To see the other types of publications on this topic, follow the link: Výzkumné metody.
Journal articles on the topic 'Výzkumné metody'
Create a spot-on reference in APA, MLA, Chicago, Harvard, and other styles
Consult the top 50 journal articles for your research on the topic 'Výzkumné metody.'
Next to every source in the list of references, there is an 'Add to bibliography' button. Press on it, and we will generate automatically the bibliographic reference to the chosen work in the citation style you need: APA, MLA, Harvard, Chicago, Vancouver, etc.
You can also download the full text of the academic publication as pdf and read online its abstract whenever available in the metadata.
Browse journal articles on a wide variety of disciplines and organise your bibliography correctly.
1
Žák, Vojtěch. "Metody sběru dat využívané didaktikou fyziky v mezinárodním prostředí." Scientia in educatione 7, no. 2 (December 31, 2016): 18–33. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.349.
Full textAbstract:
Strategickým cílem výzkumu, jehož součástí je tato přehledová studie, je reï¬ektovat vývoj a současný stav didaktiky fyziky (physics education research, dále PER). Cílem této studie je podat přehled metod sběru dat, a podpořit tak diskuzi o metodách výzkumu využívaných v této oblasti. K řešení výzkumného problému byl použit kvalitativní přístup a za metodu sběru dat obsahová analýza výzkumných sdělení. Za zdroj těchto textů byla zvolena databáze SCOPUS, přičemž analýza se omezila na relevantní časopisecké články, které byly publikovány v letech 2010 až 2014 a které jsou psány anglicky. Celkem bylo analyzováno 146 článků. Jako metody sběru dat jsou využívány v oblasti PER dotazník, interview a didaktický (zejména konceptuální) test. Dále se uplatňuje analýza nejrůznějších dokumentů, pozorování, příp. další metody. Přínosem pro další výzkum v oblasti PER, ať na mezinárodní nebo lokální úrovni, může být fakt, že v mezinárodním prostředí existují standardizované výzkumné nástroje, zejména konceptuální testy a různé dotazníky. Protože tato studie abstrahuje do značné míry od fyzikálního obsahu, mohou být uvedená zjištění přínosná i pro výzkumníky v oblasti science education research.
2
Kekule, Martina. "Výzkum pomocí oční kamery ve fyzikálním vzdělávání." Scientia in educatione 5, no. 2 (December 22, 2014): 58–73. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.107.
Full textAbstract:
Rešeršní článek představuje metodu oční kamery a její využití ve výzkumech ve fyzikálním vzdělávání. Oční kamera se poměrně často využívá ve výzkumu marketingu, medicíně, výzkumu čtení, vzdělávání sportovců apod.; v oblasti fyzikálního vzdělávání je použití této výzkumné metody poměrně vzácné. Článek uvádí přehled pěti studií, které se zaměřily na přístupy žáků při řešení úloh z mechaniky nebo elektřiny a magnetismu. Navíc uvádí jednu studii z oblasti vzdělávání v biologii. Metoda byla použita jak pro kvalitativní, tak pro kvantitativní typ výzkumu. Nejčastěji byly porovnávány charakteristiky očního zkoumání vizuálního materiálu pro výkonově různě úspěšné skupiny žáků. Zkoumáni byli studenti převážně z VŠ v počtu 11-43. Získané výsledky naznačují několik rozdílů v přístupu mezi žáky s horším a lepším výkonem. Limity metody jsou uvedeny v závěrečné části.
3
Kvardová, Nikol, Monika Radimecká, Marie Drápalová, and Jan Širůček. "Reliabilita a konstruktová validita metody Relationship Assessment Scale." TESTFÓRUM 7, no. 12 (September 14, 2019): 17–29. http://dx.doi.org/10.5817/tf2019-12-12123.
Full textAbstract:
Předkládaná studie se zabývala ověřením vybraných psychometrických charakteristik metody Relationship Assessment Scale (RAS), která zjišťuje partnerskou spokojenost. V rámci ověření byla zjišťována reliabilita metody v podobě vnitřní konzistence a konstruktová validita prostřednictvím souvislosti metody RAS s dimenzemi partnerské spokojenosti, partnerské shody a partnerské soudržnosti metody Revised Dyadic Adjustment Scale (RDAS), která zjišťuje partnerské přizpůsobení. Za účelem ověření těchto vlastností metody byla sesbírána data od 232 respondentů, data byla sesbírána po internetu. Reliabilita metody byla v rámci současné studie zjištěna jako uspokojivá pro výzkumné účely. Souvislosti mezi faktorem partnerské spokojenosti metody RAS a faktory partnerské spokojenosti a soudržnosti metody RDAS podpořily hypotézu o konstruktové validitě metody RAS. Silný pozitivní vztah mezi faktorem partnerské spokojenosti metody RAS a faktorem partnerské shody metody RDAS nepodpořil hypotézu o konstruktové validitě, tento výsledek poukazoval na možnou shodu těchto dvou konstruktů. Výsledek však mohl být způsoben škálou partnerské shody metody RDAS, která na výzkumném vzorku současné studie nemusela fungovat jako spolehlivý ukazatel shody mezi partnery. Na základě výsledků byla navržena revize modelu.
4
Vlček, Petr. "Srovnávací výzkum v pedagogice: některé úvahy o metodologii problémového přístupu." Pedagogická orientace 25, no. 3 (July 19, 2015): 394–412. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2015-3-394.
Full textAbstract:
Studie se zaměřuje na vybrané problémy metodologie srovnávacího výzkumu v pedagogice s cílem přispět do debaty o metodologické kvalitě komparativního výzkumu. Snahou autora je pokusit se provést čtenáře procesem vědeckého srovnávání v pedagogice založeném na problémovém přístupu. Vedle stručných teoretických a historických východisek studie, které tvoří základnu pro autorovy další úvahy, jsou v textu uvedeny některé principy pedagogické komparatistiky. Ty autor opírá o současné pojetí srovnávací pedagogiky, její výzkumné pole a vybrané druhy komparativního výzkumu. Následně jsou stručně představeny jednotlivé kroky komparativní vědecké metody. Závěrečné odstavce jsou věnovány úvahám o roli deskriptivních a případově orientovaných studií v komparativním pedagogickém výzkumu, a to zejména z pohledu metodologie problémově orientovaného přístupu.
5
Pavlasová, Lenka. "Disertační práce se zaměřením na didaktiku biologie v České republice v letech 2004 – 2013." Scientia in educatione 6, no. 2 (December 13, 2015): 4–15. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.234.
Full textAbstract:
Disertační práce je důležitým ukazatelem kvality doktorského studia. V předložené studii byl proveden kvalitativní výzkum 19 disertačních prací z didaktiky biologie obhájených v období let 2004–2013 metodou obsahové analýzy. Byly zkoumány tyto ukazatele: oborové téma, stupeň zkoumané školy, metody sběru dat při výzkumu, počet autocitací a jejich kvalita, případný praktický výstup do praxe a jeho charakter. Autory prací byly z 64 % ženy a z 36 % muži. Oborová témata byla zastoupena nevyváženě, některá byla zcela opomíjena (např. biologie hub). V pracích byly zkoumány všechny stupně školy: preprimární, primární, nižší a vyšší sekundární a vysokoškolský (0–3 a 5–6 podle ISCED97). Hlavní metodou sběru dat byl dotazník, následovaný obsahovou analýzou dokumentů, pozorováním, didaktickým testem a interview. Počet vlastních prací autora citovaných v disertační práci byl značně kolísavý. Práce, které obsahovaly malé množství autocitací, obsahovaly většinou ještě praktický výstup (didaktickou aplikaci) a nebyly výlučně výzkumné.
6
Cvrčková, Aneta. "Sebeposuzovací škála depresivity pro děti: Recenze metody." TESTFÓRUM 5, no. 8 (October 24, 2016): 1–5. http://dx.doi.org/10.5817/tf2016-8-128.
Full textAbstract:
Sebeposuzovací škála depresivity pro děti je jednoduchým nástrojem na administraci, bohužel ale nedosahuje psychometrických kvalit v originální i české verzi. Pro českou verzi nejsou k dispozici důkazy o dosažení psychometrických kvalit a je možné ji použít pouze pro výzkumné účely s cílem rozvoje metody a rozhodně nikoli jako nástroj pro diagnostikování deprese. Bylo by vhodné se zaměřit na adaptaci revidované verze CDI – 2.
7
Kolářová, Kateřina, Martin Zvonař, Martin Vaváček, Igor Duvač, and Martin Sebera. "Plantar Pressure Distribution During and after Pregnancy and the Effect of Biomechanical Shoes." Anthropologia integra 8, no. 1 (June 14, 2017): 7–12. http://dx.doi.org/10.5817/ai2017-1-7.
