Journal articles on the topic 'Vývoj krajiny'

Praktiky a diskursy současných západních naturistických hnutí jsou alespoň zčásti ztělesněním konkrétního vztahu k přírodě. Zatímco „veřejné obnažování se“ nemusí být v uvedeném kontextu nutně vázáno na přírodní krajinu či se v ní odehrávat, vývoj a současné projevy naturismu se přesto zhusta soustřeďují kolem „filosofie“, která se cele týká těla v kontextu přírody. Způsoby existence těchto neoblečených těl v kontextu přírody musí být definovány a chápány v konkrétních rámcích, prostřednictvím komplexního vyjednávání mezi diskursy přírody, lidské přirozenosti, přirozené tělesnosti a přírodní krajiny. Toto vyjednávání se možná nejzjevněji projevuje ve způsobech, jakými se naturismus jako způsob jednání vztahuje k erotice, a také v opozici utvářené mezi přírodou (vnímanou pozitivně) a kulturou či civilizací (vnímanými negativně). Naše stať je pokusem o prozkoumání těchto témat. Začneme nastíněním historického vývoje některých západních naturistických hnutí, ve snaze zmapovat jejich ideologické představy o přírodě a „přirozené tělesnosti.“ Zaměříme se též na způsoby, jakými se britská naturistická scéna konce 20. století vymezuje vůči dědictví své minulosti i vůči svému současnému postavení v rámci britské společnosti. Problematický vztah naturismu k sexu, který je pro ukotvení tohoto textu klíčový, nás přivede k uvažování o erotických aspektech přírody a ke krátkému pojednání o s nimi souvisejících praktikách, do nichž je také vtěleno téma přírody. Naturismus jako expresivní tělesná praktika vztahující se k určitému vymezenému prostoru nám tak umožňuje uvažovat o konkrétních tělech, zasazených do konkrétních představ o přírodě.

Abstract The long-term development of water bodies is investigated in this article using the cases of two river basins with similar natural conditions: the Kyjovka and Trkmanka River Basins in the Czech Republic. Using old topographic maps, land use development was assessed and the analysis of driving forces of land use changes was carried out. The essential land use changes in these areas are connected with the processes of agricultural intensification and urbanisation. The largest area of water bodies was recorded in both river basins in 1763. In the second half of the 19th century, the disappearance of most water bodies in the two basins was significantly affected by the above-mentioned driving forces. After World War II, some of the water bodies in the Kyjovka River Basin were restored and new ponds were established. In contrast, no significant water bodies were restored in the Trkmanka River Basin.

Tato stať zkoumá kulturní předpoklady a cíle evropské audiovizuální politiky, reprezentované především Směrnicí č. 89/552/EHS o Televizi bez hranic, a praktické výsledky této politiky v prostředí české televizní krajiny. V první části autor stručně rekapituluje přítomnost a charakter kulturních cílů ve vývoji evropské vysílací legislativy. Následně se zaměřuje na prezentaci a kritické zhodnocení dosavadních výsledků politiky programových kvót, obsažené v článcích 4 a 5 uvedené Směrnice, napříč státy EU. Druhá část statě je věnována empirické případové studii implementace Směrnice o Televizi bez hranic do české mediální legislativy, přičemž si všímá zejména otázky, do jaké míry české televizní stanice naplňují kvóty na evropskou a nezávislou produkci. V závěrečné části je krátce diskutován aktuální proces přípravy nové Směrnice o audiovizuálních mediálních službách, opět s důrazem na její kulturně-politické aspekty a vztah k existujícím koncepcím evropské kultury a identity.

