovaly z Ukrajiny ve věku od šesti do devíti let. Rozhovory byly zpracovány pomocí tematické analýzy (Braun & Clarke, 2006). Cílem předkládaného textu je detailní analýza toho, jak vnímali sekundární školní socializaci s důrazem na utváření jinakosti a stejnosti ve vrstevnickém kolektivu. Analýza vybraného období koresponduje s časovou osou postupného začleňování do české společnosti od prvotního „nárazu“ po zvládnutí a vyrovnání se s nároky osobní situace. Zaměříme se na identifikované aspekty tohoto procesu a strategie zvládání. Bohatá data získaná z rozhovorů ukazují, jakým způsobem v konstrukci jinakosti působí (ne)znalost jazyka a jaké emočně náročné zážitky spojené s vyloučením z kolektivu a izolací s sebou nese období potřebné pro zvládnutí místní řeči, u našich respondentů poměrně krátké. Ve školní třídě byly tyto děti často terčem posměchu, dokonce se objevovaly i narážky týkající se jejich inteligence – právě z důvodu nedokonalé znalosti jazyka. Rozhovory poukazují na to, že s touto skutečností nijak nepracovali učitelé, kteří by jinak mohli negativní vývoj alespoň zmírnit, ne-li mu zcela předejít. Po osvojení jazyka už bylo pro tyto děti navazování vztahů lépe realizovatelné. Pozorujeme snahu zdůrazňovat stejnost s majoritou a paralelně strategii začlenění skrze repertoár vlastních kvalit. Jako nejúspěšnější a v zásadě očekávaná se v českém školství jeví strategie asimilace, tedy splynutí s většinou (Berry et al., 2002). Neustálé přizpůsobování a adaptování se tak stává u dětí migrantů jakýmsi základem fungování v každodenních interakcích.
2
Śliwerski, Bogusław. "Discipline in the Light of Alternative Ways of Educating Learners." Pedagogická orientace 28, no. 4 (December 28, 2018): 599–626. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2018-4-599.
Full textAbstract:
Studie představuje analýzu konceptu kázně v alternativních školách ve světě. V rámci pedagogiky se dlouhodobě diskutuje problém role a místa kázně ve školním vzdělávání, jelikož existuje mnoho nedorozumění, protikladů a mýtů s tímto tématem spojených. Tento problém je většinou pojednáván fragmentárně nebo jednostranně podle toho, kdo je zastáncem jaká ideologie vzdělávání, tedy zda je proponent odpůrcem nebo zastáncem ukázňování žáků ve škole. Předkládaná studie se věnuje otázce, zda existuje rozdíl mezi názory a přístupy ve státních a alternativních školách. Navrhuji soustředit se na modely (ne)kázně ve škole podle toho, zda ji učitelé akceptují nebo ji naopak postrádají. Z předložených úvah na závěr dovozuji, že v dnešním globálním světě propojených významů, teorií, modelů, zkušeností a jednotlivých řešení nejsou alternativní školy příliš odlišné od některých škol státních.
3
Sokol, Marina. "Stručni suradnici u glazbenim školama u Republici Hrvatskoj." Život i škola 65, no. 1-2 (December 23, 2019): 181–87. http://dx.doi.org/10.32903/zs.65.1-2.14.
Full textAbstract:
Predmet je istraživanja broj zaposlenih stručnih suradnika na neodređeno radno vrijeme u glazbenim osnovnim i srednjim školama u Republici Hrvatskoj. U istraživanju je sudjelovalo 38 ravnatelja glazbenih škola, od sveukupnog broja od 52 samostalne glazbene osnovne i srednje škole. Ispitivan je postojeći broj zaposlenih stručnih suradnika u glazbenim školama, profil stručnog suradnika koji je zaposlen u glazbenoj školi te subjektivna procjena ravnatelja postoji li potreba zapošljavanja stručnih suradnika u glazbenim školama. Rezultati upućuju na zaključak kako je u glazbenim školama zaposlen zanemariv postotak stručnih suradnika, a procjena ravnatelja upućuje na činjenicu kako postoji velika potreba za različitim profilima stručnih suradnika u glazbenim školama bez obzira radi li se o osnovnoj ili srednjoj glazbenoj školi. Izrazito je važno napomenuti kako se ravnatelji, stručni suradnici, odnosno odgojno-obrazovni djelatnici te učenici i roditelji ne smiju zadovoljiti postojećim stanjem bez obzira na trenutnu situaciju. Cilj je provedenog istraživanja potaknuti više obrazovne instance na akciju zapošljavanja stručnih suradnika u glazbenim školama u svrhu unapređenja odgojno-obrazovnog procesa, pružanja pomoći i podrške učenicima u glazbenim osnovnim i srednjim školama, uvažavanja odredbi Državnog pedagoškog standarda te potpunog iskorjenjivanja diskriminacije koja se vrši naspram glazbenih škola u području zapošljavanja stručnih suradnika na neodređeno radno vrijeme.