Full textAbstract:
Úvod: Náš výzkum byl zaměřen na objektivní data týkající se změn plantárního tlaku v průběhu těhotenství a po porodu, jakož i na možnost ovlivnit tyto změny pomocí speciální biomechanické obuvi, vyvinuté ve spolupráci Masarykovy univerzity s firmou J Hanák R, s.r.o.; Výzkumné metody: Výzkumu se zúčastnilo 38 těhotných žen, kterým byl na plantografické desce Emed®-at měřen plantární tlak v prvním a třetím trimestru těhotenství a po porodu. Dvacet jedna z těchto žen (experimentální skupina) nosilo v daném období speciální biomechanickou obuv. Při měření byly zjišťovány hodnoty plantárního tlaku a jeho časového integrálu v 10 oblastech pravé a levé nohy. Data byla poté zpracována pomocí ANOVA a Tukeyho post-hoc testů; Výsledky: Hlavními zjištěními byly statisticky významné nárůsty plantárního tlaku pod podélnou nožní klenbou a mediálním přednožím v průběhu těhotenství v obou výzkumných skupinách a následný pokles většiny hodnot po porodu. Statisticky významné rozdíly mezi hodnotami v experimentální a kontrolní skupině nebyly zjištěny; Závěr: Zatížení nohy se v průběhu těhotenství přesouvá dopředu a mediálně, což představuje větší zátěž především pro podélnou nožní klenbu, mediální metatarzální hlavy a palec. Po porodu se vzorec distribuce plantárního tlaku převážně vrací do stavu pozorovaného na začátku těhotenství. Vliv biomechanické obuvi na nohu se v tomto výzkumu nepodařilo prokázat.
8
Gottfried, Jaroslav. "Beckova sebeposuzovací škála depresivity pro dospělé: Recenze metody." TESTFÓRUM 4, no. 5 (February 25, 2015): 20–25. http://dx.doi.org/10.5817/tf2015-5-35.
Full textAbstract:
BDI-II představuje jednoduchý a psychometricky kvalitní nástroj pro zjišťování závažnosti deprese. V případě české adaptace však nejsou k dispozici důkazy o validitě ani reliabilitě a při interpretaci výsledků se používají zahraniční normy. Dokud neproběhne důkladnější standardizace, odhad validity a reliability, stanovení lokálních norem a zjištění senzitivity a specificity, je tento nástroj lepší používat pouze pro výzkumné účely.
9
Gabrhel, Vít. "Test struktury zájmů (AIST-R): Recenze metody." TESTFÓRUM 4, no. 6 (July 13, 2015): 53–58. http://dx.doi.org/10.5817/tf2015-6-87.
Full textAbstract:
Současnou podobu metody lze jen obtížně hodnotit. Důvodem je skutečnost, že chybí informace pro posouzení naprosté většiny klíčových charakteristik psychodiagnostické metody. Nedozvíme se nic o validitě, o stabilitě měření v čase, o standardizačním vzorku. Uvedené míry reliability ve smyslu vnitřní konzistence pak nedosahují dostatečně uspokojivých hodnot pro individuální diagnostické účely. Metoda tedy nemůže být použita jako standardizovaný psychodiagnotický nástroj. V současném stavu je jediné myslitelné využití to pro výzkumné účely. A přestože je teoretickému zázemí AIST-R věnována značná pozornost (tvoří přibližně dvě třetiny celkového rozsahu manuálu, který má celkem 30 stran), i zde lze identifikovat určité nedostatky či bílá místa. Manuál kromě relativně obsáhlého vstupu do teoretického zázemí AIST-R představuje rovněž interpretační model NemaCode, který má procesu interpretace dodávat novou dynamiku a větší srozumitelnost či vzbudit zájem klienta o proces karierního vývoje (Mezera et al., 2005). Bohužel není řečeno, nakolik se tento systém promítá do systému interpretace v rámci AIST-R, resp. zda neslouží spíše pro zpestření či doplnění informací. Zároveň je nutné dodat, že Hollandova teorie není jednohlasně přijímána, což metoda nereflektuje. Někteří výzkumníci (Spokane, Meir, & Catalano, 2000) např. poukazují na skutečnost, že kongruence mezi pracovním prostředím a osobností sice souvisí s uspokojením z práce a s úspěchem, nicméně síla tohoto vztahu je slabá. A zároveň na základě existujícího výzkumu není možná kauzální interpretace tohoto vztahu, tedy že kongruence vede k pracovní spokojenosti a k úspěchu (Young, Tokar, & Subich, 1998). V neposlední řadě sám Holland přiznává, že jeho teorie ve své orientaci na jednotlivce pomíjí strukturní prvky typu vzdělávací instituce či pracovní trh (Holland, 1997). Navzdory jejich neoddiskutovatelnému vlivu na učiněné karierní volby. Stačí zde poukázat např. na vzdělanostní či profesní reprodukci společnosti (Katrňák, 2004). Absence kritiky je ale překvapivá i proto, že je v manuálu zmíněn jeden z představitelů postmoderních přístupů v karierním poradenství Vance Peavy, sám velmi kritický k expertním přístupům v karierním poradenství (Peavy, 2013). Tedy k přístupům, k nimž je s většími či s menšími výhradami právě Hollandovu teorii zařadit.
10
Majcík, Martin. "Postupy používané učiteli ve vztahu k žákovské chybě při interakci s celou třídou." Pedagogická orientace 28, no. 3 (October 15, 2018): 472–95. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2018-3-472.
Full textAbstract:
Cílem výzkumné studie je identifikovat postupy, které učitelé volí ve spojitosti s žákovskou chybou. Pozornost je věnována výhradně těm situacím, jež se pojí s chybami, ke kterým dochází při interakci učitele s celou třídou. V teorii je představena definice chyby a vývoj jejího pojetí v kontextu výuky. Dále jsou představeny jednotlivé oblasti učitelské práce s chybným žákovským výkonem. Výzkumné šetření má kvalitativní charakter a použity byly metody pozorování a rozhovoru. Sběr dat byl realizován ve výuce českého jazyka v devátém ročníku základní školy. Výsledkem šetření je vymezení čtyř postupů, které učitelé v rámci práce s chybou realizují. Dva postupy představují způsob reakce na chybný výsledek v odlišných výukových situacích a definovány jsou jako adaptivní reakce na chybu a relativizace chybné odpovědi. Zbylé dva postupy chybě předcházejí a jejich prostřednictvím učitel ovlivňuje význam chyby v sociálním prostředí dané školní třídy. Jedná se o ochranu před chybnou odpovědí u vybraných žáků a minimalizaci negativního pojetí chyby.
11
Juhaňák, Libor, and Jiří Zounek. "Analytika učení: nový přístup ke zkoumání učení (nejen) ve virtuálním prostředí." Pedagogická orientace 26, no. 3 (October 15, 2016): 560–83. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-3-560.
Full textAbstract:
Cílem studie je představit a popsat nově se formující výzkumnou oblast označovanou jako analytika učení (learning analytics), která se zaměřuje na využití kvantitativních metod v rámci výzkumu učení (převážně) ve virtuálním prostředí. V první části příspěvku se věnujeme historickým kořenům analytiky ve vzdělávání a mapujeme různé inspirační zdroje, ze kterých analytika učení jakožto svébytná oblast výzkumů vychází a čerpá. Dáváme analytiku učení do souvislosti s příbuznými výzkumnými oblastmi v kontextu výzkumů technologiemi podporovaného učení (technology enhanced learning). Druhá část studie se zaměřuje na samotné vymezení analytiky učení a zpřesnění pojmů. Zároveň přibližuje a srovnává některé z užívaných konceptů (úrovně analytiky ve vzdělávání, proces analytiky učení). Třetí část prezentuje hlavní výzkumné směry analytiky učení, které lze identifikovat v doposud publikovaných odborných zdrojích.
12
Kubátová, Helena, and Michal Malacka. "Výkon činnosti mediátora z pohledu zapsaných mediátorů." Časopis pro právní vědu a praxi 28, no. 3 (September 29, 2020): 469–502. http://dx.doi.org/10.5817/cpvp2020-3-9.
Full textAbstract:
Cílem článku je odpovědět na výzkumnou otázku, jak zapsaní mediátoři reflektují obecný a specifický výkon mediace v ČR. Přestože má výkon mediace svá kodifikovaná pravidla daná zákonem o mediaci, náš výzkum se nesoustředil jen na zákonnou úpravu, ale také na zkoumání praxe mediace v rámci úpravy tohoto zákona. Data byla získána empirickým kvalitativním výzkumem pomocí hloubkových rozhovorů se zapsanými mediátory. Článek se kromě úvodu a závěru skládá ze dvou částí. V první části popisujeme metodologii kvalitativního výzkumu. Zaměřujeme se v ní na výzkumnou otázku, cíl výzkumu a použitou metodu, dále seznamujeme s konstrukcí a strukturou vzorku případů a také s metodikou sběru a analýzy kvalitativních dat. Ve druhé části prezentujeme model zakotvené teorie výkonu mediace, který byl vytvořen na základě analýzy a interpretace dat.
13
Krejčová, Lenka. "Test pro identifikaci nadaných žáků v matematice – recenze metody." TESTFÓRUM 7, no. 12 (September 14, 2019): 13–16. http://dx.doi.org/10.5817/tf2019-12-12448.
