Academic literature on the topic 'Skryté kurikulum'

Empirická studie je věnována skrytému kurikulu v příbězích o zkušenostech studentů učitelství se školou. Výsledkem narativní analýzy 88 studentských vyprávění je identifikace dvou typů skrytého kurikula. Kritériem pro typologii je to, zda se skryté kurikulum utváří mezi aktéry na různých sociálních pozicích ve škole, mezi kterými je hierarchický vztah, nebo mezi aktéry na stejných sociálních pozicích ve škole, mezi kterými je vztah nehierarchický. První typ je označen jako vertikální skryté kurikulum a utváří se mezi aktéry na odlišných sociálních pozicích ve škole, tedy nejčastěji mezi učiteli a žáky. Vertikální skryté kurikulum odhaluje konflikty mezi žáky a školou, které se objevují zejména v hodnotové rovině, dále pak rituály, kterými škola hodnoty prosazuje, s tím související podobu moci školy a rezistence žáků vůči této moci. V neposlední řadě je součástí vertikálního skrytého kurikula také bezmoc školy, a to v situacích, kdy mají žáci ve škole mocenskou převahu. Druhý typ skrytého kurikula je označen jako horizontální skryté kurikulum a vztahuje se k aktérům na stejných sociálních pozicích, tedy k žákovskému kolektivu. Opět se týká zejména hodnot, které se žáci ve škole učí, tentokrát však ve třídním kolektivu. Dochází zde k vzájemnému vyjednávání identit žáků. V neposlední řadě je zachyceno, jak do žákovských vztahů zasahují učitelé, kteří tak proměňují obsah horizontálního skrytého kurikula. Závěrem je diskutován význam zkušeností ze skrytého kurikula v průběhu povinné školní docházky pro budoucí učitele.

Štúdia analyzuje problém skrytého kurikula v škole ako problém teoretickometodologický. Porovnáva individualistické a holistické prístupy pri skúmaní, meraní a analyzovaní skrytého kurikula. Cieľom štúdie je ukázať, že nezrovnalosti v chápaní a v definovaní skrytého kurikula pramenia z jeho paradigmatického neukotvenia, a to ako teoretického, tak metodologického. V štúdii sú teórie skrytého kurikala rozdelené na dve skupiny. Teórie prvej skupiny sú charakterizované ako individualistická paradigma a teórie druhej skupiny zase ako holistická paradigma. Následne sú identifikované v týchto paradigmách základné východiská, z ktorých vychádzajú. Na príkladoch empirických štúdií sa príspevok snaží ukázať, ako je teoretický základ paradigmy aplikovaný v empirickom skúmaní skrytého kurikula. Prichádzame k záveru, že definovanie a chápanie skrytého kurikula podmieňuje metodologický prístup jeho skúmania, ktorý spätne vytvára teóriu skrytého kurikula. V individualistickej paradigme je tak skryté kurikulum chápané skôr ako súčasť každodenného procesu implicitnej socializácie dieťaťa cez jednotlivé konanie, či akty jednotlivcov, zatiaľ čo v holistickej paradigme má skryté kurikulum nadindividuálnu inštitucionalizovanú povahu ako ideológia, či mechanizmus reprodukcie.

Cílem studie je zjistit, které úlohy zařazené do obsahové domény fyzika v šetření TIMSS v letech 1995, 1999 a 2007 byly problematické (ve smyslu slabých výsledků českých žáků ve srovnání s mezinárodním průměrem) a odhadnout příčiny této problematičnosti a následně stanovit kritická místa fyzikálního kurikula na základní škole. V úvodní části je stručně představen dosavadní výzkum týkající se kritických míst kurikula, která jsou definována jako oblasti, ve kterých se při vyučování a učení vyskytují problémy s fyzikálními koncepty. Rovněž je realizována hierarchizace těchto konceptů. Dále jsou stanovena kritéria, na jejichž základě bylo identifikováno celkem 19 problematických úloh zadaných v TIMSS, a rovněž je prezentován výzkum mající za cíl odhalit příčiny jejich kritičnosti (analýza kurikulárních dokumentů a rozhovory s 31 učiteli fyziky). Pro tři vybrané úlohy jsou vytvořeny sémanticko-logické sítě umožňující hlubší náhled na mentální procesy skryté za řešením těchto úloh žáky. Bylo identifikováno šest kritických míst fyzikálního kurikula na ZŠ a ukázáno, že příčiny kritičnosti je třeba hledat jak v psychodidaktické, tak v ontodidaktické oblasti. Prezentované výsledky naznačují, že je třeba věnovat pozornost identifikovaným kritickým místům fyzikálního kurikula, speciálně pak vývoji technik umožňujících překonat kritičnost těchto míst. Příčiny kritičnosti, stejně jako hierarchizace příslušných fyzikálních konceptů, by měly být vzaty do úvahy při reformě kurikulárních dokumentů.