4
Ređep, Tamara, Tomislav Leček, and Tea Pavičić Zajec. "Realizacija m-učenja primjenom BYOD modela u osnovnoj školi." Politehnika 3, no. 2 (2020): 27–34. http://dx.doi.org/10.36978/cte.3.2.3.
Full textAbstract:
Mobilno učenje ili m-učenje omogućuje moderan način podrške procesima učenja putem mobilnih uređaja. Jedan od načina realizacije m-učenja je primjena BYOD modela na nastavi, prema kojem učitelji uglavnom iskazuju negativan stav smatrajući da korištenje mobitela u obrazovanju bitno ne pridonosi kvaliteti nastavnog procesa. Istraživanje za potrebe ovog rada provedeno je u ožujku školske godine 2018./2019., na uzorku od 401 učenika predmetne nastave I. i III. OŠ Varaždin. Cilj je bio ispitati stavove i preferencije učenika osnovnih škola o korištenju mobitela u sklopu nastavnog procesa te postoji li razlika u percepciji učenika osnovnih i srednjih škola o dopuštenju da donose vlastite uređaje za aktivnosti povezane sa školom. Rezultati istraživanja pokazuju da čak 65,69% učenika tvrdi da im je nastava zanimljivija kada smiju koristiti svoj mobilni uređaj, a 70,38% ispitanika želi da više učitelja primjenjuje BYOD model na nastavi. Također, rezultati pokazuju i da se u svojim razmišljanjima o dopuštenju da donose vlastite uređaje za aktivnosti povezane sa školom ne razlikuju značajno od učenika srednjih škola.
5
Samardžić, Tea, and Jelena Macan. "Zdravstveni pregledi učenika prije upisa u frizersku strukovnu školu." Sigurnost 62, no. 1 (April 3, 2020): 19–28. http://dx.doi.org/10.31306/s.62.1.3.
Full textAbstract:
SAŽETAK: Frizeri zbog stalnog kontakta s vodom i štetnim kemikalijama ubrajaju se u visokorizičnu skupinu za razvoj profesionalnih bolesti kože (PBK) koje se u 90 % slučajeva odnose na iritativne ili alergijske kontaktne dermatitise šaka i podlaktica. Razdoblje od početka izloženosti kožnim štetnostima do pojave prvih simptoma na koži veoma je kratak, prosječno 2,1 godinu, što znači da oni mogu biti prisutni već tijekom školovanja. Cilj ovog rada je procijeniti učinkovitost zdravstvenih pregleda prije upisa u srednju školu kao alata za primarnu prevenciju PKB među frizerskim učenicima. Istraživanje je provedeno 2015. godine u strukovnoj školi u Zagrebu. Svih 128 frizerskih učenika trećih razreda pozvano je da sudjeluju u istraživanju, a odazvala se 101 učenica prosječne dobi 17 godina. Podaci su prikupljeni zdravstvenom anketom s pitanjima o načinu i sadržaju pregleda koji su učenici obavili prije upisa u školu. Osamdeset devet (88 %) učenica navodi da su prije upisa u školu pregledane od strane liječnika: 48 (54 %) od specijaliste medicine rada, 5 (6 %) specijaliste/liječnika obiteljske medicine, 11 (12 %) specijaliste školske medicine, a 19 (21 %) učenica se ne sjeća specijaliste. Od 78 učenica koje su se prisjetile sadržaja pregleda kod 48 (62 %) pregledana je koža, a 54 (69 %) je upitano za prisutnost alergija. Rezultati ukazuju na manjkavost u provođenju prethodnih pregleda za upis u strukovne škole. Posljedično se u školovanje propuštaju učenici s postojećim kožnim tegobama koje bi rad u rizičnim zanimanjima dodatno pogoršao ili pospješio nastanak PBK. Postoji potreba za osnaživanjem i standardizacijom sadržaja pregleda prije upisa u strukovne škole kao prve faze profesionalne orijentacije i selekcije te dugotrajnog očuvanja radne sposobnosti.