Full textAbstract:
Celý proces vývoje testu pokládám za ukázkovou diagnostickou a psychometrickou práci. Autoři metodu koncipovali velmi systematicky, veškerá data velmi komplexně zpracovávali, všechny výsledky v manuálu detailně prezentují a současně interpretují, k čemu a proč dospěli. S daty pracují velmi zodpovědně, přesně specifikují, za jakých okolností je vhodné diagnostický nástroj užít a kdy je naopak jeho administrace nevhodná. Rozhodně se domnívám, že je vhodné test dále šířit mezi odborníky v praxi. Oceňuji, že autoři uvažují i o variantě, že metodu budou administrovat proškolení učitelé, nejen psychologové či speciální pedagogové. Toto bezpochyby zajistí mnohem širší využití testu. Na druhou stranu v této souvislosti pokládám za důležité připravit skutečně velmi podrobné školení, na němž si potenciální uživatelé ze školní praxe osvojí postupy zpracování a interpretace výsledků. Metoda je po psychometrické stránce velmi důkladně zpracovaná, což se promítá i do výstupů získaných její administrací. Pro „nepsychology“ může být náročné se orientovat ve způsobu práce s takovým typem informací, což by mohlo vést k dezinterpretaci, či dokonce poškození probandů. Toto pokládám za nutné pečlivě ošetřit způsobem školení uživatelů testu.Jedná se diagnostický nástroj s unikátním zaměřením. Doposud v České republice obdobná metoda nebyla k dispozici. Je proto nanejvýš žádoucí, aby byl šířen a v maximální možné míře využíván v poradenské, školní i výzkumné praxi.
14
Knecht, P. "Příležitosti k učení: odlišná/různá pojetí konceptu a jeho výzkumné využití." Pedagogická orientace 24, no. 2 (May 3, 2014): 163–84. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2014-2-163.
Full textAbstract:
Cílem přehledové studie je vymezit příležitosti k učení jako teoretický koncept,představit vybrané metody a techniky, které jsou ke zkoumání příležitostí nejčastějivyužívány, a následně porovnat rozdíly v obsahovém vymezování příležitostík učení v ČR a v USA, odkud tento koncept pochází. V první části studie je představenhistorický vývoj přístupů vymezování obsahu příležitostí k učení od 60. let 20. stoletído současnosti. Zpočátku byly příležitosti k učení nazírány jako teoretická kategorieadresující problém vztahu obsahu výuky a obsahových požadavků (standardizovaných)testů, příp. kurikulárních dokumentů. Později se obsahové vymezení koncepturozšířilo směrem ke zkoumání školních i mimoškolních faktorů souvisejících s učebnímivýsledky žáků. V druhé části příspěvku jsou popsány pokusy o operacionalizacipříležitostí k učení včetně příkladů výzkumných nástrojů používaných k jejich zkoumání.Studie na vybraných výzkumech ukazuje, že koncept příležitostí k učení v zahraničízastřešuje především komplexnější výzkumy založené na analýze vztahu mezivyučováním a učením s cílem poskytovat informace o makrorovině či mezoroviněškolského systému. To kontrastuje s pojetím příležitostí k učení převládajícím u nás,kde příležitosti k učení bývají především prezentovány jako teoretické východiskok realizaci mikroanalýz výuky na úrovni analýzy výukových situací.
15
Valenta, Petr. "Teoretická východiska mediální výchovy jako determinant mediálněpedagogické praxe." Pedagogická orientace 27, no. 3 (September 30, 2017): 473–94. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2017-3-473.
Full textAbstract:
Cílem teoretické studie je nastínit strukturální problémy mediální výchovy vyplývající z její teoretické závislosti na mediálních studiích a sociálněvědním paradigmatu výzkumu mediálních účinků. V úvodu je mediální výchova představena v teoretickém poli mediálních studií. Je argumentováno, že mediální výchova nedisponuje vlastní teorií, nýbrž odvozuje poznatkový aparát, didaktické cíle, obsah a metody od dominantních konceptů médií generovaných v oboru mediální studia. Strukturálním elementem mediálněpedagogické praxe je přitom koncept účinků médií a přístup k jejich zkoumání. Převaha sociálněvědního přístupu ve výzkumu mediálních účinků vede k formování konceptu mediálních účinků, které lze pozorovat, popsat a zobecnit. Tento přístup však neumožňuje plně uchopit problematiku médií v jejich sociálním a kulturním kontextu a vede k ustavení mediální výchovy, která je protekcionistická, normativní a objektivistická. Závěrem je pak nabídnuta alternativa v podobě kritického přístupu umožňujícího strukturovat mediální výchovu jako autonomní výzkumné a pedagogické pole. Mediální výchova může nabírat řadu různých podob na základě toho, jaké teoretické koncepty médií považuje za referenční. Dominantní model mediální výchovy, orientovaný na sociálněvědní paradigma výzkumu mediálních účinků, může být obohacen o další perspektivy, které umožní komplexnější porozumění médiím v jejich sociálním kontextu a povedou ke kritické reflexi nejen mediálních, ale obecně sociálních a mocenských praxí. Takové pojetí mediální výchovy bude efektivněji přispívat k rozvoji kriticky smýšlejícího aktéra mediální komunikace. Je nezbytné znovu promyslet teoretická východiska a cíle mediální výchovy a vyvázat ji z teoretické závislosti na konceptu mediálních účinků formulovaného v sociálněvědním paradigmatu mediálních studií. Integrace interpretativních a kritických přístupů podpoří lépe rozvoj kritické mediální gramotnosti a umožní mediální výchově vytvářet vlastní poznatkový aparát a organizovat autonomně vlastní pedagogickou praxi.
16
Prenzel, M. "Empirický výzkum vzdělávání: vystačí naše stávající přístupy zítra?" Pedagogická orientace 22, no. 4 (October 14, 2012): 475–89. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2012-4-475.
Full textAbstract:
Empirický výzkum vzdělávání jakožto relativně mladá oblast výzkumu se značně rozvinul. Důvěryhodnost jeho poznatků je založena na důsledném využívání náročných výzkumných metod. Jeho zjištění jsou sledována a diskutována i mimo úzkou vědeckou komunitu a zohledňována při rozhodování ve vzdělávací politice i v každodenní praxi. Empirický výzkum vzdělávání musí samozřejmě i nadále sledovat tuto cestu a musí zůstat věrný nárokům na kritické ověřování teorie v realitě. Čas od času je však třeba položit si otázku, zda výzkumný program ještě odpovídá současným potřebám a jak by měl empirický výzkum vzdělávání vypadat v budoucnosti. O to jde v tomto textu, který lze číst mj. jako přímluvu za širší využívání rozmanitých výzkumných metod, včetně smíšených. Po krátkém ohlédnutí se za úspěchy empirického výzkumu vzdělávání, za jeho financováním a za očekáváními, která jsou s ním spojena, budeme sledovat otázku, pomocí jakých výzkumných přístupů a metod lze získat vědění popisné, vědění vysvětlující a vědění pro změnu. Zvláštní pozornost bude věnována významu vědění o cílech.
17
Štech, S. "Když je kurikulární reforma evidence-less." Pedagogická orientace 23, no. 5 (December 12, 2013): 615–33. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-5-615.
Full textAbstract:
Cílem studie je analyzovat „příběh“ kurikulární reformy, jak byl (je) podáván oficiální školskou decizí i řadou představitelů pedagogického výzkumu, a konfrontovat ho s výsledky pedagogicko-psychologických výzkumů vyučování a učení. V první části dokazuje, že potíže s formalismem její implementace a obecně její odmítnutí většinou učitelů netkví ve špatné komunikaci cílů reformy a v nedostatečné odborné pomoci učitelům při její implementaci. V druhé části dokládá, že v pozadí reformy je starý pedagogický spor – opírající se o pedagogické a psychologické teorie učení – mezi důrazem na procesy myšlení a důrazem na učivo. V další části dokazuje, že symbolem a jádrem reformy je pojem kompetence, který je špatnou odpovědí na skutečný problém. Tato odpověď není podložená psychologickým výzkumem, dokonce je s jeho výsledky v rozporu. V poslední části uvádí některé z nich; týkají se hlavně reformní preference řešení problémů, zejména blízkých životu, jako metody vyučování. Tato preference je v rozporu s poznatky o vztahu pracovní a dlouhodobé paměti a teorie kognitivní zátěže. Dále představuje výzkumy tzv. průřezových kompetencí ukazující na riziko ignorování vazby na konkrétní předmět poznání. A konečně kriticky nahlíží na (dlouhodobý) transfer jako kriterium efektivnosti učení. Hlavní příčinu selhání kurikulární reformy tedy na závěr vidí ve výzkumy nepodložených východiscích (a tedy v jejím ideologickém zadání), v ignorování výsledků psychologických a didaktických výzkumů učení a také hlasů zahraničních výzkumníků, kteří v průběhu předešlé dekády kritizovali logiku a klíčové koncepty (rámce, kompetence) univerzálně prosazovaného typu kurikulární reformy.
18
Urbánek, Tomáš. "Nejpoužívanější psychodiagnostické metody v České republice." TESTFÓRUM 1, no. 1 (October 9, 2012): 6–9. http://dx.doi.org/10.5817/tf2010-1-3.
Full textAbstract:
Cílem článku je stručné srovnání výsledků dvou výzkumů o psychodiagnostických metodách používaných v České republice. Zatímco výzkum prováděný v letech 2001-2003 (Svoboda et al., 2004) se pokoušel zmapovat všechny používané metody, průzkum provedený v roce 2009 se týkal spíše názorů uživatelů psychodiagnostických metod na různé aspekty testování a položka dotazující se na tři psychodiagnostické metody nejvíce používané respondentem byla víceméně doplňková. Z toho vyplývají i rozdíly ve výsledcích obou výzkumů. Chápeme je jako východisko pro recenzování psychodiagnostických metod.
19
Labischová, Denisa. "Možnosti využití metody eyetrackingu ve výzkumu kompetencí historického myšlení na příkladu analýzy ikonografického materiálu." Pedagogická orientace 25, no. 2 (May 20, 2015): 271–99. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2015-2-271.