Slovenská príroda, krajina a životné prostredie, ako aj organizácie a iniciatívy na ich ochranu prešli za uplynulých 30 rokov zložitým vývojom. Podobne zložito sa vyvíjala aj percepcia tejto problematiky zo strany verejnosti. Vari najvýstižnejšie sa dá tento vývoj charakterizovať slovíčkom nejednoznačný. Pokrok pri znižovaní znečistenia ovzdušia, vôd a ďalších zložiek životného prostredia sprevádzala bezprecedentná neúcta k iným jeho zložkám, najmä k zeleni a úrodným orným pôdam, celkové dlhodobé podfinancovanie starostlivosti o ŽP a zaostávanie v budovaní environmentálnej infraštruktúry (najmä kanalizácií a čistiarní odpadových vôd) ako aj riešenia problematiky starých environmentálnych záťaží. Príspevok sa zameriava na stručnú charakteristiku stavu a vývoja jednotlivých zložiek životného prostredia, úspechy a neúspechy pri ich ochrane, ako aj na úlohu jednotlivých aktérov tohto procesu. Súčasťou príspevku sú aj výsledky niektorých výskumov, zameraných na reflexiu tejto problematiky zo strany verejnosti.

Literární historička Jaroslava Janáčková zkoumá českou literaturu 19. století již řadu desetiletí. Se záměrem ocenit u příležitosti jejích narozenin její podstatný přínos k poznání tohoto období a vývoje poetiky prózy shrnuje autorka příspěvku některé klíčové přístupy v bádání Jaroslavy Janáčkové a následně je uplatňuje v analýze románu Aloise Jiráska, na jehož dílo se jubilantka soustředila hlavně v osmdesátých letech.