6
Brđanović, Davor. "Stavovi nastavnika i učenika glazbene škole o poštivanju participativnih prava učenika u nastavi sviranja glazbenog instrumenta." Nova prisutnost XVII, no. 3 (November 23, 2019): 597–609. http://dx.doi.org/10.31192/np.17.3.11.
Full textAbstract:
Tema su ovog rada prava učenika u glazbenoj školi, posebice na sudjelovanje i uvažavanje njihova mišljenja u nastavi sviranja instrumenta. U istraživanju je sudjelovalo 206 ispitanika, 53 nastavnika i 153 učenika Glazbene škole u Varaždinu. S postojanjem posebnih prava djece u odnosu na odrasle slaže se 56,86 % anketiranih učenika i 66,04 % nastavnika. Konvenciju koja štiti dječja prava točno navodi 1,96 % učenika (85,62 % ih za nju ne zna) i 30,20 % nastavnika (43,40 % ih za nju ne zna). Ni jedno specifično dječje pravo ne može navesti 28,76 % učenika i 43,40 % nastavnika. Učenici statistički značajno više od učenica iskazuju da su im u školi važnija prava od dužnosti (odgovornosti), a statistički značajne razlike između nastavnika i učenika pokazale su se kod stavova: svako dijete ima pravo na glazbeno obrazovanje, kada se poštuju učenička prava nastava sviranja je kvalitetnija (više procjene daju učenici); učenici ne sudjeluju u planiranju svog sviračkog razvoja, učenici uvijek biraju barem jednu skladbu koju sviraju, mišljenje učenika o sviranju se ne uvažava (više procjene daju nastavnici). Učenici i nastavnici većinom su zadovoljni ostvarivanjem dječjih prava u glazbenoj školi premda nisu s njima dovoljno upoznati, što upućuje na potrebu snažnijeg rada i s jednima i s drugima na tom području. Iako se dječja prava u glazbenoj školi uvelike poštuju, prostora za poboljšanja i dalje ima.
7
Trogrlić, Stipan. "Hrvatske škole na području Mjesne općine Motovun 1869. – 1918." Histria : the Istrian Historical Society review 6, no. 6 (2016): 35–58. http://dx.doi.org/10.32728/h2016.02.
Full textAbstract:
Dosta loše stanje hrvatskih pučkih škola u Mjesnoj općini Motovun, izneseno na stranicama Naše sloge 1890., osjetno se popravilo uoči izbijanja Prvoga svjetskog rata, znači nešto više od 20 godina nakon napisa u tom časopisu. Naime, u trenutku iznesenih „jadikovki“ Naše sloge postojala je jedna jedina i to pomoćna pučka škola u Muntrilju. Početkom stoljeća otvorene su pomoćne škole u Karojbi i Rakotulama, da bi 1912. u Močibobima bila otvorena javna pučka škola za Karojbu i Rakotule. Godinu dana ranije otvorena je javna pučka škola u Motovunskim Novakima. Ako tome dodamo škole Družbe sv. Ćirila i Metoda u Sovišćini i Kaldiru te najvjerojatnije onu u Lazama kod Kaldira, onda dolazimo do podatka da su u šest od ukupno devet katastarskih općina Mjesne općine Motovun postojale hrvatske pučke škole, u svima osim u Motovunu, Brkaču i Zamasku. Dok je u Motovunu djelovala talijanska javna pučka škola, u Brkaču je otvorena Legina škola, a u Zamasku nije bilo ni hrvatske ni talijanske škole. Prepoznatljiv zamah hrvatskoga školstva na Motovunštini na početku 20. stoljeća bio je posljedica jačanja hrvatskoga nacionalnog pokreta. Unatoč brojnim poteškoćama pokret je stvorio organizacijsko-materijalnu i intelektualno-političku pretpostavku uspješnoga otpora talijanskim iredentističkim nastojanjima. U mjeri u kojoj je talijanska strana bila svjesna uloge škola u talijanizaciji Hrvata, hrvatska je strana jednako bila svjesna značenja škole i opismenjavanja u očuvanju njihova hrvatskoga identiteta. Zato je borba za škole bila puno više od običnoga kulturnoprosvjetnoga nastojanja. U kratkom razdoblju djelovanja tih škola na području Mjesne općine Motovun zrcali se zanos i romantičnost, odlučnost i hrabrost hrvatske intelektualne i političke elite da ustraje u podizanju svojih škola kao snažnoga bastiona u očuvanju hrvatskoga identiteta. U uvjetima kada se činilo da su istarski Hrvati Motovunštine, uostalom kao i njihovi sunarodnjaci iz drugih dijelova Istre, osuđeni na „prirodni proces“ talijanizacije, pri čemu su upravo škole trebale odigrati ključnu ulogu, progovorio je ponos i dostojanstvo šćava. Taj ponos očitovao se podizanju škola. U uvjetima materijalne oskudice motovunski je Hrvat bio svjestan da je osim kruha i ruha dužan svojim potomcima dati i knjigu u ruke te ih opismeniti kako ne bi bili podložni stranim utjecajima i manipulacijama.