Full textAbstract:
Empirická studie pojednává o perspektivách využití metody eyetrackingu, založené na sledování očních pohybů při percepci verbálního a ikonického textu, a přináší výsledky předvýzkumu z roku 2014, jehož cílem bylo ověřit výzkumný nástroj pro zkoumání vlivu konkrétního způsobu strukturace analýzy historické karikatury na kvalitu její interpretace respondenty. V první kapitole jsou vymezena teoretická východiska (význam historických pramenů v procesu rozvíjení kompetencí historického myšlení) a jsou zde uvedeny možnosti uplatnění eyetrackingu v pedagogickém výzkumu. Ve druhé kapitole jsou popsány použité metody sběru a zpracování dat. Zvolen byl smíšený výzkumný přístup, zahrnující analýzu audiozáznamů slovních odpovědí studentů a statistických i vizualizovaných dat získaných elektronickým měřením. Testováno bylo 23 studentů učitelství z Moravskoslezského kraje. Ve třetí kapitole jsou prezentována výzkumná zjištění – návrh kategoriálního systému pro interpretaci karikatury, vizualizace dat v podobě heatmap, gaze opacity map a gaze plots a nejvýznamnější kvantitativní data (rozdíly v četnosti a délce očních fixací v průběhu testu). Předvýzkum ukázal, že eyetracking může poskytnout jinými metodami obtížně zjistitelné informace o percepčních strategiích uplatňovaných při interpretaci textu. Výsledky naznačují, že v případě didakticky strukturované analýzy historické karikatury dosahují respondenti vyšší úrovně interpretace než při analýze nestrukturované, kdy se slovní odpovědi omezují převážně na zobrazené osobnosti a jsou opomíjeny důležité symboly, obrazové kódy i širší historický kontext.
20
Culková, D. "Vyhledávání mimořádných prožitků a preference učebního stylu studenta." Pedagogická orientace 23, no. 3 (July 19, 2013): 364–85. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-3-364.
Full textAbstract:
Cílem empirické studie je zjistit, jaké učební styly studenti preferují v souvislosti s tendencí vyhledávat mimořádné prožitky a jaké tvoří přirozené skupiny (shluky) z hlediska těchto dvou proměnných, pohlaví a příslušnosti ke všeobecně či tělovýchovně zaměřené gymnaziální třídě. V první části jsou představena teoretická východiska, kterými jsou teorie stylu učení autorky Dunnové a koncept tendence vyhledávat mimořádné prožitky autora Zuckermana. Druhá část příspěvku popisuje použité výzkumné metody včetně ověření reliability a validity použitého nástroje pro sběr dat, kterým je dotazník. Metodou zpracování dat je shluková analýza, která zprostředkovává vhled do velkého počtu proměnných. Třetí část studie seznamuje s hlavními výsledky, které diskutuje a zpracovává do doporučení do praxe. Nejvýraznější rozdíly mezi pohlavími a příslušností k typu třídy byly zjištěny v tendenci vyhledávat mimořádné prožitky a částečně ve stylech učení. Dívky sportovních tříd nejméně vyhledávají napětí a dobrodružství, nevyhledávají nové zkušenosti, jsou nejvíce rezistentní vůči nudě a nejvíce respektují normy a pravidla. Chlapci jsou nejčastěji členy shluku, který je charakteristický nevyhledáváním napětí a dobrodružství, vyhledáváním nových zkušeností, prožitků prostřednictvím nerespektování norema nízkou rezistencí vůči nudě. Chlapci ze sportovně zaměřených tříd mají nízkou odpovědnost při učení, úkoly potřebují mít strukturované a preferují zážitkové učení. Z uvedeného vyplývá, že preference učebního stylu a tendence vyhledávat mimořádné prožitky může u gymnaziálních studentů souviset, stejně tak může souviset s pohlavím a příslušností k typu třídy.
21
Gracová, B., and D. Labischová. "Současná teorie a praxe dějepisného vzdělávání na školách." Pedagogická orientace 22, no. 4 (October 14, 2012): 516–43. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2012-4-516.
Full textAbstract:
Studie prezentuje vybraná zjištění rozsáhlého výzkumu historického vědomí a aktuální podoby výuky dějepisu z roku 2011, týkající se vztahu nejnovějších teoretických poznatků oborové didaktiky dějepisu a současné praxe dějepisného vyučování na základních a středních školách. Sledována je preference a akcentace tematické, geografické a chronologické perspektivy dějin, převládající metody prezentace učiva dějepisu a metody práce s historickými prameny. Autorky v koncepci výzkumu odkazují na zahraniční empirické zkušenosti a výzkumná zjištění komparují s výsledky předchozích šetření.
22
Hrozová, Markéta. "Výchova ke zdraví v učebnicích 1. stupně ZŠ: výsledky analýzy didaktického aparátu učebnic prvouky/přírodovědy." Pedagogická orientace 25, no. 2 (May 20, 2015): 249–70. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2015-2-249.
Full textAbstract:
Cílem empirické studie je prezentace výsledků obsahové analýzy didaktického aparátu učebnic a cvičebnic školního vzdělávacího předmětu prvouka/přírodověda určených pro žáky 1. stupně základních škol z hlediska jejich zaměření na výchovu ke zdraví. V první části studie prezentujeme teoretický základ našeho výzkumu, který spočíval ve vymezení analytických kategorií vyplývajících z holistického pojetí zdraví. V druhé části představujeme cíle a metody výzkumu, výzkumný vzorek sestávající z pěti současných ucelených učebnicových řad učebnic prvouky/ přírodovědy (38 učebnic/cvičebnic; 3136 zkoumaných jednotek, tedy otázek, námětů a úkolů zařazených do učebnic) platných pro 1. stupeň základního vzdělávání. Třetí část je věnována výsledkům analýzy, která poukázala na významné rozdíly v prezentaci učiva v oblasti výchova ke zdraví. Z výsledků vyplývá nereflektování holistického pojetí zdraví v jeho plném rozsahu, majoritní zastoupení biologického kontextu zdraví ve zkoumaných učebnicích. Holistické pojetí zdraví nejvíce reflektují učebnice druhých ročníků. Dále poukazujeme na významné rozdíly ve strukturaci učiva v rámci jednotlivých učebnicových řad (absence tematiky zdraví ve většině zkoumaných učebnic 4. ročníků) a nestabilitu v distribuci tematických celků zkoumaného vzorku učebnic. V závěru studie (čtvrtá a pátá část) jsou diskutovány výsledky, možnosti a limity studie a představujeme eventuality navazujícího výzkumného šetření.
23
Trahorsch, Petr, Jan D. Bláha, and Tomáš Janko. "Analýza výzkumů vizuálií v učebnicích na příkladu učebnic s geografickým obsahem." Pedagogická orientace 28, no. 1 (April 30, 2018): 111–34. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2018-1-111.
Full textAbstract:
Článek je přehledovou studií, jejímž cílem je vymezit a kriticky zhodnotit metodologické přístupy výzkumů vizuálií v učebnicích s geografickým obsahem. Dalším cílem této studie je shrnout hlavní závěry vědeckých prací a naznačit perspektivy budoucího výzkumu. V rámci odborných prací je zřetelná terminologická nejednotnost označení pro netextovou – ilustrační složku učebnic. Celkem bylo analyzováno 92 studií bez časové a územní specifikace v českém a anglickém jazyce, které byly vyhledány v multioborových časopiseckých fulltextových databázích (konkrétně EBSCO, WoS, SCOPUS, ERIC, ProQuest a Geobibline) pomocí kombinace českých klíčových slov a jejich anglických ekvivalentů. Samotná analýza výzkumů ukázala, že ve výzkumech převládá expertní hodnocení využívající převážně kvantitativně orientované metody, mezi něž patří především kvantitativní obsahová analýza vizuálií; v rámci kvantitativně orientovaného uživatelského hodnocení má klíčový význam metoda dotazníku a didaktického testu. Dále bylo zjištěno nerovnoměrné zastoupení výzkumů vizuálií napříč stupni škol; opomíjenou oblastí výzkumu jsou učebnice pro věkové období ISCED 1. V rámci učebnic geografie mají klíčové zastoupení fotografie; ačkoliv mapy jsou jedněmi z typických geografických vizuálií, jejich podíl na celkovém počtu vizuálií v učebnicích je podle výsledků analyzovaných výzkumů relativně nízký.
24
Kabele, Jiří. "Sportpropag – nepravděpodobné místo pro studium společnosti: Osobní pohled." Sociální studia / Social Studies 8, no. 1 (January 10, 2011): 17–35. http://dx.doi.org/10.5817/soc2011-1-17.
Full textAbstract:
Zpráva o rozpuštění Oddělení komplexního prognostického modelování v roce 1984 je osobním pohledem na tuto událost. Autor se v ní nesnaží o rekonstrukci celé výzkumné historie tohoto oddělení a jeho vztahů ke státním úřadům. Pokouší se jen porozumět z odstupu více než třiceti let jeho konstitutivní metodě komplexního prognostického modelování a tím i tomu, jako tato metoda dovolila vzniknout poměrně bohatému intelektuálnímu světu v časech komunistické "normalizace". Zpráva je rozdělena do dvou částí. V té první je Oddělení vylíčeno jako ostrov pozitivní deviace. Ve druhé části jsou představeny generačně a ideologicky utvářené přístupy k výzkumu různých jeho členů. Závěrečná diskuse je poněkud netypicky strukturována. Je v ní významnou měrou využito citací z tezí připravených k panelové diskusi etických problémů prognózování, která se konala několik měsíců před rozpuštěním Oddělení komunistickou stranou.