Vážení přátelé, příznivci Envigogiky, na přelomu roku znovu silně vnímáme, jak se všechno zrychluje. Pouze Envigogika v roce 2020 zpomalila. Na rozdíl od předchozích let jsme připravili pouze jedno číslo. Utěšujeme se, že tato pomalost je přednost, pokud je spojena s pečlivostí, a právě tou chceme přispívat do všeobecně se stupňujícího publikačního ruchu. Naším dlouhodobým cílem je udržet slow-publishing, takové trochu rukodělné nakládání s metodickými úvahami a názory našich autorů, jež nám laskavě svěřili. Zůstáváme jejich laskavými průvodci, ve vzájemné důvěře procházíme spolu s nimi procesem publikování, nastavujeme vztahy vstřícné pozornosti s recenzenty a všemi dalšími, kdo mají k textu co říci. Jsme malým (stále se zmenšujícím) ostrůvkem v moři hodnocení, uznaných výsledků, budování sfér vlivu – drobných vítězství a ztrát na bojišti moci, která se nyní rozpíná i do okruhu našich sdílených myšlenek a složitě dojednaných východisek vědeckého poznání. Hrozí, že je ovládne. My tuhle hru ale chceme hrát podle pravidel, která si (vědecká i ta obecně lidská) pravda zaslouží. Co je totiž pomalé: růst, zrání, vývoj druhů, ... Čtení jedné knihy od začátku do konce; proces učení, pokud má vést k vnitřní proměně. Láska a vztahy, které přinášejí trvalou hodnotu (i když trvalé samy o sobě nebývají). A taky psaní – to, které si složitě utváří vztah k popisované skutečnosti. Co je naproti tomu rychlé: krize, zánik, smrt, ... Úspěch, když závisí na oblibě a přízni davu. Zázračné vyléčení beze změny zvyklostí, zbohatnutí bez práce. Náhodné štěstí, výhra v hazardu. A co tvorba? Může rychle vzniknout i to, co potom přetrvá – bez přípravy, jen na základě okamžitého vnuknutí? My zde pokládáme vznik za pouhý vnější projev dlouhodobě běžících procesů: přemýšlení, dialogu, vzájemného kritického posuzování. Do těchto procesů se spolu s Envigogikou aktivně zapojujeme, což ostatně můžete i vy. Například se tentokrát nad textem Mikuláše Huby zamyslet, jak se za posledních 30 let vyvinula ochrana přírody na Slovensku, jakou roli v tom hráli jednotliví aktéři (a co na to řekla slovenská veřejnost), a k čemu to nakonec vedlo. Uvažovat spolu s Evou Pechočiakovou Svitačovou a Tomášem Pechočiakem o tom, jak může myšlení budoucích ekonomů formovat kromě jiného koncept ekogramotnosti. O tvorbě odborných textů dostupných online, a možnostech jejich využití ve vysokoškolské výuce vypovídá široce pojatá analýza kvality otevřených vzdělávacích zdrojů (prováděná na zdrojích Univerzity Karlovy); jsou zde představeny fungující wikisystémy využívané s větším či menším zájmem například lékaři, přírodovědci, nebo filosofy a knihovníky. Základem pro využití tématu odpovědné spotřeby ve vzdělávání na nižších stupních pak může být článek Udržitelná spotřeba a životní styl jako vzdělávací téma; představuje vzdělávací cíle, které by učitelé měli sledovat, pokud chtějí (spolu se svými žáky a studenty) působit na společenské změny dosažitelné v běžném životě každého z nás. Učitelům mohou sloužit i další texty z kategorie inspiračních – Plýtvání potravinami ve školních jídelnách autora Zdeňka Talácka, a dvě (stručné a podrobnější) rešerše Moniky Janákové: Krajina k ochutnání týkající se regionální kuchyně a léčitelství, či přehled současných metod zážitkové pedagogiky ve vzdělávání dospělých v zahraničí. Představme si nyní svět, kde všichni vsadí na rychlý úspěch a vzájemně se v této víře podporují. Sdílejí snadno dosažené výsledky, poskytují si navzájem adekvátní odměny. Ochota investovat do výjimečnosti či alespoň jinakosti všeobecně klesá, vždyť naopak zájem mnohých je mírou uznaného přínosu. Kvantita nahrazuje kvalitu a v nastalém shonu, snaze naplnit očekávání, uniká cosi podstatného. Mezery, které si uvědomuje stále méně lidí, se ovšem rychle plní náhražkami. Není už jasné, co nahrazují, a vlastně o to ani nejde. Všichni jsou zahlceni (předměty, informacemi), a kdesi nad hlavami klinkají rolničky, že to je konečně svět dostatku. Otevírá bezpočet nových možností – jen ne tu jedinou. Být sami sebou a hledat si svou vlastní cestu a vyjádření. Envigogika se pokouší tuto příležitost již 15 let přinášet. I proto nevstupujeme do běžných komerčních vztahů a za svou práci nepožadujeme žádnou odměnu. Na začátku jsme nastudovali pravidla, jak správně publikovat, a přijali etické závazky. Těmi se řídíme a jinak zůstáváme nezávislí – s jediným cílem, a tím je prošlapávat cestu tomu, co je nové. A co by se jinde třeba neuplatnilo. Až do toho spolu s námi nepůjdete, až cílem nebude samo sdělení, ale jen jeho impakt, pak tady pro vás už nebudeme. Už teď jsme ale vděčni za ty společně strávené roky, i za debatu, která se na našich stránkách postupně rozvinula. Co si přát do nového roku 2021? Zpočátku budeme šetřit energii, nabírat síly; víme, že to budeme potřebovat. Možná svět bude ještě zpomalený, může se ale najednou zrychlit ještě více – tak, aby dohonil všechny ztráty. Netušíme, ve kterém z těchto dvou případů bychom se mohli ztratit, a který naopak bude příležitostí k novému rozvoji. Možná to ale necháme na vás. V tomto případě můžete klidně hlasovat perem, vlastně klávesnicí. Psát, zůstávat v kontaktu, „on board“. Za všechny vaše podněty, výzvy, i nové texty budeme rádi – a dle svých sil se jim budeme (co nejlépe, a samozřejmě i co nejrychleji) věnovat. Už teď se na ně těšíme Jana a Jirka Dlouzí Za redakci Envigogiky