8
Haskić, Sebila. "Izostajanje s nastave." Zbornik radova Islamskog pedagoškog fakulteta u Bihaću 2, no. 2 (December 8, 2009): 187–208. http://dx.doi.org/10.52535/27441695.2009.2.187-208.
Full textAbstract:
Izostanci učenika osnovnih škola učestala su pojava. Iako je redovito pohađanje nastave jedna od brojnih dužnosti i obavezasvakog učenika, razrednici i učenici svake se školske godine susreću s problemom velikog broja izostanaka, pogotovo onih neopravdanih. Nema nijednog odjeljenjskog niti nastavničkog vijeća koje ne razmatra taj problem pokušavajući pronaći način kako što objektivnije i pravednije promatrati učeničke razloge, uzroke te količinu izostanaka iz škole sa svim svojim posljedicama. Iskustva iz školske prakse pokazuju da je problem velikog broja izostanaka teško rješiv zbog brojnosti faktora koji utječu na izostajanja, te zbog nedostatka jasnog i objektivnog kriterija prilikom opravdavanja izostanaka. Jedan od pokušaja suzbijanja izostajanjajesu za to predviđene pedagoške mjere propisane Pravilima škole. Pravila škole su osnovni dokument kojim su propisana prava idužnosti učenika. Prema njemu, svaki je učenik dužan redovito prisustvovati nastavi, a u slučaju spriječenosti dužan je pravovremeno i na odgovarajući način taj izostanak opravdati. U skladu s tim, izostanke možemo podijeliti na opravdane i neopravdane. Opravdanim razlozima za izostanak s nastave smatraju se: bolest učenika u duljem trajanju; elementarne nepogode; prometni zastoji; iznimne porodične situacije; sportska i druga natjecanja i sl. Odgovarajućim načinom za opravdavanje izostanaka smatraju se pismene ili usmene isprike roditelja; liječničke ispričnice te ostale valjane potvrde. Svako izostajanje koje ne zadovoljava propisane kriterije smatra se neopravdanim i kažnjava se izricanjem za to predviđenih pedagoških mjera:• za neopravdano izostajanje sa 7 školskih sati, učenik dobiva ukor razrednika• za neopravdano izostajanje sa 8-12 školskih sati, učenik dobiva ukor odjeljenjskog vijeća 188• za neopravdano izostajanje sa 13-17 školskih sati, učenik dobiva ukor direktora• za neopravdano izostajanje sa 18-25 školskih sati, učenik dobiva ukor nastavničkog vijeća• za neopravdano izostajanje sa 25-35 školskih sati, učenik se premješta u drugo odjeljenje• učenik sa preko 35 neopravdanih časova se premješta u drugu školu
9
Trojan, Václav, and Zuzana Svobodová. "Subjektivní vnímání proměny role ředitele školy a obtížné prvky výkonu této profese v současné době." Pedagogická orientace 29, no. 2 (June 30, 2019): 203–22. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2019-2-203.
Full textAbstract:
Studie se zabývá subjektivním vnímáním proměny ředitelské role po roce 2000 a reflektuje zároveň obtížné prvky výkonu této profese v současné době. V te-oretické části vymezuje zásadní mezníky, které nově definovaly autonomní pozici českých škol a s tím i autonomní roli jejich ředitelů. Popisuje strategické dokumenty, které cílily na standardizaci vstupního a průběžného vzdělávání a podpory ředite-lů škol, což nikdy nebylo systémově uskutečněno. Výsledky kvalitativního výzkumu založeného na datech získaných z ohniskové skupiny představují subjektivní názory zkušených ředitelů pražských základních a středních škol na vývoj jejich role, popisu-jí problémy, které ředitelé vnímají, a trendy, které dále určují jejich práci. Ředitel školy je základním faktorem úspěchu každé školy a jeho postavení je vzhledem k neobvykle vysoké míře kurikulární i zdrojové autonomie české školy specifické. Ukazuje se, že postupným vývojem a přidáváním dalších povinností a zároveň neexistující systémo-vou podporou ředitele byla vytvořena náročná situace, ve které současní ředitelé škol vnímají řadu problémů, jako je například nedostatek času na řízení pedagogického procesu, nedostatek pracovníků, nadbytek zbytečných byrokratických činností a ne-důvěra v systém jako takový.