25
Kubiatko, Milan. "Sémantický diferenciál jako jedna z možností zkoumání postojů k chemii u žáků druhého stupně základních škol." Scientia in educatione 7, no. 1 (July 21, 2016): 2–15. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.277.
Full textAbstract:
Příspěvek v první řadě poskytuje příklad, jak pracovat se sémantickým diferenciálem, v druhé řadě je zaměřen na zjištění postojů k chemii na základě dat získaných prostřednictvím sémantického diferenciálu. Chemie patří mezi málo oblíbené školní předměty, jak v domácím, tak i zahraničním prostředí. Na zkoumání vnímání chemie se nejčastěji používají dotazníky se škálovanými položkami. Použití sémantického diferenciálu patří mezi málo používané metody získávání dat. Cílem výzkumného šetření bylo zjistit postoje žáků základních škol k chemii za použití sémantického diferenciálu, dále byl zjišťován vliv ročníku a genderu na postoje žáků druhého stupně ZŠ k chemii. Výzkumného šetření se zúčastnilo 71 respondentů, kterým byl distribuován výzkumný nástroj s 20 adjektivy na 7bodové škále. Po obdržení dat byla stanovena reliabilita použitím Cronbachova alfa, která indikovala spolehlivost výzkumného nástroje. Použitím faktorové analýzy byla adjektiva rozdělena do čtyř dimenzí. Na základě průměrného skóre byl indikován neutrální postoj k chemii. Pomocí t-testu byl zjišťován rozdíl mezi skupinami proměnných gender a ročník. Chlapci vnímali chemii významně pozitivněji v porovnání s dívkami, mladší žáci vnímali chemii pozitivněji než starší.
26
Mareš, Miroslav. "„Znalci na extremismus“: sociální vědy ve službách vnitřní bezpečnosti?" Sociální studia / Social Studies 12, no. 2 (April 20, 2015): 69–82. http://dx.doi.org/10.5817/soc2015-2-69.
Full textAbstract:
Základním výzkumným cílem článku je objasnit příčiny a důsledky zapojení některých sociálních vědců do procesu dokazování v oblasti protiextremistického působení práva. Výzkumná otázka zní: jakým způsobem došlo k relativně silnému zapojení některých sociálních vědců do protiextremistického působení v ČR a jakým způsobem bylo toto zapojení vnímáno ve veřejné sféře? Článek je pojat jako kvalitativní studie, která využívá analýzy veřejné politiky, historické metody a srovnávacího přístupu. V části o právních předpokladech budou využity i metody právní analýzy, ale článek je dominantně psán ze sociálněvědní perspektivy a neobsahuje komplexní zpracování právní úpravy soudního znalectví a její soudní praxe. Autor vychází především z primárních pramenů, kterými jsou úřední dokumenty z resortů vnitra a spravedlnosti, dále pak soudní rozsudky a další rozhodnutí orgánů činných v trestním řízení. V článku bude primárně věnována pozornost využití politologie a příbuzných oborů.
27
Štěpánek, Lubomír, Čestmír Štuka, and Martin Vejražka. "WEBOVÁ APLIKACE POSKYTUJÍCÍ PODPORU SPRÁVNÉHO VÝBĚRU A REALIZACE STATISTICKÉ METODY." Medsoft 2018 30, no. 1 (March 10, 2018): 159–64. http://dx.doi.org/10.35191/medsoft_2018_1_30_159_164.
Full textAbstract:
Každý badatel čas od času čelí problému správného výběru statistické metody, která by měla být aplikována, aby vhodně analyzovala jeho data. Naší snahou je zjednodušit tento proces ve smyslu vytvoření webové aplikace, která nabízí pomocnou ruku výzkumníkovi, který řeší statistickou analýzu ve své práci.Aplikace je vytvořena pomocí jazyka R a jednoho z jeho ba-líčků, Shiny, a je volně dostupná online. R je otevřený programo-vací jazyk a prostředí věnované zejména statistickým výpočtům a následným grafickým náhledům.Aplikace je dostupná na R-serveru 1. lékařské fakulty Univer-zity Karlovy na http://shiny.statest.cz:3838/statisticke_nastroje/a je založena na vývojovém diagramu navigujícím k aplikova-telné statistické metodě. Integrovaný vývojový diagram umož-ňuje výzkumníkovi vybrat nejvhodnější statistickou metodu ve smyslu průchodu diagramem krok po kroku tak, jak výzkumník dělá rozhodnutí odpovídáním na kladené otázky. Po určení nej-vhodnější metody je přímým odkazem přesměrován na záložku aplikace, která nabízí provedení dané metody nad daty, která badatel do aplikace nahrál.Poskytnutí uživatelsky přátelské aplikace a vývojového dia-gramu mapujícího rozhodovací proces potenciálních statistic-kých metod a vybírající tu nejvhodnější považujeme za cestu, jak tento proces zjednodušit. Přímé spojení – pomocí odkazu – mezi návrhem metody a záložkou s její realizací může zlepšit uživatelský komfort.
28
Bartošková, Magda, and Vladimír Chrz. "Deprese jako únik před tíží života: analýza rozhovorů." Anthropologia integra 7, no. 2 (December 15, 2016): 87–93. http://dx.doi.org/10.5817/ai2016-2-87.
Full textAbstract:
Příspěvek prezentuje výsledky výzkumu, jehož cílem bylo podrobné mapování vnitřního světa myšlení a prožívání depresivních jedinců. Cílem byla snaha odhalit společné prvky, které by lépe pomohly poznat strukturu prožívání „depresivního modu života“. Výzkum proběhl v Psychiatrickém centru Praha se čtyřmi respondenty. Za pomoci metody zakotvené teorie a diskurzivní analýzy byl odhalen specifický způsob depresivního myšlení a prožívání self a vnějšího světa. Depresivní jedinci projevují deficit ve schopnosti introspekce. Nevnímají sami sebe jako autory vlastních životů. Smysl svých životů vkládají do externích odcizených cílů. Kombinace těchto atributů byla shledána jako možná psychogenní příčina deprese. Výsledky výzkumu jsou srovnávány s koncepcí morálního masochismu E. Fromma a energetického modelu libida C. G. Junga, které se navzájem doplňují a rozvíjejí nalezené poznatky.
29
Hašek, Vladimír, Tomáš Mořkovský, Jiří Šindelář, and Jan Tomešek. "A Non-destructive Survey of Tombs in the Chapel of St. Barbara on Modla Hill (Cadastral District of Buchlovice)." Anthropologia integra 4, no. 1 (January 1, 2013): 13–20. http://dx.doi.org/10.5817/ai2013-1-13.
Full textAbstract:
V interiéru kaple sv. Barbory na vrchu Modla v blízkosti hradu Buchlova byl proveden nedestruktivní průzkum geofyzikální metodou GPR a prohlídka lokalizovaných nehomogenit kamerovým systémem. Výzkumy umožnily přesnou lokalizaci a zjištění současného stavu hrobek některých majitelů buchlovského panství. Detekovány byly také relikty zdiva z původního středověkého sakrálního objektu situovaného ve střední části kaple. Použití nedestruktivních metod umožnilo optimální řešení výzkumu z hlediska získání velkého množství informací v krátkém čase a bez velkých finančních nákladů.
30
Chvojková, Edita, Štěpán Postulka, and Tereza Horáková. "Snijders-Oomen neverbální inteligenční test - recenze metody." TESTFÓRUM 6, no. 11 (October 4, 2018): 49–56. http://dx.doi.org/10.5817/tf2018-11-204.
Full textAbstract:
SON-R 2½-7 je baterie pro měření fluidní inteligence určena pro děti ve věku 2;4 až 7;7 let. Jedná se o třetí revizi neverbálního inteligenčního testu původně určeného neslyšícím dětem. Později došlo k rozšíření metody i pro děti slyšící a poslední revize už obsahuje normy obecné. Svými autory je test považován za kulturně univerzální právě díky neverbální povaze, která na testované dítě neklade specifické nároky v podobě jazykových schopností.Dle našeho názoru je metoda použitelná v oblasti klinické, školní a poradenské psychologie. Omezená je pouze svou menší diferenciační schopností na obou koncích věkového rozložení. Kromě PPP a dalších specializovaných center najde využití i ve výzkumu. Vhodné je SON-R 2½ – 7 používat jako potvrzení výsledků předešlých metod či v situacích, kdy nelze administrovat běžnější inteligenční test. Metodu považujeme za kvalitní a je podle nás škoda, že česká adaptace nedosahuje kvalit odpovídajících testu samotnému, čímž jeho interpretační možnosti spíše narušuje.
31
Roďanová, Martina, and Lenka Lacinová. "Možné souvislosti mezi blízkými vztahy vysokoškolských studentů, vnímáním stresu a používáním copingových strategií." TESTFÓRUM 4, no. 6 (June 30, 2015): 4–13. http://dx.doi.org/10.5817/tf2015-6-80.