Studie si klade za cíl zamyslet se nad současným chápáním rovnosti a různosti ve vzdělávání a na základě diskuse výběru odborných textů představit klíčové teoretické a praktické problémy ovlivňující spravedlnost vzdělávání v Polsku. Každý projekt zaměřený na spravedlnost ve vzdělávání musí čelit dialektice rovnosti a různosti ve vzdělávání. V historické perspektivě lze jasně vysledovat evoluci modernistického pojetí rovnosti ve vzdělávání. Základem této evoluce byla změna v chápání různosti: od chápání rovnosti jako stejnosti a důrazu na standardizované praktiky ve vzdělávání (jednotná škola; ačkoliv byla ovlivněna myšlenkou národa – Gellner – a skrytým genderovým, třídním, rasovým a etnickým dělením), přes segregaci a selekci na základě různých rozdílů, až po dnešní chápání rovnosti jako přijímání rozdílů a snahy o rovnováhu mezi citlivostí k rozdílům a spravedlivým přístupem ke všem bez ohledu na tyto rozdíly. Toto poslední pojetí dialektiky mezi rovností a růzností tvoří základ spravedlivého vzdělávání, které je podle autorky jedním z prostředků sociální inkluze. Je ale potřeba diskutovat tři překážky efektivní implementace této myšlenky. Zaprvé, vzdělávání jako oblast (Bourdieu) má specifický charakter. Je těžké sladit nutnost přetvářet lidi v souladu s přednastavenými cíli, testování a hierarchickou strukturu samotného procesu vzdělávání s výše uvedeným chápáním rovnosti. Dalším problémem je neoliberální logika trhu, která prohlubuje třídní rozdíly ve struktuře vzdělávacího systému (tj. rozdělení na státní a soukromé školy) a vytváří rozdíly mezi státními školami („lepší“ a „horší“ školy), a tak vnucuje všem účastníkům vzdělávání, kteří se snažit naplnit dané cíle, rivalitu a extrémní individualizaci (neboli soutěž kulturního kapitálu). Třetím problémem je nesoulad mezi obsahem kurikula a učebnic a diskursem rovnosti. Tento problém je v naší studii ilustrován na příkladu Polska a tamějších výzkumů obsahu učebnic.

The paper deals with the environmental content in an English foreign language textbook Time to Talk. The purpose of the text is to classify environmental elements in the textbook in the context of Czech curricular documents for environmental education and analyse the presentation of this content. The potential ideological message and the degree of manipulativeness of the environmental content is described by selected techniques of critical discourse analysis and the concept of open and closed text. In total 4 texts and 19 tasks are analysed. The results of the analysis imply that the textbook can be used in teaching the cross-curricular topic environmental education as it is related to the key topics of Czech curricular documents. Special attention is paid to ideological elements in closed texts where the environmental content is presented as unquestionable and presupposes the reader ́s passive cooperation.

NOVÁKOVÁ, D.: Contents of hidden curriculum as learning contents of Art Education. [Diploma thesis] Prague 2015 - Charles University, Faculty of Education, Department of Art Education, 126 pages The thesis is tackling the hidden curriculum, in particular the hidden contents which take place in art education. It researches possible use of these contents in teaching of art education. The thesis has a character of qualitative explorative probe. The methods of research are observations and informal interviews. The study shows that the contents of the hidden curriculum bear an interesting educational potential for art education. However, teachers often do not register the contents or register but do not use them. The aim of the probe is thus to identify the various contents of the hidden curriculum in the practice of art education (with relation to socio-cultural and artistic context) and outline how they can be grasped. Subsequently, one content is specifically transformed into the design of art education, realized and reflected. Art part of the thesis is conceived as the author's art work reflection, focusing on the hidden side of her art work.

The thesis focuses on a concept of communicative competences in the curricula at the stage of pre-school education and introduces the possibilities of development of these competences in kindergarten. The theoretical part outlines issues of curriculum, key competences and communicative competences in the context of pre-primary education. The research is a presentation of qualitative-quantitative research, which aimed to analyze the concept of communicative competences in the curricula of kindergartens and based on direct observation to find out, how kindergarten teachers meet the communicative competences at this stage of education, how to diagnose them and what opportunities provides kindergarten environment to develop pre-school children communication competences. Based on the analysis of curriculum documents of selected kindergartens we found that schools include communicative competences in their conceptual materials and attach great importance to them, even if these documents have different content and formal level. From our observations and interviews with respondents, we concluded that kindergartens and their teachers usually provide good conditions for children to develop their communicative competences (positive communication climate, proper teacher speech pattern, primary prevention,...

The thesis titled "The body of the other. The erotics as learning content in Art education." have character of an exploration probe. It focuses on erotism in environment of educational institutions. This work deals with the body and its erotic contents in art education. It seeks to clarify the concept of erotica. This work seeks various overhangs of erotica into philosophy, advertising, school, personal and public life. This thesis is linked to the teaching of erotic theme and with the issues of integration of eroticism in lessons of art education. The aim is to determine how are the children / students on this topic sensitive. All the text is supplemented by authentic testimonies of students, teachers and parents related to the topic of erotica in school.

The following thesis "Labelling as a part of a pedagogical discourse at a secondary pedagogical school" discusses the labelling process within the pedagogical discourse. The thesis aims to identify discursive practices used by teachers during the labelling process when evaluating their students, as well as to present different kinds of labels and areas that are considered either an asset or are deemed undesirable by teachers. Consequently, the thesis is of a theoretical-empirical nature. The theoretical part focuses on symbolic interactionism, labelling theory, and possible forms of pedagogical discourse. Furthermore, this part covers possible errors in social perception and areas that are most likely to result in a label being assigned to a student. In addition, considerable attention is paid to the typology of teacher personalities, school and class environments, or the impacts of the "hidden" curriculum. The empirical part introduces readers to qualitative research carried out in the form of participant observation at a pedagogical high school. Based on the research analysis the thesis proceeds to describe teachers labelling behaviour and presents a list of possible labels, including their differences. Key words: labelling, social deviation, social perception, education discource, hidden...

Rituals in the school environment, specifically in small schools with composite classes, are the subject of the diploma thesis. The theoretical part describes the environment of the small schools with composite classes in the Czech Republic and the specifics of teaching work in them. They are also discussed the rituals in general terms and the relationship to the hidden curriculum in this part. Specific rituals in contemporary small schools are described in following sections. The research part is conceived as a qualitative analysis of structured interviews with teachers and directors of small schools. The diploma thesis ends with a synthesis of empirical and theoretical part and with interpretation the results. The overlap of topics related to the problem that is mentioned in the conclusion.