10
Andevski, Milica, Spomenka Budić, and Olivera Gajić. "POGLED NA SISTEM VASPITANJA I OBRAZOVANJA U NARODNOJ REPUBLICI KINI." Годишњак Филозофског факултета у Новом Саду 40, no. 2 (December 10, 2015): 47. http://dx.doi.org/10.19090/gff.2015.2.47-64.
Full textAbstract:
O Kini se danas govori i piše, ipak, o sistemu vaspitanja i obrazovanja i o svakodnevici kineske škole malo znamo, a i to malo, često ne daje pravu sliku. Razmišljanje o kineskom bumu došlo je sa rezultatima PISA studije koja je 2009 godine u sam vrh postignuća postavila učenice i učenike Šangaja. Kojim kontekstualnim faktorima se mogu objasniti ovi izuzetni rezultati i kako oni deluju u svakodnevici kineske škole i nastave? U istorijskom kontekstu, radi se o uticajima konfucijanske tradicije koja visoko vrednuje učenje i respektuje učitelja. Ovome pripadaju i konsekvence političkog utemeljenja Narodne Republike Kine, kulturne revolucije, centralističkog upravljanja, kontrole sistema vaspitanja i obrazovanja koju sprovodi Komunistička partija.U prilogu će se predstaviti struktura sistema vaspitanja i obrazovanja u NR Kini: od predškolskog, preko vaspitanja i obrazovanja u osnovnoj školi, nižoj i višoj srednjoj školi, do prijemnog ispita kao uslova za univerzitetsko obrazovanje. Prikazaće se obrazovanje i uloga nastavnika u kineskoj školi i društvu, didaktika i metodika nastave, kao i način na koji kineski učenici uče, strategija koju koriste i stava koji zauzimaju prema učenju i znanju.
Dissertations / Theses on the topic "Školní ne-"
1
Mahdík, Miloslav. "Školné na vysokých školách v podmínkách České republiky - ano či ne?" Master's thesis, Vysoká škola ekonomická v Praze, 2007. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-2358.
Full textAbstract:
Prioritně se tato práce (za pomoci především zahraniční literatury) pokuší analyzovat a zhodnotit ekonomickou podstatu statků ?vzdělávání? a ?vysokoškolské vzdělávání? včetně deskripce a zhodnocení školného z hlediska přístupu obecné ekonomické teorie. Následně je pojednáno o konkrétní situaci na trhu s vysokoškolským vzděláváním v České republice a zhodnoceny dopady neschválení školného (jsou-li jaké) na jeho aktuální stav.
2
Vojtíšková, Kateřina. "Vzdělanostní reprodukce a kulturní kapitál. Kvalitativní studie." Doctoral thesis, 2013. http://www.nusl.cz/ntk/nusl-328184.
Full textAbstract:
Schools, Families and Inequality. Choice of Secondary Education in Contemporary Czech Society The dissertation work is concerned with the choice of secondary education in families, the influence of family and school on the choice of pupils born in the 1st half of 90s. A special importance of this phase is in that high schools in the Czech Republic are highly differentiated so the choice belongs to the crucial points of the school carrier. The type of the studied high school significantly influences learning aspirations and chances of the graduates to be accepted to further education, structures the field of possibilities in the life way of young people. The analysis is based on data obtained from two qualitative studies: 1. Focus groups with mothers of children in the ninth year of the compulsory education: students of (selective) multi-year grammar schools; pupils from basic schools (the main education stream); 2. Case studies carried out in two Prague schools focused on two classes in the eight and ninth year (2008-2010). The aim of both the studies was to map subjective perspectives of the participating actors - parents, pupils and teachers, to show different interests, attributed meanings, values in upbringing, education, abilities to distinguish types of high schools due to prospects of the new...
Books on the topic "Školní ne-"
1
Romoranka: San matere srbske ne školi, ne kom učenom društvu, već prostim materama, iz Srema, Bačke, i Banata, koima blagodarim za sve, što u Romoranki pišem, i što ću pisati posvećuem ovo delo. Beograd: Kultura, 1986.
Find full text