Full textAbstract:
Výzkumná studie mapovala vztahy mezi citovou vazbou v mladé dospělosti, stresem a jeho zvládáním. Konkrétním cílem práce bylo prověřit souvislost mezi vyhýbavostí/úzkostností v citové vazbě, repertoárem copingových strategií a vnímáním stresu. Dále byl prozkoumán i vztah citové vazby a flexibility ve zvládání stresu. Sledovanou populací byli vysokoškolští studenti ve věku 19–30 let, výzkumný soubor tvořilo 417 respondentů. Výzkum byl realizován pomocí Dotazníku struktury vztahů (ECR-RS, Fraley et al., 2011), Škály flexibility ve zvládání stresu (CFS; Kato, 2012) a vlastní metody, která se sestávala ze 6 vinět popisujících stresové situace. Pomocí regresních analýz byl potvrzen pozitivní vztah mezi mírou vyhýbavost ve vztahu k rodičům a rozsahem repertoáru copingových strategií a negativní vztah mezi mírou vyhýbavosti ve vztahu k otci a využíváním adaptivního copingu jako složky copingové flexibility. V rámci mediačních analýz se nepodařilo prokázat, že je repertoár copingových strategií mediátorem vztahu mezi citovou vazbou a vnímáním stresu. The aim of the empirical study was to determine whether anxiety/avoidance with mother, father and partner is related to coping strategies repertoire and to coping flexibility. Another aim was to determine whether the coping strategies repertoire mediate the relationship between attachment in adulthood and stress appraisal. The research sample included 417 college students from 19 to 30 years old. Coping strategy repertoire and stress appraisal were assessed by personally-designed set of vignettes. Coping flexibility was measured by Coping Flexibility Scale (Kato, 2012) and attachment was assessed by Relationship Structures Questionnaire (ECR-RS; Fraley et al., 2011). Regression analysis discovered the positive relationship between avoidance with parents and coping strategies repertoire and negative relationship between avoidance with father and adaptive coping. Coping strategies repertoire did not mediate the relationship between attachment in adulthood and stress appraisal.
32
Voňková, Hana, Ondřej Papajoanu, and Stanislav Bendl. "Aplikace metody ukotvujících vinět v pedagogickém výzkumu: přehled literatury a metodologická doporučení." Pedagogická orientace 26, no. 3 (October 15, 2016): 537–59. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-3-537.
Full textAbstract:
Dotazníková šetření se (sebe)hodnoticími položkami jsou v pedagogickém výzkumu využívána často. Respondenti však mohou na tyto položky odpovídat rozdílně, tj. volit jiné škálové kategorie, přestože jejich objektivní situace je stejná. Metoda ukotvujících vinět nabízí řešení tohoto problému. Odpovědi na tyto položky koriguje o rozdílné užívání škály a činí je tak porovnatelné. Tento příspěvek si klade dva cíle. Zaprvé poskytnout přehled do této chvíle publikovaných prací z oblastí pedagogického výzkumu, ve kterých byla tato metoda aplikována. Zadruhé shrnout metodologická doporučení týkající se správné formulace a užití ukotvujících vinět. Metoda byla zatím úspěšně aplikována při měření nečestného chování žáků, ICT znalostí a dovedností, spokojenosti rodičů se školou, řízení třídy učitelem a podpory žáků ze strany učitele. Ukazuje se, že respondenti s různými charakteristikami skutečně užívají škálu rozdílným způsobem a že korigování dat s využitím metody ukotvujících vinět může pomoci vysvětlit některá paradoxní zjištění o vztahu vybraných proměnných. Naše metodologická doporučení pro využívání vinět se týkají podpory základních předpokladů metody, diskriminační síly vinět, počtu vinět, obsahové relevance a jazykové složky vinět. Na základě shrnutí dosavadního rozšíření a přínosu této metody pedagogickému výzkumu diskutují autoři možnosti jejího dalšího využití pro měření pedagogických konceptů.
33
Špalek, Jiří, and Zuzana Špačková. "Daňová morálka a daňové úniky v ekonomických experimentech." Sociální studia / Social Studies 12, no. 4 (September 5, 2016): 57–72. http://dx.doi.org/10.5817/soc2015-4-57.
Full textAbstract:
Dodržování daňové morálky je jednou z oblastí, kde laboratorní experimenty mohou přispět k pochopení individuální racionality ekonomických subjektů. Teoretický model založený na teorii očekávaného užitku a předpokladu racionálního jedince (homo oeconomicus) není schopen pokrýt a vysvětlit komplexitu individuálního rozhodování o (ne)dodržení daňových zákonů. Zároveň platí, že možnosti zkoumat daný jev „v terénu“ jsou omezené. Výsledky získané prostřednictvím laboratorního testování tak mohou pomoci zaplnit prázdná místa ve výzkumu. Námi prezentovaná analýza se v této souvislosti zaměřuje na několik dílčích cílů. Vzhledem k relativně malému povědomí v české odborné komunitě (i) diskutujeme relevanci metody laboratorního experimentu v ekonomii pro zkoumání chování daňových subjektů, přičemž se opíráme o (ii) shrnutí dosavadního stavu poznání ve zkoumané oblasti. Detailněji experimentální metodu (iii) představují výsledky vlastního výzkumu (experimentu). V experimentu, který představuje náš příspěvek, jsme se zaměřili na posouzení vlivu dvou základních fiskálních proměnných na míru dodržování daňové morálky. Cílem je posoudit vliv měnící se pravděpodobnosti daňové kontroly a výši sankce uložené v případě krácení daně. Naší výzkumnou otázkou bylo, zda a do jaké míry měnící se hodnota těchto proměnných ovlivní chování daňového poplatníka, resp. jeho ochotu odvádět daň v řádné výši. Výsledky provedeného experimentu ukazují, že reakce českých subjektů na parametrickou změnu těchto proměnných je velmi obdobná, jako je tomu v zahraničních experimentech. Z obou studovaných faktorů má na ochotu řádně platit daně výraznější vliv rostoucí pravděpodobnost daňové kontroly. Naopak vliv výše uložené sankce je spíše marginální.
34
Hloušková, L. "Informální učení v kariéře žen." Pedagogická orientace 23, no. 3 (July 19, 2013): 342–63. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-3-342.
Full textAbstract:
Cílem příspěvku je popsat, jak informální učení ovlivňuje kariérový rozvoj žen. Odpovědi na uvedenou otázku vychází z kvalitativního šetření, které bylo součástí výzkumu podle zadání Centra Euroguidance ČR s názvem: Potřeby dospělých ve vztahu k řízení své kariéry a možnosti jejich uspokojování prostřednictvím služeb kariérového poradenství. Kvalitativní šetření bylo realizováno v duchu biografického výzkumu s využitím metody životního příběhu a pro účely tohoto příspěvku byl sestaven výzkumný vzorek sedmi žen různého věku, stejného stupně vzdělání, s minimálně jednoletou zkušeností v zaměstnání a s různými typy změn v kariéře. Z dat vyplývá, že se ženy učí buď v důsledku tlaku určité situace, nebo tzv. do zásoby. Pokud se ženy učí v důsledku tlaku konkrétní situace, informální učení představuje nástroj uspokojování různých potřeb vnímaných jako deficit. Ženy, které se učily výhradně v důsledku tlaku aktuálních situací, obvykle neplánovaly svůj kariérový rozvoj v dlouhodobé perspektivě a informální učení se z hlediska řízení kariérového rozvoje stává nástrojem změny aktuálního stavu. V případě, že se ženy učí tzv. do zásoby, snaží se uspokojit potřeby, které lze podle Maslowovy pyramidy potřeb zahrnout do tzv. seberealizačních potřeb. Tyto ženy plánovaly svůj kariérový rozvoj v dlouhodobém horizontu a informální učení lze v jejich případech považovat za přímý nástroj jejich kariérového rozvoje.
35
Gottfried, Jaroslav. "České normativní skóry Beckovy škály depresivity: metaanalýza." TESTFÓRUM 7, no. 12 (September 13, 2019): 30–46. http://dx.doi.org/10.5817/tf2019-12-12246.
Full textAbstract:
Úvodem je představena historie lokální adaptace a standardizace Beckovy škály depresivity spolu se sociodemografickými proměnnými potenciálně ovlivňujícími získané skóry. Jádro studie se skládá z rešerše dosavadních výzkumů předkládajících českou adaptaci metody neklinickým či klinicky depresivním lidem. Získané deskriptivní statistiky byly použity pro metaanalytický odhad populačních parametrů skórů. Výsledky metaanalýzy ukazují vliv formy administrace na výsledný skór, kdy online forma způsobuje průměrné zvýšení skóru o více než tři body. I přes kontrolu formy administrace lze napříč studiemi sledovat výraznou heterogenitu průměrných skórů a směrodatných odchylek, která komplikuje odhad populačních parametrů. Pravděpodobnými příčinami rozdílů je výběrové zkreslení vzorku a kontextové efekty administrace. Kvůli výrazné heterogenitě skórů výzkumných vzorků je do budoucna žádoucí prozkoumat možný vliv těchto zkreslení i u jiných metod. Na základě odhadnutých populačních parametrů a teoretických předpokladů bylo následně simulováno rozložení populačních dat, které bylo použito pro stanovení přibližných cut-off skórů pro diagnostické účely. Na závěr jsou výsledky porovnány s výsledky zahraničních metaanalýz a jsou shrnuta doporučení ohledně používání Beckovy škály depresivity pro budoucí výzkum i pro praktickou diagnostiku. Závěry studie limituje především malé množství studií zahrnutých do metaanalýzy, heterogenita skórů napříč studiemi a nesplněný předpoklad normálního rozložení skórů.
36
Pechová, Z. "Přítomnost tematiky kulturně historického dědictví a metody animace ve výuce výtvarné výchovy v dotazníkové výpovědi učitelů." Pedagogická orientace 22, no. 1 (February 21, 2012): 97–113. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2012-1-97.
Full textAbstract:
Studie se zabývá animací kulturně historického dědictví z pohledu jejich hodnoty pro vzdělávání a výchovu především ve školním prostředí. Po teoretickém úvodu objasňujícím chápání těchto dvou fenoménů v současnosti představujeme výsledky dotazníkového šetření, provedeného u učitelů výtvarné výchovy na druhém stupni základních škol a gymnáziích v Libereckém kraji, které proběhlo v roce 2011. Cílem výzkumu bylo zjistit, jak je tematika kulturně historického dědictví a metodyanimace přítomna ve výuce a jakým způsobem učitelé vnímají její význam. Výsledky zpracování odpovědí na 9 otázek analýzou, tříděním a kategorizováním výzkumného souboru 81 učitele ukazují na zaměření zařazování tematiky kulturně historického dědictví především z oblasti umělecké. Vzhledem k nepřesné či nejasné představě o animaci se učitelé výtvarné výchovy zprostředkování tématiky kulturně historického dědictví touto metodou však téměř nevěnují.
37
Rabušicová, Milada, and Klára Záleská. "Metodologické otázky srovnávací pedagogiky: podněty pro koncipování komparativních studií." Pedagogická orientace 26, no. 3 (October 15, 2016): 346–78. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2016-3-346.
Full textAbstract:
Cílem je v kritickém přehledu zhodnotit metodologické postupy, jež se objevily ve srovnávací pedagogice v průběhu jejího nedávného vývoje a jež jsou využívány aktuálně. Zdroje autorky hledaly převážně v zahraniční literatuře posledních dvou dekád. Metodologické otázky srovnávací pedagogiky se obvykle řeší v kategoriích účelů srovnávacích studií (deskripce, analýza, explanace, predikce), výzkumných paradigmat (kvalitativní, kvantitativní, kombinace), výzkumných designů (případové studie, large-scale surveys), různých teoretických a metodologických přístupů (pluralita metod a výzkumných technik), modelů komparace a šířky a hloubky záběru srovnávacích studií (lokální, regionální, globální), využívaných zdrojů (vlastní sběr dat, metaanalýza existujících dat, dokumenty), role výzkumníků a konečně jejich metodologických limitů. Účelem je poskytnout čtenáři obrázek o možných variantách, s nimiž může výzkumník vstupovat do designování své srovnávací studie, a to v některých případech i s příklady již realizovaných srovnávacích výzkumů.
38
Čurdová, Jitka, and Martina Pourová. "Minnesota Multiphasic Personality Inventory 2 – Recenze metody." TESTFÓRUM 7, no. 12 (September 14, 2019): 6–12. http://dx.doi.org/10.5817/tf2019-12-12447.
Full textAbstract:
MMPI-2 je metoda, která má přinést komplexní pohled na osobnost člověka. Je primárně určená pro využívání v diagnostice a klinické praxi. V současnosti se však hojně využívá i v jiných oblastech, například v psychologii organizace, při výběrových řízeních atd. V České republice je metoda oblíbeným a hojně využívaným nástrojem i přes mnoho chybějících relevantních informací a otazníků, které se objevují při bližším zkoumáním metody. Nutno však podotknout, že minimálně v zahraničí dochází k tvorbě restandardizačních studí a dalšímu následnému vylepšování metody. Jako příklad by se dalo uvést, že v reakci na častou připomínku ohledně vysoké heterogenity škál a překrývání konceptů, které škály měří, došlo k restrukturaci klinických škálSoučasný stav inventáře by bylo vhodné podrobit bližšímu výzkumnému šetření se zaměřením se na popis reliability škál a validity celé metody. Z výše uvedených důvodů by se měla zvážit revize inventáře.
39
Kamínková, P. "Methods used for facial morphology research." Česká stomatologie/Praktické zubní lékařství 119, no. 1 (March 1, 2019): 13–17. http://dx.doi.org/10.51479/cspzl.2019.005.
Full text
40
Kamínková, P. "Methods used for facial morphology research." Česká stomatologie/Praktické zubní lékařství 119, no. 1 (March 1, 2019): 13–17. http://dx.doi.org/10.51479/cspzl.2019.005.
Full text
41
Sedláková, Jitka, and Lenka Knapová. "Dotazník motivace k výkonu: Recenze metody." TESTFÓRUM 5, no. 8 (March 30, 2017): 19–24. http://dx.doi.org/10.5817/tf2017-8-132.
Full textAbstract:
Dle našeho názoru je metoda v aktuální podobě vhodná pouze pro oblast poradenství či výzkumu. I v těchto případech by však uživatel testu měl usilovat o integraci informací získaných metodou s dalšími zdroji informací z rozhovoru, pozorování či jiných metod. Z důvodu nejasného faktorového rozložení a nedostatku informací o psychometrických vlastnostech metody v českých podmínkách by bylo použití v rámci personálního výběru neetické. Výsledky metody by mohly být v tomto kontextu navíc i méně validní kvůli problémům se sociálně žádoucím odpovídáním. In our opinion, the current version of the method is suitable for use only in the area of consulting. Nevertheless, the test user should try to integrate the information provided by the method with other sources of information such as interview, observation, and other methods even in these cases. Due to unclear factor structure and a lack of information about the psychometric properties of the method in the Czech population, its use in personnel selection would be unethical. In this setting, the results from the method could be even less valid because of the issue of socially desirable responding.
42
Mužík, V., J. Šafaříková, V. Süss, and Z. Marvanová. "Cesty ke zkoumání výuky tělesné výchovy: význam Analýzy didaktické interakce (ADI) a její modifikace (MADI)." Pedagogická orientace 23, no. 2 (May 28, 2013): 195–223. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2013-2-195.
Full textAbstract:
Výuka tělesné výchovy je zkoumána z různých úhlů pohledu od poloviny minulého století. Pozornost je nejvíce věnována fyzickému zatížení žáků ve výuce, využití času vyučovací hodiny k aktivnímu pohybu žáků a didaktické interakci učitel–žák (žáci). Významnou roli ve zkoumání výuky tělesné výchovy hrají především interakční výzkumy, které se zabývají nejen kvantitativní, ale i kvalitativní charakteristikou výuky tělesné výchovy. Pro tato zkoumání byly vytvořeny četné metody založené především na pozorování. Mezi nimi hraje významnou roli metoda s názvem Analýza didaktické interakce (ADI), umožňující zdůvodňovat vztahy mezi interakcemi učitel–žák (žáci) a výsledky učení žáků. Zjednodušením metody ADI vznikla metoda Modifikovaná analýza didaktické interakce (MADI), která nachází uplatnění především v přípravě budoucích učitelů tělesné výchovy. Tato metoda poskytuje studentům objektivní zpětné informace o tom, jak učivo žákům předkládali a jak se ve výuce tělesné výchovy chovali. Metody ADI a MADI jsou tedy nejen vhodným nástrojem ke zkoumání výuky tělesné výchovy, ale i prostředkem k jejímu ovlivňování a zkvalitňování.
43
Kresa, Jiří. "Zastánce jako klíčový hráč v eliminaci šikany." Pedagogická orientace 29, no. 2 (June 30, 2019): 129–48. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2019-2-129.
Full textAbstract:
Příspěvek se věnuje sociální roli zastánce jako „klíčového hráče“ v elimi-naci šikany. Cílem příspěvku je na základě kvalitativního výzkumu co nejdetailněji zachytit charakterové vlastnosti a přepokládané vlivy prostředí zastánců v šikaně. Jde především o vlastnosti související s prosocialitou a situační vlivy, které spoluur-čují míru „odvahy zastat se“. Výběrovým souborem kvalitativního výzkumu byly tři skupiny respondentů. První skupinou byli žáci a žákyně v rané adolescenci ve věku 11–13 let (5 respondentů). Nominace zastánců vycházela ze dvou hlavních kritérií definice šikany. Zastánce byl definován jako osoba, jež se zastává těch, kterým ně-kdo ubližuje a nemohou/neumí se bránit. Kvalitativní studie sledovala, jak percipují zastánci své projevy spojené se zastáváním se viktimizovaných spolužáků a se zasta-vováním šikany. Další skupinou respondentů byli rodiče zastánců (11 respondentů) a třetí skupinou potom třídní učitelé zastánců (12 respondentů). Výzkumným zámě-rem bylo zjistit, jak vnímají rodiče své děti v roli zastánce z hlediska jejich prosoci-ality a sociálních vztahů (uvnitř rodiny, s vrstevníky). Důležitým zjištěním také bylo, jak konkrétní projevy pomoci a zastávání se druhých vnímají třídní učitelé zastánců. Po prostudování dat se ukázala jako vhodná aplikace analytické metody tematické analýzy. Výsledky naznačují, že zastánci v šikaně se snaží aktivně spoluvytvářet po-zitivní klima třídy. Většinou jsou k tomu vybaveni i řadou nezbytných osobnostních charakteristik a dovedností. Těmto žákům se také dostává všemožné podpory z širo-ké sociální sítě, ve které se pohybují (např. od rodičů a učitelů).
44
Štech, Stanislav. "PISA – nástroj vzdělávací politiky nebo výzkumná metoda?" ORBIS SCHOLAE 5, no. 1 (February 21, 2018): 123–33. http://dx.doi.org/10.14712/23363177.2018.81.
Full text
45
Hašek, Vladimír, Jiří Šindelář, and Josef Unger. "Nedestruktivní archeologie při výzkumu hrobek v Čechách." Anthropologia integra 4, no. 2 (June 1, 2013): 15–28. http://dx.doi.org/10.5817/ai2013-2-15.
Full textAbstract:
Komplex nedestruktivních metod se v Čechách stal v průběhu posledních několika let i přes určité komplikace v jejich zavádění do praxe, již nedílnou součástí komplexně pojatého archeologického výzkumu i stavebně-historického průzkumu při řešení různých otázek spojených zejména s lokalizací hrobek, hrobů, krypt a reliktů zdiva ze starších snesených objektů v interiérech středověkých i novověkých církevních staveb. Ve spojení geofyzikálních metod s vizuálním průzkumem a dokumentací, případně sondáží zabezpečuje tento postup optimální řešení požadovaných úloh a to jak z hlediska získání velkého počtu informací, tak z hlediska časového a v neposlední řadě i ekonomického. Z uváděných praktických příkladů výsledků dosavadní prospekce na lokalitách Praha-Hradčany, Vyšší Brod a Želiv se jeví jako optimální pro lokalizaci hrobek, hrobů a dalších struktur v interiérech kostelů metoda půdního radaru, případně i mikrogravimetrie s následnou prohlídkou a dokumentací kamerovým systémem. Optimální případ nastává tehdy, když je hrobka vyzděná, dutá a má větší rozměr. V tom případě jsou odrazy elektromagnetických vln nejvýraznější, respektive dochází k úbytku hmot a tento objekt je pak velice dobře detekovatelný. Při jeho zavalení může při výkladu docházet k nejednoznačné interpretaci, kdy jej lze přiřadit k větším plošným kumulacím kamenů, litologickým změnám v zásypu antropogenní vrstvy, nebo reliktům zdiva ze starší snesené stavby. Zde jsou potom velmi užitečné další doplňující informace o stavbě, jako například případné polohy náhrobních kamenů, umístění těchto prvků v sakrální stavbě, průběhy inženýrských sítí apod. Při existenci zásypu prostých hrobů obdobného litologického složení, respektive zhutnění jako v okolním prostředí je jejich interpretace vlivem nevýrazných změn fyzikálních parametrů zemin velmi problematická a mnohdy lokalizace i nezjistitelná.
46
Berg, Ed van den. "Didaktická znalost obsahu v laboratorní výuce: Od práce s přístroji k práci s myšlenkami." Scientia in educatione 4, no. 2 (December 20, 2020): 74–92. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.86.
Full textAbstract:
Před 35 lety se objevil první přehled výzkumů o efektivitě laboratorní výuky (Bates, 2008). Dospěl k závěru, že neexistují důkazy o tom, že by studenti se zkušeností s prací v laboratoři dosahovali lepších konceptuálních nebo procesních dovedností v porovnání se studenty bez těchto zkušeností. Následovala řada přehledů s podobnými výsledky (Hofstein, Lunetta, 1982, 2004; Lunetta et al, 2007; Hodson, 1993; Dillon, 2008), ty ale byly dosud většinou ignorovány. Výzkum ukázal, že laboratorní výuka – podobně jako je tomu u jiných výukových metod – často nedosahuje proklamovaných cílů a mnohá laboratorní cvičení a praktika nejsou efektivní, i když jsou náročná jak na čas učitelů a studentů, tak na potřebné vybavení. Článek analyzuje důvody neuspokojivých výsledků laboratorní výuky a podává náměty, jak ji zefektivnit. Mnohé návrhy jsou vlastně triviální, ale přesto nejsou většinou učitelů využívány. Již dlouho přitom někteří autoři referují i o úspěšných aktivitách v laboratorní výuce (např. Reif, St. John, 1979; Etkina et al, 2010), v praxi však zatím stále převažují tradiční a méně úspěšné přístupy.
47
Kunčarová, Tamara, and Anna Karásková. "Představení Clinical Assessment scales for the Elderly." TESTFÓRUM 4, no. 5 (February 25, 2015): 36–41. http://dx.doi.org/10.5817/tf2015-5-38.
Full textAbstract:
Metoda Clinical Assessment Scales for the Elderly (CASE, Klinická škála pro starší populaci) se jeví jako nástroj, který by bylo možné adaptovat z amerického do českého prostředí za účelem přesnějšího a jednoduššího měření psychopatologie u starších osob. Má potenciál doplnit stávající klinické nástroje a rozšířit tak možnosti diagnostiky, stejně jako ji učinit efektivnější. Je proto na místě přemýšlet o výzkumu možností využití CASE u nás. V následujícím textu tuto metodu popíšeme a představíme její klady a zápory.
48
Charvát, Miroslav. "O sdílení zkušeností s měřením v kontextu výzkumném i psychodiagnostickém." TESTFÓRUM 3, no. 3 (February 10, 2014): 16–21. http://dx.doi.org/10.5817/tf2014-3-18.
Full textAbstract:
V této úvaze se autor zamýšlí nad několika možnými důvody, které mohou brzdit a omezovat diskurz o měření v psychologii. Přestože rozličné psychodiagnostické metody a testy tvoří zcela zásadní a zatím bohužel jen obtížně nahraditelný zdroj informací jak pro psychology v praxi, tak pro ty ve výzkumu, jsou zkušenosti s jejich používáním, převodem či tvorbou v českém kontextu jen málo sdíleny. Mohou za to obavy, neznalost či nezájem? A co je možné udělat pro to, abychom to napravili?
49
Vácha, Zbyněk, and Tomáš Ditrich. "Efektivita badatelsky orientovaného vyučování na primárním stupni základních škol v přírodovědném vzdělávání v České republice s využitím prostředí školních zahrad." Scientia in educatione 7, no. 1 (July 21, 2016): 65–79. http://dx.doi.org/10.14712/18047106.293.
Full textAbstract:
Článek je zaměřen na průzkum účinnosti vyučovacích metod s prvky badatelsky orientovaného vyučování (BOV) ve vazbě na prostředí školních zahrad na primárním stupni základních škol v České republice. Data byla získávána na základě metody experimentu typu spárovaných skupin. V rámci výzkumu opakovaně participovalo v experimentální skupině 73–75 žáků a ve skupině kontrolní 70–72 žáků ze čtvrté třídy. Získané výsledky poukazují na fakt, že badatelsky orientované vyučování má statisticky prokazatelný vliv na osvojování nových znalostí a na vzrůstající oblíbenost výuky přírodovědy u žáků na primárním stupni základních škol. Z dílčích výsledků je patrné, že pro větší efektivitu badatelsky orientovaných metod výuky musí dojít k jejich opakovanému zařazování do vyučování. V opačném případě se žákům BOV jeví jako složitě uchopitelné a příliš abstraktní.
50
Janík, Miroslav. "Jak učitelé německého jazyka užívají ve výuce angličtinu." Pedagogická orientace 27, no. 1 (April 15, 2017): 104–35. http://dx.doi.org/10.5817/pedor2017-1-104.
Full textAbstract:
V předkládané studii jsme se zaměřili na užívání angličtiny učiteli ve výuce němčiny jako dalšího cizího jazyka (po angličtině). V teoretické části je představeno naše chápání jazyka a jazykového jednání ve vztahu k mnohojazyčnosti a jazykové politice. V této studii pojímáme jazyky ve smyslu jazykových repertoárů, mnohojazyčnost pak jako schopnost užívat (na různé úrovni) tři a více jazyků. Pod pojmem jazyková politika (policy) rozumíme jak procesy státní politiky („top-down“), které mají tendenci podporovat aditivní pojetí mnohojazyčnosti, tak procesy jazykové politiky ve školní třídě („bottom-up“), která je založena na jazykovém jednání (především učitelů) a zahrnuje (mimo jiné) legitimizaci jazyků prostřednictvím jejich užívání. Hlavní výzkumná otázka byla stanovena: Jak jsou organizovány situace ve výuce německého jazyka, ve kterých učitel užívá anglický jazyk? Výzkumný vzorek tvoří 28 videonahrávek hodin německého jazyka na druhém stupni základní školy a jejich transkripty. Před představením metody analýzy – konverzační analýzy – a jejím teoretickým ukotvením je popsána jednotka analýzy – výuková situace – a postup, jak jsme ji identifikovali. V následující části studie jsou prezentovány výsledky. Z hlediska struktury byla v identifikovaných situacích patrná struktura iniciace–odpověď–zpětná vazba (IRF) v různých modifikacích. Z analýzy vyplývá, že učitelem užitá angličtina je patrná ve výuce německého jazyka v komentářích a nápovědách. Pokud byla angličtina užita v komentáři, pak se často jednalo o rozšíření zpětné vazby na předešlou žákovu odpověď, nebo komentář sloužil jako výklad, ve kterém bylo podporováno metalingvistické povědomí. Nápovědy, ve kterých byl patrný anglický jazyk, byly užity jako reakce na problém či chybu (často nesouvisející s angličtinou) v žákově odpovědi. V takovém případě byla v nápovědách přítomna metalingvistická vodítka, která měla vést žáky k sebeopravě. Z výsledků studie sice vyplývá, že užívání anglického jazyka je přirozeným jazykovým jednáním učitelů, které má vést k rozvoji německého jazyka, ale nebylo možné identifikovat ucelený přístup učitelů k užívání anglického jazyka a k podpoře mnohojazyčnosti.